Zpověď zapomenutého

Sopranistka Raffaella Milanesiová soustředěně „piluje“ náročný hudební part v roli tajemné postavy nerozhodného a osamělého Megaklése (Megacle) z opery Olimpiade. Dirigent Václav Luks zaníceně hovoří o partituře a o své představě interpretace. – Mysliveček se narodil v roce 1737 v Sovových mlýnech na Kampě v rodině zemských přísežných mlynářů. V šestadvaceti letech odešel proti vůli zemřelého otce do Itálie za svým snem stát se skladatelem. Opustil matku, dvojče Jáchyma i další sourozence a jistotu měšťanské rodiny vyměnil za dobrodružství. Nejdříve zakotvil v Benátkách. Po čtyřech letech je pozván do Neapole. Postupně plní zakázky po celé Itálii. I přes pracovní zaneprázdněnost pociťuje finanční tíseň, proto bere zakázky na příležitostné skladby a opery. – Dirigent Luks si všímá i drobných nesrovnalostí v přednesu hráčů proti svým představám, jež trpělivě vysvětluje. Posléze orchestr doprovází „herecké“ zkoušky, sólisté po dvouměsíčních individuálních korepeticích konečně zpívají za doprovodu všech muzikantů. – V osmnáctém století vystupovalo na italských scénách mnoho kastrátů. Právě Raffaella Milanesiová zpívá roli, kterou při původní premiéře zpíval kastrát Luigi Marchesi, Myslivečkův blízký přítel a spolupracovník. Skladatelé tehdy komponovali pro konkrétní osobnosti. – Neapolský archiv shromažďuje unikátní dokumenty, díky nimž badatelé mohou stále upřesňovat skutečnosti o historických událostech; dokážou i vysledovat, kolik který skladatel vydělával a jak s prostředky naložil. Vzhledem k absenci Myslivečkových účtů z banky předpokládají, že výdělky vždy „rozfofroval“. Archivář Eduardo Nappi se domnívá, že skladatel žil prostopášně a vyhledával společnost u hazardu. Velké výdaje měl vzhledem k podlomenému zdraví a možná i kvůli omamným látkám. – Raffaella je zcela pohlcena dramatickou rolí. O poloze přednesu diskutuje s dirigentem. – Třiatřicetiletý Mysliveček se setká s třináctiletým Mozartem, který touží uvést se v Itálii a složí operu pro Milán. Otec Leopold Mozart chce synovi s pomocí Myslivečkových intervencí zajistit lepší budoucnost, ale neuspějí. – Dirigent vysvětluje orchestru rozdíl mezi tím, co je napsáno v notách, a tím, jak to chce ve finále slyšet on. – Nemocný Mysliveček přesídlí do Florencie, kde má lepší práci a skvělé přijetí, nicméně se poddává nemoci. Léčba je drahá. Z Florencie po čtrnácti letech odjíždí na pozvání bavorského vévody Maxmiliána I. Josefa do Mnichova. Po nehodě kočáru muž stráví rok v nemocnici. Po propuštění z léčení se naposledy setká s Mozartem, kterému chce předat zakázky. Mozart přes všechna doporučení ani tentokrát v Itálii neuspěje, zřejmě i kvůli vlivu Marie Terezie. – Mysliveček se o Velikonocích vrací do Neapole. Má znetvořený obličej, možná v důsledku nákazy syfilidou. Zkomponuje poslední, úspěšnou operu Antigonos (Antigono). Po závratné kariéře a nezávislém životě umírá osamocený a chudý jako štvanec v Římě (1781). – Inscenace Olimpiade spěje k premiéře... -kk-