Marketa Lazarová

Země původu

Československo

Copyright

1967

Rok výroby

1965—1967

Premiéra

24. 11. 1967

Minutáž

160 min

Kategorie

film

Žánr

balada, historický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Marketa Lazarová

Český název

Marketa Lazarová

Anglický název

Marketa Lazarová

Anotace

Stěžejní dílo české kinematografie, filmová rapsodie Františka Vláčila (a spoluscenáristy Františka Pavlíčka), nazvaná podle Vančurovy předlohy Marketa Lazarová (1967), představuje v žánru historického filmu i jedno z nejvýznamnějších děl světové kinematografie. Jen výjimečně se zdaří realizovat opus, tak naplněný tvůrčí energií a myšlenkovou i emocionální hloubkou. – Příběh se odehrává v drsných dobách poloviny třináctého století. Loupeživý rytíř Kozlík se ocitne se svým početným rodem v nemilosti poté, co jeho synové zadrží mladého saského hraběte Kristiána. Nebezpečným pronásledovatelem se stává boleslavský hejtman Pivo. Kozlíkův syn Mikoláš znásilní dceru záludného zemana Lazara, zatímco Kozlíkova dcera Alexandra, která měla incestní vztah s bratrem Adamem, se zamiluje do zajatého mladíka. Pronásledování skončí velkou řeží, při níž je zraněný Kozlík chycen. Mikoláš se marně pokusí vězně osvobodit. Je smrtelně zraněn. Než skončí s otcem na popravišti, oddá ho hejtman s těhotnou Marketou. Alexandra zabije Kristiána, který se pod vlivem prožitých hrůz pomátl. Pozorovatelem událostí je potulný mnich Bernard. – Snímek omamuje zejména svou vizuální působivostí a kongeniální hudbou Zdeňka Lišky (soundtrack na CD vydaly Zóna/Bonton Music 1996). Je rozdělen do dvou dílů (Straba, Beránek boží) a jednotlivé obrazy jsou uvozeny mezititulky, naznačujícími děj. Bohatá je i zvuková stopa, v níž jsou s neobvyklým dozvukem použity lakonické dialogy nebo naopak „literární“ monology, nejrůznější výkřiky a citoslovce, skřek dravců i hlas vypravěče. Ve složité struktuře se neustále narušuje chronologie vyprávění útržkovitými reminiscencemi a vizemi některých postav. – Snímek roku 2011 uvedl Národní filmový archiv v digitálně restaurované verzi v DCP (s rozlišením 2K/4K), na jejímž vzniku se podílely Nadace ČEZ, Film Servis Festival Karlovy Vary, Ministerstvo kultury České republiky a Národní filmový archiv a již realizovali odborníci z Universal Production Partners ve spolupráci se společností Soundsquare pod dohledem konsorcia kameramanů (František Uldrich, Marek Jícha, Jiří Myslík). Národní filmový archiv dodal na videotrh též dvě verze DVD (jedna v exkluzivnějším bonusovém vybavení) a také v Blu-ray formátu. – Z početné literatury připomínáme alespoň knihu Luboše Bartoška Desátá múza Vladislava Vančury (ČSFÚ, Praha 1973), scénář Marketa Lazarová (příloha časopisu Film a doba, 1998) a sborník Marketa Lazarová (ed. Petr Gajdošík, nakladatelství Casablanca – Václav Žák, Praha 2009). -tbk-

