Vysvětlivky a zkratky užívané v databázi portálu Filmový přehled
Filmy
Hlavní ambicí databáze Filmového přehledu Národního filmového archivu je přinášet podrobné a ověřené informace o všech zjištěných českých filmech, oficiálně od roku 1898 distribuovaných v českých kinech. Jde o všechny realizované dokončené i nedokončené, dochované i nedochované filmy české výroby a koprodukční snímky s finančním podílem české strany. Jedná se o různorodou a pestrou kolekci dokumentující českou kinematografii z dob jejích podnikatelských počátků a první světové války (1898–1918), takzvané první republiky a nástupu zvuku (1918–1939), nacistické okupace a druhé světové války (1939–1945), zestátněné výroby v komunistické totalitě (1945–1989), obnovené demokracie, transformace, privatizace a nástupu soukromých producentů (1989–1993) až po zrušení státního monopolu a ustanovení decentralizovaného filmového oboru v samostatné České republice (od roku 1993). Pro lepší přehlednost jsou zde uvedeny užívané zásady při zpracování filmů, textů a profilů:
Jako primární zdroj informací při zpracování slouží jednotlivé filmy, pokud jsou dochované a dostupné na filmových kopiích, negativech nebo v digitální podobě ve sbírkách Národního filmového archivu. Čerpáno bylo z úvodních i závěrečných titulků, pokud možno původních, a zhlédnutím celého snímku.
Doplnění těchto údajů dále probíhá ze sekundárních zdrojů. Těmi jsou myšleny například distribuční listy, presskity, tiskové zprávy, plakáty, údaje od distributorů a samotných producentů, zákonná nabídková a oznamovací povinnost, cenzurní spisy, ministerské věstníky, internetová média, mapy, databáze, literární a technické scénáře, titulkové, dialogové a honorářové listiny, herecké smlouvy, výrobní listy, filmový a nefilmový soudobý tisk i časopisy, fotografie, reklamní materiály, ročenky, memoárové knihy, rozhovory s tvůrci a pamětníky, filmografické práce, publikace o filmařích a hercích, soupisové a obrazové publikace, literární předlohy, tiskové a novinářské konference a projekce, archivní prameny, zahraniční zdroje, soudobé mapy a řada dalších.
Primární i sekundární zdroje byly ověřovány a upravovány. Řada dat vznikla také pomocí identifikace, provedené odbornými pracovníky oddělení filmografie a katalogizace i externími spolupracovníky, a podle materiálů, jež jsou uloženy v Národním filmovém archivu (specializované sbírky, knihovna, orální historie, písemné a obrazové archiválie) a v dalších archivních institucích (Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek, Archiv Barrandov Studio, Literární archiv Památníku národního písemnictví, Národní muzeum, Národní technické muzeum, Vojenský historický archiv, Vojenský historický ústav, Archiv hlavního města Prahy, Národní knihovna České republiky, Městská knihovna Praha, Moravská zemská knihovna Brno a další). Údaje všech níže popsaných položek vycházejí z primárních i sekundárních zdrojů. Revize, opravy, zpřesňování a kritické reflexe získaných a mnohdy se rozcházejících se dat byly prováděny u všech titulů několik desítek let a probíhají, rovněž u starších děl, i nadále.
Ve filmografických údajích:
Sledovány jsou v databázi Filmového přehledu tyto položky, obsahující tvůrčí pracovníky a hlavní členy štábů profesí režie, pomocná režie, asistent režie, skript, autor projektu, námět, předloha (kromě autora i přesný a plný název předlohy, u nečeských je uvedeno i originální pojmenování, a upřesnění, zda jde o román, novelu, povídku, divadelní hru, knihu nebo jiné audiovizuální dílo), scénář, technický scénář, autor komentáře, dramaturgie, kamera, druhá kamera, asistent kamery, architekt, asistent architekta, výtvarník, výtvarná spolupráce, výprava, návrhy kostýmů, kostýmy, masky, střih, asistent střihu, zvuk, asistent zvuku, odborný poradce, výkonná produkce, producent, koproducent, produkce, vedoucí výroby/produkce, zástupce vedoucího výroby/produkce, asistent vedoucího výroby/produkce, umělecké vedení, pedagogické vedení, animace, výtvarník pozadí, triky, vizuální a zvláštní efekty, postprodukce, návrhy titulků, koordinátor kaskadérů, kaskadéři, spolupráce (klapka, vrchní osvětlovač, fotograf, práce se zvířaty a další), překladatel českých podtitulků, překlad, dialogy a režie české verze.
