Boží mlýny

Pamětníci z německojazyčných obcí na Šumavě zaniklých po druhé světové válce, mezi něž patří Stodůlky/Stadln, Pomezí/Gsenget, Březník/Pürstling, Paště/Waid, Knížecí Pláně/Fürstenhut, Pohoří/Buchers či Hůrka/Hurkenthal, nad dobovými fotografiemi vzpomínají na rodné domy, dávno srovnané se zemí. Vzpomínají také Češi, kteří z kraje museli naopak odejít v září 1938. Archivní záběry a fotografie dokumentují původní stav pohraničních vesnic a jejich likvidaci v druhé polovině čtyřicátých let a v letech padesátých. Animace ukazují různé etapy zániku vsí. Na posledních obrazech je vidět na místech někdejších obcí už jen prázdná krajina. – Na devastaci Šumavy se podíleli zejména vojáci, kteří její část přeměnili na cvičiště. Vznikla zde téměř neprostupná železná opona s mohutným drátěným plotem a s různými vojenskými objekty. Převaděč František Zahrádka, nositel Řádu Tomáše Garrigua Masaryka a bývalý politický vězeň, ukazuje, kudy ještě před uzavřením hranic převáděl emigranty. Major Československé lidové armády Miroslav Mayer vypráví o službě u Pohraniční stráže, přičemž zlehčuje tragické události. Jeho komentář je kontrován výpovědí starosty Prášil Libora Sedláčka, také bývalého pohraničníka, stejně jako instruktážními filmy, archivními záběry a drastickými fotografiemi zavražděných obětí. Dobové dokumenty popisují koridory v železné oponě, jež používala československá rozvědka k pronikání na rakouské či německé území. – Inscenovaná část předvádí dvě epizody z doby komunistického režimu. První je případ dezertéra Čepka, který po sovětské okupaci v roce 1968 při hlídce se samopalem v ruce přinutil kolegu, aby mu umožnil přechod přes hranici. Pak mu však neuváženě vrátil zbraň a pohraničník Čepka už na německém území zastřelil. Druhá epizoda zprosředkovává drastickou událost, kdy na příkaz velitele četa vojáků vyrabovala hrobku, vytáhla z ní mrtvoly, okradla je, tancovala s nimi a pak je u zdi rozstřílela. Tento případ popsal skladatel Jaroslav Jeroným Neduha v knize Boží mlýny. Podle něj všichni zúčastnění pohraničníci do roka zahynuli záhadnou smrtí. – Výpovědi doplňuje také pohled z druhé strany hranic. Přinášejí ho emigranti dokumentarista Václav Reischl a hudebník Tomáš Lom, který kousek od hranic ve Steinlohe provozuje rekreační zařízení pro hudebníky a v přírodě hraje na kontrabas skladby Johanna Sebastiana Bacha. -tbk-