Lída Baarová

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2016

Rok výroby

2015

Premiéra

21. 1. 2016

Minutáž

106 min

Kategorie

film

Žánr

drama, melodrama

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Lída Baarová

Český název

Lída Baarová

Anglický název

The Devil's Mistress

Pracovní název

Hodina pokušení / Baarová a Goebbels

Anotace

Vznik snímku Filipa Renče Lída Baarová o jedné z největších hvězd českého meziválečného filmu (vlastním jménem Ludmila Babková, 7. 9. 1914 Praha – 27. 10. 2000 Salcburk) sahá do počátku 90. let. Tehdy práva na zfilmování osudů herečky podle jejích pamětí osobně získal režisér Otakar Vávra, s nímž natočila své nejúspěšnější filmy a jenž udělal její medailonek pro cyklus GENUS (1995). Vávra napsal pro Českou televizi scénář, který byl zamítnut, obdobně jako scénáře Jiřího Blažka a Dušana Kukala. V roce 2000 do projektu vstoupil scenárista Ivan Hubač s nerealizovanou třídílnou televizní verzí. Po zamýšleném Juraji Herzovi se v roce 2004 tématu ujal Filip Renč, který o deset let později převedl upravený Hubačův text na filmové plátno. Snímek s rozpočtem osmdesát milionů se pod pracovním názvem Hodina pokušení začal připravovat v roce 2014. Získal patnáctimilionovou podporu od Státního fondu kinematografie České republiky, ale někteří členové fondu se v listopadu 2014 od rozhodnutí o dotaci distancovali. V březnu 2015 náhle zemřel jeden z producentů filmu Peter Kovarčík. Od dubna do června 2015 proběhlo natáčení a během léta a podzimu postprodukční práce. – Děj filmu se odehrává v letech 1934-38 a 1945-46, zaměřuje se především na angažmá Lídy Baarové u berlínské společnosti UFA a na její milostné poměry s hercem Gustavem Fröhlichem a nacistickým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Tyto vztahy jsou ve filmu zjednodušeny a zbulvarizovány. – Vyznění snímku připomíná televizní inscenaci, některé scény vzbuzují v divácích místo dramatického účinku nechtěný smích; Berlín třicátých let je nahrazen archivními dokumentárními záběry, do nichž jsou naklíčováni herci; léta 1939–45 jsou zachycena jen rychlým sledem dobových filmových plakátů a novinových článků na černém pozadí. Neosloví ani zahraniční herci, ani představitelka titulní role. Nad nimi vyniká Zdenka Procházková v postavě osmdesátileté Baarové a Simona Stašová jako její matka; překvapí i obsazení Pavla Kříže do role Adolfa Hitlera. Ač se scenárista inspiroval motivy z hereččiných pamětí a ze vzpomínek pamětníků (např. Svatopluka Beneše nebo Zity Kabátové), řada událostí je kvůli atraktivitě záměrně zkreslena a vylíčena nepravdivě (např. udělení milosti Baarové těsně před popravou – k žádnému trestu, natož k smrti, nikdy odsouzena nebyla). Uspěchané natáčení se projevilo i na vzniku několika anachronismů (moderní dveře a kliky, současné žaluzie). Do kin snímek vstoupil téměř souběžně s dokumentem Heleny Třeštíkové Zkáza krásou (2016), který pojednává stejné téma v pravdivější, objektivnější a věcnější rovině. – V zahraničí se film představil na filmovém trhu letošního MFF v Berlíně pod mezinárodním názvem The Devil’s Mistress (Ďáblova milenka). –jl–

