Evangelium podle Brabence

Země původu

Česká republika

Copyright

2015

Rok výroby

2015

Premiéra

9. 7. 2015

Minutáž

90 min

Kategorie

film

Žánr

dokument

Typologie

dokumentárnídlouhometrážní

Originální název

Evangelium podle Brabence

Český název

Evangelium podle Brabence

Anglický název

The Gospel According to Brabenec

Anotace

Filmový dialog Evangelium podle Brabence je filmovým pokračováním stejnojmenné knihy rozhovorů renomované novinářky a uznávané specialistky na interview Renaty Kalenské (nar. 1974) a zahradníka, nedostudovaného teologa, muzikanta a literáta Vratislava Brabence (nar. 1943), kterou vydalo nakladatelství Torst v roce 2010. S protagonisty souznící režisér Miroslav Janek volně poskládal neformální diskuse, probíhající v důvěrném duchu přátelství obou aktérů, a doplnil je obrazovými impresemi (záběry krajiny, inscenovaná „zátiší“), črty ze života ptáků (zvl. mytologických havranů, reprezentujících tajemno v přírodě, a „doprovázejících“ člověka na druhý břeh), keřů a stromů, bohatým soundtrackem, nemnoha archivy, Brabencovými texty nebo básněmi spřízněného Ivana Magora Jirouse. Film stejně jako dialog nemá pevnou strukturu, nepracuje s fakty, s chronologickými biografickými daty (jediné konkrétní body jsou letopočty uvěznění a emigrace) ani se vzpomínkami pamětníků. Agilní novinářka spontánně nadhazuje parťákovi otázky z volně přicházejících témat, na něž Brabenec pohotově reaguje. Jeho odpovědi jsou pronášeny živou řečí, směřující tu k lyričnosti a filozofickému rozjímání, tu ke strohému soudu či k sebeironii. Natáčelo se na silničním odpočívadle u mikulovské benzínky (kde při vzniku podkladů pro knihu dvojice uvízla s rozbitým autem) a na kopci Zebín u Valdic, menší část tvoří dotáčky s přáteli (u Jankových na zahradě, v ateliéru malíře Jiřího Vovese, u basové kytaristky Evy Turnové) a v oblíbených hospodách, kde se film „nastřeloval“. Portrét netuctové osobnosti s jasnými neměnnými názory, držící se stále určitých hodnot, rockerského barda a básníka, jenž se často inspiruje v bibli a v přírodě, odkrývá Brabencův mnohovrstevnatý mentální svět, jeho charisma a schopnost vhledu do skrytých stránek přítomnosti (např. rozpory mezi civilizací a přírodními zákonitostmi nebo rozmáhající se komercí a podstatou lidského bytí). – Snímek, jehož předpremiéra proběhla v říjnu 2014 na MFDF v Jihlavě, je určený pro zasvěceného diváka, neznalá širší veřejnost se v „příběhu“ myšlenek bez znalosti souvislostí pravděpodobně trochu ztratí. – Vratislav Brabenec v nedávné minulosti hrál v pohádce Kovář z Podlesí (2013; r. Pavel Göbl) a v psychologickém filmu Odborný dohled nad východem slunce (2014; r. Pavel Göbl). -kk-

