Doporučujeme
Webový portál Národního filmového archivu o české audiovizi

Hanele

drama, psychologický

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Hanele

Minutáž

99

Žánr

drama, psychologický

Země původu

Česká republika

Copyright

1999

Rok výroby

1999

Premiéra

03.11.1999

Jazyková verze

česká

Režie

Karel Kachyňa

Scénář

Jana Dudková, Karel Kachyňa

Námět

Jana Dudková
Doporučujeme

„...oči černé a hluboké až k zatočení hlavy...“

Psychologické drama Hanele natočil režisér Karel Kachyňa podle povídky Ivana Olbrachta O smutných očích Hany Karadžičové, která vyšla spolu s dalšími dvěma povídkami (Zázrak s Julčou, Událost v mikve) v knize Golet v údolí (1937). Zmíněné dvě povídky zfilmoval před časem režisér Zeno Dostál – viz film Golet v údolí (1995). Scenáristkou obou filmů je Jana Dudková. – Hanele Šafarová pochází ze zchudlé rodiny a bez věna nemá mnoho šancí provdat se podle představ svých rodičů. Mladíka z vesnice, který o ni stojí, nemiluje. Zato ji během pobytu ve městě upoutá inteligentní a citlivý podnikatel Ivo Karadžič. Ten se však od víry předků odklonil. Hanele je ochotna svou lásku následovat, aniž si připouští následky, jež padnou nejen na její hlavu, ale i na hlavy ostatních členů rodiny. Sama se svým činem odsoudí k exkomunikaci, což v tradici židovství jako víry i způsobu života znamená úděl horší než nejhroznější smrt: zavržení ze strany komunity i od zahanbené rodiny. – Poměrně jednoduchý děj Kachyňova snímku se soustřeďuje v první části na vykreslení ortodoxního náboženského klimatu v prostředí podkarpatských chasidských židů, kde hraje podstatnou roli i velká zaostalost (interpretovatelná ovšem i jako odmítavý postoj k lákavému, avšak odduchovnělému světu pozemské marnivosti). Tvůrce věnuje značný prostor i zachycení psychologického pozadí Hanelina rozhodnutí. V jedné rovině jde o prostou potřebu důstojného života, částečně spjatou i s představou hmotného zabezpečení (jak to ostatně chodí i uvnitř komunity), v další rovině o potřebu vymanit se z osudově svazujících zkostnatělých tradic. Protichůdné síly, jež působí na „nevinnou“ hrdinku bez jejího přičinění, ústí do anticky vyklenuté dramatické situace, z níž není úniku. Zajímavé je přitom pojetí smrti nikoli jako fyzického zániku či křesťanského zatracení duše, nýbrž jako nenávratného odříznutí se od vlastních kořenů. – Karel Kachyňa dbá jak na dramatický tah (Karadžičovy námluvy ve vesnici), tak – zejména s pomocí baladické kamery Petra Hojdy a monumentální hudby Petra Hapky – na vysokou estetickou úroveň díla. Místy se však nepochopitelně uchyluje ke zbytečně popisným vypravěčským „berličkám“ (Pinchesovo zjevení či vnitřní monolog hrdinky, vystřídaný v závěru mužským komentářem ve třetí osobě). – Titulní role je filmovým debutem absolventky herectví brněnské JAMU Lady Jelínkové. Exteriéry Polany se natáčely ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. -kubi-

