Minulost

Země původu

Česká republika

Copyright

1998

Rok výroby

1998

Premiéra

5. 11. 1998

Minutáž

95 min

Kategorie

film

Žánr

kriminální, psychologický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Minulost

Český název

Minulost

Anglický název

The Past

Anotace

Snímek scenáristy a režiséra Ivo Trajkova Minulost vznikl s charitativním cílem, získat z distribuce a z doprovodných aktivit prostředky na projekt celorepublikové počítačové komunikační sítě pro sto dvacet regionálních středisek Svazu neslyšících a nedoslýchavých v ČR. V souladu s tím napsal Trajkov příběh sluchově handicapovaného hrdiny. – Neslyšící František se dostane do vězení, protože v záchvatu vzteku a bezmoci zabil milence své partnerky Lízy. Po návratu na svobodu touží milovanou ženu najít. Nepřekonatelnou bariérou při pátrání po zmizelé ženě je však jeho handicap. Naději přinese Františkovi náhodné setkání s bývalým spoluvězněm Standou, nyní dobře situovaným podvodníkem, který mu slíbí pomoc. Místo toho jej však zaplete do finančních machinací. – Autor vypráví děj prostřednictvím důsledně subjektivního pohledu hlavní postavy, čili beze slov. Nalezl tak zcela ojedinělý stylový klíč, jenž umožňuje vnímat příběh jak slyšícím, tak neslyšícím či nedoslýchavým divákům. Tvůrčím záměrem ostatně bylo přiblížit slyšícím divákům vnímání sluchově handicapovaných osob; ve ztvárnění klaustrofobického světa zkreslených, deformovaných zvuků a nesmírně komplikované komunikace vlastně spočívá druhá, skrytější rovina „charitativního“ efektu. – Trajkov kombinuje dokumentaristickou metodu snímání (natáčení výhradně v reálu, využití neherců, syrový zrnitý obraz) s vysokou stylizací (retrospektivní vyprávění, potlačené či naopak předimenzované ruchy). Netradičním způsobem pojal také hudební složku, v níž jsou často smíchány improvizace několika hudebníků, kteří při nahrávání doprovázeli jednotlivé sekvence nezávisle na sobě. – Přestože si Trajkov místy přece jen vypomáhá „dialogem“ ve formě nejrůznějších psaných vzkazů a přestože místy používá obehrané symboly (Lízina fotografie), natočil unikátní dílko, oslovující diváka ryze filmovými prostředky. -zk-

