Vysvětlivky a zkratky užívané v databázi portálu Filmový přehled

Filmy

Hlavní ambicí databáze Filmového přehledu Národního filmového archivu je přinášet podrobné a ověřené informace o všech zjištěných českých filmech, oficiálně od roku 1898 distribuovaných v českých kinech. Jde o všechny realizované dokončené i nedokončené, dochované i nedochované filmy české výroby a koprodukční snímky s finančním podílem české strany. Jedná se o různorodou a pestrou kolekci dokumentující českou kinematografii z dob jejích podnikatelských počátků a první světové války (1898–1918), takzvané první republiky a nástupu zvuku (1918–1939), nacistické okupace a druhé světové války (1939–1945), zestátněné výroby v komunistické totalitě (1945–1989), obnovené demokracie, transformace, privatizace a nástupu soukromých producentů (1989–1993) až po zrušení státního monopolu a ustanovení decentralizovaného filmového oboru v samostatné České republice (od roku 1993). Pro lepší přehlednost jsou zde uvedeny užívané zásady při zpracování filmů, textů a profilů:

Jako primární zdroj informací při zpracování slouží jednotlivé filmy, pokud jsou dochované a dostupné na filmových kopiích, negativech nebo v digitální podobě ve sbírkách Národního filmového archivu. Čerpáno bylo z úvodních i závěrečných titulků, pokud možno původních, a zhlédnutím celého snímku.

Doplnění těchto údajů dále probíhá ze sekundárních zdrojů. Těmi jsou myšleny například distribuční listy, presskity, tiskové zprávy, plakáty, údaje od distributorů a samotných producentů, zákonná nabídková a oznamovací povinnost, cenzurní spisy, ministerské věstníky, internetová média, mapy, databáze, literární a technické scénáře, titulkové, dialogové a honorářové listiny, herecké smlouvy, výrobní listy, filmový a nefilmový soudobý tisk i časopisy, fotografie, reklamní materiály, ročenky, memoárové knihy, rozhovory s tvůrci a pamětníky, filmografické práce, publikace o filmařích a hercích, soupisové a obrazové publikace, literární předlohy, tiskové a novinářské konference a projekce, archivní prameny, zahraniční zdroje, soudobé mapy a řada dalších.

Primární i sekundární zdroje byly ověřovány a upravovány. Řada dat vznikla také pomocí identifikace, provedené odbornými pracovníky oddělení filmografie a katalogizace i externími spolupracovníky, a podle materiálů, jež jsou uloženy v Národním filmovém archivu (specializované sbírky, knihovna, orální historie, písemné a obrazové archiválie) a v dalších archivních institucích (Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek, Archiv Barrandov Studio, Literární archiv Památníku národního písemnictví, Národní muzeum, Národní technické muzeum, Vojenský historický archiv, Vojenský historický ústav, Archiv hlavního města Prahy, Národní knihovna České republiky, Městská knihovna Praha, Moravská zemská knihovna Brno a další). Údaje všech níže popsaných položek vycházejí z primárních i sekundárních zdrojů. Revize, opravy, zpřesňování a kritické reflexe získaných a mnohdy se rozcházejících se dat byly prováděny u všech titulů několik desítek let a probíhají, rovněž u starších děl, i nadále.

Ve filmografických údajích:

Sledovány jsou v databázi Filmového přehledu tyto položky, obsahující tvůrčí pracovníky a hlavní členy štábů profesí režie, pomocná režie, asistent režie, skript, autor projektu, námět, předloha (kromě autora i přesný a plný název předlohy, u nečeských je uvedeno i originální pojmenování, a upřesnění, zda jde o román, novelu, povídku, divadelní hru, knihu nebo jiné audiovizuální dílo), scénář, technický scénář, autor komentáře, dramaturgie, kamera, druhá kamera, asistent kamery, architekt, asistent architekta, výtvarník, výtvarná spolupráce, výprava, návrhy kostýmů, kostýmy, masky, střih, asistent střihu, zvuk, asistent zvuku, odborný poradce, výkonná produkce, producent, koproducent, produkce, vedoucí výroby/produkce, zástupce vedoucího výroby/produkce, asistent vedoucího výroby/produkce, umělecké vedení, pedagogické vedení, animace, výtvarník pozadí, triky, vizuální a zvláštní efekty, postprodukce, návrhy titulků, koordinátor kaskadérů, kaskadéři, spolupráce (klapka, vrchní osvětlovač, fotograf, práce se zvířaty a další), překladatel českých podtitulků, překlad, dialogy a režie české verze.

