Doporučujeme
Webový portál Národního filmového archivu o české audiovizi

Marketa Lazarová

balada, historický

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Marketa Lazarová

Minutáž

190

Žánr

balada, historický

Země původu

Československo

Copyright

1967

Rok výroby

1965, 1966, 1967

Premiéra

24.11.1967

Jazyková verze

česká

Režie

František Vláčil

Scénář

František Pavlíček, František Vláčil

Námět

František Pavlíček, František Vláčil
Doporučujeme

Stěžejní dílo české kinematografie, filmová rapsodie Františka Vláčila (a spoluscenáristy Františka Pavlíčka), nazvaná podle Vančurovy předlohy Marketa Lazarová (1967), představuje v žánru historického filmu i jedno z nejvýznamnějších děl světové kinematografie. Jen výjimečně se zdaří realizovat opus, tak naplněný tvůrčí energií a myšlenkovou i emocionální hloubkou. – Příběh se odehrává v drsných dobách poloviny třináctého století. Loupeživý rytíř Kozlík se ocitne se svým početným rodem v nemilosti poté, co jeho synové zadrží mladého saského hraběte Kristiána. Nebezpečným pronásledovatelem se stává boleslavský hejtman Pivo. Kozlíkův syn Mikoláš znásilní dceru záludného zemana Lazara, zatímco Kozlíkova dcera Alexandra, která měla incestní vztah s bratrem Adamem, se zamiluje do zajatého mladíka. Pronásledování skončí velkou řeží, při níž je zraněný Kozlík chycen. Mikoláš se marně pokusí vězně osvobodit. Je smrtelně zraněn. Než skončí s otcem na popravišti, oddá ho hejtman s těhotnou Marketou. Alexandra zabije Kristiána, který se pod vlivem prožitých hrůz pomátl. Pozorovatelem událostí je potulný mnich Bernard. – Snímek omamuje zejména svou vizuální působivostí a kongeniální hudbou Zdeňka Lišky (soundtrack na CD vydaly Zóna/Bonton Music 1996). Je rozdělen do dvou dílů (Straba, Beránek boží) a jednotlivé obrazy jsou uvozeny mezititulky, naznačujícími děj. Bohatá je i zvuková stopa, v níž jsou s neobvyklým dozvukem použity lakonické dialogy nebo naopak „literární“ monology, nejrůznější výkřiky a citoslovce, skřek dravců i hlas vypravěče. Ve složité struktuře se neustále narušuje chronologie vyprávění útržkovitými reminiscencemi a vizemi některých postav. – Snímek roku 2011 uvedl Národní filmový archiv v digitálně restaurované verzi v DCP (s rozlišením 2K/4K), na jejímž vzniku se podílely Nadace ČEZ, Film Servis Festival Karlovy Vary, Ministerstvo kultury České republiky a Národní filmový archiv a již realizovali odborníci z Universal Productions Partners ve spolupráci se společností Soundsquare pod dohledem konsorcia kameramanů (František Uldrich, Marek Jícha, Jiří Myslík). Národní filmový archiv dodal na videotrh též dvě verze DVD (jedna v exkluzivnějším bonusovém vybavení) a také v Blu-ray formátu. – Z početné literatury připomínáme alespoň knihu Luboše Bartoška Desátá múza Vladislava Vančury (ČSFÚ, Praha 1973), scénář Marketa Lazarová (příloha časopisu Film a doba, 1998) a sborník Marketa Lazarová (ed. Petr Gajdošík, nakladatelství Casablanca – Václav Žák, Praha 2009). -tbk-

