Odpad město smrt

psychologický

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Garbage, the City and Death

Minutáž

70

Země původu

Česká republika

Copyright

2012

Rok výroby

2012

Premiéra

21.11.2012

Režie

Jan Hřebejk, Dušan David Pařízek (režie divadelní inscenace)

Scénář

Dušan David Pařízek (adaptace scénáře a režie divadelního představení)

Anotace

Kontroverzní komorní drama Rainera Wernera Fassbindera (1945–1982) Odpad, město, smrt (1975) patřilo mezi nejvíce ceněné inscenace předčasně zaniklého Pražského komorního divadla. Soubor, jehož působení na scéně Divadla Komedie jeho intendant Dušan D. Pařízek po marném boji s pražským magistrátem o adekvátní grantovou částku letos v červenci ukončil, hru uvedl 15. prosince 2011 v rámci své Poslední sezóny. Fassbinderův skandální text, jenž byl v německy mluvících zemích opakovaně zakazován kvůli domnělému antisemitismu, nabyl v Pařízkově úpravě mrazivě znepokojivou aktualizaci. Právě z tohoto jevištního zpracování vychází filmová verze Odpad město smrt, již se šesticí kmenových herců souboru natočil Jan Hřebejk pod producentským vedením Čestmíra Kopeckého. – Palčivé sociální drama o životem otloukané šlapce Romi, kterou zneužívají její klienti, její pasák i její otec, se s krutou provokativností zamýšlí nad otázkou, za jakou cenu jsou lidé v době, dirigované neviditelnou rukou trhu, ochotni prodávat sebe i své svědomí. Groteskně makabrální panoptikum transvestitů, homosexuálů, machů a spekulantů, v němž si jen Romi marně snaží uchovat elementární důstojnost, přitom poukazuje na současné projevy rasismu a homofobie, ale i na pokrytectví politické korektnosti. – Hřebejk ve spolupráci s Pařízkem původní stominutové drama zkrátil zhruba o třetinu. Ve svém „referenčním filmu“ nezastírá divadelní původ inscenace, jejíž klíčové části vytvářejí několikaminutové monology a v níž herecké kreace přímo počítají s bezprostředním kontaktem s diváky. Přestože režisér děj přenesl z jeviště na Václavské náměstí, do pasáží i do galerií Paláce Lucerna nebo do dekadentně blyštivých interiérů kabaretu, některé výsostně stylizované divadelní scény i rekvizity (například červený akrobatický šál) ve filmu zachovává. Výsledkem je svébytný tvar na pomezí záznamu divadelního představení a „plnohodnotného“ filmu. – Uhrančivosti inscenace sice film plně nedosahuje, hlavní důvod, proč vznikl, však naplňuje. Zejména pro publikum Divadla Komedie konzervuje poetiku i energii souboru, považovaného za nejvíce vyprofilovanou pražskou scénu. Intenzívní fyzické výkony Gabriely Míčové nebo Martina Pechláta i před kamerou stvrzují jedinečné dispozice členů souboru, jejichž herecký projev i v extrémně vyhrocených situacích zůstává civilně autentický a oproštěný od teatrálnosti. – Snímek, který měl jako první český film ve stejný den premiéru v kinech i na Video on Demand (VOD), je součástí projektu, věnovaného deseti sezonám legendárního souboru. V rámci něj vznikl ještě středometrážní dokument Divadlo Komedie (2012; r. Radim Špaček) a dvanáct záznamů stěžejních představení, jež odvysílá Česká televize. – Fassbinderova hra byla zfilmována záhy po napsání pod titulem Schatten der Engel (1976, Stíny andělů; r. Daniel Schmid).

Obsah

Jednatřicetiletá pouliční šlapka Romi (zavěšená jako akrobatka na pruhu červené látky) přemýšlí o umírání a o smrti. Nestydí se, že prodává své tělo. Je to pro ni jen dobře placená mechanická práce. Jiné ženy jsou na tom podle Romi hůř, protože se pro iluzi normálně fungujícího vztahu nechají mlátit, vydírat a zneužívat zadarmo. – Romi, unavená ze shánění kunčoftů na ulici, potřetí během týdne nic nevydělala. Její machistický pasák Franz jí hrubě vyčítá, že kvůli ní bude vypadat jako loser. Umanutě ji pošle ihned zpět do práce. – Obrýlený mladík Oscar ve striptýzovém podniku hledá prostitutku pro svého šéfa, jemuž říká bohatý Žid. Potká se tam s Romi. – Pan Müller si nahrává na webkameru své nacionalistické „vize“. Obává se o osud českého národa. Má strach, že do Evropy začnou proudit „islámové“, a přemýšlí, kteří novodobí „boží bojovníci“ jim budou schopni postavit do cesty hradbu. Nechce sice vyzývat k násilí, ale namíří do kamery pistolí. – Oscar představí Romi šéfovi. Bohatý Žid poskoka před děvkou odměřeně ponižuje. Za pět tisíc je Romi ochotna udělat cokoli. – V kabaretu vystupuje v ženských šatech oblečený a nalíčený Müller (ovšem s vousem) a při své travesti show zpívá písně Hany Zagorové. – Bohatý Žid, podle nějž je toto město odsouzeno k zániku, hostí prostitutku na střeše. Namísto sexu jí vypráví o svých obchodech. Skupuje ve městě staré domy, zbourá je, postaví nové, a ty pak výhodně prodává. Je krytý, neboť se zná s primátorem, policejním ředitelem i se členy zastupitelstva. Uplyne hodina a bohatý Žid zaplatí Romi přes deset tisíc korun. – Šťastná prostitutka předá Franzovi pětitisícovku. Žárlivý pasák ji začne urážet a nutí ji, aby mu detailně popsala intimnosti, jež s bohatým Židem za takové peníze musela provádět. Rezignovaná Romi Franzovi řekne to, co chce slaboch slyšet, i když to není pravda. Zmíní se o Židově velkém penisu a potenci. Rozběsněný muž ji napadne, pak ji políbí a odejde. Zoufalá Romi spolyká plnou tubu prášků. – Dceru najde v bezvědomí její invalidní matka upoutaná na kolečkové křeslo. Otec Müller, jenž se připravuje na další vystoupení, přinutí Romi prášky vydávit. Manželé se kvůli ní pohádají. Pana Müllera nejvíce pohoršuje, že si jeho dceru dovolil odmrštit nějaký Polák a že mu Romi krade jeho punčochy a lodičky. – Oscar přinese Romi velkou dárkovou krabici od šéfa. Franz se poslíčka vyptává na potenci jeho šéfa. Dárkem jsou koktejlové šaty, šperk a drahý kožich, což ještě víc podnítí pasákovu žárlivost. Když Romi odejde za bohatým Židem, Franz se cítí ponížený. Oscar ho uklidňuje: Romina adresa bude nyní kolovat v nejlepších kruzích. Mladík přizná, že je homosexuál. Franz se mu bohorovně posmívá, avšak záhy podlehne jeho svodům. – Travesti show pana Müllera v kabaretu přeruší bohatý Žid. Pozve ho ke stolu, u něhož sedí se znechucenou Romi. Bohaty Žid ví, že je to její otec a že byl také jejím prvním „zákazníkem“. Pan Müller se nechá za peníze ponižovat. Navzdory protestům paní Müllerové přiměje boháč jejího muže vypít dva velké panáky. Když se během pokračujícího vystoupení začnou líbat Franz s Oscarem, kteří rovněž sedí v kabaretu, opilý pan Müller se na ně nenávistně oboří. Franz ho srazí k zemi, a když se pokouší zadržet odcházející zhnusenou Romi, dostane se do roztržky také s Oscarem. Ponížený mladík udeří milence lahví a pasák se zhroutí na zem. V reakci na antisemitské spílání pana Müllera bohatý Žid přemýšlí o tom, proč lidé nenávidí Židy. Poníží však jen Romi. Šokovaná šlapka se až nyní dozví, že její otec v opilosti zmrzačil matku. Bohatý Žid medituje o pravé tváři tohoto města, jež už dávno nezaručuje rovnost šancí. Když odejde, Romi si uvědomí, že ji klient zneužil jen k tomu, aby ponížil jejího otce. Bohatý Žid si totiž myslí, že lidi jako pan Müller mohou za smrt jeho předků. Zpěvák sbírá bankovky ze země a vykřikuje, že on by nejradši všechny emigranty a menšiny jednou provždy odsunul mimo Evropu. Když Romi namítne, že jí ony menšiny dobře platí, otec ji začne osahávat. Oscar ho však od ní odtrhne. Paní Müllerová manželovi nařídí jít domů a svou dceru zavrhne. Když se manželé vzdálí, Franz se probere a přizná se Romi, že má strach z toho, co se vymyká jeho kontrole. Romi miloval, když byla na dně, na její luxus však jeho city nestačí. Uplakaná prostitutka mu nabídne peníze, ležící na podlaze. Pasák je k jejímu zklamání posbírá a odejde. Oscar ho následuje. – Smutná Romi se sejde s bohatým Židem. Už nechce dál snášet vědomí, že ji všichni považují jen za věc, na níž se vykoná potřeba. Vrátí bohatému Židovi kožich i „roli“, kterou jí přidělil. Chce umřít. Protože však nemá dost sil, požádá bohatého Žida, aby jí pomohl. Muž uškrtí Romi, zavěšenou na červené látce, (viz začátek) svou šálou... -tse-

