Kovář z Podlesí

pohádka

Typologie filmu

hraný

Anglický název

The Blacksmith from Woodham

Minutáž

85

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2013

Rok výroby

2012, 2013

Premiéra

16.05.2013

Jazyková verze

česká

Režie

Pavel Göbl

Scénář

Pavel Göbl

Námět

Pavel Göbl

Anotace

Pohádka, ve které je všechno tak trochu jinak.

V česko-slovenské pohádce Kovář z Podlesí se vypráví o odvážném a vynalézavém sirotku Toníkovi, který spolu se svérázným strýcem kovářem zachrání vesnici před drakem a svou milou Bětku před zlými vílami i nechtěným ženichem. – Scenárista a režisér Pavel Göbl (nar. 1967) vsadil na formu tzv. „pohádky naruby“, již známe například z kultovního animovaného Shreka. Vyvrací pohádkové stereotypy, takže například drak je přátelské, neškodné a opuštěné stvoření a titulní postava líného kováře se slabostí pro alkohol je typickým antihrdinou. Bohužel zmíněný princip příliš „nefunguje“, mimo jiné i proto, že scénář je nedotažený a dialogy jsou klopotné. Rozporuplná je i vizuální stránka ve výpravě (kombinace venkovských chalup a „městských“ interiérů) i v poněkud bizarních kostýmech. Ztrácí se tak magičnost, na níž pohádkový žánr odnepaměti stojí. – Tvůrci zkombinovali tři technologie, když hranou akci spojili s klasickou loutkovou animací i s animací počítačovou. Propracované animační pasáže a originální mechanické objekty výtvarníka Františka Antonína Skály patří rozhodně k silnějším stránkám filmu, na rozdíl od toporných hereckých výkonů mladých představitelů Bětky a Toníka, kteří se nedokázali vypořádat se strojenými promluvami. Ani obsazení slavných herců, povedené úvodní titulky a pasáže s „diapozitivy“, těžící z estetiky dřevorytů, či atypický hudební doprovod, využívající upravené melodie skupiny Jethro Tull, nedokážou udělat z Kováře z Podlesí pohádku, která by mohla navázat na popularitu oblíbených českých předchůdkyň. -mat-