Mistrovské dílo režiséra Františka Vláčila Marketa Lazarová z hlasování domácích filmových kritiků a publicistů v roce 1998 vyšlo jako nejvýznamnější titul naší stoleté kinematografické historie. I v dalších anketách se historické drama z roku 1967 opakovaně umisťuje na nejvyšších místech. Svým komplexně rozvolněným, artovým zpracováním a originálním pojetím jednotlivých složek (herectví, kamera, hudba, výprava) představuje v rámci domácího historického filmu unikát, přestože ve vztahu k literární předloze není vzorem věrné adaptace. Ani baladická próza Vladislava Vančury Markéta Lazarová (1931) není tradičním historickým románem – přístup Vláčila a scenáristy Františka Pavlíčka se však od rozmarné, lidsky laskavé předlohy odchyluje směrem k drsně lyrické vizi. Milostný příběh nevinné zemanské dcery Markety (mladičká Magda Vášáryová), která se místo v klášteře ocitne v loupežnické bandě souseda Kozlíka (Josef Kemr), je jen základem mnohotvárné historické mozaiky spojující nejrůznější postavy, motivy a témata. Do prohlubujícího se vztahu Markety a loupežníka Mikoláše (František Velecký) nezasahují jen spory mezi jejich rody, ale i únos mladého saského šlechtice Kristiána (Vlastimil Harapes), jenž podlehne kouzlu Kozlíkovy divoké dcery Alexandry, tragický osud potulného mnicha Bernarda (Vladimír Menšík) a snahy vojáckého hejtmana Piva (Zdeněk Kryzánek) loupežnickou bandu zlikvidovat. Studium doby a jejích reálií, jež bylo součástí několikaleté přípravy na projekt, se stalo základem svébytné, drsné vize raného středověku, v němž soupeří o dominanci pohanství a křesťanství, mužský a ženský princip i láska a nenávist. O snaze autorů o komplexní obraz svědčí i původní snaha zakomponovat do vyprávění dva nákladné obrazy z královského dvora. I bez nich se Marketa Lazarová stala nejdražším československým filmem šedesátých let, jehož umělecká hodnota je ovšem trvalá. -ap-

