Doporučujeme
Webový portál Národního filmového archivu o české audiovizi

Něžné vlny

komedie

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Tender Waves

Minutáž

96

Žánr

komedie

Země původu

Česká republika

Copyright

2013

Rok výroby

2013

Premiéra

09.01.2014

Režie

Jiří Vejdělek

Scénář

Jiří Vejdělek
Doporučujeme

Komedie Jiřího Vejdělka.

Šestým titulem své režisérské filmografie Jiří Vejdělek částečně vybočuje z dosavadní linie vlastní tvorby. Něžné vlny, k nimž si opět napsal scénář, jsou totiž zčásti autobiografickým dílem. V rámci marketingu se ovšem tento tvůrce znovu hlásí ke konceptu únikové zábavy. Něžné vlny kladou důraz na „hřejivý, laskavý humor“, což je v českém filmařském prostoru termín spojovaný s Jiřím Menzelem, scenáristy Zdeňkem Svěrákem a Michalem Vieweghem nebo se staršími díly Jana Hřebejka a Petra Jarchovského. V souladu s tím řadou motivů a postav připomínají jiné české tituly. Obestírá je navíc opar nostalgie a dojem jisté nevěrohodnosti; vypravěč totiž sám sebe označuje za „nespolehlivého“, takže některé barvité epizody z jeho života je třeba brát s rezervou. – Dospělý Vojta vzpomíná na svou první lásku, jejíž naplnění je spojené s listopadem 1989. V rozmarně koncipovaném vyprávění se však vrací až do okamžiku svého zplození a zkratkovitě líčí dětství a dospívání v éře normalizace. Důležitými postavami jsou Vojtovi rodiče, chápavá, milující matka Johanka a cholerický otec Jan, lesní dělník, jehož snem je přeplavat kanál La Manche. Idolem outsiderského Vojty se stane krásná spolužačka Ela, akvabela, která se chystá emigrovat za matkou do Paříže. V listopadu 1989 má tak Vojta poslední šanci, jak své milostné roztoužení proměnit ve skutek. Zaplete se přitom mimoděk do dění na Národní třídě a zásadně ovlivní jeho podobu. – Přestože se hlavní hrdina setká s „velkou“ historií, ta do jeho života vstupuje jen nenápadně a po straně. Něžné vlny si tak záměrně udržují apolitický charakter a soustřeďují se (stejně jako předcházející Vejdělkova díla) na intimní vztahovou sféru bez širších sociálních a politických souvislostí. – Autor se opět projevuje jako zručný režisér, který dokáže evokovat v líbivých barvách mezilidské vztahy deformované érou normalizace. Otec Jan kvůli době trpí záchvaty zuřivosti i apatie, rodinnými přáteli jsou disidentský profesor a klavírní virtuos s potížemi po podpisu Charty, a všichni jsou vystaveni útokům zakomplexovaného udavačského listonoše. V rámci hereckého obsazení režisér kombinuje mladistvé herce Roberta Cejnara a Lucii Šteflovou se zkušenými kolegy (Táňa Pauhofová, Vojtěch Dyk, Hynek Čermák, Jan Budař, Jan Hartl). -ap-

