Doporučujeme
Webový portál Národního filmového archivu o české audiovizi

Obchod na korze

tragikomedie

Typologie filmu

hraný

Anglický název

The Shop on Main Street

Minutáž

120

Žánr

tragikomedie

Země původu

Československo

Copyright

1965

Rok výroby

1964, 1965

Premiéra

08.10.1965

Jazyková verze

česká

Režie

Ján Kadár, Elmar Klos

Scénář

Ladislav Grosman, Ján Kadár, Elmar Klos
Doporučujeme

Legendární tragikomedie Obchod na korze režisérské dvojice Ján Kadár a Elmar Klos vznikla podle novely Past Ladislava Grosmana, inspirované skutečnou událostí. (Text původně vyšel v roce 1962 v časopise Plamen a o tři roky později v přepracované podobě i knižně pod názvem Obchod na korze). Film se hned po uvedení zařadil mezi nejvýznamnější díla československé kinematografie. – Děj se odehrává na východoslovenském maloměstě v roce 1942 v době Slovenského státu. Rázovitý truhlář Tono Brtko se vlivem okolností stane proti své vůli „arizátorem“ zchudlého galanterního krámku staré židovky Rozálie Lautmannové. Mezi oběma postupně vznikne zvláštní pouto, přervané v tragickém finále kvůli rasovým zákonům, které slovenští fašisté dobrovolně zavedli po vzoru hitlerovského Německa. – Titul kromě závažného humanistického poselství a zajímavě pojaté dobové atmosféry stojí především na velkých dramatických výkonech Jozefa Kronera (1924–1998) a polské židovské herečky Idy Kamińské (1899–1980). Vyznačuje se dále kongeniální hudbou Zdeňka Lišky a také kombinací humorných situací s tíživými dramatickými scénami. – Snímek se natáčel od května do listopadu 1964 v barrandovských ateliérech a ve slovenském městě Sabinov. Po premiéře v roce 1965 film dosáhl také světového úspěchu a získal na třicet československých i světových ocenění včetně prvního Oscara za nejlepší cizojazyčný film, uděleného české kinematografii. – Do distribuce se titul (jenž byl za normalizace „zamlčován“ jak kvůli tématu, tak kvůli emigraci Jána Kadára) podruhé vrátil až v březnu 1989, kdy byl uvolněn pro filmové kluby. Jeho digitální podobu od roku 2017 distribuuje Národní filmový archiv. Na Slovensku bývá film chybně označován jako slovenský film (kvůli zisku Oscara), natočen však byl v produkci českého filmového studia a s českým štábem, ovšem se slovenskými herci. – Obchod na korze byl v roce 2017 digitálně restaurován za spolupráce Nadace české bijáky, MFF Karlovy Vary, studií Universal Production Partners a Soundsquare, Národního filmového archivu, Státního fondu kinematografie a Ministerstva kultury České republiky. K digitalizaci byl použit originální negativ zvuku a obrazu. Jelikož byl první díl obrazového negativu ve Filmových laboratořích Barrandov zničen, byl nahrazen duplikačním pozitivem. Digitalizovaný film byl poprvé slavnostně představen 1. července 2017 na karlovarském festivalu. –jl–

Jedním z nejoceňovanějších titulů československé kinematografie zůstává psychologické drama režisérů Jána Kadára a Elmara Klose z roku 1965; Obchod na korze získal Oscara 1967 za nejlepší neanglicky mluvený film. Adaptace novely Ladislava Grosmana (který se podílel i na scénáři) patří k vrcholům tvorby šedesátých let, její režiséři však technicky ke generaci Věry Chytilové, Jana Němce či Jiřího Menzela nepatří. Tehdy sedmačtyřicetiletý rodák z Budapešti Kadár a pětapadesátiletý Klos se poprvé sešli už v roce 1952 při realizaci ideologicky zabarveného dramatu Únos. Do společné filmografie přidali i hudební film Hudba z Marsu (1955), civilní drama Tam na konečné (1957) a moderní pohádku Tři přání (1958). Válečné drama Smrt si říká Engelchen (1963) a soudní drama Obžalovaný (1964) už souzněly s aktivitami nové vlny. Tematicky se příběh, zasazený do roku 1942, řadí mezi snímky vracející se k válečné minulosti. Odehrává se v zapadlém městečku na východním Slovensku, na které těžce dolehnou norimberské zákony přijaté fašistickou vládou. Místní Židé putují do vyhlazovacích táborů a jejich majetek je arizován. Na nátlak hamižné manželky a díky švagrově protekci se tak dobrácký truhlář Tono Brtko stává majitelem galanterního krámku vdovy Lautmannové. Nenajde však odvahu k tomu, aby stařičké, zmatené židovské dámě řekl pravdu. Předstírá před ní, že je jejím novým pomocníkem, a snaží se ji uchránit před tragickým osudem… Bravurně vystavěné komorní drama nabízí strhující podívanou díky hereckým výkonům Jozefa Kronera a Idy Kamińské, kteří získali Zvláštní ocenění na MFF v Cannes 1965, kam byl film vybrán do hlavní soutěže. Tehdy šestašedesátiletá polská herečka byla rovněž nominována na Zlatý glóbus. S Jánem Kadárem se židovská herečka znovu setkala v roce 1970 při natáčení filmu Anděl Levine. To už ona i režisér byli v emigraci v USA. -ap-

