Mánes na vodě

Země původu

Česká republika

Copyright

2015

Rok výroby

2015

Premiéra

2. 9. 2015

Minutáž

52 min

Kategorie

film

Žánr

dokument

Typologie

dokumentárnídistribučnístředometrážní

Originální název

Mánes na vodě

Český název

Mánes na vodě

Anglický název

Manes at the Waterfront

Pracovní název

Mánes na nábřeží

Anotace

Středometrážní snímek Vladimíra Škultétyho Mánes na vodě, kombinující časosběrné natáčení (zachycující rekonstrukci budovy Mánesa) s odbornými komentáři a rešeršemi z nejrůznějších archivů, překračuje klasický formát didaktické historiografie. Slavná funkcionalistická stavba Mánes od architekta Otakara Novotného, jeden ze symbolů Prahy, klín mezi břehem a vodou, mezi pevnou tradicí a tekutou modernitou, tu slouží jako příhodný zdroj dialogu minulosti se současností. Jeho dějiny, bohaté na společenské a kulturní transformace, jsou reprezentovány v obsáhlém sociálním rozměru. Zainteresovaní účastníci, umělci i odborníci vedou diskusi, jež se neomezuje na současný problematický stav, ale spěje k obšírnějšímu promýšlení neuspokojivé situace polistopadové kultury. – Film je pojatý jako dokumentární esej, jehož forma reflektuje heterogenní architekturu Mánesa. Budova nad řekou se stává jakýmsi „imaginárním muzeem“ (André Malraux), nabízejícím průzkum dějin na základě nesourodých vrstev, zasazených do funkčního celku. -xb-

Obsah

Mezi léty 1928–30 probíhá s podporou průmyslu, státní správy a společenských elit stavba Mánesu, budovy postavené ve funkcionalistickém slohu architektem Otakarem Novotným (1880–1959), na místě bývalých Šítkovských mlýnů. Provedení domu spojujícího Masarykovo nábřeží a Slovanský ostrov bylo iniciováno a finančně výhradně zaštítěno Spolkem výtvarných umělců Mánes (SVU Mánes), založeným roku 1887. Multifunkční prostor propojoval tradici a avantgardu. Ve 30. letech zde vystavovali vedle umělců jako Toyen či Emil Filla také Pablo Picasso, Salvador Dalí anebo Max Ernst. Československá umělecká tvorba prostřednictvím SVU Mánes navázala nejen mezioborový dialog, nýbrž byla i pevně začleněna do mezinárodní scény, stala se aktivní součástí vzkvétajících modernistických hnutí v Evropě. Za protektorátu Mánes nahrazoval funkci zavřených vysokých škol. Výstavní dramaturgie přitom nebyla příliš ovlivněna nacistickou ideologií. Po únorovém převratu 1948 perzekuce SVU Mánes nakonec vedla k oficiálnímu rozpuštění spolku v roce 1956 a nad objektem přebral kontrolu Svaz československých výtvarných umělců (SČVU). Výstavní a edukační činnost byla poplatná ideologii socialistického realismu, umění lidu a pro lid. Politické uvolnění v druhé polovině 60. let umožnilo v krátkém časovém horizontu navrátit do Mánesa kritického ducha; probíhaly tu plodné diskuze o soudobém umění a o umělecké svobodě. Výstavy vybočovaly z rigidní propagandy. Vpád vojsk Varšavské smlouvy znamenal návrat k socialistické ideologii, byť normalizace přinesla formalizované ústupky v podobě kontrolovaných avantgard: státního surrealismu, kubismu a jiných „náhražek“. Během let 1975–84 prochází budova výraznou rekonstrukcí, při níž se bohužel projevily těžkopádné prvky normalizace. Zatímco za socialismu byl Mánes nechvalně známý tím, že zde zasedaly kádrové výtvarné komise, za sametové revoluce se etabluje na informační centrum demokratických změn. Následná restituce proti sobě postavila legálního nástupce, tj. SČVU, nyní Nadaci českého výtvarného umění (NČVU), a historického nárokovatele, SVU Mánes. Táhlý soudní spor byl ukončen roku 2004 v neprospěch spolku a NČVU se stává právoplatným majitelem budovy. Navzdory nadějnému programu výstavní činnost v Mánesu za liberálního tržního systému postupně upadala, převážně kvůli nedostatku provozního kapitálu. Havarijní stav spodní části budovy si navíc vyžádal nákladnou rekonstrukci základů v roce 1996, která zabránila stržení Mánesa při povodních roku 2002 a 2013. Následky velké vody odstartovaly nejrozsáhlejší rekonstrukci domu od 70. let. Uskutečnila se v letech 2012–2015 a měla navrátit budovu do co možná nejpůvodnější podoby z 30. let. Finanční náročnost si vyžádala vstup soukromých podnikatelských subjektů do rady NČVU i zastavení Mánesa bankám a stavební společnosti. Ve výsledku zdárně zrekonstruovaná budova se po roce 2015 stále potýká s vysokými úvěrovými závazky a se stagnujícím programem. Tato skutečnost je dlouhodobě předmětem protestů SVU Mánes, jenž přesunul své aktivity do galerie Diamant (kubistický dům ve Spálené ulici), stejně jako spontánně vzniklé iniciativy Mánes umělcům, později reorganizované do platformy Skutek. Mánes sice stále „pluje na vodě“, jeho budoucnost je však nejistá... -xb-

