Doporučujeme
Webový portál Národního filmového archivu o české audiovizi

Pramen života – Der Lebensborn

historický, psychologický

Typologie filmu

hraný

Anglický název

The Spring of Life

Minutáž

107

Žánr

historický, psychologický

Země původu

Česká republika

Copyright

2000

Rok výroby

2000

Premiéra

03.02.2000

Jazyková verze

česká, anglická

Režie

Milan Cieslar

Scénář

Vladimír Körner, Milan Cieslar

Námět

Vladimír Körner
Doporučujeme

Baladický příběh dívky, která se ocitne v říši zla.

Po snímku Kukačka v temném lese (1984; r. Antonín Moskalyk), vyprávějícím o osudu moravské dívenky, zavlečené za okupace na „převýchovu“ do Německa, se scenárista Vladimír Körner vrátil k obdobnému tématu. Hrdinkou filmu Pramen života – Der Lebensborn (jehož scénář napsal Körner tentokrát podle vlastního námětu) je dívka, pocházející z německo-české rodiny z oblasti severovýchodních Sudet. Nic netušící Grétka je brzy po smrti maminky vybrána do tajného programu Lebensborn (Pramen života), který podléhá přímému dozoru reichsführera Himmlera. Musí odjet z rodné vsi do sanatoria Isolde kdesi ve Slezsku. Tady se setkává s dalšími oběťmi rozsáhlé akce, jejímž prostřednictvím chtěl Himmler zajistit Říši dokonalé, rasově čisté potomstvo. Mladé ženy procházejí nacistickou výchovou a o Valpuržině noci mají počít s právě tak pečlivě vybranými esesáky. Grétka se brzy po příjezdu do velkého domu na břehu jezera zamiluje do židovského chlapce Lea, syna bývalého majitele sanatoria. Namísto vybraného gestapáka otěhotní s ním. Leo je však předem odsouzen k smrti. Zanedlouho po narození jsou děti matkám odebrány. Grétka se dočká konce války v koncentračním táboře, ale její následné pátrání po synovi je marné. Vrací se domů, kde se setkává s dívenkou, kterou jí jako miminko podstrčila před svým zatčením nešťastná Polka. O dítě se po celou válku staral místní hrobník. – Nesporně silnou a působivou látku realizoval režisér Milan Cieslar. Soustředil se na zvláštní atmosféru, spjatou se zrůdným rasistickým experimentem, ale také s prostředím Sudet a s různými lidskými postoji. Naprostá většina děje se odehrává v sychravém, nevlídném počasí, jež koresponduje s osudovostí a baladičností příběhu. Ve škále různých postav zaujme kromě hlavní hrdinky v podání slovenské herečky Moniky Hilmerové zejména fanatická šéflékařka, kterou hraje Vilma Cibulková. Značná část dialogů je v němčině či v polštině (s českými titulky). – Na filmové kopii a v některých propagačních materiálech je uveden název Der Lebensborn – Pramen života. Upozorňujeme, že třetí verze scénáře vyšla ve Filmu a době č. 1-2/1998.

