Mír jejich duši

Amatérský soubor Paseky zkouší v horském městečku Paseky nad Jizerou Raisovy Zapadlé vlastence. – Mír jejich duši: kapitola první. Pasecký rodák Drahoslav Waldmann vypráví o pradědečkovi Ignácovi, který propil a prohrál mlýn. – Na sklonku sedmdesátých let 20. století stále vedla svou živnost v hospodě Prdek šenkýřka Marie Hloušková. Zimní nečas sem zavane poutníka. Štamgast hostu ukáže, jak se hraje zdejší stolní hra čamburína. Hostinská si mezitím zavzpomíná nad starými fotografiemi na Josefa Schovánka, někdejšího magnáta celého Pojizeří, velikého hýřila, ale také zručného řemeslníka a podnikatele. Koncem 19. století vymyslel svůj první automat na korálky a v roce 1907 začal stavět v Jiřetíně fabriku na korále. Hodně se zadlužil, ale brzy se stal milionářem. – Waldmannův dědeček Oldřich měl v Pasekách cukrářství a kramářství. – V roce 1909 začal Schovánek expedovat černé perly do Ameriky. – Oldřichova živnost šla dobře až do doby, než ho udal konkurent, že bez povolení čepuje kořalku přes ulici. Naštvaný dědeček prodal krám a peníze uložil do záložny s tím, že si brzy otevře v Jablonci pekařství. Ale válečná inflace mu plány překazila. Za zbylé úspory se rodina usadila na spáleništi, tzv. Zvonici. Konec války přivítali Pasečtí s nadšením. – Schovánek začal vyvážet růžence do Afriky. Mladý Schovánek, Hans, měl poměr s dívkou z otcových reklamních plakátů Květou, kterou válka připravila o snoubence. Skončilo to u andělíčkářky. Žena se pak dala na okultní vědy. – Drahoslavův tatínek pracoval v jiřetínské fabrice, již starý Schovánek udržel nad vodou tím, že začal vyrábět jo-jo a posléze i módní levné perly. Když majitel před válkou zemřel, propustil Hans všechny mistry, kteří neměli legitimaci SDP. Starý Waldmann přešel do Semil, kde se vyráběly hračky a společenské hry (např. Business). Za protektorátu se tu dělaly pažby ke kulometům. Když němečtí mistři narukovali, koupil Hans semilskou fabriku i s řemeslníky, které před válkou vyhnal. – Mír jejich duši: kapitola druhá. Drahoslav Waldamnn dostal v roce 1970 výpověď z práce a dlouho roznášel poštu. Později až do konce osmdesátých let obsluhoval lyžařský vlek, který Pasekám pomohl z izolace. – Sedmdesátá léta, Štědrý den. Mezi lidmi se šíří zpráva, že v odlehlé, polorozpadlé chalupě zemřela Květa. Do Pasek přijede nabubřelý tajemník okresního výboru strany Josef, Drahoslavův kamarád z dětství. Politika je však rozdělila. Když se pohlavár dozví o Květě, trvá na tom, že svého někdejšího přítele, chystajícího se jít pro mrtvolu, doprovodí. Josef na Květu, ke které si jako kluci chodili hrát a která vedla ochotnický soubor, vzpomíná s dojetím. Waldmann jen neochotně souhlasí a oba muži se vydají se sáňkami na náročnou túru do kopců. Během cesty se jim vracejí vzpomínky. – Květa za války ukrývala ruského zběha Igora. Zamilovala se do něj, ale místní Němci ho zastřelili. – Drahoslav s Josefem (notně se posilujícím alkoholem) dorazí do zchátralé chalupy. Na tajemníka dolehne tíže a on se rozpláče. Pak muži zapálí svíčky, naloží mrtvé tělo na sáně a vydají se zpátky do údolí k přistavenému pohřebnímu vozu. – Zápisy v kronice, o niž Drahoslav vzorně pečuje, jsou vedeny až do svobodného dneška. -pp-