Karel Reisz, Ten filmový život

Země původu

Česká republika

Copyright

2012

Rok výroby

2011

Premiéra

4. 9. 2012

Minutáž

74 min

Kategorie

film

Žánr

dokument

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Karel Reisz, Ten filmový život

Český název

Karel Reisz, Ten filmový život

Anglický název

Karel Reisz, This Filming Life

Pracovní název

Karel Reisz

Anotace

Celovečerním dokumentem Karel Reisz, Ten filmový život připomíná zkušená dokumentaristka Petra Všelichová jednu z nejvýznamnějších postav britského filmu. Moravský rodák Karel Reisz (1926–2002) se jako židovské dítě dostal do Anglie v jednom z vlaků Nicholase Wintona a po válce se v nové vlasti podílel s Lindsaym Andersonem a Tonym Richardsonem na vzniku hnutí Free Cinema. Prosadil se i v Hollywoodu. Portrét, stručně shrnující jeho život a dílo, má formu standardního dokumentu; stojí na vyjádřeních rodiny, kolegů a odborníků, střídajících se s filmovými ukázkami a archívními záběry.

Obsah

Kolegové vzpomínají, jaký byl Karel Reisz vtipný člověk a vlivný filmař. – Ukázky z filmu Morgan – případ zralý k léčení (1966). – Reiszův bratr Pavel v Ostravě vzpomíná na dětství. Na domě, kde žili jako bohatá židovská rodina, je pamětní deska. Pavel ukazuje fotografie. O otcově dětství mluví i Karlovi synové Barney a Toby. Pavel vzpomíná, jak poprvé pocítil antisemitismus. – Synové vypráví o otcově bláznivém strýci, na jehož popud Pavla poslali do školy v Anglii. – O období nacistické hrozby Karel nikdy moc nemluvil. Na jaře 1939 mu Pavel zařídil místo ve své anglické škole. V červnu 1939 Karel dorazil do Londýna. – Filmový historik Colin Gardner vypráví o transportech Nicholase Wintona. Podle Tobyho byl otec příliš traumatizovaný, než aby na to vzpomínal. O jeho českých kořenech věděli jen díky drobnostem. – Za války se Reisz zapsal do letectva. Létání mu však moc nešlo. Po válce odjel do vlasti hledat rodinu, ale všichni zmizeli. Vrátil se tedy do Anglie. Podle synů nebyl ani Čech ani Brit; režisér Gavin Millar si myslí, že právě díky tomu měly jeho filmy široký mezinárodní záběr. – Ukázka z filmu V sobotu večer, v neděli ráno (1960). – Reisz vystudoval biochemii v Cambridge a pak učil chemii v Londýně. Pracoval pro filmový časopis Sekvence. Bydlel u rodiny, jejíž dcera pracovala v Britském filmovém institutu (BFI). Přes ni zjistil, že tam zamýšlejí vydat knihu o střihu. Tolik toužil dostat se k filmu, že knihu s Millarem napsal, ač neměl praktické zkušenosti. Publikace byla přeložena do mnoha jazyků. Střihač John Bloom vzpomíná, jak Reisze montáž fascinovala. – Věroslav Hába vypráví o vzniku časopisu Sekvence a o tom, jak Reisz spolu Andersonem, Richardsonem a Lorenzou Mazzettiovou začali točit dokumenty, aby se dostali k hranému filmu. – Kameraman Walter Lassally a další popisují situaci britského filmu v 50. letech. Proti jeho konzervatismu a předvídatelnosti bojovalo hnutí Free Cinema poetickým sociálním realismem. – Ukázky z dokumentu Momma Don’t Allow (1955, Maminka nedovolí) doprovází vyprávění o natáčení. – Hába a další mluví o manifestu Free Cinema. Reisz je nevnímal jako hnutí, ale jako skupinu mladých filmařů. – Ukázky z dokumentu We are the Lambeth Boys (1959, My jsme hoši z Lambethu). – Lorenza Mazzettiová rekapituluje úspěchy filmů. Pavel vzpomíná, jak šlo bratrovi ragby. Zájem o sport Reisz využil ve filmu Ten sportovní život (1963), který produkoval. – Podle režiséra Dereka Banhama i jiných se v jeho filmech projevoval vkus cizince i pozorovatelství a odstup outsidera. – Hába i režisér Stephen Frears vysvětlují, že film V sobotu večer, v neděli ráno uspěl díky identifikaci diváků s postavou Alberta Finneyho. Klíčový film o britské dělnické třídě natočil český emigrant. – Frears vzpomíná, jak si ho Reisz vzal jako asistenta na natáčení filmu Morgan – případ zralý k léčení. – Syn a ostatní mluví o Reiszově druhém, šťastném manželství s americkou filmovou hvězdou Betsy Blairovou. – Historka s Jessicou Langeovou dokládá, jaký byl Reisz příjemný a inteligentní režisér, který své herce zbožňoval. Skladatel Carl Davis mluví o jeho vztahu k filmové hudbě. Střihač Bloom vzpomíná spolupráci na Francouzově milence (1981). – Gardner a Bloom vyprávějí o filmu Dog Soldiers (1978, Psí vojáci). Ve svém díle se Reisz soustřeďoval na nespokojené, bouřící se jedince, jejichž rebelie je plná chyb. Příkladem je drama The Gambler (1974, Hráč). – Blízcí mluví o tom, proč Karel odmítl natočit třetí Hvězdné války. – Podle syna Reisz uvažoval o filmu o holocaustu či o komunismu a litoval, že žádný nenatočil. – Pavel vzpomíná, jak ho bratr pozval na natáčení. – Herec Hilton McRae konstatuje, jak mu Karel chybí. Pavel Reisz se loučí. -ivp-

