Felvidék – Horní země

dokument

Typologie filmu

dokumentární

Délka

dlouhometrážní

Anglický název

Felvidek – Caught in Between

Minutáž

75 min

Země původu

Slovensko, Česká republika

Copyright

2014

Rok výroby

2014

Premiéra

16.10.2014

Režie

Vladislava Plančíková

Anotace

Celovečerní autorský debut Vladislavy Plančíkové, biografický animovaný dokument Felvidék – Horná zem, vznikl v rámci workshopu Archidoc – La Fémis a workshopu DOK.incubator ve slovensko-české koprodukci. V české distribuci měl premiéru jako součást přehlídky Současný slovenský film 2014. Zaměřuje se na problematiku „slovensko-maďarské otázky“, která dodnes vyvolává silné emoce. Námět si autorka zvolila v návaznosti na hledání rodinných kořenů a snahy o naplnění dávného slibu. Zpovídá jak rodinné příslušníky, tak i další pamětníky, poznamenané přesídlováním v době poválečného Československa. Významným pomocníkem jí byl podrobný deník Maďara Ivana Samarjaye a literatura na dané téma. Do filmu jsou vkládány hravé animační prvky, jež vyprávění významově ozvláštňují a částečně odlehčují vážnou atmosféru. Autorka dále vsadila na práci s velkými detaily; ty spolu s hudebním doprovodem podtrhují všudypřítomné rozjitřené pocity. Dění je doloženo rodinnými fotografiemi a památkami i archivními záznamy historických událostí. Na základě poválečných politických rozhodnutí o národnostních otázkách se s lidmi manipulovalo jako s figurkami při šachové partii. Pro pamětníky je ovšem poválečné přesídlení stále živou záležitostí. Režisérka se dále zabývá hledáním vlastní identity a tím, co pro jedince znamená rodná zem. – Názvem Felvidék – Horná zem se označovala severní část Rakouska-Uherska, tzv. Horní Uhry. Tehdy se kryla s územím sousedních států Slovenska, Maďarska a Ukrajiny. Dnes již Felvidék neexistuje. – Snímek byl nominován na cenu Pavla Kouteckého za nejosobitější dokumentární počin, dále byl nominován na cenu za nejlepší český a zahraniční dokument (v sekci Mezi moři) a za nejlepší debut (v sekci První světla) na MFDF v Jihlavě. V Maďarsku získal Hlavní cenu na MFDF v Budapešti. Je věnován všem, kteří dodržují svoje sliby… -mh-

