Matka Kráčmerka

Země původu

Československo

Copyright

1934

Rok výroby

1934

Premiéra

9. 11. 1934

Minutáž

111 min

Kategorie

film

Žánr

komedie

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Matka Kráčmerka

Český název

Matka Kráčmerka

Anglický název

Mother Kráčmerka

Souběžný protektorátní název

Mutter Kráčmerka

Obsah

Manželé Kráčmerovi pracují pilně v zelinářské zahradě. Šetří na věno jediné dceři Betynce, která má vážnou známost s medikem Zdeborským. Inspirováni zprávou v novinách, rozhodnou se Kráčmerovi koupit los. Kráčmerka ho přinese domů s pláčem, protože se jí zdá, že vyhodila celý majetek. Po bezesné noci se vydá do prodejny, aby los vrátila. Je však pozdě, tah už proběhl. Znovu se vrací Kráčmerka s pláčem, tentokrát se zprávou, že vyhráli. Kráčmera jde ověřit výhru pro jistotu na loterní ředitelství. Vrací se nadšený, neboť skutečně vyhráli a to dokonce dva miliony korun. Rozhodnou se koupit činžovní dům, ale obratný realitní agent jim vnutí bývalý šlechtický palác. S vlastnictvím domu získají Kráčmerovi povinnost starat se o Mozartův pokoj. Prostí manželé se často zlobí, že jim pan Mozart nepřijde nikdy poděkovat, i když neustále uklízejí po jeho mnohých návštěvnících. Poté, co se Kráčmerům ztratí peníze a jsou nalezeny pečlivě ukryté v Kráčmerčině posteli, může si Betynka vzít Zdeborského, nyní už dostudovaného lékaře.

Poznámka

Tento námět byl již v českém filmu zpracován pod názvem Do panského stavu /Matka Kráčmerka I./ a V panském stavu /Matka Kráčmerka II./ (1925; režie Karel Anton). Autorství skladby Ukolébavka /Wiegenlied – Schlafe, mein Prinzchen/ bylo mnoho let mylně připisováno W. A. Mozartovi. Skutečným autorem byl německý lékař a skladatel Bernhard Flies (1770–1851), jenž ji složil na slova Friedricha Wilhelma Gottera pro divadelní hru Esther, zveřejněnou v Lipsku 1795. Český text ukolébavky „Princi můj maličký spi“ napsala slavná operní pěvkyně a také básnířka a spisovatelka Ema Destinnová.

Hrají

Antonie Nedošinská

Barbora Kráčmerová

Theodor Pištěk

zelinář Kráčmera, Barbořin muž

Hana Vítová

Betynka, dcera Kráčmerových

Rolf Wanka

MUC. Václav Zdeborský

Blanka Waleská

Pepina, neteř matky Kráčmerky

Jan W. Speerger

nezaměstnaný dělník Francek

Bedřich Vrbský

hrabě Emerich Xaver Anton Rundstein

Ladislav Pešek

Konrád Emerich Kristián, syn hraběte

Richard F. Branald

MUDr. Jahoda

Pavel Demel

zprostředkovatel realit Karel Demel

Vladimír Novotný

nezaměstnaný

Věra Ferbasová

úřednice v prodejně losů

Ella Nollová

kuchařka Stáza

F. X. Mlejnek

stěhovák

Vladimír Štros

policejní inspektor

Josef Waltner

stěhovák

Antonín Marek

pantatínek, majitel zelinářství

Jan Marek

zvoník v kostele

Josef Novák

vrátný v cementárně

Ferry Seidl

správce paláce

Karel Němec

nadlesní, strýc Zdeborského

Josef Oliak

svatební host

Marie Oliaková

svatební host

Štáb a tvůrci

Asistent režie

Walter Schorsch

Předloha

Popelka Biliánová (Do panského stavu – román), Popelka Biliánová (V panském stavu – román)

Vedoucí výroby

Josef Stein

Hudba

Použitá hudba

Bernhard Flies (Ukolébavka /Schlafe, mein Prinzchen/)

Písně

Proto Bůh lásku nám do srdce dal (valčík)

Hudba k písni Jára Beneš
Text písně Karel Hašler
Zpívá Rolf Wanka [dab]sbor

Chudobná světnička (tango)

Hudba k písni Jára Beneš
Text písně Karel Hašler
Zpívá Hana VítováRolf Wanka [dab]

Ukolébavka /Princi, můj malinký, spi!/ (ukolébavka)

Hudba k písni Bernhard Flies
Text písně Ema Destinnová
Zpívá Rolf Wanka [dab]

Už mou milou do kostela vedou

Zpívá sbor

Zahradník z Bráníka

Zpívá sbor

Produkční údaje

Originální název

Matka Kráčmerka

Český název

Matka Kráčmerka

Anglický název

Mother Kráčmerka

Souběžný protektorátní název

Mutter Kráčmerka

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

komedie

Země původu

Československo

Copyright

1934

Rok výroby

1934

Produkční data

začátek natáčení 28. 9. 1934 (ateliéry)
konec natáčení 17. 10. 1934 (ateliéry)
datum cenzury 11/1934
vyřazení z distribuce 11/1939
datum cenzury 11/1939 (neschváleno do distribuce)
datum cenzury 11/1940 (konec povolení k promítání 31. 3. 1942)
datum cenzury 15. 6. 1942 (konec povolení k promítání 30. 6. 1943)
vyřazení z distribuce 30. 6. 1943

Premiéra

premiéra 9. 11. 1934 /nepřístupný mládeži/ (kina Adria /3 týdny/ a Fénix /3 týdny/, Praha)
obnovená premiéra 11/1940 /přístupný mládeži/

Distribuční slogan

Podle lidového románu spisovatelky Popelky Biliánové „Do panského stavu“. Filmová adaptace „Do panského stavu“ od Popelky Biliánové. Nejlepší česká veselohra. Režie Vladimíra Slavínského. V úloze matky Kráčmerové Antonie Nedošinská.

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Ateliéry

AB Barrandov

Distribuce

Julius Schmitt (původní 1934), Vladimíra Socháňová (obnovená 1940)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

111 min

Původní metráž

3 160 metrů

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,19

Barva

černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Tobis – Klang

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: Čestné diplomy časopisu Filmové listy

1935
Praha / Československo
Čestný diplom a vavřínový věnec Filmových listů za český nejúspěšnější film roku 1934
Julius Schmitt
udělen 1. 3. 1935

Vítěz

Akce: Zlatá medaile časopisu Prager Film-Kurier

1934
Praha / Československo
Zlatá medaile Prager Film-Kurieru za nejlepší český film roku 1934
Vladimír Slavínský
udělena v prosinci 1934 redakcí odborného týdeníku Prager Film-Kurier za typicky český lidový film