Kovář z Podlesí

Kovářův dospívající synovec Toník připravuje s vnučkou starosty Bětkou před bouřkou pokus se semínky, z nichž by rostl dýňový chléb. Experiment s blesky se nezdaří. – Kovář, který za války přišel o nohu, pošle Bětku domů. Toník ji doprovází a zaskočí ho, když mu dívka dá nesmělý polibek na tvář. – Starosta se domlouvá s namyšleným správcem: když provdá svou vnučku Bětku za jeho syna, tak obec Podlesí bude povýšena na město. – V ložnici Bětka promítá mladšímu bráškovi Lojzíkovi na primitivním přístroji na zeď obrázky a vypráví mu legendu, jež se váže k Polesí. V místním mlýně, odkud pochází sirotek Toník, se z generace na generaci dědily tři kouzelné kameny, s jejichž pomocí bylo možné přivolat tři víly. Za války mlynářka kameny použila, ale víly situaci vesničanů ještě zhoršily a za trest byly proměněny ve strašidla. – V Podlesí žijí skoro samé ženy, protože muži ve válce padli. – Nad vesnicí přelétne v noci drak. – Ráno v doupěti na stromě budí paní Veverková manžela a posílá ho do kovárny, kde Veverka s panem Křečkem asistují kovářovi. Toník naučil zvířátka pracovat a mluvit. Pan Veverka jen lituje, že sám naučil mluvit i manželku. – Selky si povídají o neznámém monstru, jež jim v noci zahubilo drůbež. – Starosta pošle Lojzíka ke kováři pro erb, který dal vyrobit na počest povýšení obce. Bětka musí navzdory protestům ke slepicím. – Selky se před starostovým domem dožadují, aby bylo do vesnice povoláno vojsko (doufají, že vojáci je zbaví záhadného hubitele drůbeže a že si konečně užijí s mužskými). – Kovář Lojzíkovi představí oba mluvící hlodavce. – Toník najde kouzelný meč po prapředkovi, který údajně skolil draka. Když se od Lojzíka dozví o zamýšlených Bětčiných zásnubách, uková s kovářem pro dívku svůj zásnubní prsten z ucha starého kastrolu. – Ke starostovi přijede správce s poněkud přitroublým synem. Nešťastná Bětka uteče z domu. – Bětka a Toník se v kovárně rozhodnou, že půjdou do mlýna, kam se nikdo neodváží, protože tam straší. Jen Toník se tam nebojí. Dá teď dívce prstýnek. – Dvojice ve mlýně najde tři kamínky. Bětka náhodou přivolá tři zakleté víly, které mají podobu bedly, muchomůrky a pýchavky, ale chybí jim dolní část těla. Když je dívka vidí, vystrčí Toníka ven a on se propadne do sklepa. – Bětku víly spoutají pavučinami, a tak uvězní její tělo. Vznášející se duše, která ho opustila, se do něj musí vrátit do následující půlnoci, jinak tělo zůstane vílám navždy. Bětčina duše odletí. – Toníka jeden z kouzelných kamínků vyvede ven do lesa. – Správcův synek se láduje ve starostově spíži. Za okénkem zahlédne draka, ale nebojí se ho, naopak se s ním spřátelí. Oba jsou osamělí a schází jim kamarád. – Selky draka viděly a ráno znovu chtějí povolat vojáky. Starosta jen nerad nadiktuje faráři dopis, v němž žádá o příchod jedné roty. Spolu se správcem a farářem se pak v kovárně dožadují kouzelného meče. Podle kováře však meč žádnou moc nemá. Po odchodu nezvané návštěvy pošle kovář pana Křečka a pana Veverku pro Bětku s Toníkem. – Pan Veverka najde na stromě Bětčinu duši a přivede ji do kovárny. Kovář ji nevidí, ale hlodavcům a psu Frňákovi nakonec uvěří. Vynalézavý pan Křeček připraví pro kováře kolečkový vozík. Muž vezme meč a batoh a s hlodavci, kteří vozík pohánějí šlapáním v kole, a s Bětčinou duší vyrazí hledat Toníka a skolit draka. – Synek u starosty navrhne, že na draka půjde sám. – Na rozcestí kováři ukáže cestu meč; tím se potvrdí, že je opravdu kouzelný. Pocestní se však trochu zamotají a ocitnou se pod stromem, kde bydlí Veverkovi. Kovář najde v batohu Frňáka a paní Veverková má plno řečí. – Toníka zavede kouzelný kámen do jeskyně k Paní víl. Ta mu vyčte, že využil hlodavce na práci bez jejího dovolení, ale poradí mu, aby pro zlé víly obstaral „maso, které dorůstá“; jedině tak Bětku zachrání. – Synek se motá kolem bludného rozcestníku. – Toník se objeví u strýce v lese a všichni i s Bětčinou duší dál hledají draka. Rozcestník jim nakonec ukáže správnou cestu. – Synek zatím dojede k chalupě osamělé uhlířky, která mu nařídí, aby naštípal dříví. – Kovář s ostatními dorazí k jeskyni. Vylákají draka ven. Zjistí, že obluda není nebezpečná, nýbrž jen osamělá. Dohodnou se, že si useknou kus dračího ocasu, který doroste stejně jako ještěrkám; část chtějí dovézt do vesnice jako trofej a část naservírovat vílám. – Toník doletí na drakovi ke mlýnu, kde osvobodí Bětčino tělo od pavouků a pavučin; duše se vrátí na své místo. – Synek, který svačí na uhlířčině zápraží, se zalekne, když vidí na obloze draka, a běží kamaráda zachránit. – Zlé víly dostanou polívku z dračího ocasu a vrátí se jim krása a dolní část těla. – Paní víl cestou do vesnice sveze kováře na svém voze. – Ve vesnici se slaví svatba správcova syna s uhlířkou. – Toník s Bětkou představí vesničanům přátelského draka. Do vsi dorazí vojáci. Jsou rádi, že proti „bestii“ nemusejí zasáhnout, a hned se zajímají o selky. – Za tmy drak předvede parádní ohňostroj. -mat-