Doporučujeme
Webový portál Národního filmového archivu o české audiovizi

Po strništi bos

tragikomedie

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Barefoot on Stalks

Minutáž

111

Žánr

tragikomedie

Země původu

Česká republika, Slovensko, Dánsko

Copyright

2017

Rok výroby

2016

Premiéra

16.08.2017

Jazyková verze

česká

Režie

Jan Svěrák

Scénář

Jan Svěrák, Zdeněk Svěrák (dialogy)

Video

Doporučujeme

Zdeněk Svěrák & Jan Svěrák.

Režisér Jan Svěrák se po šestadvaceti letech vrátil ke svému úspěšnému celovečernímu debutu Obecná škola (1991). Podle knižní předlohy Po strništi bos, v níž jeho otec Zdeněk Svěrák vzpomíná na dětství za protektorátu, natočil stejnojmenný prequel. Děj, pokrývající větší část protektorátní éry, sledujeme z pohledu chlapce Edy Součka. Ten po přestěhování z města na venkov zažívá řadu úsměvných i napínavých příhod a objevuje obyčejné hrdinství své i svých nejbližších. Právě různé projevy odvahy jednotlivých postav jsou jedním z témat, které nostalgický snímek provázejí, přičemž zůstává patrný epizodický ráz knižní předlohy (autorem scénáře je tentokrát Jan Svěrák; jeho otec psal dialogy). Hladké přechody mezi humornými a poetickými momenty nebo schopnost vystihnout beze slov atmosféru určitých míst či charakter postav znovu prokazují filmařovu obratnost v kombinování tradičních českých motivů s hollywoodskými vyprávěcími postupy. Určité zjednodušení a zkratkovitost lze přičíst na vrub dětské perspektivě vyprávění, které se film po celou dobu důsledně drží. Odpovídá tomu také pouze periferní zachycení rozhodujících událostí druhé světové války. Prim hrají drobné mezilidské konflikty, jež v mnohém s ironickou nadsázkou zrcadlí „velké dějiny“ (kradení cukru, natírání úlů do barev trikolóry nebo přelévání leteckého benzinu jako „plebejské“ variace na činnost odboje). – Předpremiéry zřejmě nejočekávanější tuzemské filmové události roku 2017 proběhly na festivalu ve Slavonicích, kde se podstatná část filmu natáčela, a na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. Do široké distribuce osmý společný snímek otce a syna Svěrákových vstoupil 17. srpna 2017. Během prvního víkendu jej vidělo 120 996, s předpremiérami až 134 044 diváků (a stal se tak šestým nejúspěšnějším českým filmem během premiérového víkendu). Do poloviny září jej vidělo přes 370 000 tisíc diváků. Film byl v kinech, vybavených patřičným zařízením, zpřístupněn s pomocí popisných titulků nebo doplňujícího audiokomentáře také nevidomým a neslyšícím. – Na Slovensku vznikl krátký film o přípravách na natáčení snímku s názvem Jan Svěrák: Lekcia filmu a hudby (TV–2017; r. Juraj Krasnohorský). –mrš–

