Hledá se prezident

Anotace

Politický dokument Tomáše Kudrny Hledá se prezident je záznamem událostí, spjatých s první přímou volbou prezidenta České republiky. Tvůrci v něm sledují předvolební kampaň v roce 2012 i obě kola voleb v lednu 2013. K volbě bylo tehdy připuštěno devět kandidátů, tedy Jana Bobošíková, Jiří Dienstbier, Jan Fischer, Taťana Fischerová, Vladimír Franz, Zuzana Roithová, Přemysl Sobotka, Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman. – V časové posloupnosti si všímají jednotlivých kandidátů, přičemž je sledují nejen při veřejných vystoupeních (na různých mítincích, setkáních s voliči a především v televizních či rozhlasových debatách), ale také v zákulisí volebního boje, hlavně v jejich štábech. Kromě kandidátů tu tedy vystupují i lidé, starající se o kampaň, a také příznivci nebo odpůrci volených osobností z řad obyčejných občanů i známých umělců (Filip Renč, Daniel Hůlka, Marek Vašut, Jiřina Bohdalová – Miloš Zeman; Boleslav Polívka, Zdeněk Svěrák, David Černý – Karel Schwarzenberg; Helena Vondráčková – Jana Bobošíková; Vítězslav Vávra – Tomio Okamura), novinářů či politiků. Jen zřídka se objevují komentáře některých publicistů, zachycené jakoby mimochodem v kuloárech (například rozhovor Karla Hvížďaly a Jacquesa Rupnika). Pozornost se soustřeďuje více na favority klání, méně prostoru dostávají poražení. Vyloučení kandidáti se objeví jen okrajově. Filmaři usilují o objektivní pohled, který má mít historickou platnost. Pohybovali se v kuloárech a měli možnost zčásti natáčet i jednání jednotlivých volebních štábů. Ve filmu mají značný prostor záběry z televizního zpravodajství (jež zasazují události do časového kontextu, podobně jako mezititulky) či z televizních debat kandidátů. Přece jen však zůstaly opomenuté například dosti bouřlivé události kolem vyloučení některých kandidátů kvůli nedostatkům v podpisových arších. Kromě samotného volebního příběhu vychází najevo, že akce byla zároveň ukázkou manipulace veřejným míněním pomocí nejrůznějších metod od propagační kampaně, přes mediální masáže až k využití polopravd či přímo lží. Na první pohled chladný záznam, v němž ovšem není nouze o dramatické situace, má jen místy i další výpovědní hodnotu, mimo jiné v pasáži, kdy jeden z dobrovolníků ve Fischerově štábu nedokáže pochopit, že neúspěšný uchazeč podpořil Zemana především z osobních důvodů, nebo v pasáži, v níž přiopilí funkcionáři po Zemanově vítězství vykřikují, že „nastává čas sklízet“. – Na podobné volební a prezidentské téma vznikl klasický dokument Karla Vachka Spřízněni volbou (1968) o vypjatých událostech z prvního čtvrtletí roku 1968 od abdikace prezidenta Antonína Novotného do zvolení Ludvíka Svobody. Tématu se zčásti dotýká i časosběrný dokument Pavla Kouteckého a Miroslava Janka Občan Havel (2008). Situaci kolem prezidentské volby z roku 2013 zmapovali i Filip Remunda a Vít Klusák v televizním dokumentu Spřízněni přímou volbou (2013) ze svého cyklu Český žurnál. I když se na Kudrnově snímku podílelo více kameramanů, handicapem bylo to, že režisér byl sám i za kamerou, což mu možná místy mohlo stěžovat orientaci mezi všudypřítomnými televizními kolegy a novináři. -tbk-

Obsah

Poznámka

Ve filmu byly použity ukázky z vysílání České televize, Prima Family a TV Nova.