Obsah

Neslyšící muž František vyskočí z jedoucího vlaku a prchá přes zasněžené pole. Vzpomíná na minulost... – František přistihne doma svou partnerku Lízu s milencem. V záchvatu vzteku vezme nůž a soka zabije. Z okolí domu později sleduje hemžení policistů, jimž se pak vzdá. – Na policejní stanici vnímá vyděšený František jen vlastní dech a zrychlený tlukot svého srdce. V temných zamřížovaných chodbách zahlédne Lízu, jak charakteristickým způsobem zlomí po zapálení cigarety zápalku. – U soudu je kromě Lízy přítomen Karlův jediný přítel, starý železničář Dědek. Odsouzeného odvedou v poutech. – Neslyšící muž nastoupí výkon trestu ve věznici na Borech. V zoufale přeplněné cele jej začne šikanovat jeden silák. Ale Františka ochrání spoluvězeň Standa, který tu má hlavní slovo. Muž, jenž propašoval do vězení fotografii milované Lízy, jej začne považovat za přítele. – František se vrátí na svobodu. Stále přechovává Lízin portrét. Vlakem přijede do Prahy. Jeho dům poblíž trati je však rozpadlý a opuštěný. Jsou tu ještě stopy po vraždě, a zlomená zápalka od Lízy. – Ve skrýši v komíně najde František ukrytý magnetofon s mikrofonem a nahranou kazetou. Ale baterie v přístroji jsou staré. – František vyhledá Dědka, bydlícího v odstaveném obytném vagoně. Po radostném uvítání se s ním pohádá: chce totiž najít Lízu, kterou Dědek po tragických událostech nenávidí. – Na pražském Hlavním nádraží zahlédne František mezi špinavými bezdomovci jednoho s vytetovaným nápisem „Bory“. – Na křižovatce u Anděla Františka málem srazí bývalý spoluvězeň Standa, žijící na vysoké noze. Vezme Františka do baru, kde se neslyšící muž opije. – Když se František vzpamatuje z opice, začne zařizovat rozbitý dům. S novými bateriemi zkusí zprovoznit magnetofon. Hmatem však zjistí, že z reproduktoru žádný zvuk nevychází. – František dostane od jedné známé Lízinu adresu. Na zalidněném pražském chodníku se však marně pokouší požádat někoho o pomoc při hledání dotyčné ulice. Nakonec se mu to podaří. Ale na udané adrese sídlí jen nová pobočka jakési banky. – František zabloudí do kancelářských prostor. Mladý manažer s úlisným úsměvem vyrozumí, o co neslyšícímu muži jde, a pak zvedne telefon. Místo pomoci zavolá na Františka ostrahu, která vykáže odrbaného nešťastníka ven. – Standa ve svém drahém voze navštíví Františka. Pustí v automagnetofonu jeho kazetu. Tvrdí pak příteli s pomocí mimických gest, že je tam nahraná nějaká hudba. – Standa nabídne Františkovi pomoc při pátrání po Líze: odveze přítele do psychiatrické léčebny, kde je o Líze záznam. Bez Františkova vědomí Standa sebere ze složky Lízinu fotografii před léčebnou. V záznamech najdou žižkovskou adresu Lízina rozvedeného otce. – František vyhledá otce v pavlačovém domě. Ale mužova partnerka, tlustá Cikánka, ho vyhodí. Pak chce deset tisíc za vyzrazení Líziny adresy. – František dá doma dohromady úspory, ale ty nestačí. Neslyšící muž netuší, že jej už nějakou dobu sleduje vysoký chlápek v koženém saku. – V metru na Hlavním nádraží František (sledovaný chlápkem) zahlédne Lízu (nebo ženu, která jí je podobná). Ale ta stojí na druhém perónu přes koleje. Handicapovaný muž na ni nemůže zavolat. Pokusí se vlézt do kolejiště; ostatní cestující jej zachrání před přijíždějící soupravou. Než se František dostane na druhý perón, je žena pryč. – Standa nabídne bývalému spoluvězni, aby založil firmu a aby se stal jeho obchodním partnerem. Zaplatí mu průkazové fotografie, pomůže mu vylepšit vzhled a oblečení, a na finančním úřadu za něj vyřídí formality. Tak vznikne společnost František s.r.o. – Muž dostane od Standy peníze. Hned zajde za Cikánkou a Líziným otcem. Ale jejich byt najde otevřený zdemolovaný a opuštěný. – Neslyšící muž se obrátí na policii. Příslušníci mu předloží fotografie zavražděných, dosud neidentifikovaných žen. Mezi nimi však Líza není. – Deprimovaný František doma podlehne záchvatu bezmoci. Pomůže mu z něj Standa, který mu na zdi napíše, že mu jako svému spolupracovníkovi Lízu najde. – František se Standou podepisuje jakési bankovní listiny, jimž nerozumí. Je to právě u onoho slizkého manažera, který nedávno zavolal na Františka ostrahu. – Standa s dalším kumpánem násilím přivezou do Františkova domu Lízu. Ukáže se však, že je to jiná dívka, která je Františkově lásce podobná. Mladá žena se vzteká, avšak přesto v domku zůstane. – František marně u Standy protestuje; kamarád znovu slíbí, že Lízu najde. – Podle fotografie před léčebnou František vyrozumí, že dívka byla Lízinou spolupacientkou. Nová spolubydlící se ho pokusí svést, ale František, zamilovaný do jediné ženy, ji odmítne. – Dvojice, dorozumívající se improvizovanou posunkovou řečí, se pomalu sbližuje. – Standa s dívkou a s Františkem se vyptává pasáků a prostitutek. Líza se prý mezi nimi pohybovala. Ale to František odmítne: napíše kamarádovi na papír, že Líza není děvka. Nechtěně se tak dotkne spolubydlící. – František se obrátí na centrální evidenci obyvatel. Stopa vede do Kutné Hory. Neslyšící muž zazvoní u Líziny příbuzné, ale ta ho vztekle vyhodí, jakmile pochopí, o koho Františkovi jde. – Muž se složitě s pomocí fotografií ruce „vyptává“ na Lízu v tamní hospodě. Zjistí, že mladý hospodský je její bývalý přítel. Ale ani on neví, kam žena zmizela. – Pro Františka přijede Standa a odveze ho do Prahy. Jedním z jeho kumpánů je chlápek, který Františka sledoval. – Neslyšící muž dostane od kumpánů nové doklady a luxusní byt s kanceláří pro svou firmu. Nastěhuje se tam s dívkou. – František zajde za Dědkem, který pracuje ve zchátralém depu parních lokomotiv. Ale zahlédne ho ve společnosti kriminalisty. – Dívka odvede ve starém domě Františkovu pozornost, když ho tu hledá Dědek. – V novém bytě dívka pustí na Františkovu žádost nahranou kazetu po Líze, ale odmítne mu říct, co je na ní nahráno. Zuřivě Františkovi vynadá a pak se rozpláče. – Podle poznámky na jednom z papírků, jimiž Standa komunikoval s Františkem („Božák“ a telefonní číslo), dívka zjistí předvolbu do Božího Daru. Nechá Františkovi na zrcadle vzkaz o tom, že ho Standa s kumpány podvádí. Důkazem mohou být i společné fotografie Lízy a dívky před léčebnou, jež jsou ve skutečnosti fotomontáží. – František uvidí kolem svého starého domu opět policejní hlídky. Zahlédne zavražděného Dědka na nosítkách. Nedostane se k němu, protože hlídajícímu policistovi nemůže říct, kdo je. Pak mezi detektivy pozná Standova kumpána (sledovače). – Dívka vezme Františka autem do Božího Daru. Zavede ho na tamní hřbitov. Navzdory Františkovým obavám tu není Lízin hrob; zato je od hřbitovní zdi vidět okno bytu, v němž žije Líza s novým partnerem. František pozná změněnou milenku podle toho, jak nadvakrát zlomí zápalku... – Muž si opět vybaví mučivou vzpomínku na Lízinu nevěru a zhroutí se před svou společnicí. – Zatímco se dívka se stěhuje z Františkova bytu, neslyšící muž vyskočí z jedoucího vlaku a utíká někam pryč. Dojde k řece v pohraničním pásmu. Zahodí a spálí vše, co ho spojovalo se Standou a s minulostí: novou občanku, pas, peníze i kazetu s tajemnou nahrávkou. Pak vstoupí do ledové vody, a plave ke druhému břehu... -zk-

