Scénář výpravné kostýmní detektivní komedie Wilsonov napsal uznávaný scenárista Marek Epstein na motivy povídky známého slovenského spisovatele Michala Hvoreckého. Děj filmu vychází z historické skutečnosti: kosmopolitní Bratislava se měla těsně po první světové válce nazývat Wilsonovo mesto (podle amerického prezidenta Woodrowa Wilsona) a být „svobodným městem“. A už podle autorské fikce se měla stát nikoliv součástí Československé republiky, nýbrž Spojených států. Slovenská metropole, v níž se mísí Slováci, Maďaři a Židé, se tak ve filmu ocitá ve střetu mocenských zájmů, na jejichž pozadí se odvíjí příběh několika drastických vražd. Ty vyšetřuje na pozvání Wilsonova fanatického obdivovatele, primátora Dangla detektiv z FBI Aaron Food ve spolupráci s nejistým a naivním policejním čekatelem Eisnerem. Zatímco americký specialista na okultní jevy věří, že brutální zločiny jsou dílem nekromanta, Eisner dospěje ke správnému závěru, že je za nimi člověk. Vyjde najevo, že vše inicioval s pomocí patologa Mitta policejní prezident Wittich, ve skutečnosti ovšem československý agent, jehož úkolem bylo zabránit připojení Wilsonova k USA. – Tvůrci se zcela zjevně inspirovali oblíbenými českými detektivními komediemi Oldřicha Lipského Adéla ještě nevečeřela (1977) a Tajemství hradu v Karpatech (1981). V parodické nadsázce, v níž je dostatek prostoru pro černý humor a místy i pro napětí, přichází do bizarního světa právě zaniklé rakousko-uherské monarchie samolibý a nelítostný americký hrdina, který neváhá používat i drsné metody a který kašle na politickou korektnost. Jeho spoluhráčem se stává nezkušený mladík, prožívající nejen detektivní křest, ale také první milostné vzplanutí k půvabné Šajndele Popperové, jež se málem stane další obětí zákeřného manipulátora. – V koprodukčním snímku dominují jednotlivé filmové profese, především kamera, výprava, kostýmy a hudba. – V souvislosti s premiérou vydalo nakladatelství Argo knihu Wilsonov, obsahující kromě původní Hvoreckého povídky ještě tři další spojené s Bratislavou. -tbk-
Město nad Dunajem mělo několik jmen (např. Pressburg nebo Poszony). Záhy po první světové válce však nad ním převzal patronát americký prezident Woodrow Wilson a měšťané je přezvali na Wilsonov. – V uličkách ghetta je v noci napadena žena, která se právě rozloučila s milencem. Objeví ji správce penzionu a ohlásí to na policii. Na místo činu dorazí nejistý policejní čekatel Eisner. Napadne ho tu však nějaká velká bytost, vyhodí ho do vzduchu a omráčí. – Ráno podlézavý komisař Brunner usoudí před policejním prezidentem Wittichem, že podřezaná žena, pekařova manželka Barbora Moserová, byla obětí zločinu ze žárlivosti. Vydá se s četníky zatknout pekaře, najdou ho však upečeného v peci. Wittich sdělí primátoru Danglovi, že ve městě řádí masový vrah. Primátor připravuje velkou oslavu: za deset dnů přiletí prezident Woodrow Wilson a Wilsonov bude vyhlášen čtyřicátým devátým státem Spojených států amerických. Kvůli pomoci s vraždami zavolá Bílý dům... – Do města dorazí detektiv Aaron Food z FBI, specialista na boj proti nekauzálnímu zlu, provázený černošským sluhou a šoférem Bobbym, s nímž zachází jako s otrokem. Cizinec umí česky, protože měl českou kojnou. Prohlédne si s Eisnerem místo činu a usoudí, že zločiny páchá nebezpečný nekromant. Utvrdí se v tom po návštěvě pitevny, když zjistí, že Moserová nemá jazyk. Pochopí také, že patolog Mitt zneužívá mrtvoly. – Podle Američana je třeba čekat, až bytost zaútočí znovu. Trvá na tom, aby byl jeho spolupracovníkem Eisner. – Oba