Proměny Pražského hradu

umělecký, dokument

Typologie filmu

dokumentární

Anglický název

Prague Castle through the Ages

Minutáž

40

Země původu

Česká republika

Copyright

2004

Rok výroby

2004

Premiéra

05.04.2004

Jazyková verze

česká, anglická

Režie

Pavel Koutecký

Anotace

Jako součást velkolepé multimediální expozice Příběh Pražského hradu s podtitulem Příběh tisíciletí české státnosti, zahájené 5. dubna 2004 ve Starém královském paláci, natočil režisér a scenárista Pavel Koutecký filmový esej Proměny Pražského hradu. Navázal tak na svůj umělecký dokument o Josipu Plečnikovi Drahý mistře (1996). – Areál Hradu skýtá nepřeberné množství „artefaktů“, zachycujících tisíciletou historii tohoto místa, jeho vládců a budovatelů. Proto se tvůrci soustřeďují na klíčové etapy. Nezaznamenávají pouze historickou hodnotu památek, ale snaží se evokovat atmosféru různých období rozvoje, stagnace i devastace, naznačují proměny hodnot a myšlení. – Nápaditá kamera Stana Slušného (snímající drobné architektonické detaily, výzdobu a hradní mobiliář z nezvyklých a sugestivních pohledů), komentář (převážně tvořený citáty z dobových kronik, dopisů a prohlášení) a především původní hudba (koncipované improvizace na varhany a dobové nástroje) dodávají filmu kvality, odlišující jej od prostého dokumentu. Vše doplňují názorné 3D animace, archivní fotografie a dobové filmové úryvky. – Snímek, natočený na 35mm, je promítán v rámci výstavy a je vydán v české a anglické verzi na DVD a VHS. -kk-

Obsah

Na 3. hradním nádvoří, pod monolitem, jenž symbolizuje boj za národní svobodu, poblíž hrobů českých králů, se pod dlažbou nacházejí nejstarší památky na původní osídlení (val, opevnění). – Už v románském období se díky radikálním přestavbám stal „hrad na ostrohu“ symbolem světské i sakrální moci. Tehdy nabyla svou dnešní podobu i bazilika sv. Jiří. – Karel IV. inicioval povýšení biskupství na arcibiskupství a na místě rotundy/baziliky sv. Víta začal budovat gotickou katedrálu pod vedením Matyáše z Arrasu (východní část chóru až po triforium) a Petra Parléře (kaple a sakristie, zaklenutí chóru síťovou klenbou, jižní průčelí s věží, kaple sv. Václava, bysty v triforiu). – Sv. Jiří, rytíř a boží bojovník, střeží 3. nádvoří. – V katedrále sv. Víta byl Karel korunován českým králem novou Svatováclavskou korunou. Jako císař římský se snažil přeměnit hrad na královskou rezidenci a centrum Svaté říše římské (obnovena kapitulní knihovna, přeneseny ostatky dávných knížat a králů do katedrály, shromážděny nejvzácnější relikvie). Císař v chrámu uložil i Svatováclavskou korunu a kříž s ostatky světců a s relikvií z Kristova ukřižování. – Konec panování Lucemburků ovlivnily husitské války. Hrad byl několikrát vyloupen, stavba katedrály pozastavena. Po skončení bojů králové na Hradě několik desetiletí nesídlili. – Teprve Vladislav Jagellonský navázal na Karla IV. a s architektem Benediktem Riedem přestavěl Hrad v raně renesančním duchu. Vznikl trůnní Vladislavský sál (kroužená klenba, renesanční okno). Došlo i k přestavbě Královského paláce. – S příchodem Habsburků se nákladná obnova, nutná po rozsáhlém požáru, nadále nesla v duchu renesance. Ferdinand I. vystavěl pro manželku Annu v nově zřízené Královské zahradě letohrádek (hrající bronzová fontána, fíkovna). Přetrvával však i vliv monumentální gotiky (Stará sněmovna). Posléze přibyla v zahradě míčovna. – Ještě výraznější rozkvět přinesl Hradu nástup císaře Rudolfa II., horlivého stavitele (Španělský sál, Rudolfova galerie, Císařská konírna), podporovatele umění a vědy, sběratele a podivína. – Hrad byl místem událostí, jež vyústily v třicetiletou válku (mj. defenestrace místodržících). – Po porážce protestantských vojsk na Bílé hoře nastoupila éra „vídeňských Habsburků“ a s nimi baroko (nová výstavná jízdárna). Císařovna Marie Terezie nařídila velkorysou přestavbu a opravu Pražského hradu. – Za vlády Josefa II. byl hrad opuštěný a z velké části proměněný v kasárny. – V 19. století pod vlivem obrozeneckého hnutí vznikla Jednota pro dostavění hlavního chrámu sv. Víta. – Ve 20. století se Hrad stal sídlem prezidenta. Z popudu T.G. Masaryka došlo k rozsáhlé adaptaci zanedbaného areálu pod vedením Josipa Plečnika. Byla dokončena svatovítská katedrála (k tisícímu výročí úmrtí sv. Václava). Novou podobu získala hrobka českých králů (moderní sarkofág Karla IV.). – Po pádu demokracie Hrad „zmrtvěl“. Až prezident Václav Havel významněji pokračoval v renovaci a v rozvoji komplexu (nová oranžérie architektky Evy Jiřičné, úpravy Bořivoje Šípka, tunel v Jelením příkopu). Nyní Hrad „vyhlíží“ lepší časy nového tisíciletí... -kk-

Komentář

Josef Somr

česky

Ivan Trojan

česky

Robert Orr

anglicky

Derek Paton

anglicky

Robert Russell

anglicky

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Pavel Koutecký

Autor komentáře

Pavel Koutecký

Asistent kamery

Jan Růžička, Jiří Grus

Producent

Jan Krása

Vedoucí výroby

Jan Krása

Odborný poradce

PhDr. Klára Benešovská (vědecký tým stálé expozice), Ing. arch. Sylva Blaškovanová (vědecký tým stálé expozice), PhDr. Milena Bravermanová (vědecký tým stálé expozice), PhDr. Jan Frolík (vědecký tým stálé expozice), PhDr. Eliška Fučíková (vědecký tým stálé expozice), Mgr. Martin Halata (vědecký tým stálé expozice), ing. arch. Petr Chotěbor (vědecký tým stálé expozice), Mgr. Jana Maříková-Kubková (vědecký tým stálé expozice), ing. arch. Zdeněk Lukeš (vědecký tým stálé expozice), prom. hist. Ivan P. Muchka (vědecký tým stálé expozice), Mgr. Marek Suchý (vědecký tým stálé expozice)

Hudba

Hudba

Jaroslav Tůma (improvizace)

Nahrál

Jaroslav Tůma (varhany, varhanní positiv, cembalo, clavichord, kladívkový klavír), Alan Vitouš (bicí)

Písně

Proměny Pražského hradu

Hudba k písni

Jaroslav Tůma (Proměny Pražského hradu)

Produkční údaje

Původní název

Proměny Pražského hradu

Anglický název

Prague Castle through the Ages

Pracovní název

Hrad

Copyright

2004

Rok výroby

2004

Premiéra

05.04.2004

Nositelé copyrightu

Studio KF s. r. o.

Technické údaje

Verze

česká, anglická