V hereckém obsazení jsou zapsány všechny uvedené a dodatečně identifikované osobnosti a uskupení. V nejvyšší možné míře jsou u jednotlivých herců připojeny role, popřípadě zjištění dabéři, kteří své kolegy přemluvili, a výjimečně zpěváci, jež za herce nazpívali daný part (v případě oper a muzikálů). Zaznamenán je taktéž interpret komentáře. Účinkující osobnosti lze naopak nalézt u dokumentárních snímků.

V případě hudební stránky filmu jsou zpracováni kromě autora původní – originální hudby složené pro potřeby snímku rovněž autoři použité – převzaté hudby, dále hudební tělesa a dirigenti, jež hudbu nahráli, výběr hudby, hudební režie, hudební dramaturgie, choreografie, tanečníci. U písní je možno nalézt autora hudby a textu k písni, zpěváka dané písně. Pokud není u písně uveden zpěvák, zpěvačka, mužský, ženský hlas nebo sbor, jde zpravidla o orchestrální aranžmá. Jestliže je za interpretem připojena značka [dab], znamená to, že je ve svém partu přezpíván (zpravidla následuje zpěvák, jenž v playbacku zazní, pokud jej bylo možné zjistit). Údaje k hudbě byly čerpány jak z úvodních/závěrečných titulků, tak zejména identifikací při zhlédnutí filmu a z databáze Ochranného svazu autorského OSA.

Jména osobností i názvy společností jsou u filmů zapsány v té variantě, jak byly uvedeny v titulcích, popřípadě jsou v běžně užívaném tvaru. S výjimkou evidentních omylů a překlepů. Mohou se tak lišit od hlavního záznamu v databázi, kde jsou ovšem různé odlišnosti, variantní jména a názvy zapsány. Nečeská ženská příjmení nepřechylujeme, jsou však označeny symbolem /ž/. Pokud se za jménem/názvem nachází závorka, jde o upřesňující poznámku.

V produkčních údajích:

Jako základ je uveden originální název díla. Zpravidla je přebrána podoba názvu tak, jak je zapsána v titulcích filmu. Pokud byl tuzemský snímek vyroben pouze v cizojazyčné verzi nebo pokud jde o koprodukční projekt, kde producenti nevyrobili pro distribuci národní jazykovou mutaci titulků, může jít o český překlad. Pokud se název liší od podoby, jakou například uváděl distributor na plakátech či distribučních listech, je tento připojen jako souběžný název. U nedochovaných a nekompletních titulů byl název převzat z cenzurních spisů nebo z dalších sekundárních zdrojů (stejně tak u nedokončených projektů). Několik snímků, u nichž není známo původní pojmenování, je uveden uměle vytvořený tvar, zapsaný v hranatých závorkách. Vysvětlení těchto skutečností je vždy doplněno v Poznámce.

Připojeny jsou i další alternativy originálního názvu. Jde o souběžný název (u koprodukčního snímku paralelní cizojazyčné názvy, dále i různé variantní a alternativní názvy), pracovní název (mnohdy uváděný v médiích až téměř do premiéry), podnázev (objevující se v úvodním titulku zpravidla ve spojitosti s hlavním názvem), anglický název (přejímány jsou oficiální anglické názvy, případně názvy uváděné Českým filmovým centrem, u starších snímků může jít o oficiální distribuční názvy podniku Československý filmexport nebo o dodatečné překlady) a další. Názvy filmových děl jsou ponechány v dobovém znění a podobě, ač se mohou lišit od aktuální pravopisné normy.

Kategorie přináší informace, zda jde o film, povídkový film, povídku, pásmo, typologie filmu zase, jde li o hraný, dokumentární, animovaný nebo zpravodajský titul, dále zda jde o distribuční nebo nedistribuční (tedy zda byl uveden v běžné kinodistribuci). Vyznačen je i fakt, pokud jde o film studentský nebo zahraniční. Stav filmu upozorňuje na případy, kdy rozpracovaný – roztočený snímek zůstal nedokončen, nebo pokud jsou filmové materiály díla pokládány Národním filmovým archivem za ztracené a v jeho sbírkách se nenalézají.