Mistrovské dílo režiséra Františka Vláčila Marketa Lazarová z hlasování domácích filmových kritiků a publicistů v roce 1998 vyšlo jako nejvýznamnější titul naší stoleté kinematografické historie. I v dalších anketách se historické drama z roku 1967 opakovaně umisťuje na nejvyšších místech. Svým komplexně rozvolněným, artovým zpracováním a originálním pojetím jednotlivých složek (herectví, kamera, hudba, výprava) představuje v rámci domácího historického filmu unikát, přestože ve vztahu k literární předloze není vzorem věrné adaptace. Ani baladická próza Vladislava Vančury Markéta Lazarová (1931) není tradičním historickým románem – přístup Vláčila a scenáristy Františka Pavlíčka se však od rozmarné, lidsky laskavé předlohy odchyluje směrem k drsně lyrické vizi. Milostný příběh nevinné zemanské dcery Markety (mladičká Magda Vášáryová), která se místo v klášteře ocitne v loupežnické bandě souseda Kozlíka (Josef Kemr), je jen základem mnohotvárné historické mozaiky spojující nejrůznější postavy, motivy a témata. Do prohlubujícího se vztahu Markety a loupežníka Mikoláše (František Velecký) nezasahují jen spory mezi jejich rody, ale i únos mladého saského šlechtice Kristiána (Vlastimil Harapes), jenž podlehne kouzlu Kozlíkovy divoké dcery Alexandry, tragický osud potulného mnicha Bernarda (Vladimír Menšík) a snahy vojáckého hejtmana Piva (Zdeněk Kryzánek) loupežnickou bandu zlikvidovat. Studium doby a jejích reálií, jež bylo součástí několikaleté přípravy na projekt, se stalo základem svébytné, drsné vize raného středověku, v němž soupeří o dominanci pohanství a křesťanství, mužský a ženský princip i láska a nenávist. O snaze autorů o komplexní obraz svědčí i původní snaha zakomponovat do vyprávění dva nákladné obrazy z královského dvora. I bez nich se Marketa Lazarová stala nejdražším československým filmem šedesátých let, jehož umělecká hodnota je ovšem trvalá. -ap-

