Byli jsme to my?

psychologický

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Were We Really Like This?

Minutáž

85

Země původu

Československo

Copyright

1990

Rok výroby

1990

Premiéra

01.03.1991

Jazyková verze

česká

Režie

Antonín Máša

Scénář

Antonín Máša

Anotace

Po letech nuceného mlčení se režisér Antonín Máša vrátil k hranému filmu hned dvěma projekty – snímky Skřivánčí ticho a Byli jsme to my? První vznikl těsně před rokem 1989 a druhý reflektuje marasmus normalizační společnosti s polistopadovým odstupem. Hrdiny obou snímků jsou však postavy umělců, nesoucí do značné míry autobiografické rysy. Psychologické drama Byli jsme to my? vychází z Mášovy divadelní hry, kterou inscenoval v roce 1981 ceněný filmař Evald Schorm. Protagonistou introspektivně pojatého vyprávění je unavený a nemocný divadelní režisér (výborný Leoš Suchařípa), který naráží na profesionální i mravní letargii svého hereckého souboru. Poslední Mášův film zaujme naléhavostí autorské výpovědi i vynikajícím hereckým obsazením.

Obsah

Pražský divadelní režisér Jan Jonáš, který se svým nekompromisním přístupem k umělecké práci dostává často do konfliktu se stranickými i státními autoritami, s úspěchem režíruje v Liberci Turgeněva. Jako obvykle se jeho avantgardní pojetí nesetká s pochopením ředitele divadla, a proto Jonáš dostane výpověď. Po svém návratu dostane na ulici srdeční záchvat a upadne. Lidé ho lhostejně míjejí, až se ho ujme neznámý mladík a přivolá sanitku. Po léčbě v nemocnici a pobytu v lázních je opět v Praze. Svou dceru Madlu v bytě nenajde. Od přítelkyně Alice se dozví, že jeho dcera žije s Aliciným mužem, hercem Josefem Válkem. Alice, kterou Jonáš kdysi miloval, se nastěhuje k Jonášovi. Ten přijme nabídku režírovat v Magickém divadle Othella. Už první zkouška skončí katastrofou. Herci nevkládají do inscenace všechnu svou erudici, víc se zajímají o „kšeftíky“ v televizi a rozhlase. A do Jonášovy práce neomaleně zasahuje stranická funkcionářka Jarmilka. Jonáše s obdivem přijímá jen onen neznámý mladík z ulice, který je kulisákem a pro všechny je Kandrdasem. Ale je to právě on, kdo miluje divadlo a v němž Jonáš rozpozná talent. Jonáš se nedá ve své práci odradit. Chodí za jednotlivými herci, rozmlouvá s nimi o smyslu života, divadla, vykonává za ně různé pochůzky. Při dalších zkouškách Jonáš pozoruje, že Madla, která hraje Desdemonu, se sbližuje s Kandrdasem. Posílá proto Alici za Válkem, aby se usmířili. Probíhá kostýmová zkouška. Jonášovi se podaří vybičovat herce a herečky k maximálním výkonům. Docházejí mu však síly a chce, aby ho zastoupil Kandrdas. Klesne k zemi se slovy:“Ať žije divadlo!“ Všichni mu tleskají. - Na manifestaci v listopadu 1989 lidé skandují: „Ať žijí herci!“

Poznámka

Divadelní hra Antonína Máši Noční zkouška, která byla velmi volnou předlohou tohoto filmu, měla v režii Evalda Schorma premiéru v Laterně magice 4. a 5. února 1981 a byla velmi úspěšná. Film je věnovaný památce Evalda Schorma a Pavla Juráčka.

Hrají

Leoš Suchařípa

divadelní režisér Jan Jonáš

Petr Čepek

herec Jiří Koval

Taťána Fischerová

Alice, Jonášova přítelkyně

Tereza Brodská

herečka Madla, Jonášova dcera

Ladislav Frej

herec Josef Válek, Alicin manžel

Jiřina Bohdalová

herečka a alkoholička Vendla

Jiří Zahajský

scénograf Karel

Ondřej Vetchý

kulisák Petr zvaný Kandrdas

Vítězslav Jandák

herec Karel Jaryš

Gabriela Wilhelmová

inspicientka Jarmilka, stranická funkcionářka

Václav Babka

inspicient Kábl

Miloslav Štibich

herec Kobr

Jiří Samek

ředitel oblastního divadla

Ivan Podobský

ředitel Magického divadla

Vladimír Kratina

Kandrdasův kamarád

Jan Teplý

jevištní mistr

Zdeňka Sajfertová

nápovědka

Jan Foll

novinář, Jonášův přítel

Hana Čížková

asistentka produkce

Jitka Asterová

Lída, Kovalova manželka

Dáša Neblechová

žena v tramvaji

Eva Očenášová

žena v tramvaji

Luba Skořepová

žena v tramvaji

Hana Brejchová

žena v tramvaji

Evžen Illín (herec)

muž v tramvaji

Miroslav Krejča

muž v tramvaji

Jan Řeřicha

muž v tramvaji

Petr Svárovský

muž v tramvaji

Václav Kotva

Váňuša

Jana Drbohlavová

Pěrekatovová

Bohuslav Ličman

Pěrekatov

Lenka Skopalová

divadelní herečka

Lena Birková

kostymérka

Lorna Vančurová

novinářka

Jaromír Dulava

filmový režisér

Jaromír Vaverka

rekvizitář

Jan Hraběta

muž v kupé

Jan Toušek

muž v kupé

Ema Skálová

vrátná

Kristian Hynek

kameraman

Oldřich Velen

vrátný ve filmovém studiu

Zdenek Sirový

režisér dabingu

Jiří Patočka

zaměstnanec divadla

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Josef Loučím

Asistent režie

Jarmila Kovtanová, Stanislav Rovný

Dramaturgie

Václav Šašek

Asistent kamery

Antonín Mařík

Architekt

Jiří Hlupý

Výprava

Michal Kraus, Vladimír Kvěch, Miloslav Dvořák

Návrhy kostýmů

Jan Kropáček

Vedoucí výroby

Karel Kochman

Zástupce vedoucího výroby

Eliška Sekavová, Jarmila Tomišková

Asistent vedoucího výroby

Jana Jeřábková, Zdeno Kubina

Spolupráce

Martin Malý, Barbora Kropáčková, Růžena Hejsková, Olga Rosenfelderová

Hudba

Použitá hudba

Bedřich Smetana (Hubička), Julius Fučík (Marinarella)

Nahrál

FISYO

Dirigent

Mario Klemens (FISYO)

Písně

Svítá, Ta slepička kropenatá

Hudba k písni

Jaroslav Ježek (Svítá)

Text písně

Jiří Voskovec (Svítá), Jan Werich (Svítá)

Zpívá

sbor (Svítá), sbor (Ta slepička kropenatá)

Produkční údaje

Původní název

Byli jsme to my?

Anglický název

Were We Really Like This?

Copyright

1990

Rok výroby

1990

Premiéra

01.03.1991

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Distribuce

Lucernafilm

Výrobní skupina

Miloslav Vydra

Technické údaje

Nosič

Betacam

Verze

česká

Ocenění

Vítěz

Festival: 27. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

1990
Karlovy Vary / Československo
Cena poroty