Upozornění, následující text obsahuje spoiler! Zobrazit >

Dospělý Vojta Hrdlička vzpomíná na svou první lásku. V listopadu 1989 zásadně ovlivnil průběh tehdejších historických událostí. Aby ovšem všechno náležitě popsal, musí se vrátit až do okamžiku svého zplození... – Vojtově příští mamince Johance zničilo těhotenství slibnou krasobruslařskou kariéru. Začala pracovat jako uvaděčka v místním kině. Vojtův otec Jan pracoval jako lesní dělník, ale amatérsky se věnoval plavání. Rozhodl se přeplavat kanál La Manche. Jeho sen však skončil debaklem: bouře nicnetušícího plavce zahnala zpátky k francouzským břehům a po mnohahodinovém úsilí se zcela vyčerpaný dostal na stejné místo, z něhož vyrazil. Trapný neúspěch komentoval k pobavení sousedů i filmový týdeník... – Otec hodí synka do ledové vody, aby se naučil plavat. Chlapec se ovšem málem utopí a od té doby se vody bojí. – Rodina bydlí v idylickém domku u řeky. Na návštěvy k nim dochází profesor Lipský, disident, který musel zanechat lékařské praxe a živí se jako metař. Díky noblesnímu, vzdělanému doktorovi se Vojta zamiluje do klavírní hry. – Československo okupují vojska Varšavské smlouvy. – Do třídy přijde nová spolužačka, rusovláska Ela. Všichni kluci ji obdivují a třídní vůdce Gusta Ticháček si na ni hned začne dělat nárok. Vojta se do Ely okamžitě zamiluje, nedělá si však žádné naděje. Je outsiderem a všichni se mu pošklebují. Matka z něj totiž chce mít slavného klavíristu, a tak se nesmí přepínat. – Do městečka se přistěhuje mladý klavírní virtuos Aleš Vála. Profesor Lipský mu léčí průdušky. Aleš podepsal Chartu a ohrozil tak svou slibnou kariéru. Johanka sympatickému mladíkovi zařídí místo promítače. Světáckému umělci se mladá žena líbí. – Vojta se začne zajímat o sex. V místní knihovně tajně uzme Ovidiovo Umění milovat. Zkoumá taje francouzského polibku. – Johanka dá manželovi ultimátum: dokud synovi nekoupí klavír, nebude s ním spát. Brzy dosáhne svého a Vojta může cvičit doma. Otec si jeho hudebního nadání vůbec neváží. Byl by raději, kdyby se Vojta věnoval sportu. – Při školním cvičení civilní obrany se chlapec málem udusí v plynové masce. Zato se sblíží s Elou. Dívka ho totiž vyloví z vody, kam spadl, když ji sledoval u řeky. Vezme promáčeného Vojtu k sobě domů, aby se usušil. Vychovává ji babička. Její maminku, která byla iluzionistkou, prý během zájezdu na Montmartru srazil autobus. – Otec trénuje místní akvabely, mezi nimi i Elu. Synem pohrdá. Sám propadá občasným záchvatům zuřivosti. Johanka se stará o to, aby si je vybíjel při štípání dřeva; sousedi tak mají stále dostatek paliva. – Děti nacvičují na spartakiádu. Vojta se dostane až na Strahov, ale celou sestavu poplete. Rodiče to zděšeně sledují v televizi. Otec si zoufá: po jeho plaveckém debaklu udělal rodině veřejnou ostudu i syn. – Vojta dospívá. Pořád se kamarádí s Elou a bojí se vody. A spolužák Gusta ho dál zesměšňuje. – Johanka chce, aby manžel znovu zkusil přeplavat La Manche. Ví, že jinak se svých frustrací nezbaví. – Aleš připravuje Vojtu na přijímačky na konzervatoř. Prozradí mládenci, že hudba funguje na holky jako afrodisiakum. Otec však syna stále ponižuje. – Vojta sní o Ele. V noci nic netuše budí rodiče energickou masturbací na vrzající posteli. Neudělá