Requiem pro panenku

Země původu

Československo

Copyright

1991

Rok výroby

1991

Premiéra

6. 2. 1992

Minutáž

94 min

Kategorie

film

Žánr

drama, psychologický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Requiem pro panenku

Český název

Requiem pro panenku

Anglický název

Requiem for a Maiden

Pracovní název

Zběsilost

Anotace

Filip Renč jako scenárista a režisér v roce 1991 debutoval psychologickým dramatem inspirovaným reportáží Josefa Klímy z knihy Brutalita. Protagonistkou vyprávění je čtrnáctiletá Marika, která je z rozhodnutí soudu umístěna do ústavu sociální péče určeného pro mentálně postižené dívky. Citlivá Marika, traumatizovaná incestním otcem, do ústavu zjevně nepatří, zaměstnancům je to však lhostejné. Dívka se stává šokovanou svědkyní brutálního zacházení sadistických vychovatelek s nešťastnými chovankami... V hlavní roli působivě pojatého snímku, nesoucího charakteristické známky Renčova efektního stylu, se objevila tehdy patnáctiletá Anna Geislerová. V partu retardované Johanky, která se na hrdinku citově upne, excelovala v první ze svých velkých filmových rolí Barbora Hrzánová. Sám sobě Renč svěřil roli mladého číšníka Vikiho.

Obsah

Čtrnáctiletá Marika, kterou znásilnil vlastní otec, je v noci z rozhodnutí soudu odvezena do Ústavu sociální péče, umístěném v chátrajícím zámečku. Ke svému zděšení Marika ráno zjistí, že se ocitla v domově pro mentálně postižené dívky. Při úvodní zdravotní prohlídce lékař alkoholik potvrdí,že dívka tam nepatří.Jeho slova však nic neznamenají, personál včetně ředitele svěřené dívky ani osud Mariky nezajímá. Chovanky udržují pod prášky a zacházejí s nimi velmi necitlivě. Vychovatelka Krocová se navíc vyžívá v až sadistických trestech, Volfová projevuje lesbické sklony, dosazená komunistka se stará jen o svou cestu za synem do Ameriky. Jen vychovatelce Sukové, pravděpodobně bývalé řádové sestře, nejsou dívky lhostejné. Marika se snaží dostat z ústavu, podaří se jí utéci, ale je vrácena nazpět. Z chovanek se k ní upne retardovaná Johanka. Marika zkusí odeslat dopis, ale i ten je zadržen. A Volfová ji za to zavře do venkovní drátěné klece , kde ji nechá v dešti. Také Johanku, která projevuje Marice svou příchylnost, zavřou - do sklepa. Marika uslyší její nářek, dostane se z klece, spustí sirénu a Johanku osvobodí. Obě se ukryjí v sušárně. Když je Volfová objeví, Marika škrtne zápalkou.Hořlavina, uložená v sušárně, vybuchne a vzniknutý požár se rychle rozšíří. Marika se marně snaží pomoci ležícím chovankám, zamčeným ve 2. patře. Zahyne i Johanka, která se vydala do ohně, aby našla kamarádku Mariku. - Uplynulo pět. Marika se zastaví u zbořeniště zámečku. Strávila pět let ve vězení za žhářství, vychovatelky, odpovědné za smrt dvaceti šesti dívek, vyvázly s podmínkou. Marika na klice boudy objeví motiv slunce, který stále malovala Johanka.

Poznámka

Závěrečný titulek: „Při požáru v roce 1984 zahynulo dvacet šest chovanek ústavu. V následujícím soudním přelíčení byly vychovatelky Volfová a Procházková odsouzeny k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na jeden rok za trestný čin týrání svěřené osoby, vychovatelka Krocová na devět měsíců s podmíněným odkladem. Marika Fárová byla odsouzena za žhářství k trestu odnětí svobody na pět let nepodmíněně.“ Autor reportáže Josef Klíma později zjistil, že v případu došlo při vyšetřování k manipulacím s fakty, a vychovatelkám se dodatečně omluvil.

