Zdroj

dokument

Typologie filmu

dokumentární

Anglický název

The Source

Minutáž

75

Země původu

Česká republika

Copyright

2005

Rok výroby

2005

Premiéra

29.12.2005

Jazyková verze

česká

Režie

Martin Mareček

Scénář

Martin Mareček, Martin Skalský

Anotace

Ropný thriller s prvky tragikomedie.

Celovečerní dokument režiséra Martina Marečka Zdroj je součástí projektu Auto*Mat (předpokládaná premiéra podzim 2006), jenž sestává ze dvou dokumentárních filmů (Zdroj a Auto*Mat) a jenž je určen všem, kterým není lhostejná neutěšená situace ve stoupajících nárocích na mobilitu. – Řidič, jeden z mnoha ropných spotřebitelů, zavede tvůrce od „své“ benzinové pumpy až ke zdroji základního produktu, velké ropné baště světa na území bývalého Sovětského svazu v Ázerbájdžánu. Zde se snaží poodkrýt zákulisí ropného byznysu. Tamní státní úředníci hájí své pozice a kvůli zisku nepokrytě lžou. Jejich proslovy připomínají fráze komunistických pohlavárů. Občané se snaží vykřičet nespravedlnosti, kterých se jim od byrokratických mocipánů dostává. Ropa jim sice zajišťuje práci a zemi bohatství, ale zároveň jim bere zemědělskou půdu. Jedy a radiace zaplavují okolí a země je nekontrolovatelně drancována. Celý svět žádá „černé zlato“, a tak síla obchodu převažuje nad problémy a potřebami menšiny. Snaha politické opozice, disidentů a osvícených jedinců o změnu je zatím bezvýznamná proti síle ropných magnátů a nadnárodních korporací. – Tvůrci odhalují poměry v Ázerbájdžánu s osobním nasazením. Závěr nechávají na samotném divákovi. Možná zbytečně dlouhý dokument je průběžně dokreslen krátkými animovanými sekvencemi a několika archivními materiály.

