Jan Hus – mše za tři mrtvé muže

Země původu

Česká republika

Copyright

2009

Rok výroby

2009

Premiéra

24. 10. 2009

Minutáž

75 min

Kategorie

film

Žánr

experimentální

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Jan Hus – mše za tři mrtvé muže

Český název

Jan Hus – mše za tři mrtvé muže

Anglický název

Jan Hus – A Mass for Three Dead Men

Pracovní název

Jan Hus – proces s mrtvým mužem

Anotace

Sami tvůrci označují experimentální snímek Jan Hus – mše za tři mrtvé muže jako „dokumentární thriller s prvky hororu a černé komedie. S hvězdičkou.“ Jeho autor, uznávaný avantgardní divadelník Miroslav Bambušek (nar. 1975), však právem zdůrazňuje, že jde především o dílo politické, neboť „se zabývá lidmi, kterým běh věcí veřejný nebyl lhostejný“. – Jan Hus, představovaný starším mužem v civilních šatech, prochází celým vyprávěním nejen jako jeden z mučedníků, ale i jako komentátor a glosátor nedávných událostí. Přivolává z blízké minulosti tři muže, kteří se upálili na protest proti různým politickým událostem. Polák Ryszard Siwiec, Angličan Graham Bamford a Němec Oskar Brüsewitz sice zvolili okázalý způsob sebevraždy z různých důvodů, ale spojuje je bytostný vztah k vlastnímu přesvědčení a odpor proti bezpráví. Vedle zmíněných čtyř postav jsou akcentováni i tři „průvodci“, spjatí s osudem hrdinů: u Siwiece je to agent Maciej, jenž má za úkol zničit v bizarním „archivu“ Siwiecovy dokumenty, u Bamforda bezdomovec a narkoman Joe a u Brüsewitze západoněmecký novinář Jonathan, prahnoucí po bulvární senzaci a spojující se posléze v makabrózním tanci s dvojicí agentů Stasi. – Svým způsobem natáčení (formát super 8mm) i svou formou odkazuje film k českému undergroundu normalizační doby. Záměrně rozvolněná kamera, zrnitý rozostřený a převážně černobílý obraz, často v hektickém pohybu, „neučesaný“ herecký projev, „vybydlené“ prostředí, kostrbaté tempo, přemíra stěží identifikovatelných symbolů a surrealistických odkazů, to vše jsou charakteristické příznaky, jimiž se Bambuškův opus vzdaluje běžné kinematografii. Totéž platí i o exponování vlastního syžetu, který se vymyká jakémukoliv adekvátnímu popisu. Následný obsah je tudíž nutné brát jen jako určitou „kostru“, k níž se váže ještě bohaté audiovizuální „maso“ s hutnou zvukovou stopou s početnými citáty nejen z Husových proslovů, ale i z mnoha dalších literárních děl a dobových dokumentů, se stručnými životopisy hrdinů a s hudbou Petra Kofroně. – Výjimečné dílo, vznikající zpočátku bez nároků na širší veřejnou prezentaci (dokud se jej producentsky neujal Radim Špaček) a vzpírající se jednoznačnému hodnocení, je ovšem značně náročné na divákovu pozornost. -tbk-