Obsah

Vladislava Plančíková se zajímala, jak se babička (otcova matka) dostala z Maďarska na Slovensko a proč. Stará žena během vyprávění zmíní dávný slib, daný rodičům, kteří kdysi opustili Maďarsko, přivézt na jejich hrob hrst půdy z maďarského Komlóše. – Vladislava se narodila do smíšené slovensko-maďarské rodiny. Její matka poznala otce na vysoké škole. S babičkou z matčiny strany musela mluvit jen slovensky, naopak babička a dědeček z otcovy strany míchali maďarštinu a slovenštinu. – Mladá žena jede navštívit rodiče. Mluví spolu o rodinné historii: otec otce je maďarské národnosti ze Slovenska a jeho matka Slovenka z Maďarska. – Vladislava studuje nashromážděnou literaturu k tématu tzv. přesídlování obyvatelstva, o němž se dříve nemluvilo. Proniká do územního pojmu Felvidék – Horná zem. Jako malá žila v obci Mostová. – Žena pátrá, jaké jsou pocity vrstevníků, kteří na tomto národnostně pestrém území vyrůstali spolu s ní. – Vladislava chodila na gymnázium v Galantě. Škola byla rozdělena na levou maďarskou a pravou slovenskou část. Jako studentka ze slovenské strany se zamilovala do Maďara. – Češi a Slováci opouštějí území Felvidéku po vídeňské arbitráži v listopadu 1938, když území obsadila Horthyho maďarská vojska. – V roce 1945 se v Postupimi představitelé velmocí dohodli na uspořádání poválečné Evropy. V Praze jednali představitelé Československa a Maďarska. Znalci vypracovali návrh smlouvy o dobrovolné výměně slovenského a maďarského obyvatelstva. Obě strany se zaručily, že se přičiní na sblížení obou států. Toto rozhodnutí zasáhlo nejen rodinu režisérky, ale i mnoho dalších. – Vladislava se vydává za pamětníky. Šťastná náhoda jí přinesla do cesty deník Ivana Samarjaye, Maďara z Bratislavy. Text začal psát v den, kdy přišel do sběrného tábora Maďarů a Němců v Petržalce, do ghetta, kde předtím byli zadržováni Židé. – Prezident Eduard Beneš podepsal 2. srpna 1945 Ústavní dekret o úpravě československého státního občanství Němců a Maďarů, čímž podpořil vybudování národního státu. Po odsunu Němců nebylo jasné, co s Maďary: ti přišli o občanská práva, ocitli se ve sběrných táborech, v transportech putovali do Čech na uvolněná pracovní místa po Němcích. Celkem jich bylo přesídleno sto osmdesát tisíc. Takto se na tzv. povinné práce dostala spolu s rodiči i Margit Dusíková, Maďarka ze Slovenska. – Margit vzpomíná, jak proběhlo přesídlení její rodiny do Čech a co se stalo po válce s jejími nejbližšími. Vypráví i příběh zesnulé kamarádky Alži, která byla přesídlena do obce Postoloprty. Měla velkou lásku, Rudolfa Schramma. Vladislava muže v českých Sudetech vyhledá. Schramm vzpomíná na Alži a na tehdejší časy. Silně jej poznamenalo poválečné vyvražďování německých obyvatel. – Prezident Beneš v prohlášení vyzývá k přísnému přístupu k Němcům. – Režisérčini vrstevníci debatují o otázce vlastní identity. – Autorka jede do obce Bikal v Maďarsku za vystěhovanými Maďary z její rodné dědiny Mostové. Zpovídá rodiny, tesknící po domovině a vzpomínající na těžké chvíle v poválečném Československu. Dodnes v nich setrvávají silné pocity vykořeněnosti a nezapomenutelné křivdy. Naopak příchod Slováků z maďarské „Dolní země“ na zaslíbené Slovensko měl být dobrovolný. V Budapešti vznikla Československá přesídlovací komise. Politici se snažili, aby se přihlásilo co nejvíce Slováků, neboť tolik Maďarů pak mohlo být přesídleno ze Slovenska. Mnozí Slováci se stali obětí propagandy, stát jim sliboval práci, bydlení a vzdělání. Vladislava vyhledá navrátilce z Maďarska. Přes veškeré sliby státníků byli všichni přesídlení Slováci usazeni v čistě maďarských vesnicích. Začátky byly krušné. Někteří byli k odchodu z Maďarska donuceni, některé oklamaly sliby, jiní měli své vlastní motivace. V případě paní Bertokové to byla snaha jejího otce udržet si manželství na novém místě. Rodiče se snažili si zvyknout, ale nakonec se stejně odcizili. – Další pamětnice ze smíšené německo-slovenské rodiny, žijící v Maďarsku, vzpomíná na otce, který se nevrátil z války. Matka pak byla nucena k rozhodnutí: buď se přestěhuje na Slovensko, nebo dvě dcery půjdou do Německa a druhé dvě zůstanou s ní v Maďarsku. Rozhodla se samozřejmě pro přesídlení na Slovensko. I s tchyní odjela rodina posledním transportem v roce 1948. Události ji však natolik poznamenaly, že záhy zemřela. – Vladislava vyhledá dceru Ivana Samarjaye, Lívii, která byla ve sběrném táboře s ním. – Dnešní „multietničtí“ mladí se cítí být Středoevropany. – Režisérka končí cestu za hledáním tajemství Felvidéku. Aby naplnila dávný slib, jede do domu své prababičky do Komlóše v Maďarsku, na zahradě pod ořešákem vykope zeminu a sebere pár ořechů. Společně s babičkou uloží rodnou prsť na hrob a zasadí v Mostové rodinný strom pro další generace... -mh-

Poznámka

Obsahuje výňatky z archivních materiálů: Slovenský filmový Krátky film Praha, a.s., Hungarian National Digital Archive and Film Institute, Národní filmový archiv, Praha, osobní archiv Davida Vondráčka, amatérské záznamy z projektu Marka Šulíka Rodinné archívy.