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

David Urban

Asistent režie

Robert Bílý

Původní filmový námět

Ivo Trajkov

Scénář

Ivo Trajkov, Filip Novák (spolupráce na scénáři)

Technický scénář

Ivo Trajkov

Architekt

Radim Valak

Výtvarník

Radim Valak

Výprava

Radim Valak

Návrhy titulků

Jana Horáčková

Vedoucí výroby

Vladimír Chrenovský

Zástupce vedoucího výroby

Luboš Veselý, Aleš Novák (ČT)

Odborný poradce

Eva Březinová (znaková řeč, neslyšící a nedoslýchaví), Monika Kleisnerová (znaková řeč, neslyšící a nedoslýchaví), Magda Rosenkranzová (znaková řeč, neslyšící a nedoslýchaví), Hana Sedláčková (znaková řeč, neslyšící a nedoslýchaví)

Hudba

Hudba

Vladimír Chrenovský, Petr Kumandžas (hudební improvizace), Pavel Fajt (hudební improvizace), Madla Zimová (hudební improvizace), Ruslan Nikolajev (hudební improvizace), Václav Koubek (hudební improvizace), Leoš Čepický (hudební improvizace), Vít Nermut (hudební improvizace), Emil Viklický, Ondřej Kabrna, Radim Hladík (hudební improvizace), Štěpán Rak (hudební improvizace), Marek Bouda (hudební improvizace), Jaroslav Jeřábek (hudební improvizace), Lukas Schiske (hudební improvizace), Petr Hejný (hudební improvizace), Kateřina Křivánková (hudební improvizace), Ladislava Něrgešová (hudební improvizace)

Produkční údaje

Originální název

Minulost

Český název

Minulost

Anglický název

The Past

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

kriminální, psychologický

Země původu

Česká republika

Copyright

1998

Rok výroby

1998

Premiéra

premiéra 5. 11. 1998 /doporučená přístupnost od 12 let/ (multiplex Galaxie, Praha)

Distribuční slogan

Krimi příběh bez násilí. Drama bez konfliktu. Love story bez lásky. Minulost – film bez bariér.

Výrobce

THE WORLD CIRCLE FOUNDATION, o.p.s., ČESKÁ TELEVIZE, TS Vladimíra Štvrtni a Martina Poštulky (ČESKÁ TELEVIZE), Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR (spolupráce)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

95 min

Původní metráž

2 700 metrů

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká, anglická, německá, francouzská

Mluveno

bez dialogů

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

anglické, české

Ocenění

Nominace

Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998

1999
Praha / Česká republika
Nejlepší hudba
Vladimír Chrenovský

Vítěz

Akce: Ceny Asociace českých kameramanů, Praha

1999
Praha / Česká republika
Uznání Jaroslava Kučery
Klaus Fuxjäger
cena studentovi FAMU za expresivitu filmu

Nominace

Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998

1999
Praha / Česká republika
Nejlepší zvuk
Vladimír Chrenovský