Zpověď zapomenutého

Země původu

Česká republika

Copyright

2015

Rok výroby

2015

Premiéra

2. 4. 2015

Minutáž

79 min

Kategorie

film

Žánr

hudební, životopisný

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Zpověď zapomenutého

Český název

Zpověď zapomenutého

Anglický název

Confession of the Vanished

Pracovní název

Olimpiade / Zpověď zmizelého / Mysliveček: L'Olimpiade

Anotace

Nedlouho po oceňovaném hraném snímku Cesta ven (2014) uvedl režisér Petr Václav do distribuce dlouho připravovaný dokument Zpověď zapomenutého, věnovaný skladateli Josefu Myslivečkovi (nar. 1737, Praha – zem. 1781, Řím), jenž ve své době patřil zejména jako tvůrce oper k nejslavnějším osobnostem evropské hudební kultury. Hlavní dějová linka dokumentu sleduje přípravu inscenace opery Olimpiade (L’Olimpiade), kterou Mysliveček zkomponoval (jako i jeho mnozí předchůdci) na populární libreto básníka Pietra Metastasia z roku 1733 ve vrcholné době tzv. opery séria. Orchestr Collegium 1704 s českými a zahraničními sólisty pod vedením dirigenta Václava Lukse během zkoušek (2012-2013) trpělivě hledá interpretační klíč k vrcholnému opernímu dílu, jež mělo původní premiéru 4. listopadu 1778 v neapolském Divadle sv. Karla při příležitosti narozenin a svátku španělského krále Karla III. Novodobá inscenace v původním italském znění na základě originální partitury, kterou Luks vyhledal a uvedl v život po 235 letech, byla poprvé uvedena 30. dubna 2013 ve Stavovském divadle, měla dvě reprízy, a stala se velkou událostí mezinárodní operní scény. Vznikala v koprodukci Národního divadla v Praze, divadla v Caen, dijonské opery a lucemburských městských divadel v režii Ursel Hermannové. Záznamu intenzivní práce souboru sekunduje Václavova zaujatá, ale zároveň uvážlivá interpretace Myslivečkova života a geneze rozsáhlého hudebního díla, jejíž podstatu tvoří čtené deníkové zápisky (v podání Karla Rodena) a nemnohé další prameny. Náladu dotváří střízlivé momentky z míst, která kdysi Mysliveček ve svém hektickém „angažmá“ prošel (vesměs natočené režisérem ruční kamerou). Detailní záběry jakoby hledají otisky hudebního génia, jež mohly přetrvat dodnes. Do poetiky snímku příliš nezapadají detaily z výstavy The Human Body, podkreslující pasáž o Myslivečkových fatálních neduzích. - Natáčení předcházelo autorovo pečlivé bádání a několikaleté hledání skladatelových „stop“ v Čechách, především však v Itálii (Francouzská akademie v Římě, neapolský archiv) a v Německu. Některé skutečnosti nejsou příliš známé, jako např. fakt, že Wolfgang Amadeus Mozart u staršího Myslivečka několikrát hledal podporu při své nakonec neúspěšné snaze prorazit v Itálii. – Sekvence ze zkoušek vášnivě zaujatých muzikantů a zpěváků pod vedením zapáleného dirigenta přinášejí strhující zážitek a zdůrazňují motto dokumentu: nejvíce se o tajemném Myslivečkovi, v Itálii přezdívaném Il divino Boemo (stejnojmenný název nese i krátký životopisný snímek Jaromila Jireše z roku 1974), dozvíme z jeho hudby. – Petr Václav na základě svého tříletého studia připravuje o skladateli celovečerní hraný film. -kk-

Obsah

Sopranistka Raffaella Milanesiová soustředěně „piluje“ náročný hudební part v roli tajemné postavy nerozhodného a osamělého Megaklése (Megacle) z opery Olimpiade. Dirigent Václav Luks zaníceně hovoří o partituře a o své představě interpretace. – Mysliveček se narodil v roce 1737 v Sovových mlýnech na Kampě v rodině zemských přísežných mlynářů. V šestadvaceti letech odešel proti vůli zemřelého otce do Itálie za svým snem stát se skladatelem. Opustil matku, dvojče Jáchyma i další sourozence a jistotu měšťanské rodiny vyměnil za dobrodružství. Nejdříve zakotvil v Benátkách. Po čtyřech letech je pozván do Neapole. Postupně plní zakázky po celé Itálii. I přes pracovní zaneprázdněnost pociťuje finanční tíseň, proto bere zakázky na příležitostné skladby a opery. – Dirigent Luks si všímá i drobných nesrovnalostí v přednesu hráčů proti svým představám, jež trpělivě vysvětluje. Posléze orchestr doprovází „herecké“ zkoušky, sólisté po dvouměsíčních individuálních korepeticích konečně zpívají za doprovodu všech muzikantů. – V osmnáctém století vystupovalo na italských scénách mnoho kastrátů. Právě Raffaella Milanesiová zpívá roli, kterou při původní premiéře zpíval kastrát Luigi Marchesi, Myslivečkův blízký přítel a spolupracovník. Skladatelé tehdy komponovali pro konkrétní osobnosti. – Neapolský archiv shromažďuje unikátní dokumenty, díky nimž badatelé mohou stále upřesňovat skutečnosti o historických událostech; dokážou i vysledovat, kolik který skladatel vydělával a jak s prostředky naložil. Vzhledem k absenci Myslivečkových účtů z banky předpokládají, že výdělky vždy „rozfofroval“. Archivář Eduardo Nappi se domnívá, že skladatel žil prostopášně a vyhledával společnost u hazardu. Velké výdaje měl vzhledem k podlomenému zdraví a možná i kvůli omamným látkám. – Raffaella je zcela pohlcena dramatickou rolí. O poloze přednesu diskutuje s dirigentem. – Třiatřicetiletý Mysliveček se setká s třináctiletým Mozartem, který touží uvést se v Itálii a složí operu pro Milán. Otec Leopold Mozart chce synovi s pomocí Myslivečkových intervencí zajistit lepší budoucnost, ale neuspějí. – Dirigent vysvětluje orchestru rozdíl mezi tím, co je napsáno v notách, a tím, jak to chce ve finále slyšet on. – Nemocný Mysliveček přesídlí do Florencie, kde má lepší práci a skvělé přijetí, nicméně se poddává nemoci. Léčba je drahá. Z Florencie po čtrnácti letech odjíždí na pozvání bavorského vévody Maxmiliána I. Josefa do Mnichova. Po nehodě kočáru muž stráví rok v nemocnici. Po propuštění z léčení se naposledy setká s Mozartem, kterému chce předat zakázky. Mozart přes všechna doporučení ani tentokrát v Itálii neuspěje, zřejmě i kvůli vlivu Marie Terezie. – Mysliveček se o Velikonocích vrací do Neapole. Má znetvořený obličej, možná v důsledku nákazy syfilidou. Zkomponuje poslední, úspěšnou operu Antigonos (Antigono). Po závratné kariéře a nezávislém životě umírá osamocený a chudý jako štvanec v Římě (1781). – Inscenace Olimpiade spěje k premiéře... -kk-