Obsah

V prázdném filmovém ateliéru sedí u stolku osmdesátiletá herečka Lída Baarová. – Lucerna Bar. Praha 1934. Na bouřlivém večírku zpívá R. A. Dvorský, herečka Adina Mandlová dá budoucímu milenci klíče od bytu, producent Miloš Havel rozmlouvá se dvěma mladými muži a dobře se baví i herečky Lída Baarová a Ljuba Hermanová. – Zestárlá Baarová ve svém salcburském bytě výjimečně poskytne rozhovor české novinářce. Rozjímá nad starými fotografiemi a vzpomíná na minulost. – Filmové továrny společnosti AB. Praha 1934. Miloš Havel sdělí Lídě a její matce, že je napozítří pozvána na kamerové zkoušky berlínské filmové společnosti UFA. Večer herečka doma dovádí s mladší sestrou Zorkou, uklidnit je musí otec, jenž má o starší dceru starosti. Do Berlína jede Baarová vlastním autem s matkou, která přeje dceři úspěch, jenž se jí samotné vyhnul. – Filmová studia Babelsberg. Berlín 1934. Při hereckých zkouškách s Rolfem Wankou má Baarová k pobavení štábu problém s německou výslovností a s trémou. Producenti a režisér vymění Wanku za Gustava Fröhlicha a herečce dají druhou šanci. Přidělená guvernantka s ní piluje výslovnost. Na další zkoušce Lída uspěje. Po natáčení pozve Gustav Fröhlich kolegyni na večeři k židovskému restauratérovi Katzovi. Během večeře se pár sblíží. – Švýcarsko. Davos 1935. Fröhlich a Baarová tráví dovolenou ve vyhlášeném zimním středisku, později se účastní plesu filmařů. – Podle zestárlé herečky byl pro ni tehdy takový ples důležitější než politické události v Německu. – Do ateliérů dorazí kancléř Adolf Hitler a ministr propagandy Joseph Goebbels. Po natáčení je herečka na druhý den pozvána k Hitlerovi na čaj. – Zestárlá Baarová konstatuje, že před Fröhlichem tajila radost z pozvání. – Říšské kancléřství. Berlín 1935. Při schůzce s herečkou je Hitler nesmělý. Připomíná mu prý jednu dívku z mládí, kterou miloval. Baarová odmítne jeho nabídku na německé občanství; je přeci Češka. Schůzka rychle končí. Baarová záhy dostane vůz BMW, aby po Berlíně nejezdila českým vozem Praga Baby. – Premiéra filmu Barcarole. Berlin 1935. Slavnostní akce se účastní i Goebbels s manželkou, film má velký úspěch. Fröhlich koupí vilu na poloostrově ve Wannsee a zorganizuje návštěvu souseda Goebbelse. Ten může na Lídě Baarové oči nechat. Pozve herecký pár na večírek. – Goebbelsovo sídlo u jezera Wannsee. Na večírku ministr vychvaluje norimberské rasové zákony. Fröhlich musí odjet na noční natáčení. Baarová však po naléhání ministra a k nelibosti jeho manželky zůstane. Ještě týž večer se vlivný nacista herečce přizná, že se do ní zamiloval. – Premiéra filmu Zrádce. Berlín 1937. Když Fröhlich odjede za dcerou do Londýna, pozve Goebbels herečku na svůj projev, při němž má její kapesník. Baarová jako jediná nehajluje. – Zestárlá Baarová tvrdí, že ji ideje nacionálního socialismu vůbec nezajímaly. – Vztah Fröhlicha a Baarové se vyostřuje, protože muž se nechce rozvést s manželkou, maďarskou židovkou. Před odjezdem do Prahy herečku ve vlaku vyhledá Goebbelsův pobočník a vyřídí jí ministrovu prosbu o další schůzku po jejím návratu. – Praha 1937. Za své německé honoráře postaví Lída pro rodinu luxusní vilu na pražské Hanspaulce. Zorka začíná s hereckou kariérou v Pardubicích. – Ze styků s Goebbelsem nemá hereččin otec radost, matka je naopak nadšená. – Lucerna Bar. Praha 1937. Na večírku Miloš Havel seznámí Baarovou s agentem hollywoodské společnosti MGM, který ji pozve na kamerové zkoušky do Londýna. Havel jí radí, aby odjela, dokud je čas. Přítelkyně Mandlová a Hermanová jí závidí milostné vztahy, ale Mandlová ji před Goebbelsem varuje. – Berlín 1937. Na nádraží čeká na Baarovou ministr a pozve ji k sobě. – Goebbelsovo soukromé sídlo Krumme Lanke. Při hře na klavír ministr pochybuje o cestě, jíž se Německo vydalo. Lída mu nerozumí a odmítne jeho milostné návrhy. – Baarová a Fröhlich jsou svědky napadení a zatčení restauratéra Katze. Partner jí nedovolí zasáhnout. – Natáčení filmu Netopýr