Mezi další produkční údaje jsou zařazeny žánry (pomocí současného hodnocení určené na základně zhlédnutí snímku či ze sekundárních zdrojů), země původu (kromě České republiky nebo Československa u koprodukcí všechny další zúčastněné země), rok copyrightu (uvedený v titulcích filmu, popřípadě podle cenzurních a jiných údajů, v některých případech před rokem 1945 je tento určen odhadem), rok výroby (tedy všechny roky, v nichž probíhalo samotné natáčení snímku), zjištěná produkční data (schválení literárního, schválení technického scénáře, schválení první kopie, začátek a konec natáčení, datum cenzury nebo povolení k promítání), data a místa premiér (předpremiéra, premiéra, slavnostní, distribuční, festivalová, obnovená, nedistribuční, původní či zahraniční premiéra), věková přístupnost v kinech, dobové distribuční slogany, výrobci (popřípadě i výrobní či tvůrčí skupina), donátoři finanční podpory, partneři, nositelé copyrightu, distributoři (první, případně i obnovené premiéry), vývozci, ateliéry nebo exteriéry (lokace). Pokud byl v distribuci uveden studentský film některé vysoké filmové školy, jsou připojeny informace o ročníku studia, fakultě, na níž student film realizoval, a druh cvičení – školní práce.

Produkční data byla zjišťována především z dobových a z archivních zdrojů, popřípadě též z tisku a literatury (pro roky 1945–1990 schválení literárního scénáře, schválení technického scénáře, schválení první kopie, začátek a konec natáčení). Po roce 1990 zaznamenáváme, pokud bylo možné zjistit, začátek a konec natáčení. Datum cenzury je uvedeno u snímků vyrobených před rokem 1945. Cenzurní povolení, jež bylo nezbytné pro nasazení daného titulu do kin, obstarával v letech 1919–1939 Cenzurní sbor kinematografický ministerstva vnitra. Následně cenzuru převzala Filmová zkušebna v Čechách a na Moravě (Úřad pro schvalování filmů) při Úřadu říšského protektora (1939–1945). Cenzurní spisy před rokem 1918 nebyly nalezeny, dochovány jsou v Národním archivu pouze fragmenty z let 1919–1924, písemnosti 1925–1927 byly skartovány, stejně tak byly zničeny doklady k německé cenzuře 1939–1945, v úplnosti jsou léta 1928–1939. Údaje byly čerpány z archivních zdrojů, z Věstníku ministerstva vnitra a pro léta 1939–1945 z dobového tisku a literatury. Pro období 1930–1939 je u každého snímku uveden prozatím místo přesného data pouze měsíc cenzury. Kde datum chybí či je neúplné, nepodařilo se jej zjistit. Pokud byl film cenzurou vyhodnocen jako kulturně-výchovný či mu byl udělen predikát, je tato okolnost rovněž zaznamenána. U několika titulů je připojena též informace, že nebyly cenzurou povoleny do distribuce. Povolení k promítání se vztahuje pro roky 1945–1990. Tato data jsou převzata z archivních zdrojů a z časopisu Filmová kartotékaFilmový přehled. V některých případech se údaj nepodařilo dohledat či je neúplný. Pro léta 1945–1953 je zaznamenáno též první datum konce povolení k promítání. Připojeny jsou i různé mimořádné okolnosti (neschválení snímku nebo nucené zastavení výroby). Pro toto období je charakteristické, že konečné schválení do distribuce bylo víceméně formální, jelikož zestátněný film pod dozorem Komunistické strany Československa kontrolní mechanismy zabudoval již do dramaturgické a scénáristické přípravy filmu a i do průběhu celé výroby. Ač cenzurní sbor při ministerstvu informací existoval ještě v letech 1945–1953, následnou konečnou cenzuru poté převzala Hlavní správa tiskového dohledu (1953 – 1966) a Ústřední publikační správa (1966 – 1968).

