Doporučujeme
Webový portál Národního filmového archivu o české audiovizi

Případ pro začínajícího kata

absurdní, podobenství

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Case for the New Hangman

Minutáž

103

Žánr

absurdní, podobenství

Země původu

Československo

Copyright

1969

Rok výroby

1969

Premiéra

03.07.1970

Jazyková verze

česká

Režie

Pavel Juráček

Scénář

Pavel Juráček

Video

Doporučujeme

Volná adaptace románu Jonathana Swifta Gulliverovy cesty.

Poslední film Pavla Juráčka (1935–1989), Případ pro začínajícího kata (1969), vycházející z třetí knihy fantasticko-satirického románu anglického klasika Jonathana Swifta (1667–1745) Gulliverovy cesty, byl záhy po svém uvedení stažen z distribuce a stal se jedním z trezorových titulů. – Čtyřicátník Gulliver havaruje autem na pusté silnici a od té chvíle nic není tak, jak je zvyklý. Ocitne se v podivné zemi Balnibarbi, jejímž lidem, zákonům a zvykům nerozumí, takže se neustále dopouští různých přestupků a trapasů a téměř vždy mu jde o život. Žánrově nezařaditelný film je plný absurdních, občas neuchopitelných situací. Psalo se o něm jako o „grotesce, plné pitoreskních příhod, honiček a rvaček“. Ale mohlo by jít i o satiru, tragikomedii, absurdní drama, pohádku pro dospělé či politický film... – Příběh rozdělený do dvanácti kapitol (ve scénáři jich bylo více a některé se jmenovaly odlišně) stírá rozdíl mezi snem a realitou, mísí minulost s přítomností a poezii se satirou. Kvůli symbolům, metaforám, složité naraci i syžetu je určen především pro náročnější publikum. – Snímek byl digitálně restaurován v roce 2015 díky grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska, s podporou Ministerstva kultury ČR a za partnerství Norské národní knihovny a sdružení CESNET. Od června 1990 a od března 2016 byl uváděn společně se středometrážním snímkem Postava k podpírání (1963; r. Pavel Juráček, Jan Schmidt). Oba filmové opusy spojuje přítomnost herce a redaktora Martina Vašíčka jako muže s kočkou. –jl–

Pavel Juráček (1936–1989) se do historie československé nové vlny nesmazatelně zapsal především scenáristickou prací. Snímky realizované jinými tvůrci podle Juráčkových scénářů kompletují přínos jedinečného autora, jenž jako režisér natočil vlastně jen jediný celovečerní snímek. Převratná absurdní hříčka Postava k podpírání (1963) je totiž krátkometrážním projektem a Každý mladý muž (1965) zahrnuje dvě dějově nezávislé povídky. Sci-fi Ikarie XB 1 (1963), postapokalyptické drama Konec srpna v hotelu Ozon (1966) či trpká historická romance Bláznova kronika (1964) však představují Juráčka-scenáristu jako vyhraněnou osobnost schopnou fantazijní žánrový příběh vybavit parametry divácky přitažlivé podívané se zjevným metaforickým přesahem. Volná adaptace románu Jonathana Swifta Gulliverovy cesty je pak Juráčkovým prvním a posledním velkým mistrovským dílem. Hlavní hrdina Lemuel Gulliver (Lubomír Kostelka) se dostává do podivné země Balnibarbi, kde se neustále dopouští přestupků proti místním zvyklostem a zákonům. U výslechu navíc nedokáže náležitě vysvětlit, že není zajícem Oskarem, přestože má ve svém držení jeho hodinky (jež předtím našel ve vestičce přejetého zvířete). Cizince odsouzeného k smrti zachrání pozvání do hlavního města – na létající Laputu, kde sídlí místní vládci. Zjištění, že Balnibarbi už dávno žádnou vládu nemá, ovšem nijak nevylepší Lemuelovo postavení mezi obyvateli, kteří o existenci „těch nahoře“ opírají zdání vlastní sebejistoty. Balnibarbi, jež představuje absurdní zrcadlo Juráčkovy všednodenní komunistické reality, o pravdu nestojí: přiznat, že žili v sebeklamu a lži, je pro usedlíky nepřijatelné… Juráčkův snímek se svou sarkastickou, surreálnou hravostí a temně černohumornou zábavností vymyká z řady zašifrovaných symbolických děl, která provázela konec šedesátých let (Den sedmý, osmá noc Evalda Schorma, Ovoce stromů rajských jíme Věry Chytilové…). Tím spíše Případ pro začínajícího kata v očích normalizačních cenzorů nenašel milost a skončil v pomyslném trezoru. -ap-