Obsah

I. díl. Straba. Polovina 13. století. Zima. Na královské silnici přepadnou synové loupeživého rytíře Kozlíka, jednoruký Adam zvaný Jednoručka a Mikoláš, vůz saského hraběte Kristiána s doprovodem. Zajmou jeho mladého syna Kristiána (jenž se má stát biskupem hennavským) s komorníkem Reinerem, zatímco starý muž unikne. Opuštěný vůz vydrancuje Kozlíkův soused, zeman Lazar. Mikoláš jej přistihne, ale daruje mu život. – Na Kozlíkově tvrzi Roháčku přikáže rytíř, který má osm synů a devět dcer, oba zajatce zabít. Adam vidí, že jeho sestře Alexandře se mladý Sas líbí. Vybaví se mu, jak spáchal s Alexandrou hřích u obětního stromu a jak ho přitom uštkl had. – Když se Kozlík dozví, že starý hrabě utekl, změní názor. – Kozlík se vypraví vyjednávat do Boleslavi za hejtmanem Pivem. Cestou zpátky ho málem dostihnou vlci a on si v útržcích vybavuje, jak jej hejtman chtěl uvěznit, jak ho zranil a utekl. – Rytíř ví, že Pivo na něj vytáhne. Pošle Mikoláše za Lazarem na Obořiště. Soused však odmítne spojit se s Kozlíkem. Dá mladého muže zbít. Lazarova dcera Marketa, zaslíbená Bohu, pochopí, že její otec také loupí. Chce pomoci zbitému muži, ten však odjede. – Kozlík na Roháčku posléze souhlasí s trestnou výpravou na Obořiště. Žárlící Adam poštve Mikoláše proti Kristiánovi, postaví se mu však Alexandra. – Hejtman Pivo se s vojskem zastaví na Obořišti. Jeho pobočník rytíř Sovička se dvoří Marketě. – Vojsko dorazí k prázdnému Roháčku. Lapka se s rodinou ukryl v lese, protože tvrz se zamrzlým příkopem se nedala bránit. Sovička se rozjede k lesu a je zabit šípem. Nad jeho mrtvolou Pivo přísahá pomstu. Dá vypálit tvrz. – Lazar odveze dceru do kláštera. Převorka ji však chce přijmout až po Velikonocích. Při návratu odmítne zeman žebravého mnicha Bernarda. Na Obořišti na něj čekají Kozlíkovi lidé. Adam zabije Lazarova pomateného syna. Mikoláš odvleče Marketu a dá zemana ukřižovat na vratech. Dívka má vidiny, v nichž se jí mimo jiné zjevuje převorka. – V lesním ležení na vrcholku kopce a chráněném palisádou vypráví Kozlíkova žena Kateřina nemocnému chlapci i ostatním legendu o vlčím muži Strabovi. Té noci se Alexandra pomiluje s Kristiánem a Mikoláš znásilní Lazarovu dceru. – Kozlík ráno vidí oba páry. Když chce dát Marketě škorně s hřebíky, zastane se dívky Kristián a rytíř ho srazí. V tu chvíli se proti němu postaví Alexandra a Mikoláš se zase zastane Markety. Kozlík přikáže přinést řetězy. – II. díl. Beránek boží. Předjaří. Bernard s ovečkou rozmlouvá na cestě s Bohem. Dojde na Obořiště, vypleněné právě vojáky. Jeden z nich, bývalý františkán, bratra v Kristu srazí kamenem. – Zraněný mnich, hledající ovečku, narazí na pokraji hvozdu u špížního vozu na pobité vojáky. Pozoruje ho Adam s bratrem Simonem. – K místu se přiblíží předvoj hejtmanova vojska. Vojáci zajmou Adama. Pivo, v jehož doprovodu je i starý Kristián, chce, aby je zajatec dovedl za Kozlíkem. – Oba páry a Reiner jsou připoutáni řetězy ke stromu pod lesní šancí. Mikoláš si při pohledu na Alexandru vybaví, jak po jejím incestu s Adamem usekl Kozlík synovi uštknutou ruku a rozhodl, že pokud mladík nepřežije, zemře i Alexandra. – Adam zavede vojsko do bažin. Hejtman zuří, ale nedovolí zajatce zabít. – Bernard, stále hledající ovci, přijde v noci do Kozlíkova ležení, kde všichni hodují na (ovčí) pečeni. Paní Kateřina chce, aby pokřtil jejího vnuka. Pohádá se pak s manželem; ví, že je odsouzen k záhubě. Mnich se opije. Ráno najde ovčí hlavu a zoufale s ní vyrazí z ležení. Mezitím však Mikoláš, který zaslechl Adamův signál, varuje otce. Ten dá zajatce zbavit řetězů. – Bernard se později stane svědkem řeže. – Šance je obklíčena. Pivo marně žádá Kozlíka, aby se vzdal. Chce dát zabít Adama. Kozlík přikáže připravit oprátku pro Kristiána. Jednoručka se dá na útěk, je však zabit šípy. – Vypukne krutý boj. – Alexandra pomůže uprchnout milenci, který jí dá přednost před zoufalým otcem, neboť nosí jeho dítě. Mladík se pak ocitne sám v pusté krajině. Pod tíží vzpomínek se pomátne. Dojde k vypálenému Roháčku, kde se ho chce ujmout Bernard. Mladík je apatický. Vyjde ze vrat a projde vlčí smečkou před tvrzí. – V bažinaté krajině u Roháčku chytá zbytek Kozlíkova rodu ryby po velké vodě. Je tu Marketa a Alexandra. Mikoláš se chce vydat do Boleslavi a zachránit zraněného a uvězněného otce. Nedbá na varování své matky. Pošle Marketu na Obořiště za Lazarem. Dívka proklíná jej i jeho druhy. Ale muž ví o jejich vzájemné lásce. Pomilují se spolu. Ráno Mikoláš vypráví o tom, jak byl v dětství s Kozlíkem svědkem souboje dvou jelenů; ten poražený hrdě odešel na pláň, posetou vybělenými kostmi jeho předchůdců. Mezitím Alexandra objeví v houštinách zbědovaného Kristiána. Zabije ho kamenem. – Marketa se vydá na rodnou tvrz, kde žije Bernard, Lazar i starý Kristián s Reinerem. Otec však pokornou dceru zapudí. – Zoufalý hrabě najde mrtvého syna. – Marketa se vydá do kláštera. Převorka ji přijme. Když nad ní přeříkává modtlitby, přijde malý Václav (nejmladší Kozlíkův syn). – Mikoláš s bratry se pokusí v Boleslavi osvobodit Kozlíka, avšak nepodaří se jim to. Mikoláš je smrtelně raněn. Dívka se svou modlitbou postaví převorce a odejde s chlapcem. – V Boleslavi za přítomnosti Kozlíka oddá hejtman Lazarovu dceru s jeho synem, ležícím v plachtě. Otce a syna pak čeká kat. – Na cestě se Bernard potká s těhotnou Marketou, které se zdálo o louce s kostmi uhynulých zvířat, na níž zemře i Mikoláš. Nabízí jí, aby šla s ním, avšak zatím co honí nalezenou kozu, dívka putuje dál. – „Po čase tato paní povila syna jménem Václav. V témž čase slehla i Alexandra. Marketa kojila obě děti. Vyrostli z nich chlapáčtí chlapi, ale žel, o jejich duši se sváří láska s ukrutností a jistota s pochybnostmi.“ -tbk-

Poznámka

Film se skládá ze dvou částí: Straba a Beránek boží a byl natočen v letech 1965–1966.

