Závod ke dnu

Země původu

Česká republika

Copyright

2011

Rok výroby

2011

Premiéra

3. 11. 2011

Minutáž

82 min

Kategorie

film

Žánr

dokument

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Závod ke dnu

Český název

Závod ke dnu

Anglický název

Race to the Bottom

Anotace

Dokument Víta Janečka Závod ke dnu líčí současnou ekonomickou krizi nikoliv jako krátkodobý výkyv v jinak funkčním ekonomickém systému, ale jako logický důsledek měnícího se přístupu k práci jako takové a čím dál nerovnoměrnější distribuce zisků. Myšlenkovou kostru filmu dávají levicové výklady filozofa Václava Bělohradského, ekonomky Ilony Švihlíkové, sociologa Jana Kellera a rozvojového experta Tomáše Tožičky. Kromě nich zde vystupují nezaměstnaní, odboráři, manažeři či pracovníci nadnárodních korporací. Janeček přechází od perspektivy regionů, bojujících s rostoucí nezaměstnaností, k pohledu na globální ekonomiku a ukazuje, že nezaměstnanost není přechodným a marginálním problémem. Zdůrazňuje fatální paradox dnešního světa, v němž výrobní technologie měly nahradit práci člověka a usnadit mu tak život, jenže kvůli nadprodukci se nečekaně vynořil problém strukturální nezaměstnanosti, na niž se především v postkomunistických zemích stále nahlíží jako na projev neschopnosti a neochoty pracovat. Jednostranně orientovaný film popisuje společnost, v níž se z práce stal fetiš, v níž má však jen málokdo šanci dosáhnout na smysluplný způsob obživy. Zároveň navazuje na snímek Vše pro dobro světa a Nošovic Víta Klusáka (2011), jehož konkrétní příběh o automobilce Hyundai v České republice zasazuje do širšího rámce mnoha chybných politických rozhodnutí, urychlujících podle tvůrců současný „závod ke dnu“. -jbh-