Poznámka

Použité archivní materiály: British Film Institute (ukázky z filmů Maminka to nedovolí – Mama Don't Allow, r. Karel Reisz, 1955; My jsme hoši z Lambethu – We Are the Lambeth Boys, r. Karel Reisz, 1958; fotografie free cinema, 1955 – 1960), ITV (ukázky z filmu Ten sportovní život – This Sporting Life, r. Lindsay Anderson, 1963), ITN (ukázka z premiéry filmu Isadora, r. Karel Reisz, 1969), Trigon Production, s. r. o. (ukázka z filmu Síla lidskosti – Nicholas Winton/Sila ľudskosti – Nicholas Winton r. Matej Mináč, 2001, SR – ČR), Národní filmový archiv (ukázky z filmů Ostrava, r. Emanuel Kaněra, Josef Šuran, 1952; V sobotu večer, v neděli ráno – Saturday Night and Sunday Morning, r. Karel Reisz, 1960; Morgan, případ zralý k léčení – Morgan: A Suitable Case for Treatment, r. Karel Reisz, 1974; Psí vojáci – Kdo zastaví déšť – Who'll Stop the Rain, r. Karel Reisz, 1978; Francouzova milenka – The French Lieutenant's Woman, r. Karel Reisz, 1981; Sweet Dreams, r. Karel Reisz, 1985), Pavel Reisz (rodinný archiv), Lorenza Mazzetti (soukromý archiv), Jindřich Marco (použité fotografie – Londýn 60. léta), Miloň Novotný (použité fotografie – Londýn 60. léta).

Účinkují

Lorenza Mazzetti /ž/

režisérka, spoluzakladatelka free cinema

John Bloom

střihač

Colin Gardner

filmový historik, spisovatel

Gavin Millar

režisér, spoluautor knihy

Derek Banham

režisér, producent

Carl Davis

hudební skladatel

Stephen Frears

filmový režisér

Věroslav Hába

filmový historik

Hudba

Produkční údaje

Originální název

Karel Reisz, Ten filmový život

Český název

Karel Reisz, Ten filmový život

Anglický název

Karel Reisz, This Filming Life

Pracovní název

Karel Reisz

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

dokument

Země původu

Česká republika

Copyright

2012

Rok výroby

2011

Premiéra

distribuční premiéra 4. 9. 2012 /přístupný/
slavnostní premiéra 24. 9. 2012 (kavárna Minikino, Ostrava /v rámci festivalu 4. Ostrava Kamera Oko/)

Distribuční slogan

bez sloganu

Výrobce

Jarmila Hoznauerová, Česká televize (koprodukce), Televizní studio Ostrava (Česká televize), První veřejnoprávní s.r.o. (koprodukce), Cinemart, a.s. (koprodukce)

Distribuce

Cinemart, a.s. (monopol do 31. 12. 2017)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

74 min

Distribuční nosič

DCP 2-D, DVD

Poměr stran

1:1,78

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky, anglicky

Podtitulky

anglické, české