je ohroženo kvůli zákazu činnosti herečky Friedl Czepové. Baarová za ni úspěšně intervenuje u roztouženého ministra. Noviny píší o vztahu herečky a Goebbelse. Po hádce se Baarová a Fröhlich za deštivé noci rozejdou. Goebbels odveze zmoklou herečku do Krumme Lanke a pomiluje se s ní. – Stará herečka konstatuje, že mu tak dala své tělo i duši. – Lída dostane přidáno a definitivně odmítne agenta MGM. – Goebbels svolaným hercům zakazuje pracovat v Hollywoodu. Naráží tím na přítomnou milenku. Později přizná manželce Magdě svůj poměr s českou herečkou. Ta pozve Baarovou a nabídne jí soužití ve třech. Herečka se posléze podřídí. Obě ženy se však během slavnosti u jezera při koupání poperou. Magda si na říšském kancléřství stěžuje Hitlerovi, který jí slíbí pomoc. – Orlí hnízdo. Kehlstein 1938. Goebbels žádá Vůdce o povolení k rozvodu, o zbavení všech funkcí a o jmenování do funkce velvyslance v Japonsku. Hitler mu však zakáže právo na soukromý život i všechny styky s Baarovou a přinutí ho k návratu k manželce. Goebbelsova rodina se společně fotí pro noviny, aby ukázala, že je vše v pořádku. Rozrušený ministr se s herečkou telefonicky rozejde. – Od asistenta režie Hanse se Baarová v ateliéru dozví, že byla přeobsazena. Policejní prezident jí sdělí, že má zakázáno hrát ve filmu i v divadle. Také nesmí opustit Německo a nesmí kontaktovat ministra. Herečka se na nádraží postaví před jedoucí vlak, Hans ji však v poslední chvíli zachrání. Pomůže jí utéct před gestapem. – Berlín. 9. listopad 1938. Při odjezdu z Berlína jsou Lída a Hans svědky masakrů během Křišťálové noci. – Na české půdě požádá platonicky zamilovaný mladíček, zda by mohl pohladit herečku po ňadrech. Ta svolí. – Hanspaulka. Praha 1938. Doma herečce vztah s ministrem vyčítá otec i Zorka, matce zase vadí, že při útěku nechala v Berlíně celou garderobu. Na Barrandově si herečku dobírá kolegyně Hermanová. Přítel Miloš Havel jí obsazuje do svých produkcí. – Zestárlá herečka novinářce vypráví, že během války natáčela filmy v Praze a v Itálii. Po osvobození se ocitla ve vězení. – Pankrácká věznice. Praha 1945. Velitel pankrácké věznice herečce vyhrožuje šibenicí. Při výslechu je hereččina matka dotazována na šperky, které uschovala u režiséra Jana Svitáka. Při zmínce, že by mohla její dcera dostat trest smrti, umře po srdečním záchvatu. Otec leží v nemocnici s tuberkulózním zánětem kotníku a nesmí opustit lůžko. Aby mohl pomoci dceři, nechá si nohu amputovat. Baarovou navštěvuje ve vězení pomatená sestra Zorka. – Komorní divadlo. Praha 1946. Když herec Václav Vydra vyhodí Zorku z divadla, nešťastná žena spáchá sebevraždu skokem ze střechy rodinné vily. – Invalidní otec navštěvuje Lídu ve věznici. Intervenoval kvůli ní i u ministra spravedlnosti Prokopa Drtiny. – Velitel věznice herečku s dalšími vězeňkyněmi řadí u šibenice, má být popravena. V poslední chvíli přichází milost. – Prosinec 1946. Baarová je propuštěna. Před vězením na ni čeká otec. – Zestárlá Baarová ukončuje vyprávění, co bylo dál, již prý nestojí zato. Novinářka, která se v průběhu rozhovoru dostala s herečkou do konfliktu, chtěla vyprávění původně použít do své diplomky. Přizná, že zamýšlela herečku odsoudit za to, že měla vztah s mužem, který poslal její prarodiče na smrt. Nyní chápe, že je vše složitější. Lída se naopak doznává, že její vyprávění nemusí být pravdivé: možná byl rozhovor její poslední rolí. Při loučení dá novinářce klíče, aby si druhý den mohla sama otevřít. O samotě převrhne sklenici s vínem. Zřejmě umírá. – V prázdném filmovém ateliéru sedí u stolku osmdesátiletá Lída Baarová, namalovaná a v luxusních šatech. Do ateliéru vstoupí Joseph Goebbels. Dojde k ženě a hladí ji... – V 50. letech Lída Baarová úspěšně pokračovala v herecké kariéře v Itálii a ve Španělsku. Zemřela zbavená svéprávnosti 27. října 2000 v Salcburku. Joseph Goebbels spáchal s manželkou Magdou sebevraždu 1. května 1945. Předtím zavraždili svých šest dětí. –jl–