Upozornění, následující text obsahuje spoiler! Zobrazit >

I. Cesta tam. Mladý cestovatel Lemuel Gulliver se ocitne v neznámé krajině na silnici, která nikam nevede. Spustí se riskantně strání mezi stromy, dostane se na jinou silnici, projede několika krkolomnými zatáčkami a podivným tunelem, za nímž havaruje. Vyvázne bez zranění, ale vůz je zničený. Na silnici najde mrtvého oblečeného zajíce, vezme mu z vesty hodinky a pokračuje dál pěšky. – II. Balnibarbská past. Polorozbořený dům, do něhož Gulliver vejde, mu ve snových představách připomene dětství, rodný dům i gymnázium a vyvolá bolestnou vzpomínku na milovanou dívku Markétu, která se před lety utopila. Dostal se do země Balnibarbi. Ten den lidé podle nařízení mlčí, aby šetřili vzduchem, o čemž Gulliver nemá ponětí. Kvůli zvláštním zákonům a zvyklostem se nevědomky dopouští přestupků, je pronásledován a nucen k mlčení. Zbijí ho a dokonce po něm střílejí. – III. Akademie vynálezců. Gulliver poslouží na akademii při výuce. Je podroben těžkým výslechům. Před vyšetřovateli vysvětluje, že není zajícem Oskarem, jehož hodinky s věnováním od knížete Munodiho se u něho našly. V salónu profesora Beiela se dozví, že prožívá skutečnost v zemi Balnibarbi, jejíž hlavní město Laputa se při obležení nepřítelem vzneslo do výše a dodnes se vznáší na nebi. S Markétinou podobou se Lemuel opakovaně setkává u různých dívek. Když se tančí místní národní tanec, zase se záhadně a těžce proviní a je pokládán za nevychovance. Ujme se ho plavovlasá Gabriela s Markétčinou podobou. Ráno se však muž probudí vedle černovlasé Dominiky. I s její podobou se stále potkává. – IV. Stroj na ruční pohon. Gulliver bloudí ulicemi. Potká fízla, jenž ho neustále sleduje, na opuštěném nádraží se setká s nafoukaným básníkem, jemuž vypoví příhodu s přejetým zajícem. Před zástupem lidí vidí plačící dívku s tváří Markéty. – V Akademii vynálezců vědci vystřihují z obrovského obrazu bitvy u Laputy jednotlivé aktéry a zařazují je do skupin podle charakteru, což vůbec není jednoduché. Lemuel se tu seznámí s Beielovým synovcem Patrikem. Docent Baux mu předvede zvláštní myslící stroj na ruční pohon. – V. Guvernér. Patrik se cestovatele ptá, co si o Balnibarbě myslí okolní svět. Gulliver je pozván ke guvernérovi, ten jej pohostí ořechy. S pomocí Patrika a Emila se Gulliver snaží utéct před fízlem. Přitom zaznamená, jak je země zbědovaná. – VI. Ochránci studánek. Vilma Seidová zaveze cizince na venkovskou slavnost ochránců studánek. Ten vidí, jak lidská chtivost studánku vybere. Vilém Seid zde zastřelí Dominičina mladého milence. Vilma vzpomíná, jak slavnosti prožívala jako dítě. Gulliver zde opět narazí na dívku s Markétinou tváří. – VII. Cirkus Munodi. Lemuel za dívkou pospíchá, ona mu však unikne. Narazí i na obecního blázna Vyskoče. Na nádvoří polorozpadlé továrny Lemuel potká starého cirkusáka Munodiho (otce stejnojmenného knížete) se ženou, v jejichž domě hledaná dívka žije. Oba manželé cestovatele vřele