Snímek byl v roce 2011 digitálně restaurován.

Hrají

Josef Kemr

loupeživý rytíř Kozlík, zeman na Roháčku

Naďa Hejná

Mluví Antonie Hegerliková
Kateřina, Kozlíkova žena

Jaroslav Moučka

Jan, Kozlíkův syn

František Velecký

Mluví Petr Kostka
Mikoláš, Kozlíkův syn

Karel Vašíček

Mluví František Husák
Jiří, Kozlíkův syn

Ivan Palúch

Mluví Ladislav Trojan
Adam zvaný Jednoručka, Kozlíkův syn

Martin Mrázek

Václav, Kozlíkův syn

Václav Sloup

Simon, Janův syn

Pavla Polášková

Mluví Karolina Slunéčková
Alexandra, Kozlíkova dcera

Alena Pavlíková

Drahuše, Kozlíkova dcera

Michal Kožuch

Mluví Martin Růžek
Lazar, zeman na Obořišti

Zdeněk Lipovčan

Jakub, Lazarův syn

Magda Vášáryová

Mluví Gabriela Vránová
Marketa, Lazarova dcera

Harry Studt

saský hrabě Kristián

Vlastimil Harapes

Mluví Klaus-Peter Thiele
mladý Kristián, syn hraběte

Zdeněk Kutil

Mluví Gerhard Rachold
hraběcí komorník Reiner

Zdeněk Kryzánek

královský hejtman Pivo

Zdeněk Řehoř

pobočník Sovička

Oto Ševčík

zběhlý františkán

Vladimír Menšík

potulný mnich Bernard

Pavel Landovský

dvojče Smil, Kozlíkův syn

Ladislav Považay

dvojče Burjan, Kozlíkův syn

Hana Vítková

Štěpánka, Kozlíkova těhotná dcera

Václav Kovařík

pacholek Bohdan

Petr Sedlák

pacholek Jakub

Jan Pohan

královský voják-kornet

František Hlinovský

královský voják

Jaroslav Mařan

královský voják

Otto Lackovič

královský voják

Miloš Majka-Čech

královský voják

Václav Antoš

královský voják

Karel Meister

královský voják s grošákem

Marta Záhorová

Lazarova žena

Alena Bradáčová

střapatá děvečka

D. Delišová

děvečka

Čestmír Čivrný

zbrojnoš

Josef Bradáč

Mluví Fritz Diez
zbrojnoš

J. Hořánek

zbrojnoš

Antonín Hardt

voják-vozka

Luděk Drábek

voják

J. Kuchař

voják

Jan Vítek

voják

Josef Šulc

voják-kornet

K. Jech

tambor

B. Magličová

řeholnice

O. Koch

šermíř

Bořek Svoboda

šermíř

Josef Šolc

šermíř

Jana Machulková

žena

M. Vávra

muž

J. Rochová

dubl za Pavlu Poláškovou

J. Tomšíková

dubl za Pavlu Poláškovou

Komentář

Mluví

Zdeněk Štěpánek

hlas staříčka na Obořišti/hlas boží

František Husák

hlas královského vojáka

Jiří Bruder

hlas královského vojáka

Aleš Dospiva

hlas královského vojáka

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Milan Kadlec, Josef Krameš, Tomáš Svoboda

Asistent režie

Aleš Dospiva

Původní filmový námět

František Pavlíček, František Vláčil

Předloha

Vladislav Vančura (Markéta Lazarová – román), Vladislav Vančura (Obrazy z dějin národa českého – motivy z knihy)

Dramaturg

Josef Träger

Druhá kamera

Zdeněk Prchlík

Asistent kamery

Vladimír Zajíc, Jiří Knotek, Emil Hora

Assistent architekta

Aleš Voleman, D. Maxová

Výtvarník

Theodor Pištěk ml., Jan Koblasa (šperky a dřevěné směrníky), Zbyněk Sekal (dřevořezby), Jaroslav Vožniak (řezbářské práce a pohanský strom), Miloslav Hotový

Výprava

Josef Pavlík (vedoucí výpravy), Ladislav Rada (vedoucí výpravy), Václav Šebek, Jaroslav Lehman, Ivo Sýkora, Ilja Wagstein (výroba zbraní)

Návrhy kostýmů

Theodor Pištěk ml.