Upozornění, následující text obsahuje spoiler! Zobrazit >

I. díl. Straba. Polovina 13. století. Zima. Na královské silnici přepadnou synové loupeživého rytíře Kozlíka, jednoruký Adam zvaný Jednoručka a Mikoláš, vůz saského hraběte Kristiána s doprovodem. Zajmou jeho mladého syna Kristiána (jenž se má stát biskupem hennavským) s komorníkem Reinerem, zatímco starý muž unikne. Opuštěný vůz vydrancuje Kozlíkův soused, zeman Lazar. Mikoláš jej přistihne, ale daruje mu život. – Na Kozlíkově tvrzi Roháčku přikáže rytíř, který má osm synů a devět dcer, oba zajatce zabít. Adam vidí, že jeho sestře Alexandře se mladý Sas líbí. Vybaví se mu, jak spáchal s Alexandrou hřích u obětního stromu a jak ho přitom uštkl had. – Když se Kozlík dozví, že starý hrabě utekl, změní názor. – Kozlík se vypraví vyjednávat do Boleslavi za hejtmanem Pivem. Cestou zpátky ho málem dostihnou vlci a on si v útržcích vybavuje, jak jej hejtman chtěl uvěznit, jak ho zranil a utekl. – Rytíř ví, že Pivo na něj vytáhne. Pošle Mikoláše za Lazarem na Obořiště. Soused však odmítne spojit se s Kozlíkem. Dá mladého muže zbít. Lazarova dcera Marketa, zaslíbená Bohu, pochopí, že její otec také loupí. Chce pomoci zbitému muži, ten však odjede. – Kozlík na Roháčku posléze souhlasí s trestnou výpravou na Obořiště. Žárlící Adam poštve Mikoláše proti Kristiánovi, postaví se mu však Alexandra. – Hejtman Pivo se s vojskem zastaví na Obořišti. Jeho pobočník rytíř Sovička se dvoří Marketě. – Vojsko dorazí k prázdnému Roháčku. Lapka se s rodinou ukryl v lese, protože tvrz se zamrzlým příkopem se nedala bránit. Sovička se rozjede k lesu a je zabit šípem. Nad jeho mrtvolou Pivo přísahá pomstu. Dá vypálit tvrz. – Lazar odveze dceru do kláštera. Převorka ji však chce přijmout až po Velikonocích. Při návratu odmítne zeman žebravého mnicha Bernarda. Na Obořišti na něj čekají Kozlíkovi lidé. Adam zabije Lazarova pomateného syna. Mikoláš odvleče Marketu a dá zemana ukřižovat na vratech. Dívka má vidiny, v nichž se jí mimo jiné zjevuje převorka. – V lesním ležení na vrcholku kopce a chráněném palisádou vypráví Kozlíkova žena Kateřina nemocnému chlapci i ostatním legendu o vlčím muži Strabovi. Té noci se Alexandra pomiluje s Kristiánem a Mikoláš znásilní Lazarovu dceru. – Kozlík ráno vidí oba páry. Když chce dát Marketě škorně s hřebíky, zastane se dívky Kristián a rytíř ho srazí. V tu chvíli se proti němu postaví Alexandra a Mikoláš se zase zastane Markety. Kozlík přikáže přinést řetězy. – II. díl. Beránek boží. Předjaří. Bernard s ovečkou rozmlouvá na cestě s Bohem. Dojde na Obořiště, vypleněné právě vojáky. Jeden z nich, bývalý františkán, bratra v Kristu srazí kamenem. – Zraněný mnich, hledající ovečku, narazí na pokraji hvozdu u špížního vozu na pobité vojáky. Pozoruje ho Adam s bratrem Simonem. – K místu se přiblíží předvoj hejtmanova vojska. Vojáci zajmou Adama. Pivo, v jehož doprovodu je i starý Kristián, chce, aby je zajatec dovedl za Kozlíkem. – Oba páry a Reiner jsou připoutáni řetězy ke stromu pod lesní šancí. Mikoláš si při pohledu na Alexandru vybaví, jak po jejím incestu s Adamem usekl Kozlík synovi uštknutou ruku a rozhodl, že pokud mladík nepřežije, zemře i Alexandra. – Adam zavede vojsko do bažin. Hejtman zuří, ale nedovolí zajatce zabít. – Bernard, stále hledající ovci, přijde v noci do Kozlíkova ležení, kde všichni hodují na (ovčí) pečeni. Paní Kateřina chce, aby pokřtil jejího vnuka. Pohádá se pak s manželem; ví, že je odsouzen k záhubě. Mnich se opije. Ráno najde ovčí hlavu a zoufale s ní vyrazí z ležení. Mezitím však Mikoláš, který zaslechl Adamův signál, varuje otce. Ten dá zajatce zbavit řetězů. – Bernard se později stane svědkem řeže. – Šance je obklíčena. Pivo marně žádá Kozlíka, aby se vzdal. Chce dát zabít Adama. Kozlík přikáže připravit oprátku pro Kristiána. Jednoručka se dá na útěk, je však zabit šípy. – Vypukne krutý boj. – Alexandra pomůže uprchnout milenci, který jí dá přednost před zoufalým otcem, neboť nosí jeho dítě. Mladík se pak ocitne sám v pusté krajině. Pod tíží vzpomínek se pomátne. Dojde k vypálenému Roháčku, kde se ho chce ujmout Bernard. Mladík je apatický. Vyjde ze vrat a projde vlčí smečkou před tvrzí. – V bažinaté krajině u Roháčku chytá zbytek Kozlíkova rodu ryby po velké vodě. Je tu Marketa a Alexandra. Mikoláš se chce vydat do Boleslavi a zachránit zraněného a uvězněného otce. Nedbá na varování své matky. Pošle Marketu na Obořiště za Lazarem. Dívka proklíná jej i jeho druhy. Ale muž ví o jejich vzájemné lásce. Pomilují se spolu. Ráno Mikoláš vypráví o tom, jak byl v dětství s Kozlíkem svědkem souboje dvou jelenů; ten poražený hrdě odešel na pláň, posetou vybělenými kostmi jeho předchůdců. Mezitím Alexandra objeví v houštinách zbědovaného Kristiána. Zabije ho kamenem. – Marketa se vydá na rodnou tvrz, kde žije Bernard, Lazar i starý Kristián s Reinerem. Otec však pokornou dceru zapudí. – Zoufalý hrabě najde mrtvého syna. – Marketa se vydá do kláštera. Převorka ji přijme. Když nad ní přeříkává modtlitby, přijde malý Václav (nejmladší Kozlíkův syn). – Mikoláš s bratry se pokusí v Boleslavi osvobodit Kozlíka, avšak nepodaří se jim to. Mikoláš je smrtelně raněn. Dívka se svou modlitbou postaví převorce a odejde s chlapcem. – V Boleslavi za přítomnosti Kozlíka oddá hejtman Lazarovu dceru s jeho synem, ležícím v plachtě. Otce a syna pak čeká kat. – Na cestě se Bernard potká s těhotnou Marketou, které se zdálo o louce s kostmi uhynulých zvířat, na níž zemře i Mikoláš. Nabízí jí, aby šla s ním, avšak zatím co honí nalezenou kozu, dívka putuje dál. – „Po čase tato paní povila syna jménem Václav. V témž čase slehla i Alexandra. Marketa kojila obě děti. Vyrostli z nich chlapáčtí chlapi, ale žel, o jejich duši se sváří láska s ukrutností a jistota s pochybnostmi.“ -tbk-