Poznámka

ARCHIVNÍ FOTOGRAFIE: Stavebně-historický průzkum Josefa Holečka, Petra Štoncnera a Jana Freiburga; Archiv hlavního města Prahy; soukromý archiv Magdaleny Bláhové. ARCHIVNÍ MATERIÁLY: archivní filmové a fotografické materiály ze sbírek ČT, Originální videojournál, Krátký film, archiv Tomáše Novotného, Soukromá filmová historie Jana Šikla, NFA. POUŽITÉ CITACE Z PUBLIKACÍ: Jindřich Chalupecký: Smysl moderního umění (1944, Umělecká beseda, Praha); Otakar Novotný: Budova Mánesa (1928, UMPRUM, Praha); Otakar Novotný: Historie vlastního domu Mánesa (1944, UMPRUM, Praha). VÝŇATKY Z FILMŮ: Pražské blues (1963; r. Georgis Skalenakis), Pan Habětín odchází (1956; r. Václav Gajer), Falešná kočička (1937; r. Vladimír Slavínský), Cácorka (1935; r. Jan Svoboda), Iluze (1969; r. Chhuk Meng Chhasan), Tisíc za jednu noc (1933; r. Jaroslav Svára), Kulový blesk (1979, r. Ladislav Smoljak, Zdeněk Podskalský), Když valčík zní (1929; r. Oldřich Kmínek), Diagnosa X (1933; r. Leo Marten), Haničko, co s tebou bude? (1927; r. Nikolaj Larin), Letiště nepřijímá (1959; r. Čeněk Duba), Prodloužený čas (1984; r. Jaromil Jireš), Irčin románek I. (1921; r. Václav Binovec), Návrat domů (1948; r. Martin Frič), Tribunál (1969; r. Jaromil Jireš), Pupendo (2003; r. Jan Hřebejk).

Účinkují

Jiří Kotalík

Martin Pavala

Milan Bufka

Rostislav Švácha

Evžen Sacher

Rostislav Koryčánek

Michael Rittstein

Vlasta Čiháková-Noshiro

Josef Holeček

Adam Gebrian

Petr Kuthan

Leoš Válka

Štáb a tvůrci

Kamera

Gašper Šnuderl, Vojtěch Filčev (sběrné natáčení), Václav Fronk (sběrné natáčení), Martin Huleja (sběrné natáčení), Marek Brožek (sběrné natáčení), Ferdinand Mazúrek (sběrné natáčení), Dalibor Fencl (sběrné natáčení), Vavřinec Menšl (sběrné natáčení), Jan Kebrdle (sběrné natáčení), Tomáš Jelínek (sběrné natáčení), David Chvála (sběrné natáčení), Črt Brajnik (sběrné natáčení), Vladimír Škultéty (sběrné natáčení), Pavel Eiselt (časosběrné natáčení), Jan Gregor (časosběrné natáčení), Jan Peml (časosběrné natáčení), Jakub Sýkora (časosběrné natáčení), Tomáš Klein (letecké záběry), Tomáš Merta (letecké záběry), Martin Jůza (animace)

Asistent kamery

Jan Gregor (steadicam)

Výtvarník

Martin Jůza (grafická supervize)

Zvuk

Jan Štindl (záznam), Veronika Bartošová (záznam), Matouš Sýs (záznam), Lukáš Kosek (záznam), Vít Jíra (záznam), Jiří Gráf (záznam), Jan Štindl (postprodukce)

Animace

Martin Jůza

Výkonná produkce

Petr Koza (Bio Art Production), Jiří Merunka (ČT)

Producent

Petr Koza, Ivo Krátký, Ondřej Šrámek (kreativní producent ČT)

Vedoucí produkce

Alexej Guha (ČT)

Spolupráce

Petr Záruba (rešerše archivních materiálů), Jan Šípek (rešerše archivních materiálů), Martin Zoul (rešerše archivních materiálů), Daniela Uhrová (asistentka produkce), Jan Hromádko, Zuzana Staregová, Jan Školník, Hana Sládková, Martin Frank, Gabriela Ouředníčková, Barbora Kinkalová

Hudba

Lokace

Praha, Nové Město (Praha), galerie Mánes (Nové Město), galerie Diamant (Nové Město), Jiráskův most (Nové Město), Masarykovo nábřeží (Nové Město), Malá Strana (Praha), Janáčkovo nábřeží (Malá Strana), Most Legií (Malá Strana), Staré Město (Praha), Střelecký ostrov (Staré Město)

Produkční údaje

Originální název

Mánes na vodě

Český název

Mánes na vodě

Anglický název

Manes at the Waterfront

Pracovní název

Mánes na nábřeží

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

dokument

Země původu

Česká republika

Copyright

2015

Rok výroby

2015

Premiéra

premiéra 2. 9. 2015 /přístupné bez omezení/

Distribuční slogan

Spolková budova Mánes jako svědek kulturních a společenských proměn v proudu času.

Distribuce

Pegasfilm

Technické údaje

Délka

středometrážní

Minutáž

52 min

Distribuční nosič

DVD, MP4, BRD

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Dolby Digital, digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků