Manželé Kráčmerovi pracují pilně v zelinářské zahradě. Šetří na věno jediné dceři Betynce, která má vážnou známost s medikem Zdeborským. Inspirováni zprávou v novinách, rozhodnou se Kráčmerovi koupit los. Kráčmerka ho přinese domů s pláčem, protože se jí zdá, že vyhodila celý majetek. Po bezesné noci se vydá do prodejny, aby los vrátila. Je však pozdě, tah už proběhl. Znovu se vrací Kráčmerka s pláčem, tentokrát se zprávou, že vyhráli. Kráčmera jde ověřit výhru pro jistotu na loterní ředitelství. Vrací se nadšený, neboť skutečně vyhráli a to dokonce dva miliony korun. Rozhodnou se koupit činžovní dům, ale obratný realitní agent jim vnutí bývalý šlechtický palác. S vlastnictvím domu získají Kráčmerovi povinnost starat se o Mozartův pokoj. Prostí manželé se často zlobí, že jim pan Mozart nepřijde nikdy poděkovat, i když neustále uklízejí po jeho mnohých návštěvnících. Poté, co se Kráčmerům ztratí peníze a jsou nalezeny pečlivě ukryté v Kráčmerčině posteli, může si Betynka vzít Zdeborského, nyní už dostudovaného lékaře.
Tento námět byl již v českém filmu zpracován pod názvem Do panského stavu /Matka Kráčmerka I./ a V panském stavu /Matka Kráčmerka II./ (1925; režie Karel Anton). Autorství skladby Ukolébavka /Wiegenlied – Schlafe, mein Prinzchen/ bylo mnoho let mylně připisováno W. A. Mozartovi. Skutečným autorem byl německý lékař a skladatel Bernhard Flies (1770–1851), jenž ji složil na slova Friedricha Wilhelma Gottera pro divadelní hru Esther, zveřejněnou v Lipsku 1795. Český text ukolébavky „Princi můj maličký spi“ napsala slavná operní pěvkyně a také básnířka a spisovatelka Ema Destinnová.
Barbora Kráčmerová
zelinář Kráčmera, Barbořin muž
Betynka, dcera Kráčmerových
MUC. Václav Zdeborský
Pepina, neteř matky Kráčmerky
nezaměstnaný dělník Francek
hrabě Emerich Xaver Anton Rundstein
Konrád Emerich Kristián, syn hraběte
MUDr. Jahoda
zprostředkovatel realit Karel Demel
nezaměstnaný
úřednice v prodejně losů
kuchařka Stáza
švadlena
stěhovák
policejní inspektor
stěhovák
pantatínek, majitel zelinářství
zvoník v kostele
holčička
vrátný v cementárně
správce paláce
průvodce
nadlesní, strýc Zdeborského
svatební host
svatební host
Popelka Biliánová (Do panského stavu – román), Popelka Biliánová (V panském stavu – román)
Bernhard Flies (Ukolébavka /Schlafe, mein Prinzchen/)
Hudba k písni Jára Beneš
Text písně Karel Hašler
Zpívá Rolf Wanka [dab]sbor
Hudba k písni Jára Beneš
Text písně Karel Hašler
Zpívá Hana VítováRolf Wanka [dab]
Hudba k písni Bernhard Flies
Text písně Ema Destinnová
Zpívá Rolf Wanka [dab]
Zpívá sbor
Zpívá sbor
Matka Kráčmerka
Matka Kráčmerka
Mother Kráčmerka
Mutter Kráčmerka
film
hranýdistribuční
komedie
Československo
1934
1934
začátek natáčení 28. 9. 1934 (ateliéry)
konec natáčení 17. 10. 1934 (ateliéry)
datum cenzury 11/1934
vyřazení z distribuce 11/1939
datum cenzury 11/1939 (neschváleno do distribuce)
datum cenzury 11/1940 (konec povolení k promítání 31. 3. 1942)
datum cenzury 15. 6. 1942 (konec povolení k promítání 30. 6. 1943)
vyřazení z distribuce 30. 6. 1943
premiéra 9. 11. 1934 /nepřístupný mládeži/ (kina Adria /3 týdny/ a Fénix /3 týdny/, Praha)
obnovená premiéra 11/1940 /přístupný mládeži/
Podle lidového románu spisovatelky Popelky Biliánové „Do panského stavu“. Filmová adaptace „Do panského stavu“ od Popelky Biliánové. Nejlepší česká veselohra. Režie Vladimíra Slavínského. V úloze matky Kráčmerové Antonie Nedošinská.
Julius Schmitt (původní 1934), Vladimíra Socháňová (obnovená 1940)
dlouhometrážní
111 min
3 160 metrů
35mm
1:1,19
černobílý
zvukový
Tobis – Klang
česká
česky
bez titulků
české
Akce: Čestné diplomy časopisu Filmové listy
1935
Praha / Československo
Čestný diplom a vavřínový věnec Filmových listů za český nejúspěšnější film roku 1934
Julius Schmitt
udělen 1. 3. 1935
Akce: Zlatá medaile časopisu Prager Film-Kurier
1934
Praha / Československo
Zlatá medaile Prager Film-Kurieru za nejlepší český film roku 1934
Vladimír Slavínský
udělena v prosinci 1934 redakcí odborného týdeníku Prager Film-Kurier za typicky český lidový film