Film se skládá ze dvou částí: Straba a Beránek boží a byl natočen v letech 1965–1967.

Snímek byl v roce 2011 digitálně restaurován.

Knihy
Scénáře
Články
Statě ze sborníků
Všechny dokumenty

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.

Doporučujeme
Josef Kemr

Josef Kemr

loupeživý rytíř Kozlík, zeman na Roháčku

Naďa Hejná

Naďa Hejná

Kateřina, Kozlíkova žena

Jaroslav Moučka

Jaroslav Moučka

Jan, Kozlíkův syn

František Velecký

František Velecký

Mikoláš, Kozlíkův syn

Karel Vašíček

Karel Vašíček

Jiří, Kozlíkův syn

Ivan Palúch

Ivan Palúch

Adam zvaný Jednoručka, Kozlíkův syn

Martin Mrázek

Martin Mrázek

Václav, Kozlíkův syn

Václav Sloup

Václav Sloup

Simon, Janův syn

Pavla Polášková

Pavla Polášková

Alexandra, Kozlíkova dcera

Alena Pavlíková

Alena Pavlíková

Drahuše, Kozlíkova dcera

Michal Kožuch

Michal Kožuch

Lazar, zeman na Obořišti

Zdeněk Lipovčan

Zdeněk Lipovčan

Jakub, Lazarův syn

Magda Vášáryová

Magda Vášáryová

Marketa, Lazarova dcera

Harry Studt

Harry Studt

saský hrabě Kristián

Vlastimil Harapes

Vlastimil Harapes

mladý Kristián, syn hraběte

Zdeněk Kutil

Zdeněk Kutil

hraběcí komorník Reiner

František Nechyba

František Nechyba

vozka

Zdeněk Kryzánek

Zdeněk Kryzánek

královský hejtman Pivo

Zdeněk Řehoř

Zdeněk Řehoř

pobočník Sovička

Oto Ševčík

Oto Ševčík

zběhlý františkán

Vladimír Menšík

Vladimír Menšík

potulný mnich Bernard

Karla Chadimová

Karla Chadimová

převorka

Pavel Landovský

Pavel Landovský

Smil, Kozlíkův syn

Ladislav Považay

Ladislav Považay

Burjan, Kozlíkův syn

Václav Kovařík

Václav Kovařík

pacholek Bohdan

Petr Sedlák

Petr Sedlák

pacholek Jakub

Jan Pohan

Jan Pohan

královský voják-kornet

František Hlinovský

František Hlinovský

královský voják

Jaroslav Mařan

Jaroslav Mařan

královský voják

Otto Lackovič

Otto Lackovič

královský voják

Miloš Majka-Čech

Miloš Majka-Čech

královský voják

Václav Antoš

Václav Antoš

královský voják

Alena Bradáčová

Alena Bradáčová

střapatá děvečka

D. Delišová

D. Delišová

děvečka

Čestmír Čivrný

Čestmír Čivrný

zbrojnoš

Josef Bradáč

Josef Bradáč

zbrojnoš

J. Hořánek

J. Hořánek

zbrojnoš

Antonín Hardt

Antonín Hardt

voják-vozka

Luděk Drábek

Luděk Drábek

voják

Ludvík Wolf

Ludvík Wolf

voják

J. Kuchař

J. Kuchař

voják

Jan Vítek

Jan Vítek

voják

Josef Šulc

Josef Šulc

kornet

K. Jech

K. Jech

tambor

J. Rochová

J. Rochová

dubl za Pavlu Poláškovou

J. Tomšíková

J. Tomšíková

dubl za Pavlu Poláškovou

O. Koch

O. Koch

šermíř

Zbyšek Šrůta

Zbyšek Šrůta

šermíř

B. Svoboda

B. Svoboda

šermíř

Antonie Hegerliková

Antonie Hegerliková

hlas Kateřiny

Petr Kostka

Petr Kostka

hlas Mikoláše

Ladislav Trojan

Ladislav Trojan

hlas Jednoručky

Karolina Slunéčková

Karolina Slunéčková

hlas Alexandry

Martin Růžek

Martin Růžek

hlas Lazara

Gabriela Vránová