V hereckém obsazení jsou zapsány všechny uvedené a dodatečně identifikované osobnosti a uskupení. V nejvyšší možné míře jsou u jednotlivých herců připojeny role, popřípadě zjištění dabéři, kteří své kolegy přemluvili, a výjimečně zpěváci, jež za herce nazpívali daný part (v případě oper a muzikálů). Zaznamenán je taktéž interpret komentáře. Účinkující osobnosti lze naopak nalézt u dokumentárních snímků.
V případě hudební stránky filmu jsou zpracováni kromě autora původní – originální hudby složené pro potřeby snímku rovněž autoři použité – převzaté hudby, dále hudební tělesa a dirigenti, jež hudbu nahráli, výběr hudby, hudební režie, hudební dramaturgie, choreografie, tanečníci. U písní je možno nalézt autora hudby a textu k písni, zpěváka dané písně. Pokud není u písně uveden zpěvák, zpěvačka, mužský, ženský hlas nebo sbor, jde zpravidla o orchestrální aranžmá. Jestliže je za interpretem připojena značka [dab], znamená to, že je ve svém partu přezpíván (zpravidla následuje zpěvák, jenž v playbacku zazní, pokud jej bylo možné zjistit). Údaje k hudbě byly čerpány jak z úvodních/závěrečných titulků, tak zejména identifikací při zhlédnutí filmu a z databáze Ochranného svazu autorského OSA.
Jména osobností i názvy společností jsou u filmů zapsány v té variantě, jak byly uvedeny v titulcích, popřípadě jsou v běžně užívaném tvaru. S výjimkou evidentních omylů a překlepů. Mohou se tak lišit od hlavního záznamu v databázi, kde jsou ovšem různé odlišnosti, variantní jména a názvy zapsány. Nečeská ženská příjmení nepřechylujeme, jsou však označeny symbolem /ž/. Pokud se za jménem/názvem nachází závorka, jde o upřesňující poznámku.
V produkčních údajích:
Jako základ je uveden originální název díla. Zpravidla je přebrána podoba názvu tak, jak je zapsána v titulcích filmu. Pokud byl tuzemský snímek vyroben pouze v cizojazyčné verzi nebo pokud jde o koprodukční projekt, kde producenti nevyrobili pro distribuci národní jazykovou mutaci titulků, může jít o český překlad. Pokud se název liší od podoby, jakou například uváděl distributor na plakátech či distribučních listech, je tento připojen jako souběžný název. U nedochovaných a nekompletních titulů byl název převzat z cenzurních spisů nebo z dalších sekundárních zdrojů (stejně tak u nedokončených projektů). Několik snímků, u nichž není známo původní pojmenování, je uveden uměle vytvořený tvar, zapsaný v hranatých závorkách. Vysvětlení těchto skutečností je vždy doplněno v Poznámce.
Připojeny jsou i další alternativy originálního názvu. Jde o souběžný název (u koprodukčního snímku paralelní cizojazyčné názvy, dále i různé variantní a alternativní názvy), pracovní název (mnohdy uváděný v médiích až téměř do premiéry), podnázev (objevující se v úvodním titulku zpravidla ve spojitosti s hlavním názvem), anglický název (přejímány jsou oficiální anglické názvy, případně názvy uváděné Českým filmovým centrem, u starších snímků může jít o oficiální distribuční názvy podniku Československý filmexport nebo o dodatečné překlady) a další. Názvy filmových děl jsou ponechány v dobovém znění a podobě, ač se mohou lišit od aktuální pravopisné normy.
Kategorie přináší informace, zda jde o film, povídkový film, povídku, pásmo, typologie filmu zase, jde li o hraný, dokumentární, animovaný nebo zpravodajský titul, dále zda jde o distribuční nebo nedistribuční (tedy zda byl uveden v běžné kinodistribuci). Vyznačen je i fakt, pokud jde o film studentský nebo zahraniční. Stav filmu upozorňuje na případy, kdy rozpracovaný – roztočený snímek zůstal nedokončen, nebo pokud jsou filmové materiály díla pokládány Národním filmovým archivem za ztracené a v jeho sbírkách se nenalézají.
Mezi další produkční údaje jsou zařazeny žánry (pomocí současného hodnocení určené na základně zhlédnutí snímku či ze sekundárních zdrojů), země původu (kromě České republiky nebo Československa u koprodukcí všechny další zúčastněné země), rok copyrightu (uvedený v titulcích filmu, popřípadě podle cenzurních a jiných údajů, v některých případech před rokem 1945 je tento určen odhadem), rok výroby (tedy všechny roky, v nichž probíhalo samotné natáčení snímku), zjištěná produkční data (schválení literárního, schválení technického scénáře, schválení první kopie, začátek a konec natáčení, datum cenzury, povolení k promítání nebo vyřazení z distribuce), data a místa premiér (předpremiéra, premiéra, slavnostní, distribuční, festivalová, obnovená, nedistribuční, původní či zahraniční premiéra), věková přístupnost v kinech, dobové distribuční slogany, výrobci (popřípadě i výrobní či tvůrčí skupina), donátoři finanční podpory, partneři, nositelé copyrightu, distributoři (první, případně i obnovené premiéry), vývozci, ateliéry nebo exteriéry (lokace), laboratoře. Pokud byl v distribuci uveden studentský film některé vysoké filmové školy, jsou připojeny informace o ročníku studia, fakultě, na níž student film realizoval, a druh cvičení – školní práce.