Poznámka

Ve filmu byly použity archivní materiály Národního filmového archivu.

Hrají

Tatiana Pauhofová

herečka Lída Baarová

Zdenka Procházková

herečka Lída Baarová jako osmdesátiletá

Karl Markovics

Mluví Viktor Preiss
ministr propagandy a lidové osvěty Joseph Goebbels

Gedeon Burkhard

Mluví Martin Stránský
herec Gustav Fröhlich

Simona Stašová

Ludmila Babková, matka Baarové

Martin Huba

Karel Babka, otec Baarové

Anna Fialová

herečka Zorka Janů, sestra Baarové

Lenka Vlasáková

Magda, Goebbelsova žena

Pavel Kříž

říšský kancléř a vůdce Adolf Hitler

Michal Dlouhý

major, velitel pankrácké věznice

Hana Vagnerová

novinářka

Miroslav Táborský

generální ředitel UFA Ludwig Klitzsch

David Novotný

producent UFA Ernst Hugo Correll

Jiří Štrébl

producent UFA Erich von Neusser

Karel Dobrý

režisér Gerhard Lamprecht

Igor Bareš

režisér Paul Verhoeven

Helena Dvořáková

guvernantka UFA Hahnová

Jan Révai

Goebbelsův pobočník Diether von Wedel

Timothy Otis

agent MGM Robert George Ritchie

Matěj Dadák

producent a majitel barrandovských ateliérů Miloš Havel

Kateřina Klausová

Mluví Jitka Moučková
herečka Adina Mandlová

Evženie Nízká

Mluví Antonie Talacková
herečka Ljuba Hermanová

Alois Švehlík

MUDr. Josef Pelnář

Jiří Dvořák

policejní prezident hrabě Wolf–Heinrich von Helldorf

Jan Lepšík

ministr vnitra a říšský vedoucí SS Heinrich Himmler

Petr Vondráček

herec Rolf Wanka

Petr Halberstadt

herec Václav Vydra, komunista v Komorním divadle

Petr Hanzlík

zpěvák R. A. Dvorský

Jana Plodková

herečka Hilde Körberová

Johana Matoušková

herečka Friedl Czepová

Jiří Mádl

asistent režie UFA Hansi Fischer

Jan Slovák

majitel restaurace Leopold Katz

Ondřej Malý

poručík v pankrácké věznici

Jiří Ployhar

dozorce v pankrácké věznici

Jiří Jurtin

Hitlerův pobočník Julius Schaub

Zuzana Juračková

klapka

Marie Borseníková

Fröhlichova hospodyně Marie

Karolína Steinerová

letuška

Václav Chalupa

nosič na nádraží

Jakub Šlégr

muž v hnědé uniformě

Zdeněk Dušek

muž zastřelený při Křišťálové noci

Marie Kružíková

herečka Gitta Alpárová, Fröhlichova žena

Christian Harting

herec Willy Birgel

Cuyén Birabenová

německá herečka

Servác Doležal

Goebbelsův syn Helmut Christian

Dominika Doležalová

Goebbelsova dcera

Šarlota Durďáková