Asistent střihu

Vilemína Binterová

Návrhy titulků

Jan Bláha, Zdeněk Ziegler (písmo)

Vedoucí výroby

Josef Ouzký

Zástupce vedoucího výroby

Václav Dobeš, Jiří Mařas, Růžena Hulínská, Karel Vejřík

Asistent vedoucího výroby

Milena Andrejsková, Zdena Dobřichovská, Vladimíra Kopecká, Karel Čabrádek (spojka)

Odborný poradce

prof. PhDr. Ing. arch. Václav Mencl, DrSc. (architektura), PhDr. Václav M. Škorpil (zbraně), PhDr. Emil Skála (staroněmecké dialogy), František Jílek-Oberpfalcer (staročeské dialogy)

Spolupráce

Jana Bělecká (klapka), Věra Houšková (klapka), Eva Janíková (klapka), Josef Vítek (fotograf), Vladimír Souček (fotograf), Jiří Všetečka (fotograf)

Písně

Veni, Sancte Spiritus /Přijď, ó Duchu přesvatý/

Zpívá Kühnův smíšený sbor

Smiluj se nade mnou /Miserere mei Deus/

Zpívá Oto Ševčík [dab]Kühnův smíšený sbor

Produkční údaje

Originální název

Marketa Lazarová

Český název

Marketa Lazarová

Anglický název

Marketa Lazarová

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

balada, historický

Země původu

Československo

Copyright

1967

Rok výroby

1965—1967

Produkční data

schválení literárního scénáře 9. 9. 1963 (I. část)
schválení literárního scénáře 3. 6. 1964 (II. část)
schválení technického scénáře 6. 8. 1964 (I. část)
začátek natáčení 16. 1. 1965
konec natáčení 10. 9. 1966
schválení první kopie 28. 12. 1966 (I. část)
promítání povoleno 30. 12. 1966 (I. část)
promítání povoleno 31. 3. 1967 (I. a II. část)
schválení první kopie 31. 3. 1967 (I. a II. část)

Premiéra

festivalová premiéra 6. 10. 1967 (18. filmový festival pracujících – podzim ´67)
premiéra 20. 10. 1967 /nepřístupný mládeži/ (kina Světozor /½ týdne/, 64 U Hradeb /3 týdny od 24. 11./, Blaník /2 týdny od 29. 12./ a Praha /3 týdny od 12. 1. 1968/, Praha)
premiéra 24. 11. 1967 /nepřístupný mládeži/ (celostátní)
obnovená premiéra 1. 3. 1984 /nepřístupný mládeži/
obnovená premiéra 12. 10. 2011 /přístupný/ (kino Světozor, Praha)

Distribuční slogan

Filmový epos podle literární předlohy Vladislava Vančury. (1967) / Filmový epos podle literární předlohy Vladislava Vančury. (1984) / bez sloganu (2011)

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Distribuce

Ústřední půjčovna filmů (původní 1967 a obnovená 1984), Národní filmový archiv (obnovená 2011)

Výrobní skupina

Tvůrčí skupina Švabík – Procházka, Jan Procházka (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Erich Švabík (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

160 min

Původní metráž

5 422 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm , DCP 2-D, BRD

Poměr stran

1:1,66, 1:2,35

Barva

černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky, německy, latinsky

Podtitulky

bez titulků

Mezititulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: Anketa Českého rozhlasu – Kánon100 (nejoblíbenější umělecká díla posledních 100 let)

2018
Praha / Česká republika
3. místo v anketě posluchačů
výsledky vyhlášeny 28. 10. 2018 v pražské Velké dvoraně Veletržního paláce v kategorii Film ankety posluchačů stanice Českého rozhlasu Vltava

Vítěz

Akce: Anketa Českého rozhlasu – Kánon100 (nejoblíbenější umělecká díla posledních 100 let)

2018
Praha / Česká republika
4. místo v anketě odborníků
výsledky vyhlášeny v září 2018 v kategorii Film ankety patnácti filmových odborníků

Vítěz

Akce: Anketa filmových kritiků o nejlepší česko-slovenský hraný film století

1998
Praha / Česká republika
1. místo
udělené 19. 1. 1998 po hlasování českých a slovenských filmových kritiků se ziskem 325 bodů