Produkční data byla zjišťována především z dobových a z archivních zdrojů, popřípadě též z tisku a literatury. Pro roky 1945–1990 jde o schválení literárního scénáře, schválení technického scénáře, schválení první kopie, začátek a konec natáčení. Po roce 1990 zaznamenáváme, pokud bylo možné zjistit, začátek a konec natáčení. Datum začátku a konce natáčení (pokud se jej pro léta 1934–1945 podařilo zjistit) a datum cenzury jsou uvedeny u snímků vyrobených před rokem 1945. Cenzurní povolení, jež bylo nezbytné pro nasazení daného titulu do kin, obstarával v letech 1919–1939 Cenzurní sbor kinematografický ministerstva vnitra. Následně cenzuru převzala Filmová zkušebna v Čechách a na Moravě (Úřad pro schvalování filmů) při Úřadu říšského protektora (1939–1945). Cenzurní spisy před rokem 1918 nebyly nalezeny, dochovány jsou v Národním archivu pouze fragmenty z let 1919–1924, písemnosti 1925–1927 byly skartovány, stejně tak byly zničeny doklady k německé a protektorátní cenzuře 1939–1945, v úplnosti jsou léta 1928–1939. Údaje byly čerpány z archivních zdrojů, z Věstníku ministerstva vnitra a pro léta 1939–1945 z dobového tisku a literatury. Pro období 1930–1939 je u každého snímku uveden prozatím místo přesného data pouze měsíc cenzury. Kde datum chybí či je neúplné, nepodařilo se jej zjistit. Pokud byl film cenzurou vyhodnocen jako kulturně-výchovný či mu byl udělen predikát, je tato okolnost rovněž zaznamenána. U několika titulů je připojena též informace, že nebyly cenzurou povoleny do distribuce. Povolení k promítání se vztahuje pro roky 1945–1990. Tato data jsou převzata z archivních zdrojů a z časopisu Filmová kartotéka – Filmový přehled. V některých případech se údaj nepodařilo dohledat či je neúplný. Pro léta 1945–1953 je zaznamenáno též první datum konce povolení k promítání jak jej ustanovila dobová cenzura. Připojeny jsou i různé mimořádné okolnosti (neschválení snímku nebo nucené zastavení výroby). Pro toto období je charakteristické, že konečné schválení do distribuce bylo víceméně formální, jelikož zestátněný film pod dozorem Komunistické strany Československa kontrolní mechanismy zabudoval již do dramaturgické a scénáristické přípravy filmu a i do průběhu celé výroby. Ač cenzurní sbor při ministerstvu informací existoval ještě v letech 1945–1953, následnou konečnou cenzuru poté převzala Hlavní správa tiskového dohledu (1953 – 1966) a Ústřední publikační správa (1966 – 1968). U filmů, které byly v distribuci od konce 30. let do začátku 90. let 20. století, je také možné zjistit přesné datum vyřazení z distribuce. Kromě případů, kdy ke stáhnutí z kin došlo z důvodu politických a cenzurních represí od nacistického a komunistického režimu, docházelo k tomuto opatření i z důvodu přirozeného obměňování filmů v distribuční nabídce a také z důvodu technického opotřebování filmových kopií.