Obsah

Odcizená krajina dnešní „technopolis“, zrychlený svět, v němž se stírají rozdíly mezi jednotlivými místy, ročními obdobími, dnem a nocí. – Filozof Václav Bělohradský popisuje tento nový časoprostor a roli práce, z níž se stalo novodobé náboženství. – Občané Velké Kraše na Jesenicku ve smutečním průvodu doprovázejí poslední vlak zrušeného vlakového spojení a hovoří o nezaměstnanosti v regionu. – Bělohradský mluví o krizi jako o situaci, v níž je nutné rozhodnout se mezi katastrofou a alternativou. – Ekonomka Ilona Švihlíková uvádí firmu Henriho Forda jako příklad vzniku pásové výroby, s jejímž zavedením přišel i systém nadvýroby. S tou v 70. letech vznikl i problém strukturální nezaměstnanosti. Výklad ekonomky doprovázejí ukázky z animovaného didaktického filmu Widgets, jehož estetiku rozvíjí animace Pavla Ryšky. – Bývalí zaměstnanci OP Jeseník mluví o zavřené textilce a o situaci v regionu. – Podle Švihlíkové neplatí, že úměrně s růstem produkce vznikají nová pracovní místa. Nastává problém, co s přebytečnými lidmi. – Rozvojový expert Tomáš Tožička kritizuje fakt, že se dnes snižuje i hodnota nejdůležitějších prací, jako jsou péče o domácnost a o děti. – Ředitel výroby OP Prostějov hovoří o situaci v oděvním průmyslu a o propouštění. – Sociolog Jan Keller kritizuje kategorii lidského kapitálu, spočívající v chápání nezaměstnaného jako někoho, kdo nerozvíjel svůj potenciál. – Ředitel z Prostějova popisuje proces, v němž se v určité fázi růstu postupně každý region stává pro výrobu nepoužitelný a musí dojít k jejímu přesunu jinam. Tento vývoj potvrzuje rozvojový expert ve výkladu o lokálních cyklech. – Bývalý technik továrny na zápalky SOLO Sušice mluví o stěhování výroby do Indie. – Tožička nastiňuje alternativu k nadvládě nadnárodních korporací v podobě zaměstnanecké privatizace. Tento model potvrzuje bývalá sklárna Krystalex v Květné, kterou znovu uvedli do provozu odboráři. Podle Tožičky chybí státní podpora zaměstnaneckého řízení firem. – Ekonomka líčí obecný pohled na nezaměstnanost a roli médií, představujících občany bez práce jako parazity. Výše podpor v nezaměstnanosti je u nás podle ní ve srovnání se zeměmi EU nízká a hovořit o masivním zneužívání dávek je scestné. – Účastníci rekvalifikačního kurzu diskutují o možnostech dalšího setrvání v Jeseníku. Rozvojový expert popisuje podmínky fungování lokální ekonomiky, pro něž je podstatné, aby se co nejvíce produktů vyrábělo na místě. – Jan Keller hovoří o tom, že malé a střední firmy nemají v podmínkách globalizace šanci přežít. Přijatý státní program strukturální adaptace neumožňuje chránit domácí výrobce proti zahraniční konkurenci. – Na reportáž ČT o otevření automobilky Hyundai v Nošovicích navazuje Švihlíková výkladem o ekonomickém a sociálním dumpingu. Představitelé odborového svazu KOVO mluví o obtížích se založením odborů v automobilce. Režisér nemůže v továrně natáčet; prý kvůli špatným zkušenostem s jeho kolegou Vítem Klusákem. – Zaměstnanci nadnárodní IT společnosti popisují přehnané nároky firmy a strach ze založení odborů. – Podle amerického ekonoma Richarda Wolffa reálné mzdy v USA přestaly růst v 70. letech. Zároveň stoupla produktivita práce a nevídaně se zvyšují zisky nadnárodních korporací a zároveň neúnosně roste zadlužení domácností. – Člen Akčního spolku nezaměstnaných mluví o stigmatizaci lidí bez práce. – Podle Kellera vyhovuje současná situace jen nejvyšším společenským vrstvám a mezi středními a nižšími třídami vzniká závist a nevraživost. – Bělohradský vysvětluje, že v prostředí globalizované „technopolis“ bude čím dál větší nedostatek práce. Kvůli tomu však nemohou lidé ztrácet právo na důstojnou existenci. -jbh-

Poznámka

Film byl zařazen do projektu Česká radost v českých kinech.

Účinkují

Jan Keller

sociolog

Tomáš Tožička

rozvojový expert

členové a sympatizanti Akčního spolku nezaměstnaných

Richard Wolff

americký ekonom

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Vít Janeček

Scénář

Vít Janeček, Jakub Patočka (spolupráce na scénáři)

Dramaturg

Dušan Mulíček, Pavel Galík (šéfdramaturg)

Producent

Pavel Plešák (šéfproducent)

Vedoucí produkce

David Butula

Hudba

Produkční údaje

Originální název

Závod ke dnu

Český název

Závod ke dnu

Anglický název

Race to the Bottom

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

dokument

Země původu

Česká republika

Copyright

2011

Rok výroby

2011

Premiéra

premiéra 3. 11. 2011 /přístupný/ (kino Atlas, Praha)

Distribuční slogan

Film o zavřených fabrikách a o tom, co bude s „přebytečnými“ lidmi bez práce.

Výrobce

Česká televize, Televizní studio Brno (Česká televize), Centrum dokumentaristiky, publicistiky a vzdělávacích pořadů (Televizní studio Brno), Vít Janeček

Nositelé copyrightu

ČESKÁ TELEVIZE, Vít Janeček

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

82 min

Natáčecí formát

HD

Distribuční nosič

DCP 2-D, DVD, BRD

Poměr stran

1:1,78

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky, anglicky

Podtitulky

české