Obsah

(Animace) Továrna chrlí auta. Každé má svého šoféra. Jeden řidič se zastaví u benzinové pumpy a tankuje. Ale odkud se nezbytná tekutina neustále bere? – Dobytek a dobývání. Ropná pole Iljičův záliv. Mezi čerpadly, ropnými jezírky a sítí zrezlého potrubí se potulují krávy. Filmaře zadrží naftař, bývalý učitel ruského jazyka a literatury. Nadšeně hovoří o historii těžby. V Baku, metropoli Ázerbájdžánu, je nejstarší naleziště světa, byl zde otevřen první ropný vrt a v roce 1949 zprovozněn první podmořský vrt (archivní záběry). – Režisér na generálním ředitelství Státní ropné společnosti diplomaticky vysvětluje svůj záměr viceprezidentovi Chošbechtu Jusifzádemu. Muž jim zajišťuje „doprovod“. – Ropná pole Govsany a Gumadasi. Ředitel Elemdar Husejnov popisuje způsob těžby ropy, jejíž největší naleziště jsou pod obytnými domy. Zdůrazňuje ohled na obyvatele. Činovník Státní ropné společnosti Aslan Askerov dohlíží na filmaře. Panoráma metropole Baku, Apšeronský poloostrov. Polovina státního rozpočtu je z ropy. – Ropná pole Surachany. Mirvari Gahramanliová, předsedkyně nezávislé odborové organizace naftařů a disidentka, hovoří o otrávené zemi, kde radiace stokrát převyšuje normy. Státní úředníci však tvrdí, že na ekologickou rovnováhu dohlížejí. – Ropná pole Bibi Ejbat. Těžař mluví o výparech ropy, jež s vodními parami zahušťují vzduch, zvyšují radiaci; těžko se zde dýchá. Farmář nechává pást krávy mezi ropným bahnem. V surovině přece není nic závadného, když se používá k léčení ve zdejších lázních Naftalan. Zástupce společnosti chválí životní prostředí. Na vše přece dohlížejí odborníci. – Disidentka vezme štáb do domu Azize Imramverdijeva, který pracuje dvacet let v Bibi Ejbatu jako kovodělník-opravář. Dostává směšný měsíční plat 23 širvanů (55 dolarů). Ale podle pohlavárů být těžařem je terno. – Předseda oficiálního odborového svazu naftařů Džahangir K. Alijev nadšeně hovoří o pracovních oděvech. Na každou práci je určitá uniforma. Opravář naproti tomu předvádí krátké nekvalitní montérky. – Disidentka hovoří o úplatkářství (Ázerbájdžán je v žebříčku korupce ze 133 zemí na osmém místě). Předseda odborů však statistiky neuznává. – Činovník sleduje, co dělníci říkají do kamery. – Největší vrt v oblasti je hluboký 2 221 metrů. – Podle Mirvari většina obyvatel žije v chudobě, zatímco bossové si budují okázalá sídla. Kovodělník má vstup do domu zkonstruován z vyřazených trubek, v nichž je radiace. – Dělníci si nestěžují. Věže pracují dvacet čtyři hodin denně. – Podle mezinárodního průzkumu žije v okolí Baku přes tři sta tisíc lidí v zamořené zóně. Zasažení radiací je podobné jako v oblasti černobylské jaderné havárie. – Kontrakty a kontroly. Filmaři si stěžují, že místní s nimi nemluví a že jsou sledováni. – Ředitel Centra pro lidská práva Eldar Zejnalov hovoří o problémech těch, kteří ropnou společnost a autoritativní klan Alijevů (rodina prezidenta je i ve vedení ropné společnosti) kritizují. – 20. října 1994 byl uzavřen kontrakt století o těžbě ropy v oblasti Kaspického moře. – Ilcham Alijev se po smrti otce Gejdara stal v roce 2003 prezidentem. Jeho zvolení prohlásili mezinárodní pozorovatelé za zfalšované. Lidé marně demonstrovali. Západ zdejší politické špičky kvůli ropě podporuje. – Součástí kontraktu je stavba nejdelšího exportního ropovodu na světě Baku-Tbilisi-Džejchan (BTC). Realizuje ho skupina korporací, řízených britskou společností BP. Stavbu podpořila Světová banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Jejich prostřednictvím přispěl na stavbu ze svých daní téměř každý. – Konference BP k desátému výročí uzavření kontraktu století. – Disidentce vadí, že miliardové investice budou splácet i její vnuci. Ředitel BP Michael Towsend však razí zásadu: co nejvíce ropy, co nejnižší náklady, maximální zisk. Spolu s tiskovou mluvčí doporučují českým filmařům, kteří chtěli natočit zařízení společnosti BP, tendenční videozáznamy. – Vesnice Pojlu, západní Ázerbájdžán. Dokumentaristé kontaktují novináře a bývalého politického vězně Džavanšira Gadimova. Starostovi jeho vesnice je 73 let. Celý život se pachtil na poli, jež mu teď bez náhrady zabrali kvůli ropovodu. Marně se dovolává svého práva. Gulzala Sajídová, zastupující vesnici Zajam, vykládá, jak úředníci záměrně ztratili původní doklady o půdě a nahradili je jinými. Před kamerou mává peticí. – Na poli starosta poukazuje na náklaďáky, které mu bez smlouvy ničí pole. Ke shromážděným obyvatelům přijíždí policie a zakazuje dokumentaristům natáčet. Místní je brání. – Ženy z vesnice Zajam chtějí, aby jejich stížnosti filmaři předali. Podle úředníků v projektu ropovodu dbali na lidská práva vyškolení odborníci. – (Animace) Policisté se s davem a filmaři tahají o kameru a o natočený materiál. – V místních novinách je zpráva o zadržení českých novinářů v Akstafinském okrese u ropovodu BTC, kteří byli propuštěni po intervenci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. – (Animace) Človíček s kazetou leze na strom, kde v koruně stromu filmový důkaz schová. – Novinář a bývalý vězeň Džavanšir je rád, že se záznam zachránil. Při jednání s českými filmaři na okresním národním výboru je však předsedou Eldarem Tatarovem vykázán. Venku muž agituje obyvatele, aby se vzbouřili. Předseda používá zkreslené informace: vybudovalo se 54 km ropovodu Akstafa, 450 vlastníků dostalo kompenzace, mají domy a auta. Paní Gulzala vášnivě rozkládá o lžích úředníků. Džavanšir obviňuje policejní režim v zemi. – Po odjezdu dokumentaristů nutili policisté v civilu vesničany, aby podepsali prohlášení, že jejich výpovědi nebyly pravdivé. Předseda obvinil Džavanšira z pašování zbraní a pokusil se vysídlit jeho rodinu. – Natočené svědectví bylo předloženo úředníkům, bankéřům a zástupcům společnosti BP. Odpovědní lidé se k němu nevyjádřili. Ropovod Baku-Tbilisi-Džejchan byl slavnostně zprovozněn 25. května 2005. – Suvenýry a suverenita. V obchodě se suvenýry prodavačka nabízí matrjošky a siluetu ropné věže ve skle. – Dokumentaristé jsou znovu u viceprezidenta společnosti. Tomu neustále zvoní „vládní linka“. – Podle disidentů lidé z ropy nic nemají; země by se prý snadno uživila pěstováním ovoce a zeleniny. Dříve se Ázerbájdžánu říkalo „zahrada Kremlu“. Prodavačka předvádí matrjošky s podobiznami prezidenta a dalších diktátorů. – Šéfredaktor zakázaného právnického časopisu Ejjub Kerimov shrnuje, že vše špatné na Kavkaze bylo, je a bude kvůli ropě; i Hitler měl zájem o zdejší ropu. V jeho kanceláři visí fotka představitele komisaře Cattaniho jako symbol boje s korupcí. – Bez ropy by svět nepodporoval dynastii Alijevů, vládnoucí diktátorským způsobem. Kdo zde kupuje ropu, investuje do zkorumpované byrokracie. – Viceprezident se sebevědomým úsměvem přeje České republice, aby mohla jejich ropu odebírat. – Světová banka uvádí dvacet osm zemí jako největší exportéry ropy. V osmnácti z nich bují korupce. – (Animace) Ozářená kráva padá na ropné pastvě k zemi. U pumpy řidič nasedá do „nakrmeného“ auta, dojede domů a jde spát… -kk-

Štáb a tvůrci

České titulky

Marina Krahulcová, Martin Skalský (překlad), Šalala Mamedová (překlad), Eldar Velijev (překlad), Elšan S. Nazarov (překlad)

Hudba

Použitá hudba

S. Paněv (Ropná symfonie)

Produkční údaje

Původní název

Zdroj

Anglický název

Source

Copyright

2005

Rok výroby

2005

Premiéra

29.12.2005

Nositelé copyrightu

Bionaut s. r. o.

Distribuce

Bionaut s. r. o. (DVD kinodistribuce)

Technické údaje

Verze

česká

Titulky

české