Líbánky

psychologický

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Honeymoon

Minutáž

98

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2013

Rok výroby

2013

Premiéra

22.08.2013

Jazyková verze

česká

Režie

Jan Hřebejk

Scénář

Petr Jarchovský

Anotace

Měl to být nejkrásnější den v jejím životě...

Známá autorská dvojice, scenárista Petr Jarchovský a režisér Jan Hřebejk, se po odmlce vrátili ke spolupráci a pod názvem Líbánky natočili třetí část volné trilogie, spojené tématem tajemství z minulosti, jež po letech zasahuje do života protagonistů a jejich rodin. Prvním dílem byla Kawasakiho růže (2009), s motivem utajované spolupráce s StB, druhým Nevinnost (2011), v níž zásadní roli hrály lež a pokrytectví. V Líbánkách dostihne při svatebním veselí čerstvé novomanžele dávná tragédie v podobě nezvaného hosta. Tím je záhadný a nesympatický muž, který tvrdí, že je bývalý ženichův spolužák. Dá novomanželům jako svatební dar urnu se svým jménem a s patnáct let starým datem úmrtí. Na Terezino přání ho Radim odveze. Jenže on se druhý den brzy ráno vrátí a řekne ženě pravdu: její muž byl kdysi v internátní škole hlavním iniciátorem krutého šikanování, jehož obětí se stal skutečný Honza Benda, zatímco on, Aleš Klíma, byl Janovým milencem. Jeho přítel tehdy neunesl ponížení a spáchal po roce sebevraždu. Šokovaná Tereza se musí postavit tváří v tvář manželovi, o jehož minulosti neměla ani potuchy. Muž se snaží různě vymlouvat, nakonec však přizná podíl na neštěstí, i když s odkazem na to, že dnes už je jiný. Žena se s ním v duchu právě složeného manželského slibu („v dobrém i zlém“) usmíří. Radimovu upřímnou lítost však zpochybňuje další akt násilí na Alešovi, byť částečně motivovaný obavou o třináctiletého syna z prvního manželství. – Tvůrci pozvolna zdůrazňují napětí v kontrastu pohodové letní atmosféry svatebních oslav a stále více prosakujících „temných tónů“, jejichž nositelem je rozporný vetřelec (s nímž si divák téměř podvědomě spojuje pocit hrozícího nebezpečí) a jež se později projeví ve dvou klíčových scénách, kdy Aleš vypráví zaskočené Tereze o minulosti a kdy dojde k zásadní debatě mezi novomanželi. Podobně jako v předcházejících titulech, i tady se Jarchovský s Hřebejkem soustřeďují na předestření zásadních morálních problémů a záměrně je relativizují. Zde například nehrotí situace do maxima, nýbrž je naopak „rozvolňují“. Nabízející se flashback s týráním mladého muže se – možná zbytečně – objeví až v samém závěru a jen nakrátko. Hřebejk se opět projevuje jako režisér dobře vybraných herců (nutno zdůraznit jeho další spolupráci s Annou Geislerovou) i jako inscenátor vesměs líbivých obrazů (zde idylické prostředí zrenovované jihočeské usedlosti obklopené rybníky). – Snímek se však až příliš opírá o zdlouhavý popis dvoudenních svatebních oslav, v němž se poněkud utápí vlastní, byť do jisté míry vyspekulovaný „smysl“ díla. Ten je naopak akcentován v chvílemi literárních dialozích i v tradičním „vyprávěcím modelu“ svatby jako katalyzátoru vztahů mezi jejími účastníky. -tbk-