Obsah

Kovářův dospívající synovec Toník připravuje s vnučkou starosty Bětkou před bouřkou pokus se semínky, z nichž by rostl dýňový chléb. Experiment s blesky se nezdaří. – Kovář, který za války přišel o nohu, pošle Bětku domů. Toník ji doprovází a zaskočí ho, když mu dívka dá nesmělý polibek na tvář. – Starosta se domlouvá s namyšleným správcem: když provdá svou vnučku Bětku za jeho syna, tak obec Podlesí bude povýšena na město. – V ložnici Bětka promítá mladšímu bráškovi Lojzíkovi na primitivním přístroji na zeď obrázky a vypráví mu legendu, jež se váže k Polesí. V místním mlýně, odkud pochází sirotek Toník, se z generace na generaci dědily tři kouzelné kameny, s jejichž pomocí bylo možné přivolat tři víly. Za války mlynářka kameny použila, ale víly situaci vesničanů ještě zhoršily a za trest byly proměněny ve strašidla. – V Podlesí žijí skoro samé ženy, protože muži ve válce padli. – Nad vesnicí přelétne v noci drak. – Ráno v doupěti na stromě budí paní Veverková manžela a posílá ho do kovárny, kde Veverka s panem Křečkem asistují kovářovi. Toník naučil zvířátka pracovat a mluvit. Pan Veverka jen lituje, že sám naučil mluvit i manželku. – Selky si povídají o neznámém monstru, jež jim v noci zahubilo drůbež. – Starosta pošle Lojzíka ke kováři pro erb, který dal vyrobit na počest povýšení obce. Bětka musí navzdory protestům ke slepicím. – Selky se před starostovým domem dožadují, aby bylo do vesnice povoláno vojsko (doufají, že vojáci je zbaví záhadného hubitele drůbeže a že si konečně užijí s mužskými). – Kovář Lojzíkovi představí oba mluvící hlodavce. – Toník najde kouzelný meč po prapředkovi, který údajně skolil draka. Když se od Lojzíka dozví o zamýšlených Bětčiných zásnubách, uková s kovářem pro dívku svůj zásnubní prsten z ucha starého kastrolu. – Ke starostovi přijede správce s poněkud přitroublým synem. Nešťastná Bětka uteče z domu. – Bětka a Toník se v kovárně rozhodnou, že půjdou do mlýna, kam se nikdo neodváží, protože tam straší. Jen Toník se tam nebojí. Dá teď dívce prstýnek. – Dvojice ve mlýně najde tři kamínky. Bětka náhodou přivolá tři zakleté víly, které mají podobu bedly, muchomůrky a pýchavky, ale chybí jim dolní část těla. Když je dívka vidí, vystrčí Toníka ven a on se propadne do sklepa. – Bětku víly spoutají pavučinami, a tak uvězní její tělo. Vznášející se duše, která ho opustila, se do něj musí vrátit do následující půlnoci, jinak tělo zůstane vílám navždy. Bětčina duše odletí. – Toníka jeden z kouzelných kamínků vyvede ven do lesa. – Správcův synek se láduje ve starostově spíži. Za okénkem zahlédne draka, ale nebojí se ho, naopak se s ním spřátelí. Oba jsou osamělí a schází jim kamarád. – Selky draka viděly a ráno znovu chtějí povolat vojáky. Starosta jen nerad nadiktuje faráři dopis, v němž žádá o příchod jedné roty. Spolu se správcem a farářem se pak v kovárně dožadují kouzelného meče. Podle kováře však meč žádnou moc nemá. Po odchodu nezvané návštěvy pošle kovář pana Křečka a pana Veverku pro Bětku s Toníkem. – Pan Veverka najde na stromě Bětčinu duši a přivede ji do kovárny. Kovář ji nevidí, ale hlodavcům a psu Frňákovi nakonec uvěří. Vynalézavý pan Křeček připraví pro kováře kolečkový vozík. Muž vezme meč a batoh a s hlodavci, kteří vozík pohánějí šlapáním v kole, a s Bětčinou duší vyrazí hledat Toníka a skolit draka. – Synek u starosty navrhne, že na draka půjde sám. – Na rozcestí kováři ukáže cestu meč; tím se potvrdí, že je opravdu kouzelný. Pocestní se však trochu zamotají a ocitnou se pod stromem, kde bydlí Veverkovi. Kovář najde v batohu Frňáka a paní Veverková má plno řečí. – Toníka zavede kouzelný kámen do jeskyně k Paní víl. Ta mu vyčte, že využil hlodavce na práci bez jejího dovolení, ale poradí mu, aby pro zlé víly obstaral „maso, které dorůstá“; jedině tak Bětku zachrání. – Synek se motá kolem bludného rozcestníku. – Toník se objeví u strýce v lese a všichni i s Bětčinou duší dál hledají draka. Rozcestník jim nakonec ukáže správnou cestu. – Synek zatím dojede k chalupě osamělé uhlířky, která mu nařídí, aby naštípal dříví. – Kovář s ostatními dorazí k jeskyni. Vylákají draka ven. Zjistí, že obluda není nebezpečná, nýbrž jen osamělá. Dohodnou se, že si useknou kus dračího ocasu, který doroste stejně jako ještěrkám; část chtějí dovézt do vesnice jako trofej a část naservírovat vílám. – Toník doletí na drakovi ke mlýnu, kde osvobodí Bětčino tělo od pavouků a pavučin; duše se vrátí na své místo. – Synek, který svačí na uhlířčině zápraží, se zalekne, když vidí na obloze draka, a běží kamaráda zachránit. – Zlé víly dostanou polívku z dračího ocasu a vrátí se jim krása a dolní část těla. – Paní víl cestou do vesnice sveze kováře na svém voze. – Ve vesnici se slaví svatba správcova syna s uhlířkou. – Toník s Bětkou představí vesničanům přátelského draka. Do vsi dorazí vojáci. Jsou rádi, že proti „bestii“ nemusejí zasáhnout, a hned se zajímají o selky. – Za tmy drak předvede parádní ohňostroj. -mat-

Hrají

Gregor Bauer

Toník

Josef Somr

starosta

Milan Markovič

správce

Jiří Pecha

farář

Barbora Seidlová

paní víl

Ivana Chýlková

zlá víla Bedla

Szidi Tobias

zlá víla Muchomůrka

Iveta Dušková

zlá víla Pýchavka

Filip Dvořák

Lojzík

Rostislav Novák

správcův synek

Vratislav Brabenec

hospodský

Bohdana Pavlíková

žena

Monika Horká

žena

Kristýna Regentová

víla Ptáček

Johana Regentová

víla Mecháček

Karel Čech

loutkoherec

Martin Máj

loutkoherec

Mluví

Matěj Převrátil

hlas Lojzíka

Robert Nebřenský

hlas pana Veverky

Petr Lněnička

hlas pana Křečka

Vratislav Brabenec

hlas draka

Iva Pazderková

hlas paní Veverkové

Václav Koubek

hlas rozcestníku

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Petr Hartl

Asistent režie

Ondřej Hartl

Skript

Šárka Sklenářová

Původní filmový námět

Pavel Göbl

Scénář

Pavel Göbl

Technický scénář

Pavel Göbl

Asistent kamery

Martin Carda (ostřič), Martin Dedek (zakladač)

Výprava

Requick, Jiří Fryš, Alois Vislan (rekvizitář), Jaroslav Starý (rekvizitář)