pak zkoušky na konzervatoř kvůli ruce, namožené nezvyklou činností. – Listonoš Beznoska tajně miluje Johanku. Spolu s Gustovým otcem Ticháčkem, s nímž chodí na ryby, pošlou na Jana udání, takže plavec nedostane výjezdní doložku. Se snem o pokoření La Manche je konec. Jan propadne apatii. Manželka má o něj starost. – Po výbuchu atomové elektrárny v Černobylu je les plný obřích hub. Maminka s Vojtou je nadšeně nakládají. – V létě 1989 se otec trochu vzpamatuje z apatie. Požádá syna, aby mu něco zahrál. Když se ovšem dozví, že skladbu složil Rus Čajkovskij, zase upadne do netečnosti. – Beznoska s Ticháčkem napíšou další udavačský dopis. – Vojta a Ela vidí ve filmovém týdeníku reportáž z „vykřičené“ Paříže. Dívka v ní zahlédne svoji matku jako tanečnici. Zjistí tak, že jí babička lhala a že maminka emigrovala. – Jan dostane anonymní dopis, týkající se údajného vztahu Johanky a Aleše. Najde nevinnou dvojici v promítací kabině a klavíristu ztluče. Ve vzteku rozštípe manželskou postel. Zavře se na půdě a zazdí vchod. Starostlivá Johanka mu posílá jídlo po synovi, který na půdu leze zvenku po žebříku. – Ela se svěří Vojtovi, že ji Gusta vůbec nezajímá. Miluje jen jeho. Zatelefonuje jí matka z Paříže. – Aleš a profesor Lipský se rozhodnou vytrestat práskače Beznosku. Nechají ho ukrást lahvičku, údajně obsahující parfém s neodolatelným účinkem na ženy. Navoněný listonoš se pokusí svést Johanku, ale vůně z „parfému“ přiláká Lipského včely a nešťastník musí prchat. – Gusta donese do školy otcovy pornočasopisy. Učitelé je zabaví a ve sborovně si pak pokrytecky užívají „západní erotiku“. Provinilec zbije Vojtu v domnění, že vše zavinil on. Je vyhozen ze školy. – Ela s družstvem akvabel, které nyní trénuje její babička, občas cestuje do ciziny. Byla v Berlíně a nyní je na řadě Paříž. Rozhodne se emigrovat za matkou a řekne to Vojtovi. – Aleš vezme Vojtu do Prahy, kam jede s Lipským na demonstraci. Je 17. listopadu 1989. Klavírista půjčí mládenci svůj pražský byt, aby se v něm mohl „rozloučit“ s milovanou Elou. Tu ovšem zdrží prudérní babička. Dívka nakonec uteče a dostaví se do Alešova bytu v noční košili. – Vojta se cestou na rande připlete na Národní třídě mezi demonstrující a policejní kordón. Mimoděk podnítí „slavné“ události: inspiruje studentská hesla o holých rukou a karafiáty se svíčkami, jež nesl na schůzku, poslouží demonstrantům při pokojném protestu proti ozbrojencům. Mezi policisty Vojta zahlédne Gustu. Když dojde k řeži, Aleš a Lipský dostanou svého chráněnce do bezpečí. – Jan na půdě sleduje německou televizi. V záběrech z Národní třídy zahlédne mezi bitými studenty svého syna. Rozboří zeď a konečně sleze dolů k vyděšené manželce. – Aleš s Lipským dovedou Vojtu, který byl lehce zraněn na hlavě, do klavíristova bytu. Tam na mládence čeká Ela. Mladí lidé jsou rozpačití, Vojta však navodí správnou atmosféru klavírní hrou. Pak se pomilují. – Mladí milenci se loučí na nádraží u vlaku do Paříže. Setkají se tam s Vojtovými rodiči, kteří přijeli do Prahy podpořit revoluci. – Dospělý Vojta přiznává, že po ráně utržené na Národní třídě možná není úplně spolehlivým vypravěčem. – Otec nakonec přece jen přeplave kanál La Manche. Na anglickém břehu ho vítají Johanka, Vojta a Ela. -ap-