Obsah

Ke kostelu přijíždí svatba. Při vystupování si třináctiletý Dominik, syn ženicha Radima z prvního manželství, rozbije brýle. Otec s ním zajde do místní Optiky. Majitel dá chlapci náhradní brýle; spravené si mají vyzvednout zítra. Zároveň si všimne Dominikova otce. Zajde do kostela na obřad. Renata, sestra těhotné nevěsty Terezy, musí kvůli plačícímu dítěti odejít a muž jde za ní. Před kostelem se s ní dá do řeči a později si svatebčany vyfotografuje na schodech. – Svatba dorazí na usedlost nevěstiných rodičů. Objeví se tu i muž z Optiky. Baví se s ženichovou matkou. Jmenuje se prý Honza Benda a zná Radima. – Tereza o něm mluví s manželem. Nevědí, kdo to je. On jim tvrdí, že ho jen Radim nepoznává. Byl prý jeho spolužák. Přinesl i svatební dar. Nevěstě je to nepříjemné, ale ze slušnosti nic nepodnikne. Terezin otec Karel před jídlem pronese veršovaný přípitek. Pak si vezme slovo Benda. Tvrdí, že Radim byl ve škole nejen jeho idol. Poznal ho prý hned, když vešel se synem do obchodu. – Nezvaný host se až příliš věnuje dětem a hraje si s nimi. – Tchán si promluví s Radimem. Stěžuje si na druhého zetě, Renatina snaživého manžela Milana, který je podle něj „jouda“. Mluví i o Terezině prvním manželství, jež brzy po svatbě zkrachovalo, což dcera těžce nesla. Dokonce se prý pokusila o sebevraždu, když spolykala prášky. On ji naštěstí včas našel. Zároveň Radima (který o této epizodě z manželčiny minulosti nevěděl), varuje: když Tereze ublíží, vyřídí si to s ním. – Zatímco po obědě chlapi hrají fotbálek, baví se Honza s oběma sestrami. Nabídne Renatě tykání, zatímco Tereze tyká od počátku. Nevěsta mu tvrdí, že si na něj Radim nepamatuje, a neshodne se s ním, když muž začne mluvit o zlu v člověku a o tom, že i Hitler měl nepochybně milující matku. – Honza přistihne ve vinném sklípku chlapce Filipa, jak trápí holčičku Johanku. Přidusí ho igelitovým pytlíkem. Kluk si pak stěžuje matce, ale Honza celou záležitost bagatelizuje jako hru a matka věří víc jemu než dítěti. Je u toho Tereza. Ta se svěří sestře, že má z nezvaného muže divný pocit a nechce ho tu. Renata konstatuje, že Benda je zjevně homosexuál a že asi byl do Radima zamilovaný. – Nevěsta naštvaně požádá Honzu, aby odešel, ale ten trvá na rozbalení svého svatebního daru. Radim s ním potom mluví o věcech z minulosti; zjevně ho opravdu zná. – Tereza o samotě vyndá z igelitové tašky mezi ostatními dary pohřební urnu. Radim ji později najde uplakanou. Na urně je jméno Jan Benda a datum úmrtí 1997. Manžel ji uklidní a prohlásí, že všechno zařídí. Zahodí urnu na vzrostlé louce a přitom se z ní vysype popel. Je už večer, když ženich přiměje Honzu, aby nastoupil do auta. Oslovuje ho jako Aleše a trvá na tom, že neví, co se kdysi stalo. Nezvaný host po hádce vystoupí a pokračuje pěšky. Radim po návratu tvrdí manželce, že ho odvezl na autobus. – Oslava zdárně pokračuje dlouho do noci. Svatebčané tančí, Milan se opije. – Když muzika a hosté odjedou, pomohou novomanželé rozzlobené Renatě uložit zdecimovaného Milana. Žena si na něj stěžuje sestře. Prý zcela podléhá jejich otci. Podle ní doslova páchne strachem a ani jejich sexuální život nestojí za nic. Tereza ji uklidňuje, že se to určitě srovná. – Nevěsta pak jde za Radimem na půdu do mansardy. Pomilují se. – Brzy ráno najde Tereza v domě Honzu (Aleše), který si povídá s předčasně probuzenou Johankou. Chce zavolat policii, ale on ji požádá, aby mu věnovala deset minut. Vypráví o minulosti. Jmenuje se Aleš Klíma a miloval Jana Bendu. Seznámili se v internátní výběrové škole v Bukovanech, kde studovali především děti prominentních filmařů. On i Jan byli jiní, a proto se stali oběťmi šikanování. Zvláště Honza, který bydlel na pokoji s Radimem a dalšími dvěma spolužáky. Právě Terezin manžel byl hlavním iniciátorem Honzova týrání a ponižování, které někdy přerůstalo do skutečného mučení a sexuálního násilí. Aleš popisuje šokované Tereze, co se v internátu tehdy dělo. Radim obdivoval herečku Nastassju Kinskou. Honza se za ni musel převlékat. Aleš se o hrůzách dozvídal od milence postupně. Byl to on, kdo to ohlásil. Jenže ve škole se aféra ututlala. On i Benda odešli a provinilci byli jen podmínečně vyloučeni. – Jan pak studoval v Praze a Aleš se vrátil do rodného Berouna. Po roce dostal Aleš dopis na rozloučenou. Jeho milenec se zabil pádem z osmého patra. Aleš dá zmíněný dopis nešťastné Tereze a odejde. – Rodina spokojeně snídá a dobírá si Milana s kocovinou. Přijde naštvaná Tereza a dá si s otcem panáka. A ne jednoho. Karel s manželkou jedou nakoupit do města a vezmou s sebou Dominika, aby si mohl vyzvednout spravené brýle. Chlapec se v krámě baví s Alešem o fotografování. Muž mu ukáže Honzovy fotky. Zavře obchod a vezme ho do svého bytu o patro výš. – Radimovi vadí, že těhotná žena moc pije. Začnou se hádat. Tereza ho obviní, že lhal, když tvrdil, že nezvaného hosta nezná. On ji přesvědčuje, že Aleš i Benda byli udavači. Nikdo je na škole neměl rád, protože se vyvyšovali a měli všechny za blbce. Když se začaly ztrácet věci, zjistilo se prý, že kradli oni a navíc byli „buzny“. A tak dostali výprask nebo baštonádu. Když Tereza dál vyčítá, on se zmíní o její sebevraždě: také mu o ní přece neřekla. Manželé se pohádají. Radim přizná, že se tehdy choval hnusně, ale tvrdí, že mu bylo sedmnáct; nyní je mu pětatřicet a změnil se. Je už někdo úplně jiný. Až teď se dozví, že se Benda zabil. Prý kvůli němu. On jí tvrdí, že nemůže „blbému buzerantovi“ všechno věřit. Tereza mu se slzami v očích přečte Honzův dopis na rozloučenou. Je to zpověď zničeného člověka, který se nedokázal vyrovnat s děsivými zážitky. Žena přizná, že po zradě prvního muže také psala podobný dopis. – Karel se ženou zjistí, že Optika je zavřená, a předpokládají, že Dominik šel napřed pěšky. – Aleš dá chlapci Honzův foťák. Ukáže mu temnou komoru a učí ho zakládat film. – Když se tchán s tchyní vrátí bez chlapce, vyrazí Radim s Milanem do města. Vniknou do bytu a zastihnou překvapeného Aleše ve vaně. Vyslýchají ho. Objeví přitom Dominikův digitální fotoaparát, který dal Alešovi místo toho Honzova. Začnou nahého muže bít a rozzuřený Radim ho ve vaně ponoří pod vodu... – Dominik v loďce na rybníku fotí starým foťákem ptáky. Ohlásí se rodině. Renata to hned volá Milanovi. Ten je v šoku, protože Radim se právě snaží dýcháním z úst do úst oživit Aleše. Ten se posléze probere. – Tereza, která usnula, po probuzení najde na louce urnu a zahodí ji ještě dál. Večer se usmíří s Radimem. Dominik je fotografuje. Radim si vybavuje scény z internátu, kde se Jan musel převlékat za Nastassju Kinskou a kde ho týrali. Má slzy v očích. Na milence vzpomíná i Aleš... -tbk-