Obsah

Vráťa Brabenec, v současnosti lídr kapely The Plastic People of the Universe, byl v roce 1976 během politicky motivovaného zátahu s dalšími undergroundovými muzikanty zatčen. Strávil osm měsíců ve vazbě. – Poblíž obce Valdice s neblaze proslulým kriminálem Vráťa namáhavě stoupá v doprovodu Renaty Kalenské na čedičový kopec Zebín s kaplí sv. Máří Magdaleny. Během zastávek klábosí. – Na silničním odpočívadle poblíž Mikulova dvojice, zásobená lahvičkami alkoholu z Duty Free Shopu, konverzuje o záludnostech překonávání hranic. Vráťa vzpomene na exil, kam odjel z Hlavního nádraží. Byl donucen zříct se občanství a emigrovat ve třiceti devíti letech po vykonstruovaném obvinění a po podepsání Charty 77 (přes Rakousko putoval do Kanady, odkud se v roce 1997 definitivně vrátil do vlasti). Posléze dvojice polemizuje o pojmu štěstí, o „důležitostech“ a o lese, ve kterém Vráťa spatřuje věčnost. Příroda by si podle něho vystačila bez lidí. – Nad mraveništěm Vráťa obdivuje „brabenčí dálnici“. U Janků na zahradě okomentuje mšice na bezinkovém keři a hovoří o hédonistických kormoránech. Skrze objektiv kamery, s níž Janek kdysi natáčel, „pohlédnou“ do minulosti (Václav Havel ve filmu, odehrávajícím se v katakombách na Vyšehradě; Mejla Hlavsa). – Pro Brabence je největší bolestí v životě, když ho nějací lidé zklamou, nicméně se naučil odpouštět. Komunisty ignoruje, neboť v každé společnosti jsou vždycky nějací kreténi. – Malíř Jiří Voves kreslí cyklus o paměti a řádu havranů. Brabenec hodnotí chování těchto ptáků, kteří prý přinášejí moudrost. Je jimi, stejně jako přírodou vůbec, fascinován. Poslouchat hlasy ptáků považuje za důležité. – Renata Kalenská, léta publikující rozhovory s významnými českými osobnostmi, zmiňuje pro ni nepřijatelné výroky, se kterými se setkala (Jan Fišer). Dál s Vráťou mluví o vzpomínkách z dětství, o současných dětech a o chápání současného světa. Vráťa zdůrazňuje, že píše na psacím stroji, protože ten nemůže být „zavirovaný“. – Z úbočí kopce pozoruje pár vězení, zřízené z bývalého kláštera. Vráťa zmíní, že je rád starý, protože nemusí chodit do práce. – U Janků zasvěcuje zahradník Brabenec režisérovu manželku Toničku do zásad průřezu keřů a stromů. – Vráťovi je fajn, když si čte knížky nebo když si jde zahrát muziku. Podmínkou je, že pak musí dojít domů... – Vráťa tahá z kapsy texty svých básní a cituje z dopisu pro třiatřicetiletou dceru Nikolu, žijící v Kanadě. – Na odpočívadle přibývají vypité lahvičky. Vráťa zavzpomíná na nezvanou návštěvu estébáků se samopaly, kteří ho „přemlouvali“, aby se vystěhoval. Dnes prý bývalí estébáci podávají stížnosti ve Štrasburku. – Na dohled od kapličky posedávající znavený Vráťa už nechce pokračovat ve výšlapu. Vzpomíná na Magora, kterého ve snu odvedl na věčnost. – Muzikantka Eva Turnová zkouší namalovat Brabencův portrét. Hovoří o lidských ambicích. Nakonec žena obraz zamaluje „špenátovou“ barvou. – U frekventované silnice Renata s Vráťou přemítají o Bohu. Muž radí: nestarej se o Boha, on se o tebe taky nestará. – Novinářka parťáka láká k dokončení výstupu na Zebín nabídkou, že si nahoře odhalí prsa. – Náhodný kolemjdoucí kamarád Vráťu „dotáhne“ ke kapli. Renata přizná, že ve věznici u úpatí její otec dělal bachaře. Posléze si tam odseděl polovinu pětiletého trestu za zneužití pravomoci veřejného činitele... -kk-

Poznámka

POUŽITÉ ILUSTRACE: Bilder Atlas für Zoologie der Vögel (1898, Bibliographishes Institut Leipzig und Wien. AUTOŘI POUŽITÝCH BÁSNÍ: Vratislav Brabenec, Ivan Martin Jirous. VÝŇATKY Z FILMŮ: Inventura (1979; r. Tomáš Liška, Vratislav Brabenec); Ivan Martin Jirous recituje (1990; r. Eva Tomková).

Účinkují

Mikuláš Kalenský

Jiří Voves

Václav Doubic

Miroslav Janek

neuveden

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Renata Kalenská (inspirace)

Předloha

Vratislav Brabenec (Evangelium podle Brabence /Torst, Praha 2010/ – kniha rozhovorů )

Střih

Tonička Janková, Pavel Sedlák (střih záznamu)

Výkonná produkce

Tereza Horská, Lenka Neužilová Stárková (Hypermarket Film), Veronika Slámová (ČT)

Producent

Vít Klusák, Filip Remunda (Hypermarket Film), Petr Kubica (kreativní producent ČT)

Vedoucí produkce

Barbora Bernardová (ČT)

Spolupráce

Magdaléna Rajčanová (rešerše archivních filmů)

Hudba

Písně

Dechovka I – Dechovka II, Etarna/K Denici mluví Dryáda, Pan K. Mejla Hlavsa, Ach, líně, líně..., Jó-to se ti to spí, Návody, návnady a čáry, Začni u stromu, Tys nás zabil..., Nahota, Highway 401, různé skladby a písně

Lokace

Mikulov, Travel Free Shop (Mikulov), Praha, Vršovice (Praha), restaurace U pštrosa (Vršovice), Café V lese (Vršovice), Horní Počernice (Praha), hospoda Na Radosti (Horní Počernice)

Produkční údaje

Originální název

Evangelium podle Brabence

Anglický název

The Gospel According to Brabenec

Kategorie

film

Typologie

dokumentární

Žánr

dokument

Země původu

Česká republika

Copyright

2015

Rok výroby

2015

Premiéra

9. 7. 2015

Distribuční slogan

Groteskní příběh věčného rebela Vráti Brabence, saxofonisty legendárních The Plastic People of the Universe.

Distribuce

Aerofilms (monopol do 31. 12. 2016)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

90 min

Verze

česká

Titulky

bez titulků

Ocenění

Nominace

Akce: 23. výroční ceny Český lev 2016 za filmovou a televizní tvorbu roku 2015

2016
Praha / Česká republika
Nejlepší dokument
Miroslav Janek

Vítěz

Akce: TRILOBIT Beroun 2016, ceny Českého fimového a televizního svazu

2016
Beroun / Česká republika
Cena poroty
Miroslav Janek