Upozornění, následující text obsahuje spoiler! Zobrazit >

Prusko. Ruský voják pátrá v rozsáhlém sídle sanatoria Isolde. Objeví modlící se zajatkyně a zbědované děti. V jedné místnosti najde mrtvou nacistku Waage, která právě spáchala sebevraždu. Žena před příchodem nepřítele pálila v krbu dokumenty, zejména rentgenové snímky. – Sudety, kraj pod Kralickým Sněžníkem. Chudý německý sedlák Alois Weiser orá kamenité pole. Pomáhají mu česká manželka a dcera Grétka (Margarette). Těžce nemocná dívčina matka se strhne při odvalování velkého balvanu a zemře cestou z pole. Grétce zůstane po mamince jen její křížek. – S ostatními vesnickými dívkami se Grétka musí podrobit rentgenování, údajně kvůli prevenci tuberkulózy. – Místní učitel vyhledá Grétku na hřbitově, kam dívka chodí truchlit. Vyčítá jí, že spolu s ostatními Němci nevítá návštěvu z Říše. – Do Sudet dorazí na inspekci sám říšský vůdce Himmler. Provází ho komisař Lottes a doktor Conti. Himmler si všimne rentgenového snímku Grétčiny lebky. Je uchvácen „árijskými parametry“. Předá zmatené dívce přívěsek s pečetí Nové krve (Bluterbe). – Dívka nechápe, že je "vyvolená" a že právě proto se jí ostatní ženy, s nimiž pracuje v továrně, straní. Cestou z práce si musí přesednout do jiného vagonu. Neznámá Polka jí tu strčí do náruče své dítě. Šokovaná dívka potom vidí, jak ji odvádějí vojáci. – Grétka nechá dítě na opatrování starému českému hrobníkovi. Její otec má už ve stavení jinou ženu s děckem. – Komisař Lottes předá Grétce pas. Učitel mluví o jejím vyvolení, o tom, že z ní vznikne nová německá šlechta, která ovládne svět. – Dívka odjíždí z rodné obce vlakem. Vystoupí sama na staničce, kde vlak jindy nestaví. V zimním dnu se vydá do střeženého prostoru sanatoria Isolde. Zahlédne v lese mladého Poláka, který jí ukáže směr přes jezero. Dívka se však propadne do ledu. Mladík jí nepomůže. Zachrání ji až vojáci, přivolaní ze sanatoria jejím křikem o pomoc. – Grétka se probere v posteli. Udá Poláka ošetřovatelce Kláře, představené Rasové komise. Poprvé se setká s fanatickou šéflékařkou Waage, která oceňuje její rasové předpoklady pro zvláštní akci s názvem Lebensborn (Pramen života). Vidí, jak vojáci polévají na dvoře vodou svázaného mladého Poláka. – Grétka se seznámí s ostatními dívkami, svezenými sem z různých koutů (od Štrasburku až po Slovensko). Musí se obléci do zdejší uniformy. Na poslední chvíli zachrání matčinu modlitební knížku, kterou chtěl nevrlý polský správce Kašuba spálit s jejími věcmi v kotli. – Mladý Polák musí zůstat na mraze celou noc. Až ráno ho vojáci odnesou do komory u stájí. Grétka, trýzněná výčitkami svědomí, se o něj chce starat. Kašuba ji před tím varuje. Mladík se jmenuje Leo a je synem bývalého majitele sanatoria. – Dívka předstírá před šéflékařkou nemoc a léky odnese Leovi. Zahřívá blouznícího mladíka vlastním tělem. – Grétka si pozvolna zvyká na přísný denní režim a tajně odbíhá za Leem. Mladík jí jednou neotevře. Dívka netuší, že je u něj šéflékařka, která se o něj také stará. – Představená Klára zavede děvčata do jeskyně, v níž se údajně nacházejí ostatky germánských předků. – Uzdravený Leo pohřbívá s Grétkou labutě, jež zmrzly v ledu. Dívka si všimne mladíkovy židovské hvězdy. Leo jí vypráví, že zde zůstal jako rukojmí. Jeho rodina emigrovala do Švédska a uplácí gestapáky zásilkami léků a valutami. Šéflékařka prý kdysi pracovala v otcově ordinaci. Podle něj byla milenkou jak otce, tak matky. Mladík ji ovšem nenávidí. Rozzlobeně vyčte zmatené Grétce, že se z ní stane „esesácká matrace“. – Při