pohostí a ubytují. Starý pán pustí návštěvníkovi dobové filmové týdeníky: krále Matouše Velikého, návštěvu Charlese de Gaullea, Laputu, majora Jurije Gagarina. Gulliver se ráno probudí v podkrovním pokojíku vedle Dominiky, pak marně prchá před pronásledovateli. – VIII. Balnibarbská tma. Lemuel skončí s některými dalšími obyvateli ve vazbě, je však záhy propuštěn a setká se s guvernérem. Laputa, zastiňující slunce, se totiž ještě nepohnula. Obyvatelé tam neustále po provaze posílají potraviny a věci potřebné k životu. Gulliver je svědkem zatčení Patrika, Emila, Vilmy a dalších přátel, prý na jeho udání. Všichni jsou odsouzeni k smrti. Marně se jim snaží pomoci u prefekta. Když guvernérovi přizná, že je Oskar, je soudem odsouzen ke smrti a jeho přátelé jsou osvobozeni. – IX. Slavnostní poprava. Poprava je velkou událostí. V autobusu dostanou odsouzení, mezi nimiž je Gulliver, Vyskoč, básník, vandrák, muž s kočkou a další, párky a pivo. Před popravou vystupují artisté. Popravčí stroj docenta Bauxe má ke katově nelibosti poruchu. Gullivera před vykonáním rozsudku, kterému přihlíží i Vilma, Patrik a další, zachrání pozvání na Laputu, což zdejší obyvatele ohromí. Cestovatel se do vznášejícího se města dostane temným věžním schodištěm. Před odchodem mu guvernér dá obálku; očekává, že se už nevrátí. – X. Létající ostrov. V opuštěných ulicích chce ministr orby návštěvníka vyvést, ale nakonec jej odvede do paláce. Lemuel se setká s tamními hodnostáři, regentem a s princeznou Niké s Markétčinou tváří. Při hostině se dozví, že milovaný laputský král dělá jedenáct let vrátného v Monte Carlu v hotelu Carlton. Protože Lemuel v Monte Carlu byl, chtějí všichni vědět, jak se tam králi daří. Současně se podivují nad zvláštními zákony a nařízeními v Balnibarbi. V paláci neteče voda, v pokoji cestovatele opět špehuje fízl a v obálce pro krále je guvernérova fotografie. V paláci je oblečený zajíc. Ukáže se, že všichni hodnostáři a členové vlády jsou ve skutečnosti obyčejný hradní personál; ti praví už dávno uprchli. Lemuel s Niké popíjí u bodrého knížete Munodiho, vzpomínajícího na despotického otce. Princezna odejde a vystřídá ji žena s podobou Dominiky. S ní host stráví noc. Druhý den se vrací dolů s prosbou, aby neprozradil královu nepřítomnost. – XI. Balnibarbské mlčení. V Balnibarbi se Lemuel opět setká s básníkem, který nebyl popraven, s Vilmou a s dalšími přáteli. Je však zase pondělí, den, kdy se nesmí mluvit. Obyvatelé jej sledují. Na akademii mu všichni dávají lístky s dotazy. Poruší slib a prozradí guvernérovi panovníkovu nepřítomnost v Laputě. Guvernér se ho za pomoci referentky pokusí zabít, ale Emilovi, Patrikovi a dalším mladým přátelům se podaří jej odvést. Když i jim Lemuel řekne pravdu, málem ho zlynčují. Před zraky všech rozhořčených Balnibarbanů, s nimiž se kdy setkal, spěšně odejde. – XII. Cesta někam jinam. Obecní blázen Vyskoč Gullivera odveze a ten se přes tunel dostane pryč z této podivné země... –jl–