Údaje o datech a místech premiér dlouhometrážních snímků byly zjišťovány zejména ze sekundárních zdrojů. Pro období do roku 1945 jako zdroj posloužil dobový tisk a především v letech 1935–1947 vydávané průkopnické přehledy Československé filmové hospodářství Jiřího Havelky (sledující léta 1929–1946). V drtivých případech jde o premiéru pražskou, kdy kromě data uvádíme i premiérová kina a počet týdnů, v nichž se daný snímek promítal ve výhradním uvedení. U mimopražských (zejména u předpremiér) a zahraničních (u koprodukcí) uvedení je tato skutečnost připsána. U některých, zejména němých filmů před rokem 1930 není přesné datum premiéry známo. Pro roky 1945–1970 se zdrojem stalo dalších pět Havelkových spisů Československého filmového hospodářství pro léta 1945–1970 (z let 1970–1976), časopis Filmová kartotéka, respektive Filmový přehled a filmografické katalogy Československé filmy 1945–1957 (1959), Československé filmy 1958–1959 (1960), Československé filmy 1960–1965 (1966), Československé filmy 1966–1968 (1970) a Československé filmy 1969–1971 (1973). Nově byla tato data revidována podle periodika Filmové informace (1950–1972), které evidovalo a systematicky dokumentovalo všechny tituly přicházející do kin, a z dalších zdrojů, díky čemuž se podařilo opravit a zpřesnit některé mnoho let přebírané nepřesnosti a omyly. Začátkem 60. let se navíc začala rozlišovat pražská premiéra (a předpremiéra) a celostátní premiéra, často oddělené jedno nebo vícetýdenní mezerou. Proto u snímků z tohoto období až do roku 1981 jsou vždy uvedena obě tato premiérová data, ač se mohla v některých případech odehrát ve stejný den. Opět jsou připojeny i premiérová kina, počty týdnů a informace o zjištěných mimopražských předpremiérách a zahraničních premiérách. Rovněž pro období 1971–1992 bylo čerpáno z časopisu Filmový přehled a z filmografických katalogů Československé filmy 1969–1971 (1973), Československé filmy 1972–1976 (1977), Československé filmy 1977–1980 (1983) a Československé filmy 1981–1985 (1989). I v tomto případě byla data nově revidována podle periodik Filmové informace, Filmový informační bulletin (1973–1974), Zpravodaj Československého filmu (1975–1990), Zpravodaj Ústřední půjčovny filmů (1982–1990) a každoročních Filmových kronik za léta 1970–1981, 1988 a 1989. Opět došlo k opravám a revizím některých omylů, kdy byla u filmů od poloviny 70. let v minulosti uváděna neúplná data premiér a zaznamenán pouze měsíc nasazení do kin. Do roku 1981 nechybí ani údaj o pražském premiérovém kině, od tohoto roku nejsou pražské premiéry prozatím známy, pouze celostátní. Od začátku roku 1983 začala platit nová reorganizace celostátní filmové distribuce, jež již filmy premiérově neuváděla k určitému dni v měsíci, ale začala nabízet filmy kinům vždy k prvnímu dni daného měsíce. Ke klasickému modelu se distribuce vrátila až po zrušení státní monopolu po roce 1991. Pro toto další období byly informace čerpány z časopisu Filmový přehled (do roku 2013) a každoročně vydávaných Filmových ročenek za léta 1992–2012. V současné době jsou údaje přebírány od Unie filmových distributorů a jednotlivých výrobců a distributorů. Kde je to možné zjistit, zaznamenáváme kromě distribučních a zahraničních premiér i slavnostní premiéry a předpremiéry (spolu s kinem, kde tyto proběhly). Z nepřeberného množství festivalových premiér uvádíme pouze ty dohledatelné z významných českých a zahraničních festivalů a přehlídek, především ty, které proběhly ještě před nasazením filmu do kin. U středometrážních a krátkometrážních snímků do roku 1992 byla, pokud to bylo možné, přesná data o premiérách a kinech rovněž nově dohledána. Od roku 1993 je tento údaj uveden vždy. Pokud některý z filmů nemá zapsány informace o premiéře, s největší pravděpodobností tento titul nebyl přijat do kin. Ze studentských filmů pražské FAMU – interních studijních kvalifikačních a absolventských prací – jsou před rokem 1993 zveřejněny pouze ty, které se dochovaly ve sbírkách Národního filmového archivu. Až na pár výjimek nebyly, pokud není uvedeno jinak, do kinodistribuce nasazeny. Po roce 1993 pro svou nedostupnost a velké množství jsou k dohledání v databázi zase naopak jen ta studentská díla, která byla uvedena v kinodistribuci.

Exteriéry (lokace) jsou v drtivé míře identifikovány po zhlédnutí filmu. Doplňovány jsou podle údajů ze závěrečných titulků, údajů od producentů a účastníků natáčení, z dobového tisku či z propagačních distribučních materiálů. Pro náročnost identifikace některých míst však údaje nemusí být vyčerpávající.

V technických údajích:

Na základě dlouholetého úzu jsou filmy členěny podle uvedené minutáže a původní metráže na tři základní délky, tedy krátkometrážní (do 30 minut, do 800 metrů), středometrážní (31 až 60 minut, od 800 do 1 500 metrů) a dlouhometrážní (nad 60 minut, nad 1 500 metrů). Zejména původní metráž, tedy délka filmu v metrech v době schválení/premiéry nemusí vzhledem k dobovému nepřesnému měření kopií odpovídat délce dochovaných filmových materiálů.

