Aferim!

Rok 1835. Hornatou krajinou v rumunském Valašsku jedou dva jezdci, starší zkušený četník Costandin a jeho mladý, poněkud naivní syn Ioniţa. Z pověření bojara Iordacha hledají jeho uprchlého cikánského otroka Carfina, který prý pána okradl i o čtyřicet tolarů. V klášteře jim místní opat nabídne pálenku. Cikán se prý může ukrývat v lese u rýžovačů zlata. Četníci vtrhnou do jejich tábora, ale chytí nepravého. Podle místního předáka tudy Carfin před pár dny prošel. – Na další cestě pomohou otec a syn popovi spravit vůz. Podle kněze jsou Cikáni, kterým se obecně říká „vrány“, na rozdíl od Židů sice lidé, ale podle Boha musejí být otroky. – Na noc se dvojice utáboří v lese. Otec filozofuje a rozpláče se nad svým údělem i nad svou nemocí (stále kašle). Vzpomíná na armádní službu. Přál by si, aby se syn dostal do vojska a stal se plukovníkem. – Ráno jedou dál. Narazí na trosky kočáru a nahé mrtvoly. Nepomohou ještě dýchajícímu těžce raněnému. Podle otce to udělali zbojníci. – V lužním lese si koupí ryby od rybáře. Dojedou je jiní četníci. Otec musí uplatit jejich velitele, aby mohli v jeho kraji splnit svůj úkol. Ten jim poradí, kde mají uprchlíka hledat. – Ve vesnici vtrhnou četníci do chatrče starého košíkáře. Napřed tu objeví uprchlého dětského otroka Tintirica a pak i Carfina. Košíkář, který otroka zapíral, marně protestuje. Ioniţa má kluka posazeného před sebou na koni a Costandin veze spoutaného muže položeného přes hřbet koně. Oba zajatci bědují. Chlapec se nechce vrátit k obchodníkovi, jemuž patří, protože ten ho týral a zabil jeho bratra. Carfin se zase obává, že ho bojar zabije. Vypráví, že musel být po vůli jeho nenasytné manželce Sultaně. Čeledín ho však udal a jemu nezbylo než utéct. Žádné peníze neukradl. Otrok vzpomíná na to, jak byl s jinými svými pány ve světě, mimo jiné i v Paříži. – Potkají kočár s tureckým boháčem. Costandin ho záměrně pošle na druhou stranu, než kam měl namířeno. Nesnáší Osmany stejně jako Rusy. – Dojedou na tržiště. Četník tu prodá Tintirica obchodníkovi, který ho chce darovat klášteru. – Na noc se cestovatelé zastaví v krčmě, kde je pořádně živo. Oba četníci popíjejí. Otec koupí synovi kurvu Zambilu, s níž si později užije i on. – Ráno má mladý kocovinu, ale pokračují v cestě. Costandin slíbí Carfinovi, za nějž se přimlouvá i jeho syn, že mu u pána pomůže. Celý život se prý snažil dodržovat zákony a řídit se spravedlností. Po návratu do bojarova sídla navštíví četník paní, kterou manžel drží ve věži. Zbitá Sultana naříká, bojí se, že ji muž pošle do kláštera, ale je ochotná vzít vinu na sebe. – Z lovu dorazí Iordache. Zaplatí četníkovi, ale žádné přímluvy nechce slyšet. Přikáže svolat poddané i „vrány“. Přede všemi včetně manželky Carfina vykastruje. Pak přikáže prodat otrokovu ženu navzdory tomu, že je to zákonem zakázano. – Četníci odjíždějí domů. Otec syna uklidňuje: svět je takový a ty budeš jednou plukovníkem... -tbk-