Knihy
Scénáře
Články
Statě ze sborníků
Všechny dokumenty

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.

Doporučujeme
Robert Cejnar

Robert Cejnar

Vojta Hrdlička

Táňa Pauhofová

Táňa Pauhofová

uvaděčka Johanka, Vojtova matka

Hynek Čermák

Hynek Čermák

lesní dělník Jan, Vojtův otec

Lucie Šteflová

Lucie Šteflová

akvabela Ela

Jan Maršál

Jan Maršál

Vojta jako dvanáctiletý

Gabriel Barreto de Carvalho

Gabriel Barreto de Carvalho

Vojta jako pětiletý

Natálie Halouzková

Natálie Halouzková

Ela jako dvanáctiletá

Jan Hartl

Jan Hartl

lékař MUDr. Lipský

Vojtěch Dyk

Vojtěch Dyk

klavírista Aleš Vála

Jan Budař

Jan Budař

listonoš Eman Beznoska

Václav Kopta

Václav Kopta

udavač Dušan Ticháček

Taťjana Medvecká

Taťjana Medvecká

Elina babička

Daniel Novák

Daniel Novák

Gusta, Ticháčkův syn

Jakub Nemčok

Jakub Nemčok

Gusta jako dvanáctiletý

Lucie Černá

Lucie Černá

Klára

Barbora Černá

Barbora Černá

Bára

Natálie Eiseltová

Natálie Eiseltová

Klára jako dvanáctiletá

Tina Šimková

Tina Šimková

Bára jako dvanáctiletá

Vica Kerekes

Vica Kerekes

Elina maminka

Martin Sitta

Martin Sitta

učitel tělocviku

Stanislav Zindulka

Stanislav Zindulka

profesor Volátko

Petra Lustigová

Petra Lustigová

profesorka Tobolková

Martin Pechlát

Martin Pechlát

profesor Kadlec

Daniela Choděrová

Daniela Choděrová

profesorka Sýkorová

Petr Vaněk

Petr Vaněk

profesor Masný

Michal Novotný

Michal Novotný

profesor Viktor Voříšek

Vladislav Georgiev

Vladislav Georgiev

učitel výtvarné výchovy

Eva Nosálková

Eva Nosálková

květinářka

Tomáš Bambušek

Tomáš Bambušek

lesník Standa

Jakub Kučera

Jakub Kučera

Ondřej Hyneš

Ondřej Hyneš

Lukáš Čepelák

Lukáš Čepelák

Anna Novotná

Anna Novotná

Anna Kadeřávková

Anna Kadeřávková

Luisa Purkrábková

Luisa Purkrábková

Alexander Borodin

Alexander Borodin

Michaela Kovaříková

Michaela Kovaříková

Václav Matějovský

Václav Matějovský

Štěpánka Čapková

Štěpánka Čapková

Anna Pačesová

Anna Pačesová

Terezia Bělčáková

Terezia Bělčáková

Kateřina Hanzlíková

Kateřina Hanzlíková

Pavel Vaněk

Pavel Vaněk

Matouš Žáh

Matouš Žáh

Tereza Klementová

Tereza Klementová

Karolína Klempříová

Karolína Klempříová

Julie Brožová

Julie Brožová

Eva Leskoujanová

Eva Leskoujanová

Tereza Mahdalová

Tereza Mahdalová

Adéla Nováková

Adéla Nováková

Barbora Žáková

Barbora Žáková

Natálie Nováková

Natálie Nováková

Elisabeth Belehová

Elisabeth Belehová

Jakub Chaloupka

Jakub Chaloupka

Jiří Loskot

Jiří Loskot

Marián Mikš

Marián Mikš

Jakub Leichter

Jakub Leichter

Ondřej Nápravník

Ondřej Nápravník

Tadeáš Rolenc

Tadeáš Rolenc

Filip Lízner

Filip Lízner

Dominik Zámečník

Dominik Zámečník

Oskar Pajer

Oskar Pajer

Michal Dlouhý

Michal Dlouhý

hlas Vojty Hrdličky

Zbyšek Horák

Zbyšek Horák

komentátor týdeníku

Pomocná režie

Lukáš Viznar

Asistent režie

Matěj Leš,

Petra Zachová (skript)

Asistent kamery

Václav Zajíček (ostřič),

Martin Tichovský (videooperátor),

Ondřej Herold,

Michal Klímek

Architekt

Adam Pitra

Výprava

Miroslav Karmazín,

Jiří Freml (rekvizitář),

Jiří Charuza (rekvizitář),

Jan Vyhlídal (rekvizitář)