U titulů jsou uvedeny všechny možné distribuované formáty – nosiče (35mm, 16mm, 8mm, 9,5mm, 70mm, DCP 2–D, DCP 3–D, IMAX, DVD, BRD, MP4, MOV a další). V roce 2012 byla završena zásadní proměna české kinodistribuce. Distribuční filmy, do té doby dodávané kinům v drtivé většině na 35mm kopiích, jsou od tohoto roku rozšiřovány výhradně formáty pro takzvaná digitální kina (D-cinemas), vybavená pro nosiče DCP (Digital Cinema Package) a umožňující buď běžnou digitální projekci, označenou DCP 2–D, nebo digitální stereoskopickou projekci s brýlemi vyznačenou DCP 3–D. Označení DVD kinodistribuce (DVD) nebo BRD kinodistribuce (BRD) znamená, že snímek byl uváděn v kinech alternativně na DVD, respektive na Blu-ray. Nejedná se o vydání nosičů pro domácí video. Další variantní distribuce v kinech může probíhat pomocí videí z multimediálních kontejnerů typu MP4 a MOV.

Při uvádění informací o obrazových formátech – poměru stran (ratio) jsou použity podle české zavedené formy nejčastěji tyto údaje: 1:1,33 (klasický formát pro němý film), 1:1,37 (klasický formát pro zvukový film), 1:1,19 (formát pro raný zvukový film), 1:1,66, 1:1,78, 1:1,85 (rozšířené formáty), 1:2,35, 1:2,39 či 1:2,55 (širokoúhlé formáty).

V informaci o barvě je uvedeno, zda jde o film černobílý či barevný, popřípadě některé snímky z němého období mohou být virážované, tónované a kolorované.

Kromě zásadního údaje, zda je film němý či zvukový, je uváděna informace o zvukových formátech a systémech filmů (mono, stereo, digitální zvuk, Dolby Digital, Dolby Stereo, Dolby Atmos a další; pro léta 1930–1945 dobové zvukové systémy Tobis – Klang, Visatone, Radio-Cinéma Paříž, Philipsonor, RCA Photophone, Union Electric, Union-Vox nebo Bulánek-Nečásek). Doplněn je též údaj o počtu zvukových kanálů (2.0, 5.1 nebo 7.1).

Zaznamenány jsou rovněž všechny jazyky, které ve filmu zazní (s výjimkou použití pouze na úrovni jednotlivých slov). Zmíněny jsou i výjimky (snímek je bez dialogů, je použit pouze komentář, pouze zpěv, umělé či fiktivní jazyky). Verze zaznamenává jazykovou variantu, která byla uvedena v české distribuci. Jazykové verze se tudíž nemusí shodovat s jazykem, jenž je v ní použit. Nechybí ani údaj o jazyku užitém v úvodních/závěrečných titulcích, případně jazyk podtitulků a mezititulků.

Především animované filmy mají též údaj o použité animační technice. Použity jsou hodnoty podle aktuálního hodnocení této technologie (kreslený, loutkový, ploškový, počítačová animace, papírek, malba na sklo, kombinovaný a další).

V technických údajích je zaznamenána především ta podoba, jakou měly jednotlivé filmy v české kinodistribuci. V některých případech, zejména u starších titulů, se tak může lišit od dochovaných filmových a digitálních materiálů uložených v Národním filmovém archivu. U snímků z novějšího období zase může být odlišná podoba verze určené pro kina od těch, jež jsou poté distribuovány na dalších platformách (televize, internet, nosiče pro domácí užití).

V informačních textech:

Anotace. Přináší základní údaje a představení snímku. Zasazuje jej do kontextu, nezaujatě si všímá přínosů, kladů i záporů, předkládá informace o tvůrcích. Seznam autorů jednotlivých textů podle šifer se nachází v sekci O portálu.

Obsah. Zaznamenán je pokud možno celý hlavní děj filmu, včetně rozuzlení. U nedochovaných a nedostupných snímků je alespoň uveden rámcový děj podle dobových reklamních popisů, dochovaných scénářů či zpráv z tisku. Údaje, jež se ve filmu objevují jako mezititulky, jsou uvedeny pokud možno v plném znění a vyznačeny jsou tučně. Delší mezititulky, úvodní informace k ději, autorské dovětky (zpravidla krácené), názvy a případné poznámky jsou psány kurzivou. Seznam autorů jednotlivých textů podle šifer viz sekce O portálu.

Poznámka. Obsahuje například vysvětlivky, zajímavé zjištěné okolnosti natáčení a distribuce, závažné události, jež měly vliv na výslednou podobu díla, doplňky, restaurování, věnování nebo ve filmu použité audiovizuální, fotografické, audio a další ukázky a archivní zdroje.

Další údaje:

K filmům dále mohou být připojeny ilustrační fotografie, plakáty, všechna zjištěná tuzemská i zahraniční ocenění, ať již oficiální a státní, tak i z přehlídek a festivalů, a dotace, tedy peněžní částky udělené jednotlivých snímkům.