Údaje o datech a místech premiér dlouhometrážních snímků byly zjišťovány zejména ze sekundárních zdrojů. Pro období do roku 1945 jako zdroj posloužil dobový tisk a především v letech 1935–1947 vydávané průkopnické přehledy Československé filmové hospodářství Jiřího Havelky (sledující léta 1929–1946). V drtivých případech jde o premiéru pražskou, kdy kromě data uvádíme i premiérová kina a počet týdnů, v nichž se daný snímek promítal ve výhradním uvedení. U mimopražských (zejména u předpremiér) a zahraničních (u koprodukcí) uvedení je tato skutečnost připsána. U některých, zejména němých filmů před rokem 1930 není přesné datum premiéry známo. Pro roky 1945–1970 se zdrojem stalo dalších pět Havelkových spisů Československého filmového hospodářství pro léta 1945–1970 (z let 1970–1976), časopis Filmová kartotéka, respektive Filmový přehled a filmografické katalogy Československé filmy 1945–1957 (1959), Československé filmy 1958–1959 (1960), Československé filmy 1960–1965 (1966), Československé filmy 1966–1968 (1970) a Československé filmy 1969–1971 (1973). Nově byla tato data revidována podle periodika Filmové informace (1950–1972), které evidovalo a systematicky dokumentovalo všechny tituly přicházející do kin, a z dalších zdrojů, díky čemuž se podařilo opravit a zpřesnit některé mnoho let přebírané nepřesnosti a omyly. Začátkem 60. let se navíc začala rozlišovat pražská premiéra (a předpremiéra) a celostátní premiéra, často oddělené jedno nebo vícetýdenní mezerou. Proto u snímků z tohoto období až do roku 1981 jsou vždy uvedena obě tato premiérová data, ač se mohla v některých případech odehrát ve stejný den. Opět jsou připojeny i premiérová kina, počty týdnů a informace o zjištěných mimopražských předpremiérách a zahraničních premiérách. Rovněž pro období 1971–1992 bylo čerpáno z časopisu Filmový přehled a z filmografických katalogů Československé filmy 1969–1971 (1973), Československé filmy 1972–1976 (1977), Československé filmy 1977–1980 (1983) a Československé filmy 1981–1985 (1989). I v tomto případě byla data nově revidována podle periodik Filmové informace, Filmový informační bulletin (1973–1974), Zpravodaj Československého filmu (1975–1990), Zpravodaj Ústřední půjčovny filmů (1982–1990) a každoročních Filmových kronik za léta 1970–1981, 1988 a 1989. Opět došlo k opravám a revizím některých omylů, kdy byla u filmů od poloviny 70. let v minulosti uváděna neúplná data premiér a zaznamenán pouze měsíc nasazení do kin. Do roku 1981 nechybí ani údaj o pražském premiérovém kině, od tohoto roku nejsou pražské premiéry prozatím známy, pouze celostátní. Od začátku roku 1983 začala platit nová reorganizace celostátní filmové distribuce, jež již filmy premiérově neuváděla k určitému dni v měsíci, ale začala nabízet filmy kinům vždy k prvnímu dni daného měsíce. Ke klasickému modelu se distribuce vrátila až po zrušení státního monopolu po roce 1991. Pro toto další období byly informace čerpány z časopisu Filmový přehled (do roku 2013) a každoročně vydávaných Filmových ročenek za léta 1992–2012. V současné době jsou údaje přebírány od Unie filmových distributorů a jednotlivých výrobců a distributorů. Kde je to možné zjistit, zaznamenáváme kromě distribučních a zahraničních premiér i slavnostní premiéry a předpremiéry (spolu s kinem, kde tyto proběhly). Z nepřeberného množství festivalových premiér uvádíme pouze ty dohledatelné z významných českých a zahraničních festivalů a přehlídek, především ty, které proběhly ještě před nasazením filmu do kin. U středometrážních a krátkometrážních snímků do roku 1992 byla, pokud to bylo možné, přesná data o premiérách a kinech rovněž nově dohledána. Od roku 1993 je tento údaj uveden vždy. Pokud některý z filmů nemá zapsány informace o premiéře, s největší pravděpodobností tento titul nebyl přijat do kin. Ze studentských filmů pražské FAMU – interních studijních kvalifikačních a absolventských prací – jsou před rokem 1993 zveřejněny pouze ty, které se dochovaly ve sbírkách Národního filmového archivu. Až na pár výjimek nebyly, pokud není uvedeno jinak, do kinodistribuce nasazeny. Po roce 1993 pro svou nedostupnost a velké množství jsou k dohledání v databázi zase naopak jen ta studentská díla, která byla uvedena v kinodistribuci.
Exteriéry (lokace) jsou v drtivé míře identifikovány po zhlédnutí filmu. Doplňovány jsou podle údajů ze závěrečných titulků, údajů od producentů a účastníků natáčení, z dobového tisku či z propagačních distribučních materiálů. Pro náročnost identifikace některých míst však údaje nemusí být vyčerpávající.
V technických údajích:
Na základě dlouholetého úzu jsou filmy členěny podle uvedené minutáže a původní metráže na tři základní délky, tedy krátkometrážní (do 30 minut, do 850 metrů), středometrážní (31 až 60 minut, od 850 do 1 700 metrů) a dlouhometrážní (nad 60 minut, nad 1 700 metrů). Zejména původní metráž, tedy délka filmu v metrech v době schválení/premiéry nemusí vzhledem k dobovému nepřesnému měření kopií odpovídat délce dochovaných filmových materiálů.