Goebbelsova dcera

Stella Řeháková

Goebbelsova dcera

Veronika Švestková

Goebbelsova dcera

Meda Vilímová

Goebbelsova dcera

Ženeva Dubská

jazzová zpěvačka

Juwana Jenkinsová

černošská zpěvačka

Doris Lamošová

vokální zpěvačka u Melody Boys

Sofie Lamošová

vokální zpěvačka u Melody Boys

Adéla Zeifartová

vokální zpěvačka u Melody Boys

Pavel Jordánek

hudebník Melody Boys

Martin Jůzl

hudebník Melody Boys

Zbyněk Malý

hudebník Melody Boys

Jakub Šnýdl

hudebník Melody Boys

Antonín Šturma

hudebník Melody Boys

Martin Zavodan

hudebník Melody Boys

Matěj Černý

hudebník u Katze

Oliver Lipenský

hudebník u Katze

Jan Steinsdörfer

hudebník u Katze

Ondřej Hájek

hudebník u Goebbelse

Martin Vejvoda

hudebník u Goebbelse

Martin Ventrča

hudebník u Goebbelse

Pavel Všianský

hudebník u Goebbelse

Martina Hartmanová

tanečnice

Klára Hutečková

tanečnice

Anna Machová

tanečnice

Kateřina Pilecká–Steiner

tanečnice

Kateřina Třešňáková

tanečnice

Michael Drahoš

tanečník

Štěpán Jordánek

tanečník

Zdeněk Pilecký

tanečník

Milan Sedlář

tanečník

Petr Seghman

tanečník

Martin Brunner

Gabriela Drechslerová

fenka Chita

Hitlerův německý ovčák Blondi

Mluví

Daniela Byrtusová

hlas

Florian Förster

hlas

Jaroslav Horák

hlas

Marek Hříbal

hlas

Barbora Lourenço De Sousa

hlas

Josef Humpolec

hlas

Dana Pešková

hlas

Anna Polcarová

hlas

Michal Říha

hlas

Florian Tilzer

hlas

Maike Urban

hlas

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Jiří Severa

Asistent režie

Lucie Zázvorková, Michaela Pánková

Skript

Květoslava Švábová

Scénář

Ivan Hubač

Druhá kamera

Jan Hubač, Thomas Krivý

Asistent kamery

Urban Arsenjuk, Tomáš Hruška, Eliška Miláčková, Petr Braun, Jiří Vágner, Filip Halaška, Peter Karpiš, Daniel Wagenknecht

Architekt

Zdeněk Fleming

Assistent architekta

Robert Vaněk, Helena Lonská

Výprava

Jindřich Rada, Petr Zůza, Petr Kantor, František Čupita, Michal Votava, Pavel Dobš, Jan Fišman, František Koch, Jaroslav Šebek st., Jaroslav Šebek ml., Václav Černohous, Emil Příhoda

Návrhy kostýmů

Jan Růžička

Kostýmy

Alexandra Monhartová, Zuzana Máchová, Iva Bártová, Jana Milerová, Ladislav Procházka, Petra Barochová, Barbora Kačena, Lenka Koutková, Alena Kurfiřtová, Veronika Moudrá, Jaroslava Veselá