Pokud má uživatel případné doplnění či připomínku k některému z filmů, budeme rádi, když kontaktuje správce dat, viz sekce Kontakt.

Osobnosti a společnosti

Databáze Národního filmového archivu Filmový přehled dodává kromě informací k českým filmům také údaje k jednotlivým osobnostem a společnostem, participujícím na podobě tuzemské kinematografie a filmového průmyslu.

Kromě filmografie, která je provázaná s již existujícími filmy v databázi, jsou k osobnostem přiřazeny také jejich profese, zjištěná data a místa narození, úmrtí a také alternativní jména, jež využívaly. Případně mohou být připojena udělená ocenění a dotace, portrétní fotografie a životopis. U společností jsou kromě již zmíněné filmografie také upřesnění typu společnosti a alternativní názvy. I v tomto případě se mohou vyskytovat udělená ocenění a dotace.

Pokud má uživatel případné doplnění či připomínku k některé osobnosti nebo společnosti, budeme rádi, když kontaktuje správce dat, viz sekce Kontakt.

V profilech a připojených textových filmografiích u osobností:

V obecné části profilu je uvedena herecká účast v televizních seriálech v hlavním hereckém obsazení (může být uveden rok či roky, kdy herec v seriálu vystupoval) a zpravidla výběrově také hostování, to znamená účast herce v jedné či více epizodách seriálu (bez uvedení roku). Je pokud možno vyznačeno, zda byl seriál uveden v České republice (i v případě, že nebyl vysílán celý). Pokud jde o televizní filmy, inscenace a speciály (například záznamy divadelních her), lze téměř všechny textové filmografie považovat za nekompletní.

Filmy jsou v textových filmografiích řazeny podle roku výroby a následně podle premiéry v kinech či v televizním vysílání nebo abecedně. Vždy jsou uváděny roky výroby. Nejčastěji použité zkratky:

TV před rokem výroby – televizní film, televizní pořad (i vícedílný, například minisérie)

V před rokem výroby – videofilm či titul neuvedený v distribuci

TV na konci závorky – film uvedený v české televizi

V na konci závorky – film uvedený v České republice ve videodistribuci na VHS, DVD, Blu-ray nebo na internetu

AP na konci závorky – alternativní program, pořad či představení uvedené v kinech v přímém přenosu nebo ze záznamu

f. – film

kr. f. – krátký film

střm. f. – středometrážní film

dl. f. – dlouhý film

anim. f. – animovaný film

kresl. f. – kreslený film

loutk. f. – loutkový film

dok. – dokumentární film

TV – televize, televizní

spol. – společně, spolupráce

r. – režie

sc. – scénář

nám. – námět

kam. – kamera

prod. – produkce

arch. – architekt, výprava

výtv. – výtvarník

dod. – dodatečný

Tituly se sporným či s identickým nebo téměř identickým názvem nejsou přeloženy. Jinak je uveden nejdříve český název a v závorce originální titul. Při překladech titulů, neuvedených v české distribuci, je dodržen již jednou užitý český název nebo je maximálně zpřesněný (vzhledem k obsahu filmu).

Starší překlady a názvy titulů se mohou lišit od titulů při veřejném uvedení, liší se i některé názvy filmů, uvedených v kinech, od jejich názvů v televizi, na domácích DVD a Blu-ray či na internetových online portálech a webech. Liší se dokonce i tituly filmů, vydaných na různých platformách vícekrát. Vzhledem k nárůstu a množství neomezeného uvádění není vždy rozlišeno, v jaké podobě byl titul prezentován, přebírán je většinou nerozšířenější český název.

Seznam nejpoužívanějších zkratek v databázi

A – bezpečný triacetylcelulózový podklad (ve spojení s filmovými materiály)

a. s. – akciová společnost

AČFK – Asociace českých filmových klubů

AČR – Armáda České republiky

AMU – Akademie múzických umění

anim. – animovaný

AP – alternativní program

arch. – architekt, výprava

AVU – Akademie výtvarných umění

BRD – Blu-ray Disc

c – circa (uvedeno tehdy, není-li možné určit přesný rok výroby

CCR – Výbor pro filmy pro mládež /Comitato Cinematografia Ragazzi/

CD – kompaktní disk

C.E.C.I.J. – Španělské ústředí pro děti a mládež

CICAE – Mezinárodní sdružení kin filmového diváka /Conféderation Internationale des Cinémas d’Art et d’Essai/

CIDALC – Mezinárodní výbor pro šíření umění a písemnictví filmem /Comité Internationale pour la Diffusion des Arts et des Lettres par la Cinéma/

CIFEJ – Mezinárodní filmové středisko pro děti a mládež /Centre Internationale du Film pour l’Enfance et La Jeunesse/