U titulů jsou uvedeny všechny možné distribuované formáty – nosiče (35mm, 16mm, 8mm, 9,5mm, 70mm, DCP 2–D, DCP 3–D, IMAX, DVD, BRD, MP4, MOV a další). V roce 2012 byla završena zásadní proměna české kinodistribuce. Distribuční filmy, do té doby dodávané kinům v drtivé většině na 35mm kopiích, jsou od tohoto roku rozšiřovány výhradně formáty pro takzvaná digitální kina (D-cinemas), vybavená pro nosiče DCP (Digital Cinema Package) a umožňující buď běžnou digitální projekci, označenou DCP 2–D, nebo digitální stereoskopickou projekci s brýlemi vyznačenou DCP 3–D. Označení DVD kinodistribuce (DVD) nebo BRD kinodistribuce (BRD) znamená, že snímek byl uváděn v kinech alternativně na DVD, respektive na Blu-ray. Nejedná se o vydání nosičů pro domácí video. Další variantní distribuce v kinech může probíhat pomocí videí z multimediálních kontejnerů typu MP4 a MOV.
Při uvádění informací o obrazových formátech – poměru stran (ratio) jsou použity podle české zavedené formy nejčastěji tyto údaje: 1:1,33 (klasický formát pro němý film), 1:1,37 (klasický formát pro zvukový film), 1:1,19 (formát pro raný zvukový film), 1:1,66, 1:1,78, 1:1,85 (rozšířené formáty), 1:2,35, 1:2,39 či 1:2,55 (širokoúhlé formáty).
V informaci o barvě je uvedeno, zda jde o film černobílý či barevný, popřípadě některé snímky z němého období mohou být virážované, tónované a kolorované.
Kromě zásadního údaje, zda je film němý či zvukový, je uváděna informace o zvukových formátech a systémech filmů (mono, stereo, digitální zvuk, Dolby Digital, Dolby Stereo, Dolby Atmos a další; pro léta 1930–1945 dobové zvukové systémy Tobis – Klang, Visatone, Radio-Cinéma Paříž, Philipsonor, RCA Photophone, Union Electric, Union-Vox nebo Bulánek-Nečásek). Doplněn je též údaj o počtu zvukových kanálů (2.0, 5.1 nebo 7.1).
Zaznamenány jsou rovněž všechny jazyky, které ve filmu zazní (s výjimkou použití pouze na úrovni jednotlivých slov). Zmíněny jsou i výjimky (snímek je bez dialogů, je použit pouze komentář, pouze zpěv, umělé či fiktivní jazyky). Verze zaznamenává jazykovou variantu, která byla uvedena v české distribuci. Jazykové verze se tudíž nemusí shodovat s jazykem, jenž je v ní použit. Nechybí ani údaj o jazyku užitém v úvodních/závěrečných titulcích, případně jazyk podtitulků a mezititulků.
Především animované filmy mají též údaj o použité animační technice. Použity jsou hodnoty podle aktuálního hodnocení této technologie (kreslený, loutkový, ploškový, počítačová animace, papírek, malba na sklo, kombinovaný a další).
V technických údajích je zaznamenána především ta podoba, jakou měly jednotlivé filmy v české kinodistribuci. V některých případech, zejména u starších titulů, se tak může lišit od dochovaných filmových a digitálních materiálů uložených v Národním filmovém archivu. U snímků z novějšího období zase může být odlišná podoba verze určené pro kina od těch, jež jsou poté distribuovány na dalších platformách (televize, internet, nosiče pro domácí užití).
V informačních textech:
Anotace. Přináší základní údaje a představení snímku. Zasazuje jej do kontextu, nezaujatě si všímá přínosů, kladů i záporů, předkládá informace o tvůrcích. Seznam autorů jednotlivých textů podle šifer se nachází v sekci O portálu.
Obsah. Zaznamenán je pokud možno celý hlavní děj filmu, včetně rozuzlení. U nedochovaných a nedostupných snímků je alespoň uveden rámcový děj podle dobových reklamních popisů, dochovaných scénářů či zpráv z tisku. Údaje, jež se ve filmu objevují jako mezititulky, jsou uvedeny pokud možno v plném znění a vyznačeny jsou tučně. Delší mezititulky, úvodní informace k ději, autorské dovětky (zpravidla krácené), názvy a případné poznámky jsou psány kurzivou. Seznam autorů jednotlivých textů podle šifer viz sekce O portálu.
Poznámka. Obsahuje například vysvětlivky, zajímavé zjištěné okolnosti natáčení a distribuce, závažné události, jež měly vliv na výslednou podobu díla, doplňky, restaurování, věnování nebo ve filmu použité audiovizuální, fotografické, audio a další ukázky a archivní zdroje.