muži se po informaci, že Šajndele Popperová, dcera místního boháče a radního, je posedlá, dostaví do domu Popperových. Food chce na ni použít svůj sofistikovaný vymítací přístroj, ale naštěstí včas vyjde najevo, že se dívka jen trochu předávkovala prostředkem proti migréně. Kráska se na první pohled zakouká do Eisnera, který ji už dlouho tajně zbožňuje. – Další stopa zavede detektivy do koželužny za milencem pekařovy ženy Davidem Kaiserem. Foodovi je podezřelý jeho otec. Ve sklepní sušárně kriminalisté naleznou Davida jako vysušenou kůži. Napadne je tu nekromant, srazí je a uprchne. – Primátor má plnou hlavu blížící se oslavy. Ve městě je však kvůli záhadným zločinům poprask. Policejní prezident je nespokojený s prací Fooda a jeho asistenta. Pověří komisaře Brunnera, aby kolegy tajně sledoval. – Food mučí starého Kaisera v mučírně bourbonem. – Eisner couvá jeho autem, jež neumí řídit. Vidí Šajndele s Danglem a žárlí. Dívka však nápadníka, jehož by si měla vzít, kopne do rozkroku a odjede s policistou. Když se později líbají v parku, objeví se tu nekromant a dívku unese na loďce. – V mučírně se opijí Food, Bobby i Kaiser na skřipci. Starý muž přizná, že se synem před nedávnem ukradli kvůli kůžím zvířata z vídeňské zoo. Byla mezi nimi i gorila, jejíž kůži David později vydělal. – Food oponuje Eisnerovi, který je zoufalý z dívčina únosu a který si myslí, že nekromant je ve skutečnosti člověk v gorilí kůži. – Vrcholí přípravy na oslavu, kterou chce Dangl kvůli Čechům uspíšit. Češi shodí nad Wilsonovem letáky, jež vyfotografuje Bobby a pošle fotoaparát po holubovi. – Policejní prezident osobně převezme vyšetřování. Food musí odjet. Komisař Brunner vyhodí Eisnera. Jenže za tím přijde Food; objevil stopu, která je zavede do hrobky na hřbitově. Tady najdou v rakvi pod gorilí kůží Mitta. Muž používal atropin kvůli získání síly a také chůdy. Probere se, ale vzápětí zemře. Podle Fooda patolog vraždil z donucení pro někoho jiného. Vchod do hrobky se zabouchne a dovnitř začne téct voda. Detektivové se zachrání díky sazenici rychle rostoucího bambusu, jež patřila do Foodovy výbavy a jež prorazí poklop. – Vzápětí je zatkne Brunner pro vraždu Mitta. – Mezitím primátor a městská rada čekají na letišti na Wilsonův přílet. Ten se však podle telegramu odkládá o tři roky. Dangl chce přesto vyhlásit Wilsonov jako stát Unie ještě dnes večer. – Detektivy osvobodí Bobby. Zároveň jim přizná, že je maďarským novinářem ve službách své vlády: měl zabránit Danglovu plánu. Černoch ještě prozradí Eisnerovi, že unesená Šajndele je v divadle, a zmizí. – V divadle je v plném proudu velká slavnost. Mladík dívku najde v jedné šatně u zásob dynamitu. Food na poslední chvíli zabrání výbuchu, když sirkou zajistí pekelný stroj. – Primátor před šokovaným publikem prohlásí Wilsonov za součást Československé republiky a vzápětí obviní Witticha, že ho k tomu donutil. Policejní prezident sundá přestrojení a veřejně přizná, že je kapitánem československé rozvědky; měl zabránit plánu na odloučení. Proto chtěl ve městě vzbudit paniku vraždami, k nimž přiměl Mittu. Proti jeho plánu však k výbuchu nedojde. V nastalé panice se zrádce zmocní Šajndele a ujede s ní vozem k lodi. Eisner dvojici pronásleduje na bicyklu. S pomocí revolveru od zraněného Fooda prostřelí loďku, která se potopí. Pak se vrhne do vody za kráskou navzdory tomu, že jeho předkové, rovněž policisté, se ve službě utopili. On i Šajndele se proberou v parním člunu, řízeném Foodem. Američan marně láká parťáka do Casablancy na likvidaci přemnožených zombiů. Kvido Eisner chce zůstat s milovanou Šajndele. – V divadle Dangl prohlásí Wilsonov za součást USA, avšak vzápětí dojde k mohutnému výbuchu dynamitu, když všetečný Brunner omylem vytáhne sirku z pekelného stroje. – A tak se 4. února 1919 stane Wilsonov součástí Československé republiky. – (Mezi titulky) Těhotná Šajndele sdělí manželovi, policejnímu kapitánovi Eisnerovi, že už ví, k čemu je krabička s „gumičkami“, kterou dostal od přítele Fooda. Brunner jim dělá šoféra. -tbk-