Hrají

Dana Poláková

Paní Müllerová

Martin Pechlát

Pan Müller

Martin Finger

Bohatý Žid

Anna Polcarová

prostitutka

Lenka Hejduková

prostitutka

Zuzana Frkáňová

prostitutka

Veronika Řeháková

tanečnice v kabaretu

Jana Vilímová

tanečnice v kabaretu

Michaela Mádrová

tanečnice v kabaretu

Cheryl-Uljana Kamenik /ž/

tanečnice v kabaretu

Lucie Hetfleischová

tanečnice v kabaretu

Anna Buršíčková

tanečnice v kabaretu

Helena Štěpánková

tanečnice v kabaretu

Marcela Kandračová

tanečnice v kabaretu

Štáb a tvůrci

Režie

Jan Hřebejk, Dušan David Pařízek (režie divadelní inscenace)

Pomocná režie

Tomáš Klein

Asistent režie

Boban Dedejić

Předloha

Rainer Werner Fassbinder (Der Müll, die Stadt und der Tod (1975) – divadelní hra)

Scénář

Dušan David Pařízek (adaptace scénáře a režie divadelního představení)

Dramaturgie

Kristián Suda, Matěj Stehlík (manažer vývoje)

Architekt

Milan Býček

Návrhy kostýmů

Kamila Polívková

Koordinátor kaskadérů

Luděk Jelen (kaskadérský dohled)

Producent

Čestmír Kopecký, Jaroslav Kučera (manažer realizace)

Hudba

Hudba

Ivan Acher (hudba a písně)

Nahrál

Vratislav Šrámek (piano), Ivan Acher (piano, drums, sampler, kytary), Elán, Miloš Dvořáček (percuse)

Písně

Málokdo ví (Sambario), Setkání, Neviem byť sám, En La Nokto, Unter den Linden, OMS Theme 1, různé skladby a písně

Hudba k písni

Ricardi Enrico (Málokdo ví (Sambario)), Ivan Acher (Málokdo ví (Sambario)) (hudební aranžmá), Jaromír Klempíř (Setkání), František Polák (Setkání), Ivan Acher (Setkání) (hudební aranžmá), Ján Baláž (Neviem byť sám), Ivan Acher (En La Nokto), Ivan Acher (Unter den Linden), Ivan Acher (OMS Theme 1)

Zpívá

Martin Pechlát, Jana Vébrová (vokály), Ivan Acher (zpěv a vokály)