Další údaje:
K filmům dále mohou být připojeny ilustrační fotografie, plakáty, všechna zjištěná tuzemská i zahraniční ocenění, ať již oficiální a státní, tak i z přehlídek a festivalů, a dotace, tedy peněžní částky udělené jednotlivých snímkům.
Pokud má uživatel případné doplnění či připomínku k některému z filmů, budeme rádi, když kontaktuje správce dat, viz sekce Kontakt.
Osobnosti a společnosti
Databáze Národního filmového archivu Filmový přehled dodává kromě informací k českým filmům také údaje k jednotlivým osobnostem a společnostem, participujícím na podobě tuzemské kinematografie a filmového průmyslu.
Kromě filmografie, která je provázaná s již existujícími filmy v databázi, jsou k osobnostem přiřazeny také jejich profese, zjištěná data a místa narození, úmrtí a také alternativní jména, jež využívaly. Případně mohou být připojena udělená ocenění a dotace, portrétní fotografie a životopis. U společností jsou kromě již zmíněné filmografie také upřesnění typu společnosti a alternativní názvy. I v tomto případě se mohou vyskytovat udělená ocenění a dotace.
Pokud má uživatel případné doplnění či připomínku k některé osobnosti nebo společnosti, budeme rádi, když kontaktuje správce dat, viz sekce Kontakt.
V profilech a připojených textových filmografiích u osobností:
V obecné části profilu je uvedena herecká účast v televizních seriálech v hlavním hereckém obsazení (může být uveden rok či roky, kdy herec v seriálu vystupoval) a zpravidla výběrově také hostování, to znamená účast herce v jedné či více epizodách seriálu (bez uvedení roku). Je pokud možno vyznačeno, zda byl seriál uveden v České republice (i v případě, že nebyl vysílán celý). Pokud jde o televizní filmy, inscenace a speciály (například záznamy divadelních her), lze téměř všechny textové filmografie považovat za nekompletní.
Filmy jsou v textových filmografiích řazeny podle roku výroby a následně podle premiéry v kinech či v televizním vysílání nebo abecedně. Vždy jsou uváděny roky výroby. Nejčastěji použité zkratky:
TV před rokem výroby – televizní film, televizní pořad (i vícedílný, například minisérie)
V před rokem výroby – videofilm či titul neuvedený v distribuci
TV na konci závorky – film uvedený v české televizi
V na konci závorky – film uvedený v České republice ve videodistribuci na VHS, DVD, Blu-ray nebo na internetu
AP na konci závorky – alternativní program, pořad či představení uvedené v kinech v přímém přenosu nebo ze záznamu
f. – film
kr. f. – krátký film
střm. f. – středometrážní film
dl. f. – dlouhý film
anim. f. – animovaný film
kresl. f. – kreslený film
loutk. f. – loutkový film
dok. – dokumentární film
TV – televize, televizní
spol. – společně, spolupráce
r. – režie
sc. – scénář
nám. – námět
kam. – kamera
prod. – produkce
arch. – architekt, výprava
výtv. – výtvarník
dod. – dodatečný
Tituly se sporným či s identickým nebo téměř identickým názvem nejsou přeloženy. Jinak je uveden nejdříve český název a v závorce originální titul. Při překladech titulů, neuvedených v české distribuci, je dodržen již jednou užitý český název nebo je maximálně zpřesněný (vzhledem k obsahu filmu).
Starší překlady a názvy titulů se mohou lišit od titulů při veřejném uvedení, liší se i některé názvy filmů, uvedených v kinech, od jejich názvů v televizi, na domácích DVD a Blu-ray či na internetových online portálech a webech. Liší se dokonce i tituly filmů, vydaných na různých platformách vícekrát. Vzhledem k nárůstu a množství neomezeného uvádění není vždy rozlišeno, v jaké podobě byl titul prezentován, přebírán je většinou nerozšířenější český název.