Obsah

Na Smíchovské nádraží přijíždí rychlík Jan Hus. Z něj vystoupí starší muž (Jan Hus), procházející pak celým filmem. – Jan Hus (1371–1415) káže na současných ulicích. Kdosi ho napadne. – Archiv Ministerstva vnitra ve Varšavě, PLR – říjen 1968. Agent Maciej v podivném archivu, připomínajícím spíše stodolu, vyruší při souložení obsluhu. Muž a žena mu neochotně vyhledají složku Ryszarda Siwiece (1909–1968). Tento polský ekonom byl účastníkem odboje, obdivovatelem Pilsudského a nikdy nesouhlasil s politickou situací v Polsku po roce 1945. Byl ženatý a měl pět dětí. Tajně rozšiřoval vlastní letáky. 8. září 1968 se při celostátních oslavách dožínek upálil na varšavském stadionu na protest proti okupaci Československa a o čtyři dni později zemřel. Oficiální místa jeho smrt ututlala. Svědkům státní bezpečnost tvrdila, že to byl alkoholik, který se vzňal od cigarety. – Márnice na kraji Londýna, Velká Británie – říjen 1993. Bezdomovec John se v podivném zařízení, připomínajícím sklad, dožaduje od správce šatů po Grahamu Bamfordovi (1945–1993), jehož smrt viděl na vlastní oči. Bamford si v příležitostních zaměstnáních vydělával na cestování po celém světě. Později se rozvedl se svou japonskou manželkou a těžce nesl, že měl omezený přístup k milované dcerce Carle. Hluboce se ho dotklo válečné zpravodajství z balkánské války. Po reportáži o masakru v bosenské vesnici se 29. dubna 1993 upálil před parlamentem ve Westminsteru, aby politiky a vládu vyburcoval k rychlému ozbrojenému zásahu v Jugoslávii. Ani o jeho smrti se příliš nemluvilo a byla přičítána jeho depresím a psychické labilitě. – Obec Rippich, okres Zeitz, SRN – září 1991. K ruinám kostela přijíždí taxíkem západoněmecký novinář Jonathan, který má napsat do bulváru reportáž o pedofilním knězi, který se upálil. – Oskar Brüsewitz (1929–1976) byl dvakrát ženatý a měl tři děti. Ve svých čtyřiceti letech se po studiích stal evangelickým knězem. Rychle pozvedl svou farnost v Rippichu, kde se věnoval zejména mládeži. Stále více se dostával do konfliktu se státní i církevní mocí, zejména když na kostele vztyčil neonový kříž. Z neznámých důvodů vyhořela farní stodola. Pastor byl ostrakizován. 18. srpna 1976 se upálil před kostelem v Zeitzu na protest proti kolaboraci církve s komunistickým režimem (zemřel 22.8.1976). I jeho čin byl zdůvodněn duševní nemocí a Stasi o něm roztrousila, že byl pedofil. – Dva agenti Stasi se rázně „ujmou“ v kostele Jonathana, který se dá do jejich služeb. – Oskar organizuje své „ovečky“. Agenti a Jonathan ho terorizují. Později společně zapálí voodoo model farní stodoly. – Zatímco narkoman Joe vaří s Grahamem u něj doma, kde je i Carla, Ryszard v archivu „straší“ historika Macieje, který je později oslepený. Polský mučedník věnuje svá poslední slova milované ženě Marii. – Všichni tři upálení mluví o svých aktech sebeobětování a o tom, že je podstoupili s rozvahou a se zdravou myslí. – Závěrečné slovo patří Janu Husovi, mluvícímu o svém upálení. -tbk-

Hrají

Milan Stehlík

český reformní kazatel Jan Hus

Tom Sorel

levoruký vrah

Michal Pěchouček

polský ekonom Ryszard Siwiec

Igor Chmela

historik-agent Maciej

Leoš Noha

obsluha archivu

Halka Třešňáková

obsluha archivu

M. C. Kohh

hrobník

Tomáš Jeřábek

anglický automechanik Graham Bamford

Radim Špaček

narkoman Joe

Passi Mökele

správce krematoria

Karel Dobrý

východoněmecký kněz Oskar Brüsewitz

Thomas Zielinski

západoněmecký novinář Jonathan

Jiří Černý

agent Stasi

Jan Kačena

agent Stasi

Miloslav Mejzlík

biskup Baumer

Mathias Schenker

Carla Bamford – dětská role

Mia Krejzková

Elžběta Siwiec – dětská role

Julie Štormová

Inocenta Siviec – dětská role

František Drábek

Adam Siwiec – dětská role

Vojtěch Drábek

Mariusz Siwiec – dětská role

Kryštof Lepšík

Vít Siwiec – dětská role

žáci 1. stupně ZŠ Praha Slivenec – Ke Smíchovu 16

děti z evangelické obce Drossdorf-Rippicha

Hudba

Produkční údaje

Originální název

Jan Hus – mše za tři mrtvé muže

Český název

Jan Hus – mše za tři mrtvé muže

Anglický název

Jan Hus – A Mass for Three Dead Men

Pracovní název

Jan Hus – proces s mrtvým mužem

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

experimentální

Země původu

Česká republika

Copyright

2009

Rok výroby

2009

Produkční data

konec distribučního monopolu 24. 10. 2014

Premiéra

premiéra 24. 10. 2009 /doporučená přístupnost od 15 let/ (mezinárodní centrum současného umění MeetFactory, Praha)

Distribuční slogan

Film Miroslava Bambuška.

Nositelé copyrightu

Radim Špaček – NFI, MEZERY o.s.

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

75 min

Distribuční nosič

DVD

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný, černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky, anglicky, německy, polsky

Podtitulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české