Gabriela Vránová

hlas Markety

Klaus-Peter Thiele

Klaus-Peter Thiele

hlas mladého Kristiána

Marie Tomášová

Marie Tomášová

hlas převorky

Zdeněk Štěpánek

Zdeněk Štěpánek

hlas staříčka na Obořišti/hlas boží

František Husák

František Husák

hlas královského vojáka

Jiří Bruder

Jiří Bruder

hlas královského vojáka

Pomocná režie

Milan Kadlec

Asistent režie

Aleš Dospiva

Skript

Eva Kubesová

Původní filmový námět

František Pavlíček,

František Vláčil

Předloha

Vladislav Vančura (Marketa Lazarová – román)

Dramaturgie

Josef Träger

Druhá kamera

Zdeněk Prchlík

Asistent kamery

Vladimír Zajíc

Výtvarník

Theodor Pištěk ml.,

Zbyněk Sekal,

Jan Koblasa,

Miloslav Hotový,

Jaroslav Vožniak (řezbářské práce)

Výprava

Jaroslav Lehman,

Josef Pavlík,

Ladislav Rada,

Ivo Sýkora,

Wagstein (výroba zbraní)

Návrhy kostýmů

Theodor Pištěk ml.

Kostýmy

Ondrej Brezovský (vedoucí kostymér),

Jaroslava Komárková,

Josef Vítek,

Svatopluk Čech

Vedoucí výroby

Josef Ouzký

Zástupce vedoucího výroby

Václav Dobeš,

Růžena Hulínská

Asistent vedoucího výroby

Jiří Mařas,

Milena Andrejsková,

Zdena Dobřichovská

Odborný poradce

PhDr. Václav M. Škorpil,

prof. PhDr. Ing. arch. Václav Mencl, DrSc.

Spolupráce

Aleš Voleman (asistent architekta),

D. Maxová (asistentka architekta),

Jana Bělecká (klapka),

Věra Houšková (klapka),

Josef Vítek (fotograf),

Vladimír Souček (fotograf),

Jiří Všetečka (fotograf),

Karel Čabrádek (spojka)

Vítěz

Akce: Anketa filmových kritiků o nejlepší česko-slovenský hraný film století

1998
Lokalita: Praha / Česká republika
1. místo
udělené 19. 1. 1998

Vítěz

Akce: Ceny ministra kultury a informací Československé socialistické republiky v oboru filmové tvorby

1968
Lokalita: Praha / Československo
Cena ministra kultury a informací Československé socialistické republiky za vynikající tvůrčí přínos české a slovenské kultuře v období 1945 – 1968
František Vláčil
udělena v oblasti hraného filmu 16. 12. 1968 na návrh tří porot v pražském kině 64 U Hradeb ministrem kultury a informací Miroslavem Galuškou u příležitosti 50. výročí vzniku samostatnosti československého státu a 70. výročí československé kinematografie za básnické, výtvarně objevné filmové dílo, zvláště pak za umělecky náročný a svébytný přepis Markety Lazarové

Vítěz

Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967

1968
Lokalita: Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov za nejúspěšnější film
František Vláčil
mezi 9 filmy

Vítěz

Festival: 22. mezinárodní filmový festival Edinburgh

1968
Lokalita: Edinburgh / Velká Británie
Čestný diplom

Vítěz

Akce: Ceny Trilobit 1967

1968
Lokalita: Praha / Československo
Trilobit za architektonické řešení filmu
Oldřich Okáč
udělen 29. 3. 1968 na konferenci Svazu československých filmových a televizních umělců FITES v pražském Slovanském domě