Seznam nejpoužívanějších zkratek v databázi
A – bezpečný triacetylcelulózový podklad (ve spojení s filmovými materiály)
a. s. – akciová společnost
AČFK – Asociace českých filmových klubů
AČR – Armáda České republiky
AMU – Akademie múzických umění
anim. – animovaný
AP – alternativní program
arch. – architekt, výprava
AVU – Akademie výtvarných umění
BRD – Blu-ray Disc
c – circa (uvedeno tehdy, není-li možné určit přesný rok výroby
CCR – Výbor pro filmy pro mládež /Comitato Cinematografia Ragazzi/
CD – kompaktní disk
C.E.C.I.J. – Španělské ústředí pro děti a mládež
CICAE – Mezinárodní sdružení kin filmového diváka /Conféderation Internationale des Cinémas d’Art et d’Essai/
CIDALC – Mezinárodní výbor pro šíření umění a písemnictví filmem /Comité Internationale pour la Diffusion des Arts et des Lettres par la Cinéma/
CIFEJ – Mezinárodní filmové středisko pro děti a mládež /Centre Internationale du Film pour l’Enfance et La Jeunesse/
CO – civilní obrana
cm – centimetr
č. – český
ČAF – Československý armádní film, Český armádní film
ČD – České dráhy
ČEFIS – Československá filmová společnost
ČFÚ – Český filmový ústav
ČKD – Českomoravská – Kolben – Daněk
ČLF – Český literární fond
ČMFÚ – Českomoravské filmové ústředí
ČR – Česká republika
ČRo – Český rozhlas
čs. – československý
ČSA – Československá armáda
ČSAD – Československá státní automobilová doprava
ČSD – Československé dráhy
ČSF – Československý film, Československý státní film
ČSFÚ – Československý filmový ústav
ČSLA – Československá lidová armáda
ČSM – Československý svaz mládeže
ČSR – Československá republika
ČSRo – Československý rozhlas
ČSSD – Česká strana sociálně demokratická
ČSSR – Československá socialistická republika
ČST – Československá televize
ČSTV – Československý svaz tělesné výchovy
ČT – Česká televize
ČV SDU – Český výbor Svazu dramatických umělců
[dab] – herec je při zpěvu dabován zpěvákem
DAMU – Divadelní fakulta Akademie múzických umění
DCP – Digital Cinema Package
DNO – duplikátní negativ
DNZ – duplikátní negativ zvuku
dod. – dodatečný
dok. – dokumentární film
dopl. – doplněný, doplněné
DP – duplikační kopie
DVD – Digital Video Disc
2-D – dvourozměrný
ed. – editor
f. – film, filmový
FAMO – Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku
FAMU – Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění
FC – Filmové centrum
FČSF – Festival československých filmů, Festival českých a slovenských filmů
FF – filmový festival
FFM – Filmový festival mladých
FFP – Filmový festival pracujících
FIAF – Mezinárodní federace filmových archivů /Fédération Internationale des Archives du Film/
FICC – Mezinárodní federace filmových klubů /Fédération Internationale des Cine Clubs/
FIPRESCI – Mezinárodní federace filmového tisku /Fédération Internationale de la Presse Cinématographique/
FISYO – Filmový symfonický orchestr
FITES – Český filmový a televizní svaz, Filmový a televizní svaz
FSB – Filmové studio Barrandov
FSG – Filmové studio Gottwaldov
Gestapo – Tajná státní policie nacistického Německa /Geheime Staatspolizei/
FÚ – Filmový ústav
FÚV SPB – Federální ústřední výbor Svazu protifašistických bojovníků
HAMU – Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění
HSTD – Hlavní správa tiskového dohledu
IMAX – Image Maximum
IMN – intermediát negativ
IMP – intermediát pozitiv
JAMU – Janáčkova akademie múzických umění v Brně
JZD – Jednotné zemědělské družstvo
K – kopie
K – kinodistribuce (ve spojení s nosiči DVD a BRD)
kam. – kamera
KDN – kombinovaný duplikátní negativ
KDP – kombinovaná duplikační kopie
Kekec – Svaz organizací pro výchovu a péči o děti Jugoslávie
KF – Krátký film
KK – kombinovaná kopie
KNFA – Knihovna Národního filmového archivu
KNV – krajský národní výbor
kr. – krátký
kresl. – kreslený
KSČ – Komunistická strana Československa
KSČM – Komunistická strana Čech a Moravy
KV KSČ – Krajský výbor Komunistické strany Československa
LM – Lidové milice
loutk. – loutkový
LP – gramofonová deska s 33 ½ otáčkami za minutu o průměru 30 cm
LŠU – lidová škola umění
m – metr
MěstNV, MěNV – Městský národní výbor
MF – mezinárodní festival
MFF – mezinárodní filmový festival
MFTF – mezinárodní filmový a televizní festival
MK – ministerstvo kultury
mm – milimetr
MNV – Místní národní výbor
MO KSČ – Místní organizace Komunistické strany Československa
MP – Vojenská policie
MP4 – MPEG-4 Part 14
MŠ – mateřská škola
MŠK – ministerstvo školství a kultury
MTF – Mezinárodní televizní festival
MU – Masarykova univerzita v Brně
MV – ministerstvo vnitra
NDR – Německá demokratická republika
NFA – Národní filmový archiv