slavnostním obřadu, jehož se účastní sám Himmler, přísahají dívky věrnost Vůdci a krevní přísahou se zaslibují rasové čistotě. – Šéflékařka věcně odstraní Grétce na gynekologickém křesle panenskou blánu. – Pokořená dívka se rozhodne utéct. Podaří se jí dostat se na nádraží. Leo ji sleduje a pronikne do vlaku, kde uplatí průvodčího. Když však vojáci zastaví vlak a Grétku odvedou, i on se vrátí zpět do sanatoria. – Kašuba odvede Lea, který čistil žumpu, do prádelny. Mladík se tu musí svléci do naha a umýt se. Ženské z něj mají legraci, jen Grétka, která tu za trest pracuje, mu podá mýdlo. Kašuba jí řekne, že Leo bude muset brzy do transportu. – V sanatoriu se vše připravuje na slavnost zasvěcení. Sjíždějí se sem dívky a ženy z dalších míst, přijíždějí i pečlivě vybraní gestapáci. – Šéflékařka dá Grétce injekci na početí a ukáže jí muže, kterého pro ni vybrala. Je to statný bloňďatý důstojník SS Odillo. Přezíravý Němec ji oslovuje jako Čtrnáctku (podle počtu žen, jež už oplodňoval). – Při slunovratu po hromadném obřadu symbolického svazku rasově čistých párů následuje hostina na nádvoří. Tu však přeruší déšť. Dvojice se rozcházejí do pokojů. – Grétka odběhne za Leem do jeho komůrky. Mladík je smutný: zítra odjíždí do transportu. Dostal zvláštní pohled od dědečka z „pracovního tábora“. Dívka se mu nabízí, ale odvolá ji Odillo. – Opilý nacista odvede dívku do pokoje, ale když vidí její strach, odmítne ji: nevzrušuje ho. Žena však musí odpřísáhnout, že to neprozradí. Odillo mluví o znásilněných a povražděných židovkách z Haliče. Když usne, vydá se Grétka za Leem a stráví s ním noc. – Odillo se při vyjížďce na koních baví se šéflékařkou; oba vědí, kde byla Grétka v noci. – Doktorka pošle dívku rozloučit se s Leem. Mladík dá milence prstýnek po mamince. Ona mu řekne, že ji má po válce vyhledat u ní doma, v Rychlebech pod Sněžníkem. Kašuba odvede Lea k bráně, kde ho vezme k sobě do vozu Odillo... – Po čase. Mladé maminky se starají o novorozeňata. Jejich úloha brzy skončí. Nevědí, jakým jménem bude dítě pokřtěno. Grétka má chlapečka. Její přítelkyně Róza se bojí o nemocné miminko, které jí odebrali. Při nacistickém obřadu křtu už Rózino dítě není. O smrti "slabých" dětí rozhoduje šéflékařka. – Grétka, která tuší, co bude dál, se v noci dostane do ordinace a poznamená si adresu, na niž má být její dítě odevzdáno. – Ženy se ráno budí nezvyklým tichem. S hrůzou zjistí, že jejich děti jsou právě odváženy. – Šéflékařka řekne Grétce, že Leo už nežije: byl zabit cestou do tábora. Prozradí jí dokonce adresu v Pomořanech, na níž je možné po válce dítě najít. – Dívky opouštějí sanatorium. Na rozloučenou dostanou od Říše drobné dárky. Grétka zahodí přívěsek s pečetí Nové krve. Pokusí se utéct přes zamrzlé jezero před sanatoriem. Šéflékařka se psem ji však později najde. – Grétka dře s ostatními vězenkyněmi v koncentračním táboře. Náhle vypukne panika. Němci utíkají a do tábora přijedou spojenecké tanky. - Osvobozená mladá žena se dostane do Pomořan, ty jsou však srovnány se zemí. Podle fanatického Němce se však děti z akce Lebensborn dostaly včas do bezpečí. – Grétka vyhledá mezi válečnými zajatkyněmi Kláru. Marně však na ní žádá, aby jí dala adresu dítěte. Nepoučitelná nacistka dále mluví o vyvolenosti a vrhne se na "zrádkyni". Polští vojáci ji včas odtrhnou. – Smutná Grétka se vrací domů. Otcův dům je však prázdný a pustý. Zdálky ji vidí hrobník. A před domem se Grétka setká s dívenkou, kterou jí tehdy svěřila nešťastná Polka. Podá jí kus chleba a obě se na sebe usmějí... -tbk-