Masky

Jana Radilová (návrhy masek), David Šesták (návrhy masek), Jana Malkovská, Alice Mikotová, Jana Červenková, Eva Hrušková, Jaroslava Jetmarová, Libuše Beranová, Libuše Barlová, Leona Dušáková, Jiřina Heřmánková, Květa Holasová, Barbora Hubková, Linda Kvasničková, Ivana Langhammerová, Jitka Mádrová, Tereza Malá, Kateřina Měšťánková, Hana Poršová, Zdena Prchlíková, Bobo Sobotka, Helena Steidlová, Jan Tolg, Simona Zieborová

Zvuk

Martin Ženíšek, Michal Deliopulos, Ivo Heger (mix zvuku), Michal Pekárek (zíznam hudby), Petr Kaláb (mix hudby)

Asistent zvuku

David Švorc, Zdeněk Mikulík, Jiří Pazdera

Vizuální efekty

Daniel Severa ml. (supervize), Tweak Post, Felix Nevřela (supervize Tweak Post), Dazzle Pictures, Jiří Šindelář (supervize Dazzle Pictures), Universal Production Partners, Lenka Líkařová (produkce UPP)

Zvláštní efekty

Martin Oberländer (supervize), WooDoo Effects, Martin Mottl, Martin Prýca, Roman Tudžarov, Jiří Väter, Michal Fanta, Pavel Gaduš, Radek Novotný, Jiří Mařan, Ondřej Prýca, Jakub Šťastný, Martin Šťastný, David Vrbský, Tomáš Oberländer

Postprodukce

Soundbox (zvuk)

Koordinátor kaskadérů

Jiří Kraus

Kaskadéři

Jan Arnošt, FILMKA, Pavel Boušek, Zuzana Drdácká, Kamila Ďuricová, Jan Homolka, Jiří Horký, Barbora Chaloupková, Blanka Radka Jarošová, Marek Jelínek, Pepe Jelínek, Jindra Klaus, Jiří Klenot, Pavel Krátký, Ondřej Malina, Ondřej Moravec, Marek Motlíček, Jaroslav Pšenička, Klára Slavíková, František Stupka, Tomáš Tobola, Ivo Zubatý

Producent

Daniel Landa, Fawad Nadri, Jiří Jurtin, Daniel Severa (delegovaný producent), František Fiala (kreativní producent), Peter Kovarčík

Koproducent

Silvia Panáková, Karel Janeček, Martin William Limbach

Vedoucí výroby

Viktor Mayer

Vedoucí produkce

Viktor Jedlička (vedoucí natáčení)

Asistent vedoucího produkce

Zuzana Juračková, Lucie Chalánková, Lucie Nohejlová

Odborný poradce

Guido Altendorf, Jana Balašová-Trčková, Milan Hrnčál, Pavel Jiras, Zdeněk Špitálník, Joe Weintraub, Milan Wolf

Dialogy české verze

Jiří Balcárek

Režie české verze

Jiří Balcárek

Hudba

Použitá hudba

Richard Wagner (Tannhäuser / Pilgrimův sbor – opera), Richard Wagner (Jízda Valkýr), Alan Moorhouse (Moonlight Magic), Henry Davies (Tunnelmouth Blues), John Etheridge (Blues dans la nuit), Bill Novick (Backstreet Strut B), Paul Lenart (Backstreet Strut B), Timothy Hosman (Silver Dollars Showers), Bill Novick (Riverside Stomp A), Paul Lenart (Riverside Stomp A)

Hudební režie

Jan Jirásek

Choreografie

Kateřina Pilecká-Steiner, Zdeněk Pilecký

Písně

Když tančí ďábel s andělem

Hudba k písni Ondřej Soukup
Text písně Gabriela Osvaldová
Zpívá Lucie Bílá

Sag’ mir ist Berlin nicht immer wieder schön

Hudba k písni Ondřej Soukup
Text písně Filip Albrecht
Zpívá Samuel Klauser

Ein Lied für uns

Hudba k písni tradicionál
Text písně Filip Albrecht
Zpívá Ženeva Dubská

Sladce mě líbej

Hudba k písni Alfons Jindra
Text písně Jaroslav Moravec
Zpívá Petr HanzlíkDoris LamošováSofie Lamošová