CO – civilní obrana

cm – centimetr

č. – český

ČAF – Československý armádní film, Český armádní film

ČD – České dráhy

ČEFIS – Československá filmová společnost

ČFÚ – Český filmový ústav

ČKD – Českomoravská – Kolben – Daněk

ČLF – Český literární fond

ČMFÚ – Českomoravské filmové ústředí

ČR – Česká republika

ČRo – Český rozhlas

čs. – československý

ČSA – Československá armáda

ČSAD – Československá státní automobilová doprava

ČSD – Československé dráhy

ČSF – Československý film, Československý státní film

ČSFÚ – Československý filmový ústav

ČSLA – Československá lidová armáda

ČSM – Československý svaz mládeže

ČSR – Československá republika

ČSRo – Československý rozhlas

ČSSD – Česká strana sociálně demokratická

ČSSR – Československá socialistická republika

ČST – Československá televize

ČSTV – Československý svaz tělesné výchovy

ČT – Česká televize

ČV SDU – Český výbor Svazu dramatických umělců

[dab] – herec je při zpěvu dabován zpěvákem

DAMU – Divadelní fakulta Akademie múzických umění

DCP – Digital Cinema Package

DNO – duplikátní negativ

DNZ – duplikátní negativ zvuku

dod. – dodatečný

dok. – dokumentární film

dopl. – doplněný, doplněné

DP – duplikační kopie

DVD – Digital Video Disc

2-D – dvourozměrný

ed. – editor

f. – film, filmový

FAMO – Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku

FAMU – Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění

FC – Filmové centrum

FČSF – Festival československých filmů, Festival českých a slovenských filmů

FF – filmový festival

FFM – Filmový festival mladých

FFP – Filmový festival pracujících

FIAF – Mezinárodní federace filmových archivů /Fédération Internationale des Archives du Film/

FICC – Mezinárodní federace filmových klubů /Fédération Internationale des Cine Clubs/

FIPRESCI – Mezinárodní federace filmového tisku /Fédération Internationale de la Presse Cinématographique/

FISYO – Filmový symfonický orchestr

FITES – Český filmový a televizní svaz, Filmový a televizní svaz

FSB – Filmové studio Barrandov

FSG – Filmové studio Gottwaldov

Gestapo – Tajná státní policie nacistického Německa /Geheime Staatspolizei/

– Filmový ústav

FÚV SPB – Federální ústřední výbor Svazu protifašistických bojovníků

HAMU – Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění

HSTD – Hlavní správa tiskového dohledu

IMAX – Image Maximum

IMN – intermediát negativ

IMP – intermediát pozitiv

JAMU – Janáčkova akademie múzických umění v Brně

JZD – Jednotné zemědělské družstvo

K – kopie

K – kinodistribuce (ve spojení s nosiči DVD a BRD)

kam. – kamera

KDN – kombinovaný duplikátní negativ

KDP – kombinovaná duplikační kopie

Kekec – Svaz organizací pro výchovu a péči o děti Jugoslávie

KF – Krátký film

KK – kombinovaná kopie

KNFA – Knihovna Národního filmového archivu

KNV – krajský národní výbor

kr. – krátký

kresl. – kreslený

KSČ – Komunistická strana Československa

KSČM – Komunistická strana Čech a Moravy

KV KSČ – Krajský výbor Komunistické strany Československa

LM – Lidové milice

loutk. – loutkový

LP – gramofonová deska s 33 ½ otáčkami za minutu o průměru 30 cm

LŠU – lidová škola umění

m – metr

MěstNV, MěNV – Městský národní výbor

MF – mezinárodní festival

MFF – mezinárodní filmový festival

MFTF – mezinárodní filmový a televizní festival

MK – ministerstvo kultury

mm – milimetr

MNV – Místní národní výbor

MO KSČ – Místní organizace Komunistické strany Československa

MP – Vojenská policie

MP4 – MPEG-4 Part 14

– mateřská škola

MŠK – ministerstvo školství a kultury

MTF – Mezinárodní televizní festival

MU – Masarykova univerzita v Brně

MV – ministerstvo vnitra

NDR – Německá demokratická republika

NFA – Národní filmový archiv

NO – originální negativ

N – prudce hořlavý nitrocelulózový podklad (ve spojení s filmovými materiály)

n. p. – národní podnik

nám. – námět

NSDAP – Národně socialistická německá dělnická strana /Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei/