NO – originální negativ
N – prudce hořlavý nitrocelulózový podklad (ve spojení s filmovými materiály)
n. p. – národní podnik
nám. – námět
NSDAP – Národně socialistická německá dělnická strana /Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei/
NSR – Německá spolková republika
NV – národní výbor
NZ – originální negativ zvuku
O. C. I. C. – Mezinárodní katolické filmové ústředí /Office Catholique Internationale du Cinéma/
ODS – Občanská demokratická strana
ONV – Okresní národní výbor
okr. – okres, okresní
OSA – Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním
OSN – Organizace spojených národů
OV – okresní výbor
OV KSČ – Okresní výbor Komunistické strany Československa
OV SSM – Okresní výbor Svazu socialistické mládeže
P – bezpečný polyesterový podklad (ve spojení s filmovými materiály)
PFK – Pražský filmový klub
PK – prezervační kopie
PKOJF – Park kultury a oddechu Julia Fučíka
PO SSM – Pionýrská organizace Svazu socialistické mládeže
prod. – produkce
PS VB – Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti
PTP – Pomocné technické prapory
r. – režie
RČFK – Rada Českých filmových klubů
ROH – Revoluční odborové hnutí
s. p. – státní podnik
s r. o., s. r. o., spol. s r. o. – společnost s ručením omezeným
SA – Úderné oddíly NSDAP /Sturmabteilungen der NSDAP/
sc. – scénář
SČDFU – Svaz československých dramatických a filmových umělců
SČDU – Svaz českých dramatických umělců
SČSDU – Svaz československých dramatických umělců
SD – Bezpečnostní služba říšského vůdce SS /Sicherheitsdienst des Reisführers SS/
SFK ČR – Státní fond kinematografie České republiky
SFČRPRČK – Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie
SFÚ – Slovenský filmový ústav v Bratislavě
SIMEA – Mezinárodní výbor dětských pokrokových organizací a organizací dospívající mládeže při Světové federaci demokratické mládeže
slov. – slovenský
SLOFIS – Slovenská filmová společnost /Slovenská filmová spoločnosť/
SNB – Sbor národní bezpečnosti
SNKLU – Státní nakladatelství krásné literatury a umění
SOŠ – střední odborná škola
SP – gramofonová deska o průměru 17 cm s jednou písní na každé straně
spol. – společně, spolupráce
SR – Slovenská republika
SRN – Spolková republika Německo
SS – Ochranné oddíly NSDA /Schutzstaffel der NSDAP/
SSM – Svaz socialistické mládeže
SSSR – Svaz sovětských socialistických republik
SŠ – střední škola
SŠT – střední škola technická
ST – stereofonní deska s 45 otáčkami za minutu o průměru 17 cm
StB – Státní bezpečnost
střm. – středometrážní
STS – Strojně traktorová stanice
SUŠ – střední umělecká škola
Svazarm – Svaz pro spolupráci s armádou
ŠÚ – širokoúhlý
3-D – trojrozměrný
TV – televize, televizní
ÚDA – Ústřední dům armády
UK – Univerzita Karlova v Praze
UMPRUM – Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
UNESCO – Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu /Organisation des Nations unies pour l’éducation, la science et la culture/
UNIATEC – Mezinárodní unie filmových technických sdružení /L’Union International des Associations Techniques Cinématographiques/
UNICA – Světová organizace amatérských filmových a video tvůrců pracujících pod Organizací spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu /Union internationale du cinéma/
UNICEF – Dětský fond Organizace spojených národů
UNICRIT – Mezinárodní unie filmových kritiků /Union International de la Critique de Cinéma/
ÚPF – Ústřední půjčovna filmů
UPP – Universal Production Partners
ÚPS – Ústřední publikační správa
ÚR PO SSM – Ústřední rada Pionýrské organizace Svazu socialistické mládeže
ÚRO – Ústřední rada odborů
UTB – Univerzita Tomáše Bati
ÚV ČSM – Ústřední výbor Československého svazu mládeže
ÚV ČSTV – Ústřední výbor Československého svazu tělesné výchovy
ÚV NF ČSR – Ústřední výbor Národní fronty ČSR
ÚV SČSDU – Ústřední výbor Svazu československých dramatických umělců
ÚV SSM – Ústřední výbor Svazu socialistické mládeže
VB – Veřejná bezpečnost
VBŽ – Veřejná bezpečnost železnice
VOŠ – vyšší odborná škola
VOŠF – Vyšší odborná škola filmová
VŠ – vysoká škola
VŠMU – Vysoká škola múzických umění v Bratislavě /Vysoká škola múzických umení v Bratislave/
VŠUP – Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
výtv. – výtvarník
WAAF – Ženský sbor pomocných služeb letectva /Women’s Auxiliary Air Force/
WFDY – Světová federace demokratické mládeže /World Federation of Democratic Youth/
YMCA – Křesťanské sdružení mladých lidí /Young Men’s Christian Association/
ZK – závodní klub
ZO KSČ – Základní organizace Komunistické strany Československa
ZŠ – základní škola
ZUŠ – základní umělecká škola