Upozornění, následující text obsahuje spoiler! Zobrazit >

Po obsazení ČSR Hitlerovou armádou a po vyhlášení tak zvaného Slovenského štátu, bylo jedním z prvních politických činů Tisova režimu dobrovolné přijetí norimberských rasových zákonů. Píše se rok 1942... – Malé východoslovenské město. Truhlář Tono Brtko je rázovitý, slušný a pracovitý člověk. Netouží ani po majetku, ani po kariéře. Jeho manželka Evelyna je však chamtivá a ctižádostivá. Vyčítá muži, že nechce vstoupit do Hlinkových gard, nezdraví nacistickým pozdravem a neříká „Na stráž!“, zatímco ostatní díky členství v nich získali hodnosti a bohatství. Vadí to i jeho švagrovi, veliteli místních gardistů Markusi Kolkockému. – Na náměstí staví dělníci oslavnou dřevěnou mohylu. Tono se svým psíkem Esencem tu potká přítele, penzionovaného účetního Imra Kuchára, jenž se netají svým postojem k fašistickému režimu. Když Tono spatří švagra, s nímž se navíc před lety pohádal o dědictví, spěšně bez pozdravu odejde. – Do Brtkova domku nečekaně vtrhne neomalený Markus s manželkou Růženou a s plnými taškami jídla a alkoholu. Během večera se všichni opijí. Markus začne se ženami zpívat a Tono zdařile paroduje Adolfa Hitlera. Nakonec švagr předá příbuznému dekret, podle nějž byl jmenován arizátorem obchodu židovky Rozálie Lautmannové. Zatímco Evelyna je šťastná, Tonovi se to moc nelíbí. Nakonec po naléhání všech a pod vlivem alkoholu dekret přijme. – Ráno zářící manželka navleče muže do svátečních šatů a pošle jej arizovat. V malém galanterním krámku na náměstí se Tono setká s vdovou Lautmannovou. Vetchá, nahluchlá, ale milá a laskavá stará paní ho pokládá za zákazníka. Tono se jí marně pokouší vysvětlit, proč přišel. Žena vůbec netuší, že je válka a že platí nějaké protižidovské zákony. Do krámku přijde Kuchár, který se o Lautmannovou stará. Přečte si Tonův dekret a řekne příteli, že Lautmannovou neživí obchod, ale podpora od bohatých členů židovské obce. Brtko chce dekret vrátit, ale Imro ho přesvědčí, aby zůstal. Židovská obec mu bude vyplácet „plat“ a Tono nechá starou paní v krámku v klidu dožít, přičemž bude vystupovat jako nový příručí. – Doma Tono manželce lže, jak se úspěšně ujal nové funkce. Hamižná žena chce, aby nenápadně zjistil, kde má Lautmannka schované zlato, šperky a peníze. – Tono je v obchodě nešikovný a paní se na něho proto zlobí. Postupně se však spřátelí. „Arizátor“ zrenovuje starý nábytek v bytě za obchodem a vdova o něj pečuje jako o vlastního syna. – Výplatu si Tono vyzvedne od pokladníka židovské obce v krámku holiče Katze. Evelyna je nadšená: Tono za peníze nakoupil jídlo a voňavku pro ni. – Soused Lautmannové, železničář Andorič, řekne Brtkovi, že gardisté chystají odsun židů. Městský sluha Piti Báči roznáší předvolání do transportu. Jedině Lautmannová je nedostane; úřady na ni pozapomněly. Město je obklíčeno gardisty, druhý den má transport odjet. Když Tono uvidí zdrceného Katze, uvědomí si, že mu již obec nebude vyplácet „tržbu“. Navíc gardisté zmlátí Kuchára, zatknou ho a jako Slováka za pomoc neárijcům označí za bílého žida, za což ho čeká smrt. – Večer Evelyna opět vyčítá Tonovi, že nezjistil, kde má židovka schovaný majetek. Manžel to nevydrží, poprvé se jí vzepře a mlčky ji ztluče. Žena ho s pláčem prosí za odpuštění. – Tono se v hospodě opije. Ještě v noci přijde do krámku, probudí Lautmannovou a chce ji schovat. Žena si myslí, že Tona vyhodila manželka, a nechá ho přespat u sebe. Jemu se zdá, jak se s Rozálií prochází ve starosvětském oblečení po maloměstském korze. – Ráno se všichni židé shromáždí na náměstí. Stará paní stále nic netuší, je šábes a ona se modlí. Tono by ji rád schoval, neví však jak, a bojí se. Lautmannová se zlobí, že „příručí“ otvírá v sobotu krám. Chce vyjít ven, ale Tono jí to nedovolí. Muž pije na kuráž. Má strach a chce ženu vydat gardistům. Začne jí balit věci. Lautmannová se poleká, že je pogrom. Zoufalý Tono ji chce vynést z krámu násilím, ale ona se brání. Židé pod dozorem míří na nádraží. – Muž si uvědomí, co chtěl provést, a se slzami v očích se Lautmannové omluví. Je rozhodnut starou paní zachránit. Na náměstí zůstane Kolkocký s důstojníky. Když chce žena zavřít obchod, Tono ji ze strachu, že by byl švagrem označen jako bílý žid, prudce odhodí do komory a zamkne. Když gardisté odejdou, chce ženu pustit, ale zjistí, že se pádem zabila. Nešťastný Brtko, který nikdy nechtěl nikomu ublížit, má výčitky svědomí. Pošle psa Esence pryč, zavře krám a oběsí se. – Ve vidině Tono a Lautmannová ve svátečním oblečení vyběhnou za doprovodu hasičské kapely ven z obchůdku na náměstí... –jl–