Hrají

Anna Geislerová

nevěsta Tereza

Stanislav Majer

ženich Radim Verner

Jiří Černý

optik Aleš Klíma alias Jan Benda

Kristýna Fuitová

Renata, sestra nevěsty

Jiří Šesták

Karel, otec Terezy a Renaty

David Máj

Milan, Renatin manžel

Jana Radoičičová

Marie, matka Terezy a Renaty

Matěj Zikán

Dominik, Radimův syn

Vlastimil Dušek

Stanislav

Eva Kukučková

Ivana

Bořivoj Čermák

Filip, kluk na svatbě

Monika Svadbová

Johanka

Daniela Choderová

Filipova matka

Tadeáš Mach

Lubošek

Juraj Nvota

farář

Jiří Bosák

člen kapely Dudlajda

Miroslav Stecher

člen kapely Dudlajda

Pavel Tichovský

člen kapely Dudlajda

Václav Tupý

člen kapely Dudlajda

Zbyněk Svadba

Jiří Jenis

Jitka Benářová

Vojta Svoboda

Jan Filípek

Karolína Bednářová

Roman Nevrla

Vladislav Lepša

Milada Šnajderová

Hedvika Čermáková

Klára Machová

Kristina Konopová

Patrik Lukesch

Marie Lacinová

Jiří Hanzl

Jan Razima

Alexandr Borodin

Matěj Nedvěd

Marcel Kottek

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

David Jančar, Tomasz Wiński (režie druhého štábu)