Vítěz

Akce: Ceny Trilobit 1967

1968
Praha / Československo
Trilobit za režii
František Vláčil
udělen 29. 3. 1968 na konferenci Svazu československých filmových a televizních umělců FITES v pražském Slovanském domě

Vítěz

Festival: 9. mezinárodní filmový festival Mar del Plata

1968
Mar del Plata / Argentina
Zvláštní cena poroty Malý kondor
za vynikající umělecké kvality a objevné vyjádření historické látky

Vítěz

Festival: 22. mezinárodní filmový festival Edinburgh

1968
Edinburgh / Velká Británie
Čestný diplom

Vítěz

Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967

1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
František Pavlíček
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov

Vítěz

Akce: Ceny ministra kultury a informací Československé socialistické republiky v oboru filmové tvorby

1968
Praha / Československo
Cena ministra kultury a informací Československé socialistické republiky za vynikající tvůrčí přínos české a slovenské kultuře v období 1945 – 1968
František Vláčil
udělena v oblasti hraného filmu 16. 12. 1968 na návrh tří porot v pražském kině 64 U Hradeb ministrem kultury a informací Miroslavem Galuškou u příležitosti 50. výročí vzniku samostatnosti československého státu a 70. výročí československé kinematografie za básnické, výtvarně objevné filmové dílo, zvláště pak za umělecky náročný a svébytný přepis Markety Lazarové

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1967

1968
Praha / Československo
Státní cena za scénář a realizaci filmu
František Pavlíček
s čestným titulem laureát státní ceny Klementa Gottwalda

Vítěz

Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967

1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
František Vláčil
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov

Vítěz

Akce: 5. soutěž o hudební dílo vytvořené pro film a televizi v roce 1967

1968
Praha / Československo
Hlavní cena za hudbu
Zdeněk Liška
udělena 28. 5. 1968 uměleckou porotou

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1967

1968
Praha / Československo
Státní cena za scénář a realizaci filmu
František Vláčil
s čestným titulem laureát státní ceny Klementa Gottwalda

Vítěz

Akce: Ceny Trilobit 1967

1968
Praha / Československo
Trilobit za architektonické řešení filmu
Oldřich Okáč
udělen 29. 3. 1968 na konferenci Svazu československých filmových a televizních umělců FITES v pražském Slovanském domě

Vítěz

Festival: 18. filmový festival pracujících – podzim ´67

1967
132 měst / Československo
Cena města Opavy
udělena v Opavě jako cena místní poroty

Vítěz

Festival: 18. filmový festival pracujících – podzim ´67

1967
132 měst / Československo
Cena diváků města Olomouc
udělena v Olomouci jako cena místní poroty

Vítěz

Festival: 18. filmový festival pracujících – podzim ´67

1967
132 měst / Československo
Křišťálový pohár města Litvínova
udělen v Litvínově jako cena místní poroty

Vítěz

Festival: 18. filmový festival pracujících – podzim ´67

1967
132 měst / Československo
Hlavní cena poroty města Olomouce
udělena v Olomouci jako cena místní poroty

Vítěz

Festival: 18. filmový festival pracujících – podzim ´67

1967
132 měst / Československo
Cena města České Velenice
udělena v Českých Velenicích jako cena místní poroty

Vítěz

Festival: 18. filmový festival pracujících – podzim ´67

1967
132 měst / Československo
Pečeť města Chebu
udělena v Chebu jako cena místní poroty

Vítěz

Festival: 18. filmový festival pracujících – podzim ´67

1967
132 měst / Československo
Cena filmového klubu města Most
udělena za režii v Mostě jako cena místní poroty

Vítěz

Festival: 18. filmový festival pracujících – podzim ´67

1967
132 měst / Československo
Cena města Ústí nad Labem
udělena v Ústí nad Labem jako cena místní poroty

Vítěz

Festival: 18. filmový festival pracujících – podzim ´67

1967
132 měst / Československo
Cena diváka města Pardubic
udělena v Pardubicích jako cena místní poroty

Vítěz

Akce: Umělecká soutěž k 20. výročí osvobození Československa

1965
Praha / Československo
Hlavní cena za literární scénář celovečerního filmu
František Vláčil

Vítěz

Akce: Umělecká soutěž k 20. výročí osvobození Československa

1965
Praha / Československo
Hlavní cena za literární scénář celovečerního filmu
František Pavlíček