Hrají

Anna Geislerová

Marika Fárová

Barbora Hrzánová

chovanka Johanka

Soňa Valentová

vychovatelka Věra Volfová

Eva Holubová

vychovatelka Jiřina Krocová

Jaroslava Hanušová

vedoucí vychovatelka Procházková

Jan Schmid

ředitel ústavu

Filip Renč

číšník Viki

Věra Nováková

vychovatelka Anna Suková

Dagmar Dědková

Kubyová

Alice Dráčová

vychovatelka Zdena

Vlasta Mecnarowská

vedoucí dětského domova Burešová

Zuzana Dančiaková

chovanka Zuzana

Lenka Pekárková

chovanka Kaťuška

Alice Troblová

chovanka Péťa

Stanislav Tříska

velitel požárníků

Milan Maňák

mladý příslušník VB

Josef Drápal

řidič dodávky

Zdeněk Kulajta

starý sekáč

Hana Přikrylová

zdravotní sestra

Jana Hošková

zdravotní sestra

Lubomír Vašík

příslušník VB v Hradci

Jiří Hasík

příslušník VB v Hradci

Eva Paštěková

chovanka

Jana Bodková

chovanka

Iveta Šerkezyová

chovanka

Hana Číšková

chovanka

chovanky Ústavů sociální péče pro dospělé na Velehradě a ve Zdicích

chovanky

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Milan Maňák

Asistent režie

Otakar Cholasta, Hana Pešáková

Předloha

Josef Klíma (Brutalita – reportáž z knihy)

Scénář

Filip Renč

Dramaturg

Jan Gogola

Asistent kamery

Miroslav Makarov

Assistent architekta

Jiří Malota

Výprava

František Hladík, Ladislav Adam, Josef Vojtášek

Asistent zvuku

Ladislav Procházka

Triky

Vladimír Kýbl, Zdeněk Rozkopal

Zvláštní efekty

Jaroslav Kolman (pyrotechnik), Josef Pokorný (pyrotechnik)

Kaskadéři

Zlata Bednářová, Pavel Hulinko, Naďa Chrástová, Simona Jáklová, Jiří Kraus, Jiří Kuba, Dimo Lipitkovský, Pavel Myslík, Pavel Rubenová

Vedoucí výroby

Věra Kopecká

Zástupce vedoucího výroby

Dušan Schaffer

Odborný poradce

Olga Kurzová, Jaroslav Tomsa

Spolupráce

Petra Vyoralová (klapka), Otto Kamenský (fotograf), Peter Šutovský, David Krejčí

Hudba

Písně

Majzl polka /Byla panna, měla pána/

Hudba k písni Antonín ModrJaroslav Řídký

Produkční údaje

Originální název

Requiem pro panenku

Český název

Requiem pro panenku

Anglický název

Requiem for a Maiden

Pracovní název

Zběsilost

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama, psychologický

Země původu

Československo

Copyright

1991

Rok výroby

1991

Produkční data

konec distribučního monopolu 5. 2. 1997

Premiéra

premiéra 6. 2. 1992 /nepřístupný mládeži/

Distribuční slogan

Český film. Něha, brutalita a naděje.

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

94 min

Původní metráž

2 820 metrů

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Festival: 11. mezinárodní filmový festival Carrousel Rimouski

1993
Rimouski / Kanada
Hlavní cena za nejlepší ženský herecký výkon
Barbora Hrzánová

Vítěz

Akce: Anketa časopisu Kinorevue

1993
Praha / Česká republika
Cena diváků za nejlepší český film v premiéře od ledna 1991 do ledna 1993 – 3. místo
vyhlášena 17. 3. 1993 v pražské Viole ve čtenářské anketě

Vítěz

Festival: 11. mezinárodní filmový festival Carrousel Rimouski

1993
Rimouski / Kanada
Cena Camerio Humanitas

Vítěz

Akce: Žebříček návštěvnosti pražských kin za 1. pololetí 1991

1992
Praha / Československo
2. místo v žebříčku návštěvnosti pražských kin
v počtu 92 222 diváků

Vítěz

Akce: Žebříček návštěvnosti pražských kin za 1. pololetí 1991

1992
Praha / Československo
2. místo v tržbách
v hodnotě 1 500 000 korun

Vítěz

Akce: Cena za jihomoravskou audiovizuální tvorbu Pierot

1992
Brno / Československo
Uznání poroty
vyhlášeno brněnskou pobočkou Českého filmového a televizního svazu a Českou televizí Brno 18. 9. 1992

Vítěz

Festival: 1. festival FAMU Praha

1991
Praha / Československo
Čestné uznání za scénář

Vítěz

Akce: 6. Fórum mladého filmu Bratislava

1991
Bratislava / Československo
Nejlepší snímek v divácké anketě
spolu s filmem Obecná škola

Vítěz

Akce: 6. Fórum mladého filmu Bratislava

1991
Bratislava / Československo
Vítěz v kategorii nejlepší československý film