Jak se vaří dějiny

Země původu

Slovensko, Česká republika, Rakousko

Copyright

2009

Rok výroby

2009

Minutáž

90 min

Kategorie

film

Žánr

dokument

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Jak se vaří dějiny

Český název

Jak se vaří dějiny

Anglický název

Cooking History

Koprodukční název

Ako sa varia dejiny / Wie die Geschichte gekocht wird

Pracovní název

Jak se vařily dějiny

Anotace

V dokumentárním filmu Jak se vaří dějiny nahlíží režisér Peter Kerekes válečné konflikty a klíčové dějinné události z nezvyklého úhlu pohledu, tedy prostřednictvím příběhů vojenských kuchařů a kuchařek. Stejně jako ve svých předchozích snímcích tak autor originálně reflektuje dávnou i nedávnou minulost. Ve snímku jsou zachyceni kuchaři, kteří se účastnili druhé světové války, války v Alžíru, sovětské okupace Maďarska a Československa, válečných konfliktů na Balkáně a války v Čečensku. Jejich výpovědi jsou doplněny archivními záběry a svéráznými „množstevními“ recepty. Tvůrce se zabývá především otázkou, jakou roli sehráli vojenští kuchaři v dějinách, tedy zda mohli ovlivnit průběh událostí. Podle něj se „příprava jídla stává metaforou boje“. -mat-

Obsah

Vzlétá vrtulník s polní kuchyní. – V Rusku začíná výcvik vojenských kuchařů v bojových podmínkách. Kuchař Logunov vypráví o válce v Čečensku. Armádní zásoby jídla byly rozkradeny už v Moskvě. V rámci výcviku porazí vojáci krávu. – Recept na šašlík pro rotu ruských vojáků. – Vrtulník s kuchyní pokračuje v letu. – Německý pekař Wienhart zadělává na chleba. Se skupinou německých veteránů z druhé světové války v lese vzpomíná na minulost. – Archivní záběry z roku 1939 ukazují obsazení Polska. – Ruska Klavdija Matvejevna Lobanovová připravuje doma těsto na bliny. – Němečtí veteráni vzpomínají na chléb komisárek.Recept na chleba pro 18 milionů německých vojáků. – Lobanovová vypráví, jak při obléhání Leningradu nosila na letiště jídlo. Archivní záběry z Ruska. – Kuchařka si vybavuje malé příděly chleba. – Němec Heinz Rudinger vzpomíná, jak za války v Rumunsku odmítl dát umírajícímu dítěti trochu cukru; nemohl porušit rozkaz. – Lobanovová teď už vaří bez receptu. – Rudinger předvádí, jak se před sovětskými vojáky schovával v kukuřičném poli a jak se tam bál. – Lobanovová mele maso na bliny. – Liepke Distel z Izraele vzpomíná na hrůzy, jež zažil v koncentrácích. – Wienhart mezitím dál připravuje těsto na chleba. – Distel prozradí, že chtěl po válce v Norimberku zabít zajaté esesáky otráveným chlebem, ale nepodařilo se mu to. – Recept na otrávený chléb pro 1000 zajatých esesáků. – Lobanovová se domnívá, že Rusové vyhráli válku, protože vojáci dostávali dobré bliny. Podle tradice je dokonce nosili padlým letcům na hřbitov. – Recept na bliny pro 11 milionů padlých ruských vojáků. – Archivní záběry z maďarského povstání v roce 1956. – Pamětníci povstání porážejí prase. Mihály Békés vypráví, jak vařil nejprve pro maďarskou armádu a pak pro sovětské vojáky. – Recept na maďarské klobásy pro 120 000 ruských okupantů. – Jacques Besson, který byl v Alžíru jako vojenský kuchař, honí na zahradě kohouta. – René Bianchi, jiný francouzský kuchař, nakupuje v supermarketu a vzpomíná na příděly jídla. – Recept na kohouta na víně pro 500 000 francouzských vojáků. – Besson vzpomíná na projekce propagandistických filmů, jež měly vojáky přesvědčit o barbarství Alžířanů. Podle Francouze je vojenská kuchyně základ armády. – Bianchi vzpomíná, že se z války vrátil ve špatném zdravotním stavu a přesvědčen o zločinech Alžířanů. – Archivní záběry ze sovětské okupace Československa. – Ljudmila Korněvová přišla se sovětskou armádou do Milovic jako kuchařka. Sbírala tam houby, zavařovala je, pak si je odvezla do Ruska. – Recept na nakládané hřiby pro 500 000 ruských okupantů. – Podle Korněvové, sbírající houby v lese, se život nedá žít podle receptu. – U bývalé rezidence maršála Tita ukazuje biochemik Branko Trbovič, který byl Titovým odborníkem na výživu a také ochutnávačem, knihu, kde má zapsáno všechno, co Tito jedl. – Kuchyně za Tita měla podle něj světovou úroveň, jež však skončila s maršálovou smrtí. – Recept na telecí maso pro 80 000 chorvatských vojáků. Recept na paprikáš pro 74 000 srbských vojáků. – Chorvatský kuchař Vlachyňa připravuje u minového pole jídlo na ohni. Jako Chorvat odmítá vařit podle srbských receptů. – Srbské kuchařky líčí v rozbořeném domě své válečné zkušenosti. – Trbovič hledá spojitosti mezi rozpadem Jugoslávie a jídly, která bývala na jednáních servírována. – Vlachyňa by nevařil se Srbem, zatímco srbským kuchařkám by práce s chorvatským kuchařem nevadila. – Němec Peter Silbernagel vzpomíná u ponorkového trenažéru a pak v moři, jak sloužil v malé kuchyni na ponorce Hai. Jako jediný z posádky přežil její potopení, když vodou Severního moře doplaval na břeh. – Recept na schnitzel pro 19 utopených kamarádů. – Nad mořem letí vrtulník s polní kuchyní. -mat-