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1967

1968
Lokalita: Praha / Československo
Státní cena za scénář a realizaci filmu
František Pavlíček
s čestným titulem laureát státní ceny Klementa Gottwalda

Vítěz

Akce: 5. soutěž o hudební dílo vytvořené pro film v roce 1967

1968
Lokalita: Praha / Československo
Hlavní cena za hudbu k filmu
Zdeněk Liška

Vítěz

Akce: Ceny Trilobit 1967

1968
Lokalita: Praha / Československo
Trilobit za režii
František Vláčil
udělen 29. 3. 1968 na konferenci Svazu československých filmových a televizních umělců FITES v pražském Slovanském domě

Vítěz

Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967

1968
Lokalita: Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov za nejúspěšnější film
František Pavlíček
mezi 9 filmy

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1967

1968
Lokalita: Praha / Československo
Státní cena za scénář a realizaci filmu
František Vláčil
s čestným titulem laureát státní ceny Klementa Gottwalda

Vítěz

Festival: 9. mezinárodní filmový festival Mar del Plata

1968
Lokalita: Mar del Plata / Argentina
Zvláštní cena poroty Malý kondor
za vynikající umělecké kvality a objevné vyjádření historické látky

Vítěz

Festival: 18. filmový festival pracujících – podzim ´67

1967
Lokalita: 132 měst / Československo
Cena filmového klubu města Most
udělena za režii v Mostě jako cena místní poroty

Vítěz

Festival: 18. filmový festival pracujících – podzim ´67

1967
Lokalita: 132 měst / Československo
Pečeť města Chebu
udělena v Chebu jako cena místní poroty

Vítěz

Festival: 18. filmový festival pracujících – podzim ´67

1967
Lokalita: 132 měst / Československo
Cena města Ústí nad Labem
udělena v Ústí nad Labem jako cena místní poroty

Vítěz

Festival: 18. filmový festival pracujících – podzim ´67

1967
Lokalita: 132 měst / Československo
Cena diváka města Pardubic
udělena v Pardubicích jako cena místní poroty

Vítěz

Festival: 18. filmový festival pracujících – podzim ´67

1967
Lokalita: 132 měst / Československo
Cena diváků města Olomouc
udělena v Olomouci jako cena místní poroty

Vítěz

Festival: 18. filmový festival pracujících – podzim ´67

1967
Lokalita: 132 měst / Československo
Cena města Opavy
udělena v Opavě jako cena místní poroty

Vítěz

Festival: 18. filmový festival pracujících – podzim ´67

1967
Lokalita: 132 měst / Československo
Hlavní cena poroty města Olomouce
udělena v Olomouci jako cena místní poroty

Vítěz

Festival: 18. filmový festival pracujících – podzim ´67

1967
Lokalita: 132 měst / Československo
Křišťálový pohár města Litvínova
udělen v Litvínově jako cena místní poroty

Vítěz

Akce: Umělecká soutěž k 20. výročí osvobození Československa

1965
Lokalita: Praha / Československo
Hlavní cena za literární scénář celovečerního filmu
František Pavlíček

Vítěz

Akce: Umělecká soutěž k 20. výročí osvobození Československa

1965
Lokalita: Praha / Československo
Hlavní cena za literární scénář celovečerního filmu
František Vláčil

Dirigent

František Belfín (FISYO),

Štěpán Koníček (FISYO),

Pavel Kühn (Kühnův smíšený sbor)

Hudební režie

Jiří Zobač,

Josef Zavadil,

Karel Jakl

Původní název

Marketa Lazarová

Anglický název

Marketa Lazarová

Copyright

1967

Rok výroby

1965, 1966, 1967

Premiéra

24.11.1967

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Distribuce

Ústřední půjčovna filmů (původní 1967 a obnovená 1984),

Národní filmový archiv (obnovená 2011)

Výrobní skupina

Švabík – Procházka,

Jan Procházka,

Erich Švabík

Nosič

2-D

Formát

Widescreen

Barva

black & white

Verze

česká

Titulky

anglické