Upozornění, následující text obsahuje spoiler! Zobrazit >

Malý Eda Souček žije s otcem Františkem a matkou u pražské elektrárny. Když dospělí hrají volejbal, chlapec neuváženě vykřikne, že na otce řekne, jak tajně poslouchá zakázané londýnské vysílání. Táta za to Edovi nařeže. Kvůli poslechu cizího rozhlasu je gestapem odvlečen soused Součkových Chrást. – Součkovi jsou nuceni vystěhovat se ze služebního bytu, protože tatínek v elektrárně odmítl před novým německým správcem hajlovat. – Rodina se stěhuje za příbuznými na venkov do městyse Kalvařov. Domek Součkových s malým hospodářstvím sousedí se hřbitovem. Eda se seznámí s tichou babičkou Annou, pyšným dědečkem, halasnou tetou Ludmilou, bodrým strýcem Venoušem, bývalým legionářem, a jejich miminem Luďkem. Dozví se i o druhém strýci Josefovi, zvaným Vlk, pracujícím pro statkáře Bartoše; členové rodiny se od něj odvrátili poté, co se pokusil uškrtit svou matku. Edovi proto rodina zakáže stýkat se s ním. Otec začne pracovat jako pomocník u kováře Moravce a v sezoně je zaměstnán v místním cukrovaru. – Eda se rychle začlení do klukovské party, tvořené Otou, Satíkem, Prckem a starším Vlastíkem, jemuž německý obrněný pásák přejel nohy. Nyní se pohybuje s pomocí speciálně upraveného motocyklu. – Chlapci mají „doupě“ pod hromadou starých pohřebních věnců vedle márnice. Když věnce začnou během jednoho jejich setkání hořet, podezřívají z jejich zapálení Satíka; vyloučili ho totiž z party, protože pochodoval s německými vojáky. Později se ukáže, že oheň má na svědomí nic netušící hrobník Kudrna, a Satík je přijat zpět. – Eda začne chodit do místní školy. Doma vypomáhá s venkovskými pracemi (sběr jablek, pasení hus, chov holubů nebo včel). Z nádraží přivádí otylé zákazníky, jimž babička pomocí baněk odčerpává „špatnou krev“. Když jde koupit okurky na salát, okouzlí jej spící dcera majitele zahradnictví Košťála, podobající se dívce z protektorátní desetikorunové bankovky. Zahradník spí také, a tak Eda dostane okurky od Vlka. Doma to neřekne, protože by je nikdo nejedl. Rodina přinutí Edu propašovat z cukrovaru cukr. Při prohlídce vrátným se chlapec strachem pokaká. – V říjnu 1943 ředitel školy oznámí, že budova bude sloužit jako lazaret pro německé vojáky. – Eda se postupně sbližuje s Vlkem. – Ve škole má chlapec konflikt se spolužákem Škaloudem. – Před Vánoci se otec s Edou vypraví pro stromek. Potkají Vlka, mířícího s plným batohem hlouběji do lesa, kde se údajně schovávají partyzáni. – Díky Vlkovi se Eda i s kamarády před Štědrým dnem projede na saních tažených koňmi. Rozzlobený otec pak přinutí syna ke slibu, že už se strýcem nepromluví. – Na jaře 1944 spadne z nebe do potoka rezervní nádrž amerického letadla. Chlapci z ní získají palivo pro Vlastíkovu motorku. – Edovi se následně zdá sen, jak mrzák na motorce díky leteckému benzinu poletuje nad vsí. – Strýc Venouš přemluví Edova otce k odbojové akci. Dům Součkových v noci tajně navštíví muž v klobouku, aby odtud pomocí přenosné vysílačky odvysílal šifrovanou zprávu. – Kvůli přípravě na souboj se Škaloudem cvičí Eda s činkami a boxuje do pytle na dvorku. – Když se maminka s Edou v létě vracejí domů po koupání v rybníku, zastihne je silná bouřka. Schovají se na poli v panáku slámy. Po návratu zjistí, že babička, která jim šla naproti, při bouřce kvůli blesku zemřela. Její pohřeb dědeček špatně nese. Na konci průvodu jde i Vlk. – Na jaře dalšího roku procházejí vsí zástupy Němců, prchajících ze Slezska. Na studni u Součků je německý nápis, aby nepili místní vodu. Vlk jim nabízí vlastní vodu. Členové rodiny jej kritizují, jen Edova matka se švagra zastane. – Chlapec zajde k panímámě Pazdírkové pro kvasnice a dozví se od ní, že když Vlk matku škrtil, byl opilý a chtěl zabránit, aby dala poslední peníze otci, který celý statek i s koňmi prohrál v kartách. Edův tatínek pak zachránil aspoň část hospodářství díky manželčině věnu. – Němci opustí školu. Škaloud napadne Edu, ale ten se ubrání. – Vlk učí kluky střílet ze vzduchovky a salutovat. Eda se raději drží stranou. Povstalci, včetně strýce Venouše, obsadí nádraží. I Edův otec se opatrně zapojí do povstání: obnoví v železničním skladu přívod elektřiny. Chlapci sledují, jak na ukořistěném obrněném vlaku odjíždí s ostatními do boje i usmívající se Vlk. Zpět jsou dopraveni tři mrtví bojovníci. V jednom z nich Eda pozná strýce. Když to oznámí doma, všichni jsou zaražení, jen dědeček na sobě nedá nic znát. – Vsí projdou vlasovci. Od Součků získají československou vlajku. Krátce po nich přijedou na tancích vojáci Rudé armády. Celý městys je nadšeně vítá. Eda se sveze na jednom z tanků. Součkovi hostí tři Rusy a popíjejí s nimi vodku. Jeden z vojáků si i přes jejich námitky odnese vysavač. Matka se strýcem Venoušem to ohlásí ruskému veliteli, ale dotyčného nakonec jako pachatele neoznačí, protože by byl za krádež zastřelen. – Strýc Venouš si přes nesouhlas dědy oblékne legionářskou uniformu a účastní se Vlkova pohřbu. Eda přeleze zídku a jde tam také, aby mohl s kamarády naposledy hrdinovi zasalutovat. Otec, jenž by se pohřbu také rád zúčastnil, ze vzteku začne štípat dříví. – Eda se s rodiči stěhuje zpět do Prahy. Kamarádům slíbí, že za nimi přijede na prázdniny. –mrš–/–jl–