Slovenský spisovatel Ladislav Grosman napsal novelu Past, která byla publikována v roce 1962 v časopisu Plamen. Tuto prózu rozpracoval autor do literárního scénáře pod názvem Obchod na korze a stejnojmenné knižní podoby, která byla vydána v Mladé frontě v roce 1965.

Film byl v roce 2017 digitálně restaurován.

Knihy
Scénáře
Články
Statě ze sborníků
Všechny dokumenty

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.

Doporučujeme
Ida Kamińska

Ida Kamińska

obchodnice Rozália Lautmannová

Jozef Kroner

Jozef Kroner

truhlář Tono Brtko

František Zvarík

František Zvarík

velitel Hlinkovy gardy Markus Kolkocký, Tonův švagr

Hana Slivková

Hana Slivková

Evelyna, Tonova žena

Martin Hollý st.

Martin Hollý st.

Imro Kuchár, účetní v důchodu

Elena Zvaríková

Elena Zvaríková

Ružena, Markusova žena

Martin Gregor

Martin Gregor

holič Josef Katz

Adam Matejka

Adam Matejka

městský sluha Piti Báči

Mikuláš Ladižinský

Mikuláš Ladižinský

gardista Marian Peter

Alojz Kramár

Alojz Kramár

Balko Báči

Eugen Senaj

Eugen Senaj

tiskař Blau, pokladník židovského spolku

František Papp

František Papp

železničář Andorič

Gita Mišurová

Gita Mišurová

Andoričova žena

Lujza Grossová

Lujza Grossová

Eliášová, sousedka Lautmannové

J. Mittelmann

J. Mittelmann

Daniel, syn Eliášové

Tibor Vadaš

Tibor Vadaš

trafikant Gejza

František Bujdák

František Bujdák

František Labuda

Andrej Šilan

Andrej Šilan

gardista

Anton Baláž

Anton Baláž

myslivec

Martin Hajný

Martin Hajný

farář

Štefan Petrák

Štefan Petrák

řezník Boško

V. Sedláková

V. Sedláková

Eržika, dcera Andoričových

Ladislav Farkaš

Ladislav Farkaš

mladý muž

Elena Šoltésová

Elena Šoltésová

žena v davu

Jozef Hatok

Jozef Hatok

muž na korze

Milan Drotár

Milan Drotár

muž na korze

Július Piussi

Július Piussi

muž na korze

Jozef Stražan

Jozef Stražan

muž na korze

Oldřich Kratochvíl

Oldřich Kratochvíl

muž na korze

F. Vychodil

F. Vychodil

muž na korze

Juraj Herz

Juraj Herz

židovský muž

Ladislav Fecko

Ladislav Fecko

muž v davu

Stanislav Kubiš

Stanislav Kubiš

železničář

Václav Podhorský

Václav Podhorský

muž v hospodě

Zdeněk Skalický

Zdeněk Skalický

muž v hospodě

Štefan Servátka

Štefan Servátka