Komentář

Účinkují

Raffaella Milanesiová

sopranistka

Václav Luks

dirigent

Eduardo Nappi

archivář

Simona Šaturová

sopranistka

Tehila Nini Goldsteinová

mezzosopranistka

Sophie Harmsenová

mezzosopranistka

Krystian Adam

tenorista

Jana Chytilová

houslistka, členka orchestru Collegium 1704

Markéta Knittlová

houslistka, členka orchestru Collegium 1704

Jan Hádek

houslista, člen orchestru Collegium 1704

Luca Giardini

houslista, člen orchestru Collegium 1704

Magdalena Malá

houslistka, členka orchestru Collegium 1704

Markéta Langová

houslistka, členka orchestru Collegium 1704

Simona Tydlitátová

houslistka, členka orchestru Collegium 1704

Petra Ščevková

houslistka, členka orchestru Collegium 1704

Iveta Schwarz /ž/

houslistka, členka orchestru Collegium 1704

Veronika Manová

houslistka, členka orchestru Collegium 1704

Martina Kuncl Štillerová

houslistka, členka orchestru Collegium 1704

Lýdie Cillerová

violistka

Eleonora Machová

violistka

František Kuncl

violista

Ivo Anýž

violista

Libor Mašek

violoncellista

Hana Fleková

violoncellistka

Helena Matyášová

violoncellistka

Luděk Braný

kontrabasista

Ondřej Štajnochr

kontrabasista

Ondřej Balcar

kontrabasista

Pablo Kornfeld

cembalista

Vojtěch Spurný

cembalista

Filip Dvořák

cembalista

Lucie Dušková

flétnistka

Luise Haugk

hobojista

Michael Bosch

hobojista

Petra Ambrosi

hobojista

Györgyi Farkas

fagotista

Kryštof Lada

fagotista

Petr Budín

fagotista

Hans-Martin Rux

hráč na trubku

Almut Rux

hráč na trubku

Erwin Wieringa

hráč na lesní roh

Miroslav Rovenský

hráč na lesní roh

Daniel Schäbe

tympánista

Helena Zemanová

koncertní mistryně

Ursel Hermannová

režisérka

orchestr Collegium 1704

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Petr Václav

Scénář

Petr Václav

Střih

Florent Vassault, Florent Mangeot (dodatečný střih)

Zvuk

Michael Míček (záznam zvuku), Daniel Němec (design a mix zvuku)

Výkonná produkce

Jiří Merunka

Producent

Jan Macola (Mimesis Film), Ondřej Šrámek (kreativní producent ČT)

Vedoucí produkce

Alena Markvartová (ČT)

České podtitulky

Tomáš Hnyk

Hudba

Použitá hudba

Josef Mysliveček (L’Olimpiade – opera )

Lokace

Česká republika, Praha (Česká republika), Itálie, Neapol (Itálie), Benátky (Itálie), Florencie (Itálie), Bologna (Itálie), Německo, Mnichov (Německo)

Produkční údaje

Originální název

Zpověď zapomenutého

Český název

Zpověď zapomenutého

Anglický název

Confession of the Vanished

Pracovní název

Olimpiade / Zpověď zmizelého / Mysliveček: L'Olimpiade

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

hudební, životopisný

Země původu

Česká republika

Copyright

2015

Rok výroby

2015

Premiéra

premiéra 2. 4. 2015 /přístupné bez omezení/

Distribuční slogan

Dokumentární film o hudebním skladateli Josefu Myslivečkovi.

Výrobce

Mimesis Film, Česká televize, Cinéma Defacto (koprodukce), Tom Dercourt (koprodukce), Sophie Erbsová (koprodukce), Opera Národního divadla (spolupráce)

Distribuce

Mimesis Film

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

79 min

Distribuční nosič

DCP 2-D, DVD

Poměr stran

1:1,85

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, Dolby Digital, digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky, německy, italsky

Podtitulky

české

Ocenění

Vítěz

Festival: Mezinárodní festival audiovizuálních programů FIPA Biarritz 2016

2016
Biarritz / Francie
FIPA d’or v sekci hudba a představení

Vítěz

Akce: TRILOBIT Beroun 2016, ceny Českého fimového a televizního svazu

2016
Beroun / Česká republika
Cena TRILOBIT
Petr Václav