Ve filmu jsou použity archivní nahrávky Českého rozhlasu: Projev Emanuela Moravce k narozeninám Adolfa Hitlera, rozhlasové vysílání ze dne 21. ledna 1944 (zprávy z fronty), Nadporučík Karel Kuttelwascher hovoří o spojeneckém letectvu, šifrované zprávy z 6. dubna a 3. května 1945.

Po strništi bos

Do kin přichází netrpělivě očekávaná domácí novinka – lyrické rodinné retro inspirované vzpomínkami scenáristy Zdeňka Sv...

Česká televize v Karlových Varech

Veřejnoprávní televize se na MFF Karlovy Vary prezentovala jako největší koproducent domácích filmů i sebevědomý garant ...

Knihy
Scénáře
Články
Statě ze sborníků
Všechny dokumenty

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.

Doporučujeme
Alois Grec

Alois Grec

Eda Souček

Ondřej Vetchý

Ondřej Vetchý

František, Edův otec

Oldřich Kaiser

Oldřich Kaiser

Josef Souček zvaný Vlk, Františkův starší bratr

Jan Tříska

Jan Tříska

Edův dědeček

Viera Pavlíková

Viera Pavlíková

Anna, Edova babička

Petra Špalková

Petra Špalková

Ludmila, Františkova sestra

Hynek Čermák

Hynek Čermák

železničář Venouš Havelka, Ludmilin muž

Zdeněk Svěrák

Zdeněk Svěrák

ředitel školy

Václav Hubka

Václav Hubka

Ota, Edův kamarád

Niklas Klinecký

Niklas Klinecký

Satík, Edův kamarád

Josef Bedlivý

Josef Bedlivý

Prcek, Edův kamarád

Petr Uhlík

Petr Uhlík

invalida Vlastík, Edův kamarád

Sebastian Pošmourný

Sebastian Pošmourný

žák Škaloud

Zuzana Stivínová

Zuzana Stivínová

Josefova žena

Miroslav Hanuš

Miroslav Hanuš

statkář Bartoš

Petr Brukner

Petr Brukner

soused Chrást

Miroslav Táborský

Miroslav Táborský

zahradník Košťál

Martin Havelka

Martin Havelka

hrobník Kudrna

Lenka Loubalová

Lenka Loubalová

otylá paní

Ivana Valešová

Ivana Valešová

sousedka panímáma Pazdírková

Lucie Březinová

Lucie Březinová

Míla, Košťálová dcera

Dominika Frydrychová

Dominika Frydrychová

Věra Uhrová, Edova kamarádka

Marek Šimon

Marek Šimon

četník Kalina

Petr Reidinger

Petr Reidinger

četník Mysliveček

Jan Svěrák

Jan Svěrák

muž v klobouku s vysílačkou

Alexandr Minajev

Alexandr Minajev

ruský voják s hodinkami

Jaroslava Pokorná

Jaroslava Pokorná

sousedka Mlejnková

Jan Holík

Jan Holík

Holý

Anton Tataru

Anton Tataru

voják

Matěj Šplíchal

Matěj Šplíchal

druhák

Štěpán Knobloch