Názvy jednotlivých kapitol: I. Cesta tam, II. Balnibarbská past, III. Akademie vynálezců, IV. Stroj na ruční pohon, V. Guvernér, VI. Ochránci studánek, VII. Cirkus Munodi, VIII. Balnibarbská tma, IX. Slavnostní poprava, X. Létající ostrov, XI. Balnibarbské mlčení, XII. Cesta někam jinam. Ve scénáři bylo kapitol více a některé z uvedených se jmenovaly odlišně.

Film byl v roce 2015 digitálně restaurován.

Knihy
Scénáře
Články
Statě ze sborníků
Všechny dokumenty

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.

Doporučujeme
Lubomír Kostelka

Lubomír Kostelka

Lemuel Gulliver

Klára Jerneková

Klára Jerneková

Markéta / Gabriela / plačící dívka / dcera Munodiových / princezna Niké

Milena Zahrynowská

Milena Zahrynowská

Dominika / jiná dívka

Luděk Kopřiva

Luděk Kopřiva

Vilém Seid

Slávka Budínová

Slávka Budínová

Vilma, Seidova žena

Pavel Bošek

Pavel Bošek

docent Baux

František Holar

František Holar

vedoucí dobrovolník

Miroslav Macháček

Miroslav Macháček

cirkusák Munodi / kníže Munodi, cirkusákův syn

Věra Ferbasová

Věra Ferbasová

Munodiová

Jiřina Jirásková

Jiřina Jirásková

Tadeášová

Jiří Hálek

Jiří Hálek

guvernér

Jiří Janda

Jiří Janda

Patrik Beiel

Radovan Lukavský

Radovan Lukavský

profesor Beiel, Patrikův strýc

Nataša Gollová

Nataša Gollová

referentka

Jiří Hrzán

Jiří Hrzán

obecní blázen Vyskoč

Zdeněk Kryzánek

Zdeněk Kryzánek

ministr orby

Miroslav Hotový

Miroslav Hotový

regent Jeroným z Hory

Nina Bártů

Nina Bártů

královská kojná

Miroslav Homola

Miroslav Homola

pravnuk trubače Melichara

Josef Kořán

Josef Kořán

dokazovatel

Miloš Hlaváč

Miloš Hlaváč

usvědčovatel

Vladimír Hrabánek

Vladimír Hrabánek

vandrák v autobuse

Jan Bonaventura

Jan Bonaventura

komorník

Martin Kostelka

Martin Kostelka

předseda soudu

Karel Vašíček

Karel Vašíček

muž s kočkou

Jindřiška Gabriela Preissová

Jindřiška Gabriela Preissová

manželka ministra železnic

Dagmar Rosíková

Dagmar Rosíková

krotitelka

Milena Šebestová

Milena Šebestová

studentka

Karel Mareš

Karel Mareš

asistent Reum

Bohuslav Kupšovský

Bohuslav Kupšovský

správce pečeti

Petr Hapka

Petr Hapka

klavírista

Vratislav Blažek

Vratislav Blažek

muž s rozsudkem

René Gabzdyl

René Gabzdyl

povaleč, přítel Dominiky

Alois Čuřík

Alois Čuřík

muž s hrnečkem

Ladislav Jakim

Ladislav Jakim

student Kryštof

Karel Engel

Karel Engel

dobrovolník

Libor Fára

Libor Fára

dobrovolník

Karel Bodnár

Karel Bodnár

tanečník

Marie Grófová

Marie Grófová

tanečnice

Antonín Klepáč

Antonín Klepáč

tanečník

Emil Iserle

Emil Iserle

penzista

Miloslav Horáček

Miloslav Horáček

tanečník

Antonín Klimeš

Antonín Klimeš

komorník

Miroslav Laňka

Miroslav Laňka

přísedící

Jan Maška