muž v hospodě

Jozef Príhoda

Jozef Príhoda

stavbyvedoucí

Pavol Simko

Pavol Simko

četník

Ján Mišura

Ján Mišura

rabín

Ján Pelech

Ján Pelech

Pomocná režie

Juraj Herz

Asistent režie

René Mattes,

Tomáš Škrdlant,

Zdena Pavlátová (skript)

Předloha

Ladislav Grosman (Past – novela)

Technický scénář

Ján Kadár,

Elmar Klos

Druhá kamera

Miloš Petrolín

Asistent kamery

Jiří Zavřel,

Jiří Kučera

Architekt

Karel Škvor

Výprava

Václav Kozel,

František Straka,

Václav Zavřel

Vedoucí výroby

Ladislav Hanuš,

Jaroslav Prokop (vedoucí natáčení)

Zástupce vedoucího výroby

Jaromír Lukáš

Asistent vedoucího výroby

Jordan Balurov

Odborný poradce

Šarlota Onderušová (kostýmy)

Spolupráce

Diana Heringová (asistentka střihu),

Jan Kňákal (asistent architekta),

Jana Štroblová (2) (klapka),

Jiří Stach (fotograf)

Vítěz

Akce: Anketa slovenských filmových novinářů a kritiků o nejlepší slovenské a zahraniční filmové tvůrce století pořádaná Klubem filmových novinářů Slovenského syndikátu novinářů Bratislava

2000
Lokalita: Bratislava / Slovensko
Nejlepší hraný film
výsledky vyhlášeny 23. 5. 2000 v Bratislavě (Slovensko)

Vítěz

Akce: Anketa filmových kritiků o nejlepší česko-slovenský hraný film století

1998
Lokalita: Praha / Česká republika
2. místo
udělené 19. 1. 1998

Vítěz

Festival: 1. Finále Plzeň

1968
Lokalita: Plzeň / Československo
Nejlepší film posledních dvaceti let v anketě časopisu Kino
vyhlášení na I. Finále Plzeň

Vítěz

Akce: Anketa periodika New York Post

1967
Lokalita: New York City / Spojené státy americké
2. místo

Vítěz

Akce: Výroční cena newyorské filmové kritiky

1967
Lokalita: New York City / Spojené státy americké
Výroční cena newyorské filmové kritiky nejlepšímu zahraničnímu filmu za rok 1966

Vítěz

Akce: Cena Svazu rakouských novinářů

1967
Lokalita: Vídeň / Rakousko
Zlaté pero za nejlepší film roku 1966

Vítěz

Akce: Múzy pražských diváků

1967
Lokalita: Praha / Československo
Múza Melpomené za herecký výkon
Jozef Kroner

Vítěz

Akce: Ceny amerických dovozců

1967
Lokalita: ... / Spojené státy americké
Cena amerických dovozců za nejlepší režii
Elmar Klos

Vítěz

Festival: 4. mezinárodní festival výtvarných umění při Univerzitě Haile Selassieho v Addis Abebě