Štěpán Knobloch

třeťák

Viktor Antonio

Viktor Antonio

kluk od sousedů

Roman Vejdovec

Roman Vejdovec

velitel německého družstva

Eliáš Vyskočil

Eliáš Vyskočil

starší kluk

Vlastimil Trojan

Vlastimil Trojan

kovář Moravec

Sergej Jegorov

Sergej Jegorov

vlasovec

Zuzana Hodková

Zuzana Hodková

Chrástova manželka

Ivana Lokajová

Ivana Lokajová

Věřina matka

Robert Bárta

Robert Bárta

muž z pohřebního ústavu

Ela Lehotská

Ela Lehotská

Košťálova žena, Mílina matka

Vladimír Čema

Vladimír Čema

vlasovec

Yevhen Shokalo

Yevhen Shokalo

ruský velitel

Jan Dvořák

Jan Dvořák

vrátný Melichárek

Andrej Matko

Andrej Matko

německý poddůstojník

Tomáš Koch

Tomáš Koch

řidič tanku

Ladislav Steiner

Ladislav Steiner

řidič tanku

Jan Vejvančický

Jan Vejvančický

řidič tanku

Pavel Vandrák

Pavel Vandrák

řidič

Tomáš Vykopal

Tomáš Vykopal

řidič

Milan Ungr

Milan Ungr

řidič

Tomáš Ungr

Tomáš Ungr

řidič

Jaroslav Kolečník

Jaroslav Kolečník

řidič

Igor Bondarenko

Igor Bondarenko

rudooký voják

Karel Mach

Karel Mach

hudebník na pohřbu

Josef Trs

Josef Trs

hudebník na pohřbu

Miroslav Kříž

Miroslav Kříž

hudebník na pohřbu

Josef Mach ml.

Josef Mach ml.

hudebník na pohřbu

Josef Mach st.

Josef Mach st.

hudebník na pohřbu

Jan Mach

Jan Mach

hudebník na pohřbu

Jan Halák

Jan Halák

hudebník na pohřbu

František Nohava

František Nohava

hudebník na pohřbu

Jan Lukášek

Jan Lukášek

hudebník na pohřbu

Ladislav Bleha

Ladislav Bleha

hudebník na pohřbu

V. Svobodová

V. Svobodová

poštovní úřednice

Zdenka Doležalová

Zdenka Doležalová

Jana Seidlová

Jana Seidlová

Adam Kyznar

Adam Kyznar

Mojmír Vaca

Mojmír Vaca

Jaroslav Vonlehmden

Jaroslav Vonlehmden

Kryštof Mach

Kryštof Mach

Milena Hercogová

Milena Hercogová

Jakub Vořech

Jakub Vořech

Zdeňka Schubrtová

Zdeňka Schubrtová

Jaroslav Böhm

Jaroslav Böhm

Martin Foltýn

Martin Foltýn

David Andraško

David Andraško

Pomocná režie

Martin Stádník

Asistent režie

Tomáš Chlost,

Anastasiya Golovina (skript)

Předloha

Zdeněk Svěrák (Po strništi bos – román)

Scénář

Jan Svěrák,

Zdeněk Svěrák (dialogy)

Dramaturgie

Jack Sidey,

Jaroslav Sedláček (hlavní dramaturg FC ČT),

Kristián Suda (dramaturg FC ČT),

Jana Kákošová (šéfdramaturgyně RTVS),

Dana Garguláková (RTVS)