Warum ist es am Rhein so schön

Hudba k písni Adolf von Bergsattel
Text písně Franz Suppan
Zpívá Zdenka ProcházkováTatiana Pauhofová

Il pleut sans trêve

Hudba k písni Ralph Benatzky
Text písně Ralph Benatzky
Zpívá Zdena Trvalcová

Lokace

Česká republika, Praha (Česká republika), Dejvice (Praha), Neherovská ulice (Dejvice), vila Lídy Baarové (Neherovská ulice), Hlubočepy (Praha), Kříženeckého náměstí (Hlubočepy), Barrandov (Kříženeckého náměstí), filmové ateliéry (Barrandov), Hlubočepský zámeček (Hlubočepy), Staré Město (Praha), náměstí Curieových (Staré Město), Právnická fakulta Univerzity Karlovy (náměstí Curieových), Nové Město (Praha), Jindřišská ulice (Nové Město), ulice Na Příkopě (Nové Město), budova Živnostenské banky (ulice Na Příkopě), Vodičkova ulice (Nové Město), Lucerna (Vodičkova ulice), kino (Lucerna), bar (Lucerna), Městská divadla pražská – Divadlo ABC (Vodičkova ulice), Jeruzalémská ulice (Nové Město), Jeruzalémská synagoga (Jeruzalémská ulice), Žižkov (Praha), Olšanské hřbitovy (Žižkov), Slavíkova ulice (Žižkov), Švehlova kolej (Slavíkova ulice), Krč (Praha), Fakultní Thomayerova nemocnice (Krč), Hradčany (Praha), Pražský hrad (Hradčany), panoráma (Pražský hrad), Katedrála sv. Víta (Pražský hrad), Karlín (Praha), Hudební divadlo Karlín (Karlín), Letňany (Praha), letiště (Letňany), Brno (Česká republika), Národní divadlo – Mahenovo divadlo (Brno), Černá Pole (Brno), vila Tugendhat (Černá Pole), Pisárky (Brno), vila Stiassni (Pisárky), Špindlerův mlýn (Česká republika), sjezdovka Pláň (Špindlerův mlýn), Doksy (Česká republika), Máchovo jezero (Doksy), pláž Klůček (Máchovo jezero), Staré Splavy (Doksy), Hýskov (Česká republika), Kryštofovo údolí (Česká republika), železniční viadukt (Kryštofovo údolí), Mladá Boleslav (Česká republika), Viničná ulice (Mladá Boleslav), věznice (Viničná ulice), Německo, Berlín (Německo), Obersalzberg (Německo), hora Kehlstein (Obersalzberg), Berghof – Orlí hnízdo (hora Kehlstein), Rakousko

Produkční údaje

Originální název

Lída Baarová

Český název

Lída Baarová

Anglický název

The Devil's Mistress

Pracovní název

Hodina pokušení / Baarová a Goebbels

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama, melodrama

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2016

Rok výroby

2015

Produkční data

začátek natáčení 3. 4. 2015
konec natáčení 10. 6. 2015

Premiéra

slavnostní premiéra 20. 1. 2016 (multiplex Cinema City Slovanský dům, Praha)
premiéra 21. 1. 2016 /nevhodné pro děti do 12 let/

Distribuční slogan

Příběh ženy, která milovala Ďábla. Film režiséra Filipa Renče.

Nositelé copyrightu

NOGUP agency, ARINA

Distribuce

CinemArt (monopol do 21. 1. 2021)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

106 min

Distribuční nosič

DCP 2-D

Poměr stran

1:1,78

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, Dolby Digital

Verze

česká

Mluveno

česky, anglicky, německy

Podtitulky

české

Revue

Lída Baarová

Do kin po mnoha letech příprav a pokusů přichází hrané drama ze života české herečky Lídy Baarové. Snímek podle scénáře ...