Když kámen promluví

Anotace

Dokument Když kámen promluví pojal režisér Viliam Poltikovič jako bilanční výpověď populárního herce, divadelního režiséra, moderátora, improvizátora, ale především neúnavného hledače vyrovnaného bytí a sama sebe Jaroslava Duška (nar. 1961). Ten odhaluje aktivity, jež ovlivňují jeho pozitivní „směřování“: kromě rodiny a kamarádů se věnuje alternativní hudbě, při cestování se snaží porozumět místním obyvatelům a případně převzít jejich moudrost, „komunikuje“ s balvany, vstřícně spolupracuje se zdravotně postiženými, zvídavě a se zájmem pomáhá přátelům při stavbě ekologického atypického hliněného domu, vyhledává a obdivuje delfíny atd. K udržení vnitřní rovnováhy dodržuje očistné půsty a medituje, stav určitého uvolnění mysli nachází při chůzi přes žhavé uhlíky, někdy „tančí“ v krajině, své labužnictví podporuje „obřadným“ pečením domácího chleba. Cíleně si buduje vyrovnaný a pestrý vnitřní svět (smysl života shledává v objevení radosti; principem bytí je hra; boj, hněv a vztek je ztrátou času; žije přítomností; doporučuje nadhled, klidné tempo) a nabytou pozitivní sílu se snaží předávat okolí. Ve svých postojích vychází z mystiky, z učení různých kultur např. toltéků (původní etnikum Střední Ameriky), či hledá zdroje v přírodě. Zformovala ho výchova rodičů a řeka Sázava, kde má chatu. Nechává na sebe působit i kultovní místa českých dějin (chrám sv. Víta, Karlštejn), vyznává se z obdivu ke Karlu IV. – Při sledování „pojednání“ uvědoměle hravého Jaroslava Duška o hodnotových a duchovních aspektech lidského bytí může divák pod vlivem přespříliš „harmonického proudu“ propadnout dojmu, že je sám špatně „nasměrovaný“, má-li občas špatnou náladu či nevěnuje-li většinu času bohulibým činnostem. Zároveň jej však film, v němž vystupují i členové Duškovy rodiny a jeho přátelé a v němž se objeví několik ukázek z jeho divadelních představení, může inspirovat. -kk-

Obsah

Poznámka

Ve filmu jsou použity úryvky z divadelních představení Čtyři dohody, Máj, Vizita, Racek, U výčepu.