Choreografie

Jonáš Janků (Cirqueon)

Lokace

Praha, Nové Město (Praha), Palác Lucerna (Nové Město), Václavské náměstí (Nové Město), Cabaret Carioca (Václavské náměstí), ulice Prahy (Praha)

Produkční údaje

Původní název

Odpad město smrt

Anglický název

Garbage, the City and Death

Copyright

2012

Rok výroby

2012

Premiéra

21.11.2012

Přístupnost

doporučená přístupnost od 15 let

Distribuce

Aerofilms (monopol do 31.12.2015)

Technické údaje

Formát

Widescreen

Barva

colour

Zvuk

Dolby Digital

Ocenění

Vítěz

Akce: 3. ceny české filmové kritiky

2013
Praha / Česká republika
Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
Gabriela Míčová

Nominace

Akce: 20. výroční ceny Český lev 2013 za filmovou tvorbu roku 2012

2013
Praha / Česká republika
Nejlepší režie
Jan Hřebejk

Nominace

Akce: 20. výroční ceny Český lev 2013 za filmovou tvorbu roku 2012

2013
Praha / Česká republika
Nejlepší kamera
Martin Štrba

Nominace

Akce: 20. výroční ceny Český lev 2013 za filmovou tvorbu roku 2012

2013
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarný počin
Jonáš Janků

Nominace

Akce: 20. výroční ceny Český lev 2013 za filmovou tvorbu roku 2012

2013
Praha / Česká republika
Cena filmových kritiků a teoretiků za nejlepší hraný film
Jan Hřebejk

Nominace

Akce: 3. ceny české filmové kritiky

2013
Praha / Česká republika
Nejlepší kamera
Lukáš Milota

Nominace

Akce: 20. výroční ceny Český lev 2013 za filmovou tvorbu roku 2012

2013
Praha / Česká republika
Nejlepší film
Čestmír Kopecký

Nominace

Akce: 20. výroční ceny Český lev 2013 za filmovou tvorbu roku 2012

2013
Praha / Česká republika
Nejlepší kamera
Lukáš Milota

Nominace

Akce: 20. výroční ceny Český lev 2013 za filmovou tvorbu roku 2012

2013
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarný počin
Milan Býček

Nominace

Akce: 20. výroční ceny Český lev 2013 za filmovou tvorbu roku 2012

2013
Praha / Česká republika
Vedlejší mužský herecký výkon
Martin Finger

Nominace

Akce: 3. ceny české filmové kritiky

2013
Praha / Česká republika
Nejlepší kamera
Martin Štrba

Nominace

Akce: 20. výroční ceny Český lev 2013 za filmovou tvorbu roku 2012

2013
Praha / Česká republika
Nejlepší hudba
Ivan Acher

Vítěz

Akce: 20. výroční ceny Český lev 2013 za filmovou tvorbu roku 2012

2013
Praha / Česká republika
Hlavní ženský herecký výkon
Gabriela Míčová

Nominace

Akce: 20. výroční ceny Český lev 2013 za filmovou tvorbu roku 2012

2013
Praha / Česká republika
Hlavní mužský herecký výkon
Martin Pechlát

Nominace

Akce: 3. ceny české filmové kritiky

2013
Praha / Česká republika
Nejlepší původní hudba
Ivan Acher

Nominace

Akce: 20. výroční ceny Český lev 2013 za filmovou tvorbu roku 2012

2013
Praha / Česká republika
Nejlepší scénář
Dušan David Pařízek

Nominace

Akce: 20. výroční ceny Český lev 2013 za filmovou tvorbu roku 2012

2013
Praha / Česká republika
Nejlepší střih
Vladimír Barák

Nominace

Akce: 20. výroční ceny Český lev 2013 za filmovou tvorbu roku 2012

2013
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarný počin
Kamila Polívková

Nominace

Akce: 20. výroční ceny Český lev 2013 za filmovou tvorbu roku 2012

2013
Praha / Česká republika
Cena filmových kritiků a teoretiků za nejlepší hraný film
Čestmír Kopecký