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Peter Kerekes

Scénář

Peter Kerekes

Výkonná produkce

Ralph Wieser (výkonný producent)

Vedoucí výroby

Zdenka Konečná

Hudba

Produkční údaje

Originální název

Jak se vaří dějiny

Český název

Jak se vaří dějiny

Anglický název

Cooking History

Koprodukční název

Ako sa varia dejiny / Wie die Geschichte gekocht wird

Pracovní název

Jak se vařily dějiny

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

dokument

Země původu

Slovensko, Česká republika, Rakousko

Copyright

2009

Rok výroby

2009

Produkční data

konec distribučního monopolu 23. 4. 2010

Premiéra

slavnostní premiéra 15. 4. 2009 (kino Světozor, Praha)
distribuční premiéra 23. 4. 2009 /doporučená přístupnost od 12 let/

Distribuční slogan

6 válek. 10 receptů. 60 361 024 mrtvých.

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

90 min

Distribuční nosič

35mm , DVD

Poměr stran

1:1,85

Barva

barevný, černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Dolby Digital

Verze

anglická

Mluveno

německy, francouzsky, slovensky, chorvatsky, maďarsky, rusky, hebrejsky, srbsky

Podtitulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

anglické

Ocenění

Vítěz

Festival: 1. mezinárodní televizní a filmový festival Středočeského kraje Poděbradské filmové zážitky

2010
Poděbrady / Česká republika
hlavní cena Křišťálové slunce v kategorii gastroskop
Peter Kerekes

Vítěz

Akce: PRIX ARTE – Cena Evropské filmové akademie (EFA)

2009
Bratislava / Slovensko
doporučení filmu Slovenským filmovým a televizním svazem v kategorii dokumentární film
Peter Kerekes

Vítěz

Akce: PRIX ARTE – 22. evropské filmové ceny, udílené Evropskou filmovou akademií

2009
Bochum / Spolková republika Německo
nominace EFA v kategorii dokumentární film
Peter Kerekes