Účinkují

Judita Plancsíková

Vladislava Plančíková st.

Milan Plančík

Terézia Bertoková

Alžbeta Mršková

Helena Šovanová

manželé Aratovi

Milan Zelenka

Rudolf Schramm

Lívia Samarjayová

Margit Dusíková

Helena Šovanová

Imre Szolga

Bálint Major

Vilmos Nagy

Dénes Galambos

Štefan Karkuš

Alžbeta Lehotská

Milan Straka

Anna Cséfalvayová

Juraj Gyarfas

Linda Berthová

Dávid Kocsis

Lucia Satinská

Lucia Lužinská

Attila Mokos

Csongor Kassai

Oliver Kertézs Bagala

Monika Slováková

hlas

Attila Mokos

hlas z deníku

Štáb a tvůrci

Asistent režie

Františka Dusíková

Původní filmový námět

Vladislava Plančíková

Dramaturgie

Peter Kerekes, Gesa Marten, Tomáš Kaminský, Miroslava Tomaníková (RTVS), Ivana Pauerová Miloševičová (ČT)

Kamera

Dušan Husár, Debora Pastirčáková, Vladislava Plančíková, Martin Grof

Návrhy kostýmů

Zdenka Bočánková

Zvuk

Igor Baar, Igor Baar (mix), Pavel Ridoško

Koproducent

Helena Uldrichová (Filmové centrum ČT), Tomáš Baldýnský (Filmové centrum ČT), Jarmila Poláková (Film & Sociologie), Taťána Marková (Film & Sociologie)

Vedoucí výroby

Michal Hollan (Mandala Pictures), Tomáš Kaminský (Mandala Pictures), Jindřich Bareš (ČT), Petr Morávek (ČT), Ivana Zlatňanská (RTVS)

Odborný poradce

Štefan Šutaj, Miroslav Michela, Mária Ridzoňová Ferenčuhová

Hudba

Písně

Ty a a ja (album Krajana Rovina), Máj krásny máj (album Krajana Rovina), Krajina rovina (album Krajana Rovina), Stará baba zlá, troje detí má /Egy boszorka van/, různé skladby a písně

Hudba k písni

lidová píseň (Stará baba zlá, troje detí má /Egy boszorka van/)

Zpívá

Katalin Szvorák (Stará baba zlá, troje detí má /Egy boszorka van/)

Interpret

Jana Kirschner (Krajina rovina), Jana Kirschner (Ty a a ja), Jana Kirschner (Máj krásny máj)

Lokace

Slovensko, Mostová (Slovensko), Maďarsko, Komlóš (Maďarsko), Bikal (Maďarsko)

Produkční údaje

Původní název

Felvidék – Horná zem

Anglický název

Felvidek – Caught in Between

Kategorie

Film

Typologie

dokumentární

Žánr

dokument

Země původu

Slovensko, Česká republika

Copyright

2014

Rok výroby

2014

Premiéra

16.10.2014

Přístupnost

přístupné bez omezení

Distribuční slogan

Tady, uprostřed Evropy, má každá rodina svoje tajemství. Vzpomínky ožívají. Dokumentární film o řešení „maďarské otázky“ v poválečném Československu oprašuje zapomenuté příběhy lidí, jejichž životy poznamenaly rozhodnutí mocných a mocnějších.

Distribuce

Artcam

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

75 min

Titulky

slovenské, maďarské

Ocenění

Vítěz

Akce: Cena Nadace Tatra banky 2014

2014
... / Slovensko
Cena za scénář, režii a animaci filmu
Vladislava Plančíková

Vítěz

Festival: 1. mezinárodní festival dokumentárních filmů - BIDF 2014

2014
Budapešť / Maďarsko
Hlavní cena v sekci „Let Us Be Free“