1967
Lokalita: Addis Abeba / Etiopie
I. cena

Vítěz

Akce: Anketa periodika The New York Times

1967
Lokalita: New York City / Spojené státy americké
Umístění mezi 10 nejlepšími filmy roku 1966

Vítěz

Akce: Zlatá plaketa – Donatellův David

1967
Lokalita: Taormina / Itálie
Zlatá plaketa – Donatellův David za nejlepší zahraniční film režisérům
Elmar Klos
předána v červenci 1967 na slavnostním večeru v Řeckém divadle v rámci Filmového festivalu Taormina

Vítěz

Akce: Ceny amerických dovozců

1967
Lokalita: ... / Spojené státy americké
Cena amerických dovozců za nejlepší režii
Ján Kadár

Nominace

Akce: 24. ročník Výročních cen Sdružení zahraničního tisku v Hollywoodu Zlaté glóby 1966

1967
Lokalita: Los Angeles / Spojené státy americké
Zlatý glóbus za nejlepší herečku ve filmovém dramatu
Ida Kamińska
nominace mezi pěti herečkami

Vítěz

Akce: Zlatá plaketa – Donatellův David

1967
Lokalita: Taormina / Itálie
Zlatá plaketa – Donatellův David za nejlepší zahraniční film režisérům
Ján Kadár
předána v červenci 1967 na slavnostním večeru v Řeckém divadle v rámci Filmového festivalu Taormina

Vítěz

Akce: Ceny amerických dovozců

1967
Lokalita: ... / Spojené státy americké
Cena amerických dovozců za nejlepší zahraniční film roku 1966

Nominace

Akce: 39. ročník Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1966

1967
Lokalita: Hollywood, Los Angeles / Spojené státy americké
Oscar za nejlepší herečku v hlavní roli
Ida Kamińska
nominace mezi pěti herečkami

Vítěz

Akce: Anketa Svazu filmového a televizního tisku ve Velké Británii

1966
Lokalita: Londýn / Velká Británie
Nejlepší režisér roku 1965
Ján Kadár
ex aequo Bryan Forbes (za film Král Krysa, 1965)

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1965

1966
Lokalita: Praha / Československo
Státní cena
Jozef Kroner
s čestným titulem laureát státní ceny Klementa Gottwalda

Vítěz

Akce: Cena československé filmové kritiky za rok 1965

1966
Lokalita: Praha / Československo
Cena československé filmové kritiky
předána Jánu Kadárovi a Elmaru Klosovi 13. 5. 1966 na slavnostním představení filmu

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1965

1966
Lokalita: Praha / Československo
Státní cena
Ida Kamińska
s čestným titulem laureát státní ceny Klementa Gottwalda

Vítěz

Akce: Pokladní modrá stuha Národní filmové rady Kansas City

1966
Lokalita: Kansas City, Missouri / Spojené státy americké
Pokladní modrá stuha – nejlepší rodinný film v měsíci červenci

Vítěz

Akce: 3. soutěž o hudební dílo vytvořené pro film v roce 1965

1966
Lokalita: Praha / Československo
Čestné uznání v kategorii uměleckého filmu
Zdeněk Liška

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1965

1966
Lokalita: Praha / Československo
Státní cena
Elmar Klos
s čestným titulem laureát státní ceny Klementa Gottwalda

Vítěz

Festival: 10. mezinárodní filmový festival San Francisco

1966
Lokalita: San Francisco / Spojené státy americké
Stříbrná Selznickova pamětní medaile
vyhlášena a předána na festivalu v rámci Selznickova výročního memoriálu, jehož nominace provedl výbor sestavený z předních newyorskch filmových kritiků

Vítěz

Akce: Ceny Trilobit 1965

1966
Lokalita: Praha / Československo
Trilobit za herecký výkon
Jozef Kroner

Vítěz

Akce: Múzy pražských diváků

1966
Lokalita: Praha / Československo
Múza Melpomené
cena předána Jánu Kadárovi a Elmaru Klosovi 13. 5. 1966 na slavnostním představení filmu

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1965

1966
Lokalita: Praha / Československo
Státní cena
Ján Kadár
s čestným titulem laureát státní ceny Klementa Gottwalda

Vítěz

Akce: 38. ročník Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1965

1966
Lokalita: Hollywood, Los Angeles / Spojené státy americké
Oscar za nejlepší cizojazyčný film
udělen 18. 4. 1966 a předán Jánu Kadárovi hercem Gregory Peckem