Jan Maška

podúředník

Viktor Očásek

Viktor Očásek

starý učenec

Eduard Pavlíček

Eduard Pavlíček

ministr války

Karel Svoboda

Karel Svoboda

administrátor

Marie Štrampachová

Marie Štrampachová

žena v kroji, druhá přísedící

Alois Vachek

Alois Vachek

ministr železnic

Blažena Vernerová

Blažena Vernerová

dáma v černém

Václav Volk

Václav Volk

dobrovolník

Milan Udržal

Milan Udržal

zřízenec

J. Šubrt

J. Šubrt

ochránce studánky

Helena Živná

Helena Živná

tanečnice

J. Hladký

J. Hladký

tanečník

E. Poláchová

E. Poláchová

tanečnice

Žofie Futerová

Žofie Futerová

tanečnice

Z. Petrů

Z. Petrů

řidič

J. Holovská

J. Holovská

děvka v autobusu

J. Kubečka

J. Kubečka

Regina Rázlová

Regina Rázlová

hlas Dominiky

Miroslav Homola

Miroslav Homola

hlas penzisty

Nataša Gollová

Nataša Gollová

hlas ženy v kroji, druhé přísedící

Hana Talpová

Hana Talpová

hlas děvky v autobusu

Jindřich Narenta

Jindřich Narenta

hlas z filmového týdeníku

Jan Přeučil

Jan Přeučil

hlas řečníka / hlas krále Matouše Velikého

Nina Divíšková

Nina Divíšková

hlas zapisovatelky

Asistent režie

Jolana Bajtková,

Jitka Faktorová (2)

Skript

Irena Klausová

Předloha

Jonathan Swift (Gulliverovy cesty /Gulliver's Travels/ – román)

Technický scénář

Pavel Juráček

Dramaturgie

Václav Nývlt

Druhá kamera

Rudolf Holan

Asistent kamery

Viktor Růžička

Výtvarník

J. I. Grandville,

Hugo Demartini,

Vladimír Dvořák

Výprava

Zdeněk Jeřábek,

Rudolf Kinský,

Miloš Sršeň,

I. Houser

Návrhy kostýmů

Theodor Pištěk ml.

Zvuk

František Fabián,

Bohumír Brunclík (zvukové efekty),

Antonín Jedlička (hlasové efekty),

Sbor Antonína Jedličky (hlasové efekty)

Návrhy titulků

J. I. Grandville

Vedoucí výroby

Jan Balzer

Zástupce vedoucího výroby

Jan Šuster,

Jan Vild

Asistent vedoucího výroby

Oldřich Mach (výroba),

B. Brýdlová

Spolupráce

Blanka Rýdlová (klapka),

Jitka Šulcová (asistentka střihu),

Jan Sedláček (2) (asistent architekta),

Antonín Heřman (vrchní osvětlovač),

Filmové laboratoře Barrandov

Vítěz

Festival: 4. Festival českých a slovenských filmů FINÁLE Plzeň

1990
Lokalita: Plzeň / Československo
Hlavní cena Ledňáček
ex aequo kompletní kolekce předvedených děl

Nahrál

FISYO

Dirigent

František Belfín (FISYO)

Písně

Gloria Aleluja

Původní název

Případ pro začínajícího kata

Anglický název

Case for the New Hangman

Pracovní název

Krajina vlídných bludiček

Copyright

1969

Rok výroby

1969

Premiéra

03.07.1970

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Distribuce

Ústřední půjčovna filmů (původní 1970 a obnovená 1990),

Národní filmový archiv (obnovená 2016)

Výrobní skupina

Juráček – Kučera,

Pavel Juráček,

Jaroslav Kučera

Nosič

Betacam, DVD

Verze

česká