Knihy
Scénáře
Články
Statě ze sborníků
Všechny dokumenty

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.

Doporučujeme
Karel Dobrý

Karel Dobrý

Odillo

Josef Somr

Josef Somr

učitel

Alois Švehlík

Alois Švehlík

Grétčin otec

Božidara Turzonovová

Božidara Turzonovová

Grétčina matka

Vítězslav Jandák

Vítězslav Jandák

komisař Lottes

Zdeňka Sajfertová

Zdeňka Sajfertová

vrchní sestra

Zdeněk Maryška

Zdeněk Maryška

Dr. Conti

Ota Ševčík

Ota Ševčík

knihkupec

Ryszard Pochroń

Ryszard Pochroń

průvodčí

Małgorzata Pikus

Małgorzata Pikus

řeholnice

Jana Postlerová

Jana Postlerová

polská pradlena

Anna Szczerbińska

Anna Szczerbińska

Polka ve vlaku

Jan Szymik

Jan Szymik

polský voják

Jan Filipenský

Jan Filipenský

ruský důstojník

Bohuslav Ličman

Bohuslav Ličman

mistr z textilky

Ivo Kubečka

Ivo Kubečka

rentgenolog

Klára Jíchová

Klára Jíchová

Sussie miminko

Ivan Gübel

Ivan Gübel

průvodčí vlaku do sanatoria Isolde

Adéla Šeďová

Adéla Šeďová

Francouzka

Radan Kukal

Radan Kukal

železniční dozorce

Eva Záběhlická

Eva Záběhlická

Schertlerová

Barbora Kempná

Barbora Kempná

sousedka

Petra Nash

Petra Nash

sousedka

Václav Kučera

Václav Kučera

důstojník SS

Robert Štěrba

Robert Štěrba

důstojník SS

Martina Chvostová

Martina Chvostová

francouzštinářka

Původní filmový námět

Vladimír Körner

Technický scénář

Milan Cieslar

Dramaturgie

Marča Arichteva

Asistent kamery

Jan Jirák

Architekt

Jan Vlasák

Návrhy titulků

Jiří Větroň

České titulky

LINGUAFILM

Výkonná produkce

Milan Cieslar

Zástupce vedoucího výroby

Olga Grossmannová

Odborný poradce

Lenka Reinerová (německé dialogy),

Renata Putzlacher-Buchtová (polské dialogy),

Ortrun Heinkelein,

David Květoň (jazyková koordinace)

Vítěz

Festival: 19. Carrousel international festival du film de Rimouski

2001
Lokalita: Rimouski / Kanada
Cena Mezinárodního střediska filmu pro děti a mládež (CIFEJ)

Vítěz

Festival: 19. mezinárodní festival filmů pro mládež

2001
Lokalita: Laon / Francie
Zvláštní uznání poroty

Vítěz

Festival: Mezinárodní filmový festival Chemnitz

2001
Lokalita: Chemnitz / Spolková republika Německo
Hlavní cena mladé poroty "Cine Star"

Vítěz

Festival: 19. Carrousel international festival du film de Rimouski

2001
Lokalita: Rimouski / Kanada
Cena za scénář
Vladimír Körner

Vítěz

Festival: 19. mezinárodní festival filmů pro mládež

2001
Lokalita: Laon / Francie
Hlavní cena diváků

Vítěz

Festival: 17. mezinárodní filmový festival Troia

2001
Lokalita: Troia / Portugalsko
Cena za nejlepší ženský herecký výkon
Monika Hilmerová

Vítěz

Festival: 19. Carrousel international festival du film de Rimouski

2001
Lokalita: Rimouski / Kanada
Cena za scénář
Milan Cieslar

Vítěz

Festival: Mezinárodní filmový festival Varšava

2001
Lokalita: Varšava / Polsko
Cena polských filmových kritiků

Vítěz

Festival: 19. Carrousel international festival du film de Rimouski

2001
Lokalita: Rimouski / Kanada
Cena za nejlepší dlouhometrážní film

Hudba

Jan Černý,

Richard Wagner (úryvek z díla),

Franz Schubert (úryvek z díla),

Franz von Suppé (úryvek z díla)

Písně

různé písně

Choreografie

Jan Hartmann

Lokace

zámek Žinkovy u Plzně,

Květné u Starého Města pod Sněžníkem,

Slowiński Park Narodowy Leba,

KT Stutthoff ve Sztutowu

Původní název

Pramen života – Der Lebensborn

Anglický název

Spring of Life

Copyright

2000

Rok výroby

2000

Premiéra

03.02.2000

Výrobce

ČESKÁ TELEVIZE,

TS Marča Arichteva – Marta Prachařová (ČESKÁ TELEVIZE),

Happy celuloid s.r.o.,

Barrandov Biografia a. s. (spolupráce)

Vývozní společnost

Telexport,

Telexport