NSR – Německá spolková republika

NV – národní výbor

NZ – originální negativ zvuku

O. C. I. C. – Mezinárodní katolické filmové ústředí /Office Catholique Internationale du Cinéma/

ODS – Občanská demokratická strana

ONV – Okresní národní výbor

okr. – okres, okresní

OSA – Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním

OSN – Organizace spojených národů

OV – okresní výbor

OV KSČ – Okresní výbor Komunistické strany Československa

OV SSM – Okresní výbor Svazu socialistické mládeže

P – bezpečný polyesterový podklad (ve spojení s filmovými materiály)

PFK – Pražský filmový klub

PK – prezervační kopie

PKOJF – Park kultury a oddechu Julia Fučíka

PO SSM – Pionýrská organizace Svazu socialistické mládeže

prod. – produkce

PS VB – Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti

PTP – Pomocné technické prapory

r. – režie

RČFK – Rada Českých filmových klubů

ROH – Revoluční odborové hnutí

s. p. – státní podnik

s r. o., s. r. o., spol. s r. o. – společnost s ručením omezeným

SA – Úderné oddíly NSDAP /Sturmabteilungen der NSDAP/

sc. – scénář

SČDFU – Svaz československých dramatických a filmových umělců

SČDU – Svaz českých dramatických umělců

SČSDU – Svaz československých dramatických umělců

SD – Bezpečnostní služba říšského vůdce SS /Sicherheitsdienst des Reisführers SS/

SFK ČR – Státní fond kinematografie České republiky

SFČRPRČK – Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie

SFÚ – Slovenský filmový ústav v Bratislavě

SIMEA – Mezinárodní výbor dětských pokrokových organizací a organizací dospívající mládeže při Světové federaci demokratické mládeže

slov. – slovenský

SLOFIS – Slovenská filmová společnost /Slovenská filmová spoločnosť/

SNB – Sbor národní bezpečnosti

SNKLU – Státní nakladatelství krásné literatury a umění

SOŠ – střední odborná škola

SP – gramofonová deska o průměru 17 cm s jednou písní na každé straně

spol. – společně, spolupráce

SR – Slovenská republika

SRN – Spolková republika Německo

SS – Ochranné oddíly NSDA /Schutzstaffel der NSDAP/

SSM – Svaz socialistické mládeže

SSSR – Svaz sovětských socialistických republik

– střední škola

SŠT – střední škola technická

ST – stereofonní deska s 45 otáčkami za minutu o průměru 17 cm

StB – Státní bezpečnost

střm. – středometrážní

STS – Strojně traktorová stanice

SUŠ – střední umělecká škola

Svazarm – Svaz pro spolupráci s armádou

ŠÚ – širokoúhlý

3-D – trojrozměrný

TV – televize, televizní

ÚDA – Ústřední dům armády

UK – Univerzita Karlova v Praze

UMPRUM – Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

UNESCO – Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu /Organisation des Nations unies pour l’éducation, la science et la culture/

UNIATEC – Mezinárodní unie filmových technických sdružení /L’Union International des Associations Techniques Cinématographiques/

UNICA – Světová organizace amatérských filmových a video tvůrců pracujících pod Organizací spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu /Union internationale du cinéma/

UNICEF – Dětský fond Organizace spojených národů

UNICRIT – Mezinárodní unie filmových kritiků /Union International de la Critique de Cinéma/

ÚPF – Ústřední půjčovna filmů

UPP – Universal Production Partners

ÚPS – Ústřední publikační správa

ÚR PO SSM – Ústřední rada Pionýrské organizace Svazu socialistické mládeže

ÚRO – Ústřední rada odborů

UTB – Univerzita Tomáše Bati

ÚV ČSM – Ústřední výbor Československého svazu mládeže

ÚV ČSTV – Ústřední výbor Československého svazu tělesné výchovy

ÚV NF ČSR – Ústřední výbor Národní fronty ČSR

ÚV SČSDU – Ústřední výbor Svazu československých dramatických umělců

ÚV SSM – Ústřední výbor Svazu socialistické mládeže

VB – Veřejná bezpečnost

VBŽ – Veřejná bezpečnost železnice

VOŠ – vyšší odborná škola

VOŠF – Vyšší odborná škola filmová

– vysoká škola

VŠMU – Vysoká škola múzických umění v Bratislavě /Vysoká škola múzických umení v Bratislave/

VŠUP – Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

výtv. – výtvarník

WAAF – Ženský sbor pomocných služeb letectva /Women’s Auxiliary Air Force/

WFDY – Světová federace demokratické mládeže /World Federation of Democratic Youth/

YMCA – Křesťanské sdružení mladých lidí /Young Men’s Christian Association/

ZK – závodní klub

ZO KSČ – Základní organizace Komunistické strany Československa

– základní škola

ZUŠ – základní umělecká škola