Aaron Food
Kvido Eisner
Šajndele Popperová
policejní prezident Wittich
primátor Dangl
sluha Bobby
komisař Brunner
patolog Mitt
Popper
otec Kaiser
velitel četníků
sekretář Hans
Moserová
vrátný
muž v livreji
dělník
četník
novinář
novinář
novinář
okrskový komisař
holič
David Kaiser
Krčmář
Eisnerův otec
cikánka
poslíček
monarchistický radní
monarchistický radní
židovský radní
židovský radní
slovenský radní
maďarský radní
maďarský radní
telegrafista
nekromant
Miloš Čejchan
Michal Hvorecký (Najhorší zločin vo Wilsonove – povídka ze sbírky Lovci & zberači /2001; Lovci a sběrači/)
Marek Epstein, Tomáš Mašín (spolupráce na scénáři)
Martin Štrba, Vojtěch Nedvěd (podvodní záběry)
Lukáš Teren (švenkr)
Lukáš Teren (steadicam), Zdeněk Mrkvička (ostřič), Jan Kebrdle (ostřič), Ondřej Kos (ostřič), Stanislav Valeš, Daniel Brogyantyi, Jaroslav Kostelník, Šimon Štrba
Martin Péč (zvláštní rekvizity), TRICKsfx (zbraně)
Jana Radilová, Ivo Strangmüller (zvláštní maskérské efekty), René Stejskal (zvláštní maskérské efekty), Kateřina Hornová (zvláštní maskérské efekty)
Marek Hart (design zvuku), Viktor Ekrt, Marek Hart, Viktor Ekrt (záznam zvuku), Richard Müller (záznam zvuku), Václav Flegl (záznam zvuku)
Michal Mocňák (supervize), RUR Production
Jaroslav Kučera (ČT)
Petr Bílek, Zuzana Kronerová, Ľubica Orechovská
Helena Uldrichová (ČT), Ivana Kurincová (RTVS)
Šárka Střelková, Jiří Koštýř (ČT)
Filharmonic Orchestra, Prague (Dirigent Adam Klemens), Symfonický orchestr Slovenského rozhlasu (Dirigent Adrián Kokoš), Dětský a dívčí pěvecký sbor Slovenského rozhlasu
Česká republika, zámek Mnichovo Hradiště (Česká republika), Praha (Česká republika), Jaroměř (Česká republika), Roudnice nad Labem (Česká republika), Slovensko, Bratislava (Slovensko)
Wilsonov
Wilsonov
Wilson City
Wilsonov
Wilsonovo / Nejhorší zločin ve Wilsonově
film
hranýdistribuční
historický, komedie, kriminální
Česká republika, Slovensko
2015
2015
konec distribučního monopolu 30. 9. 2017
premiéra 1. 10. 2015 /přístupné bez omezení/
Detektivní komedie s Jiřím Macháčkem a Vojtěchem Dykem v hlavních rolích.
FilmBrigade, PubRes, ČESKÁ TELEVIZE (koprodukce), Filmové centrum (ČESKÁ TELEVIZE), Rozhlas a televízia Slovenska (koprodukce), RWE (koprodukce)
Státní fond kinematografie ČR (Program podpory filmových pobídek), Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky, Audiovizuálny fond SR, Eurimages
dlouhometrážní
115 min
DCP 2-D
1:1,85
barevný
zvukový
Dolby Digital
česká
česky, slovensky, maďarsky
bez titulků
Akce: 23. výroční ceny Český lev 2016 za filmovou a televizní tvorbu roku 2015
2016
Praha / Česká republika
Nejlepší hudba
Michal Novinski
Akce: 23. výroční ceny Český lev 2016 za filmovou a televizní tvorbu roku 2015
2016
Praha / Česká republika
Nejlepší masky
Jana Radilová
Akce: 23. výroční ceny Český lev 2016 za filmovou a televizní tvorbu roku 2015
2016
Praha / Česká republika
Nejlepší kostýmy
Katarína Štrbová-Bieliková
Akce: 23. výroční ceny Český lev 2016 za filmovou a televizní tvorbu roku 2015
2016
Praha / Česká republika
Nejlepší filmová scénografie
Martin Kurel