Vítěz

Akce: Anketa Svazu filmového a televizního tisku ve Velké Británii

1966
Lokalita: Londýn / Velká Británie
Nejlepší režisér roku 1965
Elmar Klos
ex aequo Bryan Forbes (za film Král Krysa, 1965)

Vítěz

Festival: 16. filmový festival pracujících

1965
Lokalita: 32 měst / Československo
Cena Ústřední rady odborů
udělena 28. 6. 1965 v Bratislavě

Vítěz

Akce: Umělecká soutěž k 20. výročí osvobození Československa

1965
Lokalita: Praha / Československo
Hlavní cena za celovečerní film
Ján Kadár
za filmy Obchod na korze a Obžalovaný

Vítěz

Festival: 18. mezinárodní filmový festival Cannes

1965
Lokalita: Cannes / Francie
Zvláštní čestné uznání představitelům hlavních rolí
Jozef Kroner
spolu s Idou Kamińskou

Vítěz

Festival: 18. mezinárodní filmový festival Cannes

1965
Lokalita: Cannes / Francie
Zvláštní čestné uznání představitelům hlavních rolí
Ida Kamińska
spolu s Jozefem Kronerem

Vítěz

Festival: 16. filmový festival pracujících

1965
Lokalita: 32 měst / Československo
Výroční cena Karel 65 časopisu Kino
Jozef Kroner
předána na festivalu a udělena 28. 6. 1965 v Bratislavě

Vítěz

Festival: 16. filmový festival pracujících

1965
Lokalita: 32 měst / Československo
Hlavní cena
udělena 28. 6. 1965 v Bratislavě

Vítěz

Festival: 16. filmový festival pracujících

1965
Lokalita: 32 měst / Československo
Cena za mužský herecký výkon
Jozef Kroner
udělena ex aequo 28. 6. 1965 v Bratislavě

Vítěz

Festival: 16. filmový festival pracujících

1965
Lokalita: 32 měst / Československo
Cena za ženský herecký výkon
Ida Kamińska
udělena 28. 6. 1965 v Bratislavě

Vítěz

Akce: Umělecká soutěž k 20. výročí osvobození Československa

1965
Lokalita: Praha / Československo
Hlavní cena za celovečerní film
Elmar Klos
za filmy Obchod na korze a Obžalovaný

Nahrál

FISYO,

Umělecký soubor polské armády

Dirigent

Štěpán Koníček (FISYO),

Teodor Ratkowski (Umělecký soubor polské armády)

Písně

Židovská píseň,

Píšťalička píská, otec mater stíská,

Živijó, živijó,

Husári, husári, máte ruže na tvári,

Slováci sme od rodu,

Tam okolo Levoči

Hudba k písni

tradicionál (Židovská píseň),

lidová slovenská píseň (Píšťalička píská, otec mater stíská),

lidová píseň (Živijó, živijó),

lidová slovenská píseň (Husári, husári, máte ruže na tvári),

lidová slovenská píseň (Tam okolo Levoči)

Text písně

S. Sanderej (Židovská píseň),

lidová slovenská píseň (Píšťalička píská, otec mater stíská),

lidová píseň (Živijó, živijó),

lidová slovenská píseň (Husári, husári, máte ruže na tvári),

lidová slovenská píseň (Tam okolo Levoči)

Zpívá

J. Wożniak (Židovská píseň),

František Zvarík (Píšťalička píská, otec mater stíská),

Elena Zvaríková (Píšťalička píská, otec mater stíská),

Hana Slivková (Píšťalička píská, otec mater stíská),

František Zvarík (Živijó, živijó),

Elena Zvaríková (Živijó, živijó),

Hana Slivková (Živijó, živijó),

mužský hlas (Husári, husári, máte ruže na tvári),

sbor (Slováci sme od rodu),

sbor (Tam okolo Levoči)

Původní název

Obchod na korze

Anglický název

Shop on Main Street

Copyright

1965

Rok výroby

1964, 1965

Premiéra

08.10.1965

Produkční společnost

Filmové studio Barrandov

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Distribuce

Ústřední půjčovna filmů (původní 1965 a obnovená 1989),

Národní filmový archiv (obnovená 2017)

Výrobní skupina

Feix – Brož,

Miloš Brož,

Karel Feix

Nosič

HD, DVD, Betacam

Verze

česká