Masky

Jiřina Pahlerová,

Jana Malkovská,

Linda Breinlová Kvasničková,

Kristýna Jurečková,

David Šesták (speciální masky)

Zvuk

Pavel Rejholec (zvuk, supervize zvuku a mix zvuku),

Tomáš Zůbek (zvuk, kontaktní zvuk),

David Titěra (design zvuku, střih dialogů),

Martin Jílek (mix zvuku a postsynchrony),

Peter Hilčanský (střih zvuku),

Vladimír Chorvatovič (střih zvuku),

Michaela Patríková (střih zvuku),

Sandra Klouzová (střih zvuku)

Animace

Václav Rolník (3D animace)

Vizuální efekty

Boris Masník (supervize),

Magdalena Halamová (produkce),

Universal Production Partners

Zvláštní efekty

Vít Petrášek

Postprodukce

UPP (obraz),

Vít Komrzý (producent),

Petr Komrzý (výkonný producent),

Jan Malíř (výkonný producent),

Viktor Müller (výkonný producent),

Ivo Marák (technologická supervize),

Tomáš Pulc (technologická supervize),

Soundsquare (zvuk)

Kaskadéři

Tomáš Zvolánek,

Jakub Pichl,

Lucie Zvolánková,

Jiří Kuba,

IPON

Výkonná produkce

Jana Gospičová (výkonná producentka)

Vedoucí produkce

Šárka Střelková (vedoucí natáčení)

Zástupce vedoucího produkce

Jan Kodada (ekonom)

Odborný poradce

Petr Kasnar,

Kateřina Vostárková,

Miroslav Zítko,

Irena Tylšarová,

Dalibor Titěra,

David Jahn

Spolupráce

Kateřina Hájková (asistentka architekta),

Renáta Weindlichová (asistentka architekta),

Václav Tomšovský (práce se zvířaty),

Viktor Čahoj (práce se zvířaty)

Nominace

Akce: 22. výroční ceny Český lev 2015 za filmovou tvorbu roku 2014

2015
Lokalita: Praha / Česká republika
Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
Tatiana Pauhofová

Nominace

Akce: 22. výroční ceny Český lev 2015 za filmovou tvorbu roku 2014

2015
Lokalita: Praha / Česká republika
Nejlepší masky
Jiřina Pahlerová

Použitá hudba

Johann Pachelbel (Canon in D /Kánon v D-dur/),

Petr Iljič Čajkovskij

Nahrál

Eliška Dvorská (housle),

Michal Zpěvák (klarinet a flétna),

Jaroslav Rouček (trubka),

Susanne Krkoška (zpěv)

Písně

PíseňOlásce,

Cloud Nine,

Busy People,

Illusion B,

různé skladby a písně

Hudba k písni

František Soukup (PíseňOlásce),

John Charles Fiddy (Cloud Nine),

Philip Green (Busy People),

Wiliam Loose (Busy People),

Emil Cadkin (Busy People),

Billy Novick (Illusion B),

Paul Lenart (Illusion B)

Text písně

František Soukup (PíseňOlásce),

Jakub Prachař (PíseňOlásce)

Zpívá

Vojtěch Dyk (PíseňOlásce)

Lokace

Praha,

Vltava (Praha),

náplavka u Palackého mostu (Vltava),

Nové Město (Praha),

Národní třída (Nové Město),

Josefov (Praha),

ulice Na Rejdišti (Josefov),

Pražská konzervatoř (ulice Na Rejdišti),

Hořín,

Mělník,

Náchod,

okolí (Náchod),

Jaroměř,

most Komenského (Jaroměř)

Původní název

Něžné vlny

Anglický název

Tender Waves

Copyright

2013

Rok výroby

2013

Premiéra

09.01.2014

Přístupnost

přístupný

Výrobce

Infinity,

Tomáš Hoffman,

Jiří Vejdělek,

RWE (koprodukce),

HBO (spolupráce)

Distribuce

Falcon