Asistent režie

Otto Žaloudek

Dramaturgie

Jaroslav Sedláček (hlavní dramaturg ČT)

Kamera

Martin Štrba, Martin Šácha (letecké záběry)

Druhá kamera

Lukáš Milota (kamera druhého štábu)

Asistent kamery

Zdeněk Mrkvička (ostřič), Filip Halaška (steadicam), Eliška Svobodová (ostřič druhého štábu)

Architekt

Jan Kadlec, David Voborský (architekt staveb ČT)

Výprava

Jan Koděra, Kamil Najser (hlavní rekvizitář), Petr Skřivánek (rekvizitář), Jannis Katakalidis (rekvizitář)

Zvuk

Lukáš Moudrý (zvuk, záznam a mix zvuku), Robert Dufek (záznam zvuku), Peter Hilčanský (záznam zvuku), Petr Lenděl (mix zvuku), Jiří Gráf (střih zvuku), Jan Šléška (střih zvuku)

Postprodukce

Eva Pérez Lescay (koordinátor postprodukce), UPP (obraz), Vít Komrzý (producent), Ivo Marák (producent), BEEP Sound Postproduction (zvuk)

Koordinátor kaskadérů

Petr Drozda

Výkonná produkce

Tomáš Rotnágl (výkonný producent), Jaroslav Kučera (výkonný producent ČT)

Koproducent

Tomáš Rotnágl, Jan Kadlec, Tomáš Baldýnský (kreativní producent ČT), Helena Uldrichová (vedoucí FC ČT)

Produkce

Anna Freund Lima (manažer produkce K Film Plus)

Vedoucí výroby

Jiří Holan

Vedoucí produkce

Jiří Koštýř (ČT), Michaela Flenerová (vedoucí natáčení)

Zástupce vedoucího produkce

Zuzana Vrbová (ČT)

Asistent vedoucího produkce

Anna Jarchovská, Waly V. Kolman (ČT), Dagmar Civišová (K Film plus)

Spolupráce

Adéla Háková (asistentka architekta), Adam Patyk (asistent střihu), Jiří Hanzl (fotograf), Kavky Sound

Hudba

Použitá hudba

Giovanni Battista Pergolesi (Stabat Mater /X. Fac ut portem Christi mortem/)

Nahrál

Vladimír Strnad (klavír a keybords), Miroslav Linka (kytary), Petr Valášek (basklarinet), Petr Šporcl (violoncello), Aleš Březina (viola a vozembouch)

Písně

Nikdy se nevrátí pohádka mládí, La Paloma, Svítá, Život je jen náhoda, Tancuj tancuj vykrúcaj, Vínečko bílé, různé skladby a písně

Hudba k písni

Karel Vacek (Nikdy se nevrátí pohádka mládí), Sebastian de Yradier (La Paloma), Jaroslav Ježek (Svítá), Jaroslav Ježek (Život je jen náhoda), František Hřebačka-Mikulecký (Vínečko bílé)

Text písně

Karel Vacek (Nikdy se nevrátí pohádka mládí)

Lokace

Lokace

Třeboň, okolí (Třeboň), Liberec

Produkční údaje

Původní název

Líbánky

Anglický název

Honeymoon

Copyright

2013

Rok výroby

2013

Premiéra

22.08.2013

Přístupnost

přístupný mládeži

Výrobce

Fog'n'Desire Films, Česká televize (koprodukce), Filmové centrum (Česká televize), K Film plus (koprodukce), Sokol Kollár (koprodukce)

Distribuce

Falcon

Technické údaje

Formát

Widescreen

Barva

colour

Zvuk

Dolby Digital

Verze

česká

Ocenění

Vítěz

Akce: 5. ročník, slovenské národní filmové ceny udělené Slovenskou filmovou a televizní akademií – SLNKO V SIETI 2014

2014
Bratislava / Slovensko
Nejlepší kostýmy
Katarína Štrbová-Bieliková
ČR koprodukce

Nominace

Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013

2014
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli
Jiří Černý

Nominace

Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013

2014
Praha / Česká republika
Nejlepší režie
Jan Hřebejk

Nominace

Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013

2014
Praha / Česká republika
Nejlepší hudba
Aleš Březina

Nominace

Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013

2014
Praha / Česká republika
Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
Anna Geislerová

Nominace

Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013

2014
Praha / Česká republika
Nejlepší kamera
Martin Štrba

Vítěz

Festival: 48. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 2013

2013
Karlovy Vary / Česká republika
Cena za režii
Jan Hřebejk