Upozornění, následující text obsahuje spoiler! Zobrazit >

Na Podkarpatské Rusi, v chasidské vesničce Polaně, žije bohatý obchodník Abram Šafar, který slíbil svým třem vnučkám velká věna. Ale kvůli vysokým daním a podvodům rodiny konkurenta Heršeho Fuxe během let rodina o veškerý majetek přišla. Na nejmladší z Abramových vnuček Hanele žádné věno nezbyde. – V domě Hanelina otce Josefa Šafara najde vojenská hlídka pašovaný tabák. Důstojník chce majitele zavřít. Rodina mu však nabídne úplatek a otec Šafar se různě ponižuje. Vojáky přitom postupně opije do němoty. – Hanele vidí, jak důstojný dědeček Abram močí spícímu poručíkovi na obličej. Podle legendy člověk, potřísněný tělesnou tekutinou, zůstane do smrti neduživý. – Ráno zbědovaní vojáci mlčky odjedou. – Dědeček Abram zemře. – Zoufalý otec Šafar prohrál svůj poslední soudní spor s Fuxem. Rodina zůstane na mizině. – O Hanele se neúspěšně uchází Šlojme, syn šnorera (žebráka) Kace. – Místní mudrc Leib Abramovič vysvětluje udiveným obyvatelům Polany, že Země je kulatá. Ortodoxně smýšlející muži v radě však vidí v Leibových řečech ohrožení víry a přemýšlejí, jak volnomyšlenkáře v šíření "bludů" zastavit. – Vzápětí přijdou do vesnice studenti s ideami sionistického hnutí. Na chudou Hanele jejich slova zapůsobí. – Dívka se brání zamilovanému Šlojmovi, který ji stále pronásleduje. – Josef Šafar varuje dceru před „falešným prorokem“ Leibem. Podle věrouky mají být Židé pokorní a poslouchat jen Boží hlas, který jediný jim ukáže cestu do zaslíbené země. – Když přespolní sionisté nabízejí možnost odejít do Ostravy a odtud později do Palestiny, přihlásí se jen Hanele. Půjčí si na to od vdané sestry peníze. Rodiče to nesou velmi těžce. – Zoufalý Šlojme se v noci pokusí Hanele znásilnit, ale dívka se ubrání. – Rodiče při loučení dceři připomenou její původ. Patří mezi Bohem vyvolený národ a jsou víc než gójové. – Fuxův syn Salamon vymáhá dluhy ode všech, kdo poslouchají Leibovy řeči. Lidé začnou zase chodit do Šafarova obchodu a krčmy. – Mladí Židé nejprve vydělávají peníze v Ostravě pro družinu zvanou hachšara. Hanele pracuje s dívkami jako švadlena a na rozdíl od ostatních jí nudná práce nevadí. Na pravidelných schůzích komunity je však kritizována za to, že se straní ostatních. – Po nějaké době se seznámí s volnomyšlenkářským obchodníkem Ivem Karadžičem, který se jí začne dvořit. Za styky s bezvěrcem je dívka na schůzi vyloučena z hachšary. – Ivo ji požádá o ruku a představí ji své matce. Vyjde najevo, že je původem Žid (jmenuje se Isaac), ale že se vzdal víry. Přívětivá paní Karadžičová si dělá starosti s reakcí dívčiny rodiny a její rodné obce. – Polanskému vizionáři Pinchesu Jakubovičovi se zjeví ve snu anděl s poselstvím, v němž Hospodin slibuje ochránit pořádek v Polaně za smírnou oběť. Tou má být děsivá smrt jedné osoby z vesnice. – Šafarova rodina přijme oba mladé snoubence váhavě. Ivo Karadžič přizná, že je bez vyznání. Otec ho marně prosí, aby si rozmyslel svůj návrat k víře. Nakonec před ním dceru schová, odmítne mu poskytnout nocleh a odkáže ho do Fuxova hostince. – Původně smířlivě naladěný Ivo je rozhodnutý si Hanele vybojovat. Mezitím se u Šafara sejde rada mužů. I ti marně apelují na Iva, aby přijal víru svých otců. Před domem se sejde rozlícený dav, povzbuzovaný žárlícím Šlojmem, a chystá se Iva zabít. Muž je zastraší pistolí. – Zasáhnou četníci a dav rozpustí. Hanele, připravená na cestu, se rozloučí se zdrcenou rodinou. Otec ji odmítne políbit. – Při vyšetřování snoubenci popřou jakýkoli incident. Chápavý strážmistr s nimi pro jistotu pošle několik mužů. V doprovodu četníků a v obklopení mlčícími vesničany odchází vyobcovaná Hanele se svým vyvoleným k saním. Naplnila se tak Pincheho vize o smírné oběti: opuštění víry je v očích chasidů horší než fyzická smrt. -kubi-

Knihy
Scénáře
Články
Statě ze sborníků
Všechny dokumenty

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.

Doporučujeme
Lada Jelínková

Lada Jelínková

Hanele Šafarová

Jiří Ornest

Jiří Ornest

tatínek

Miroslav Noga

Miroslav Noga

Ivo Karadžič

Milan Lasica

Milan Lasica

děd Šafar

Hanuš Bor

Hanuš Bor

Pinches Jakubovič

Václav Chalupa

Václav Chalupa

Šlojme Kac

Stanislav Zindulka

Stanislav Zindulka

Jid Fajnerman

Eva Holubová

Eva Holubová

Ester Fuxová

Peter Šimun

Peter Šimun

Leib Abramovič

Rudolf Máhrla

Rudolf Máhrla

starý Kac

Steva Maršálek

Steva Maršálek

Mojše Kahan

Hana-Anna Franková

Hana-Anna Franková

Ivova matka

Jiří Pomeje

Jiří Pomeje

poručík

Tereza Křenová

Tereza Křenová

dětská role

Lucie Soušková

Lucie Soušková

dětská role

Veronika Větrovcová

Veronika Větrovcová

dětská role

Milan Hajn

Milan Hajn

dětská role

Jan Kraus

Jan Kraus

Salamon Fux

Radim Kalvoda

Radim Kalvoda

Benci Fux

Jindřich Khain

Jindřich Khain

Herše Fux

Marta Issová, Magdalena Sidonová

Marta Issová, Magdalena Sidonová

Zuzana Talpová

Zuzana Talpová

Pavel Rímský

Pavel Rímský

Tereza Chytilová

Tereza Chytilová

Pomocná režie

Petra Poláčková

Asistent režie

Alena Kubálková

Původní filmový námět

Jana Dudková

Předloha

Ivan Olbracht (O smutných očích Hany Karadžičové – povídka) (z knihy Golet v údolí (1937))

Scénář

Jana Dudková,

Karel Kachyňa

Autor komentáře

Jana Dudková

Technický scénář

Karel Kachyňa

Architekt

Milan Býček

Návrhy kostýmů

Eliška Nová,

Jan Kropáček

Výkonná produkce

Jiří Koštýř

Zástupce vedoucího výroby

Viktor Pípal,

Daniel Tuček

Odborný poradce

Viktor Feuerlicht

Nominace

Akce: 7. výroční ceny Český lev 1999

2000
Lokalita: Praha / Česká republika
Nejlepší režie
Karel Kachyňa

Vítěz

Festival: 5. židovský filmový festival São Paulo 2000

2000
Lokalita: São Paulo / Brazílie
Hlavní cena
Karel Kachyňa

Nominace

Akce: 7. výroční ceny Český lev 1999

2000
Lokalita: Praha / Česká republika
Nejlepší hudba
Petr Hapka

Původní název

Hanele

Anglický název

Hanele

Copyright

1999

Rok výroby

1999

Premiéra

03.11.1999

Výrobce

Česká televize,

TS Alice Nemanské a Heleny Slavíkové (Česká televize)

Nositelé copyrightu

Česká televize

Vývozní společnost

Telexport

Nosič

35mm

Barva

colour

Zvuk

Dolby Digital

Verze

česká