Kamera

Vladimír Smutný,

Adam Dvořák (letecké záběry),

David Rauch (letecké záběry),

Adam Dvořák ml. (letecké záběry)

Asistent kamery

Václav Zajíček (ostřič),

Robert Smutný,

Jiří Holec,

Anton Evdoshenko (operátor II. kamery),

František Svěrák (videooperátor)

Architekt

Jan Vlasák

Výprava

Marcel Hána,

Jiří Freml,

Jan Kříž (rekvizitář),

Petr Kantor (rekvizitář),

Jiří Hybeš (rekvizitář),

Jan Fišman (rekvizitář)

Návrhy kostýmů

Simona Rybáková

Kostýmy

Ivana Řezáčová,

Zuzana Kolínová,

Vanda Exnerová,

Zdeněk Křížek,

Božena Měchurová,

Klára Vostárková,

Samiha Máleh,

Anna Hrušková,

Karolína Martínková,

Veronika Jedličková,

Markéta Byková,

Naděžda Řeřichová,

Jana Konečná

Masky

Milan Vlček,

Romana Karlíková,

Milada Marková,

Martin Valeš,

Renata Nyklová,

Martin Větrovec,

Tereza Voborníková,

Michaela Zrucká,

Martina Buhrová,

Alžběta Tešedíková

Střih

Alois Fišárek,

František Svěrák (druhý střihač)

Zvuk

Jakub Čech (kontaktní zvuk, střih zvuku),

Viktor Prášil (kontaktní zvuk),

Claus Lynge (design a mix zvuku),

Michal Pekárek (záznam a mix hudby),

David Tintěra (střih dialogů),

Martin Jílek (záznam sborů),

Michaela Patríková (střih sborů),

Hans Christian Kock (střih zvuku a mix)

Vizuální efekty

Viktor Müller (supervize),

Lenka Líkařová (producent),

Jaroslav Matys (vedoucí výroby),

Ivo Hejcman (koordinátor),

Barbora Vávrová (asistentka produkce),

Lucie Mužátková (asistentka produkce)

Zvláštní efekty

Trick SFX,

Vít Petrášek (hlavní technik)

Postprodukce

UPP,

Vít Komrzý (producent UPP),

Viktor Müller (producent UPP),

Ivo Marák (producent UPP),

Bedřich Strnad (produkce UPP),

Tomáš Kalhous (2D supervize UPP),

Vít Rumler (3D supervize UPP),

Soundsquare (zvuk),

Pavel Rejholec (supervize Soundsquare),

Adam Voneš (produkce Soundsquare),

Ministi (zvuk)

Návrhy titulků

František Svěrák

Koordinátor kaskadérů

Luděk Jelen (Double Team)

Kaskadéři

Double Team,

Radek Kašpar,

Daniel Trsek,

Josef Pochman,

Tomáš Tesarczyk,

Michal Boltnar,

Jaroslav Stich,

David Trsek,

Jan Lupáč

Výkonná produkce

U. F. O. Pictures,

David Rauch (U. F. O. Pictures),

Monika Effenbergerová (U. F. O. Pictures),

Jaroslav Kučera (výkonný producent FC ČT),

Ivana Kurincová (výkonná producentka RTVS)

Producent

Jan Svěrák

Koproducent

Eric Abraham,

Helena Uldrichová (kreativní producentka FC ČT),

Tibor Búza (RTVS),

Petr Tichý (Barrandov Studios),

Lubomír Konečný (Barrandov Studios)

Produkce

Martina Moudrá (Biograf Jan Svěrák),

Danuta Krasnohorská (Novinski),

Bára Bajgarová (koordinátorka produkce),

Eva Pavlíčková (koordinátorka produkce)

Vedoucí výroby

Vendy Fenclová

Vedoucí produkce

Jiří Koštýř (FC ČT)

Zástupce vedoucího produkce

Zuzana Vrbová (FC ČT)