Návrhy kostýmů

Ivana Brádková

Kostýmy

Jitka Matiášková, Ivana Hawlová

Masky

Lukáš Král, Barbora Kichiová, Jana Malkovská

Zvuk

Martin Večeřa, Michal Holubec (záznam zvuku), Martin Večeřa (editace, design a mix zvuku), Petr Kapeller (nahrávka a editace postsynchronních ruchů), Vladimír Martinka (mix hudby), Pavel Ridoško (mix písně a zvuková režie), Milan Jílek (zvuková režie)

Animace

Jan Štencl (animace loutek), Lucie Strnadelová (animace loutek), Michael Carrington (animace loutek)

Vizuální efekty

Boris Masník (supervize), Universal Production Partners, Jaroslav Matys (vedoucí výroby), Lenka Líkařová (vedoucí produkce), Simona Jánská (produkce)

Postprodukce

UPP (obraz), Vít Komrzý (producent), Viktor Müller (producent), Petr Komrzý (výkonný producent), Ivo Marák (výkonný producent), Jan Malíř (výkonný producent), Studio Bystrouška, Petr Novák (produkce)

Návrhy titulků

František Antonín Skála, Martin Suchánek (Fineart Film & Design)

Koordinátor kaskadérů

Jiří Kuba

Výkonná produkce

Kateřina Špůrová Křížkovská (výkonná producentka)

Koproducent

Jaroslav Kučera (ČT), Vít Komrzý (UPP), Ivana Kurincová (RTVS), Robert Beňo (Incognito Production)

Vedoucí produkce

Jana Gospičová, Jiří Koštýř (ČT)

Zástupce vedoucího produkce

Zuzana Vrbová (ČT)

Asistent vedoucího produkce

Terezie Křížkovská, Waly V. Kolman (ČT)

Výtvarná spolupráce

Lenka Šmudla Minaříková (výroba loutek), Milan Vinš (výroba loutek)

Spolupráce

Milan Bašný (asistent architekta), Michal Kuba (asistent střihu), Václav Tomšovský (práce se zvířaty), Theatrum Pyrotechnicum (barokní ohňostroj), Jiří Honc (barokní ohňostroj), Zdeněk Štěpánek (barokní ohňostroj), Filmové laboratoře České televize

Hudba

Nahrál

FISYO, Alexej Aslamas (orchestr), Alexej Rosik (orchestr), Martin Adamovič (orchestr), Martin Havelík (orchestr), Vladimír Petr (orchestr), David Prosek (orchestr), Jaromír Němec (orchestr), Jan Karas (orchestr), Jitka Lipscombe Fišerová (orchestr), František Čech (orchestr), Martin Tupý (orchestr), Jan Ždánský (orchestr), Jaroslav Svítek (pila), Peter Binder (kytara a mandolína)

Dirigent

Jan Svejkovský (FISYO)

Písně

Čočka a hrách, Svatební, Tanec víl, Living in the Past, Wondering Aloud, Thick as a Brick, různé skladby a písně

Hudba k písni

Peter Binder (Čočka a hrách), Robert Nebřenský (Čočka a hrách), Peter Binder (Svatební), Robert Nebřenský (Svatební), Jaroslav Svítek (Tanec víl), Ian Scott Anderson (Living in the Past), Antonín Veselka (Living in the Past) (aranžmá), Ian Scott Anderson (Wondering Aloud), Antonín Veselka (Wondering Aloud) (aranžmá), Ian Scott Anderson (Thick as a Brick), Antonín Veselka (Thick as a Brick) (aranžmá)

Text písně

Robert Nebřenský (Čočka a hrách), Peter Binder (Čočka a hrách), Robert Nebřenský (Svatební), Peter Binder (Svatební), Ian Scott Anderson (Living in the Past), Ian Scott Anderson (Wondering Aloud), Ian Scott Anderson (Thick as a Brick)

Zpívá

Boleslav Polívka (Čočka a hrách), Vratislav Brabenec (Čočka a hrách), Robert Nebřenský (Čočka a hrách), Petr Lněnička (Čočka a hrách)

Lokace

Lokace

Rožnov pod Radhoštěm, Valašské muzeum v přírodě (Rožnov pod Radhoštěm), Benešov, Vidlákova Lhota (Benešov), Velenice u České lípy, Praha, okolí (Praha)

Produkční údaje

Původní název

Kovář z Podlesí

Anglický název

Blacksmith from Woodham

Souběžný název

Kováč z Podlesia

Copyright

2013

Rok výroby

2012, 2013

Premiéra

16.05.2013

Přístupnost

přístupný mládeži

Distribuce

Bontonfilm

Technické údaje

Formát

Widescreen

Barva

colour

Zvuk

Dolby Digital

Verze

česká

Ocenění

Vítěz

Festival: 6. mezinárodní filmový festival pro děti a mládež JUNIORFEST

2013
Horšovský Týn/Plzeň/Dobřany / Česká republika
Cena Plzeňského kraje – dětského diváka od 5 do 10 let