Odborný poradce

Michal Chára (kostýmy a rekvizity)

Spolupráce

Jana Nosková (asistentka architekta),

Dominik Čech (asistent zvuku),

Ľuboš Války (asistent zvuku),

Dagmar Vyhnálková (fotografka),

Tomáš Teplý (fotograf),

Julie Vrabelová (fotografka),

Jiří Hanzl (fotograf),

Václav Tomšovský (práce se zvířaty),

Lenka Nitschová (práce se zvířaty),

Kluby vojenské historie pod patronací Klubu pro záchranu vojenských historických památek Březnice,

Flash Barrandov (zbraně a vojenské vybavení),

Muzeum 20. století Slavonice (zbraně a vojenské vybavení),

Oldtimer Fundus (historická vozidla),

Jaroslav Šebek (historická vozidla),

František Koch (vojenská technika),

Zababa (historické vlaky),

Herkules KHKD (historické vlaky),

České dráhy (historické vlaky),

EQUI Hanuš (koně a povozy),

Stáj Trojan (koně a povozy),

Vlastimil Trojan (koně a povozy),

Vanda Trojanová (koně a povozy),

František Přinosil (koně a povozy),

Jiří Nesvačil (koně a povozy)

Nahrál

Komorný orchester Simfonietta Bratislava,

Vladislav Šarišský (piano),

Karolína Huráyová-Zívalíková (violoncello),

Adriana Antalová (harfa),

Peter Kosorín (vibrafon),

Pavel Bogacz ml. (housle),

Tomáš Uríček (okarína)

Dirigent

Adrián Kokoš (Komorný orchester Simfonietta Bratislava)

Písně

Maxmilián,

Lví silou,

Za sokolským praporem,

Kde domov můj,

Ein Heller und ein Batzen,

Malý hošík černovlasý,

Lehké odpočinutí,

Na Pankráci,

Znám já jeden krásný zámek,

Kalinka,

Letěla bělounká holubička

Hudba k písni

Sebastian de Yradier (Maxmilián),

František Kmoch (Lví silou),

František Kmoch (Za sokolským praporem),

František Škroup (Kde domov můj),

Albert von Schlippenbach (Ein Heller und ein Batzen),

lidová píseň (Malý hošík černovlasý),

Emil Štolc (Lehké odpočinutí),

lidová píseň (Znám já jeden krásný zámek),

ruská lidová píseň (Kalinka)

Text písně

Albert von Schlippenbach (Ein Heller und ein Batzen),

Karel Hašler (Na Pankráci)

Zpívá

Ondřej Vetchý (Na Pankráci),

Tereza Voříšková (Letěla bělounká holubička),

Nikolay Torský (sbory),

Sven Ofner (sbory),

Denis Torský (sbory),

Boris Wilke (sbory),

Alexander Stepanov (sbory),

Philip Schenker (sbory),

Valentin Shapovalov (sbory),

Florian Föster (sbory),

Anatoliy Finaev (sbory)

Hudební režie

Petr Pýcha

Lokace

Slavonice,

náměstí Míru (Slavonice),

hřbitov (Slavonice),

okolí (Slavonice),

Kroučová,

Nové Sady u Písečné,

náves (Nové Sady u Písečné),

okolí (Nové Sady u Písečné),

Praha,

Vltava (Praha),

železniční most (Vltava),

Smíchov (Praha),

nádraží (Smíchov),

Vyšehrad (Praha),

Podskalí (Praha),

Bohdalec (Praha),

Dejvice (Praha),

Bubeneč (Praha),

Stará čistírna odpadních vod (Bubeneč),

Staré Město pod Landštejnem,

rybník (Staré Město pod Landštejnem),

Staré Hobzí,

okolí (Staré Hobzí),

Písečné,

okolí (Písečné),

Terezín,

zahradnictví (Terezín),

Opočnice,

Zvolněves (okolí),

Smečno,

Lužná u Rakovníka,

nádraží (Lužná u Rakovníka)