Tajemství Divadla Sklep aneb Manuál na záchranu světa

Spoluzakladatel Sklepa, herec, spisovatel a architekt David Vávra říká, že věci nepřicházejí přílišným chtěním, ale radostným očekáváním. Vzpomíná, jak se spolužákem Milanem Šteindlerem v osmé třídě recitovali s úspěchem pro celou školu a založili soukromé divadlo ve sklepě rodinné vily Vávrových na Dobešce. Chtěli se jen bavit. – Členové souboru František Fáňa Váša, Jiří Fero Burda, Tomáš Vorel a Tomáš Hanák popisují energii Sklepa, která je okamžitě uhranula. – Ze začátku Sklep táhla improvizace a Šteindlerova komičnost, divákům stačilo, když se objevil na pódiu. – František Fáňa Váša líčí, jak během loutkového představení Sněhurka a sedm trpaslíků každý ze souboru vypil přes čtvrt litru tvrdého alkoholu. – Vávra ukazuje zmíněný sklep, kde se toho příliš nezměnilo. Činnost souboru časem neblaze působila na ostatní uživatele prostoru, a tak babička „umělce“ vyhostila. Díky tomu se Sklep rozšířil o kapelu a rovnocennou složkou vystoupení se stala píseň. Na repertoáru měli představení Muzikál, Chemikál, Šediváci a Carmen. – Psycholog Radek Ptáček chce sestavit psychologický profil průměrného Sklepáka. Je překvapen dualitou, silnou soudržností a zároveň velkou snahou členů o individualitu. Zajímá ho, odkud se bere jejich obrovská energie. – Z oblíbených hospod U Báby a Na Kovárně herci leckdy do divadla ani nedošli. Producent a režisér Václav Marhoul, který osm let zajišťoval produkci, konstatuje, jaké měl problémy. Marně se pokoušel kamarády zkrotit. – Teatrolog Jan Dvořák psal o Sklepu do čtrnáctideníku Scéna; díky tomuto divadlu zapomínal na úskalí svízelné doby a našel v něm atmosféru, kterou jinde nezažil. Po listopadu 1989 založil nakladatelství Pražská scéna a vydal řadu svazků v edici Pražská pětka. – Sklepáci si žili svým životem a k tomu jim stačily byty a mejdany. Kariéra nikoho nezajímala. Podle herečky Eva Holubové nebyli underground, byli apolitičtí, potřebovali se z marasmu vymanit, aniž by s ním bojovali. Šli si za svým. – Za významný předěl považuje David Vávra vznik seskupení spřízněných amatérských divadel Pražská pětka. Patřily k ní baletní jednotka Křeč s postmoderní estetikou, výtvarně kultivovaný Kolotoč s Čestmírem Suškou, další odnoží svérázné poetiky byla pantomimická Mimóza. Dále spolupracovali s Lumírem Tučkem a s recitační skupinou Vpřed. Přátelští bratři Cabani se přihlásili s originálním číslem, vznikly i soubory Tros Sketos, performační duo Thomas & Ruhller a Malý taneční orchestr Universal. – S nápady přicházeli všichni „hráči“, inspirovali je obyčejné a nahodile se vyskytující předměty. Opájeli se vlastní zhovadilostí a následnou katarzí. Eva Holubová zdůrazňuje další typický rys: nebát se ztrapnit, čím více, tím lépe. Všichni se snažili o skutečně svobodný projev, s nímž by obstáli sami před sebou. – Výtvarnice Tereza Kučerová oceňuje příležitost realizovat různé divadelní či kabaretní formy. – Teatrolog Dvořák konstatuje, že Sklepáci v rámci své postmoderny „zdemolovali divadelní kánon“, zavedli trojčení na scéně, pastelové kostýmy a umakart. Styl, který teprve nyní dorazil na divadelní Olymp do berlínského divadla Volksbühne. – Diváci v anketě o nejoblíbenější osobnost mají těžkou volbu: divadlo je plné svérázných individualit, které jsou překvapivě schopny poslouchat se a vyjít si vstříc. O pozici vypovídá „záznam“ v Občanském průkazu Divadla Sklep, je tam každý Sklepák, který je zároveň nositelem tohoto průkazu. – Václav Marhoul za třicet tři let zaznamenal tři větší krize, např. když v určitou chvíli převažovaly v souboru ženy nad muži. – Herečka Lenka Vychodilová se domnívá, že Sklepáky spojuje jistý druh cynismu a láska, o níž se však nemluví, neboť se stejně jako všechno ostatní v tomto divadle shazuje. – Podle psychologa Ptáčka různorodé a neslučitelné prvky Sklepáků dohromady fungují. – Mužští členové spolu hrají fotbal i hokej v „klubu“ Sklepovští sršáni. Všichni jezdí na cyklistické výlety, scházejí se i mimo divadlo. Ve svém provázání získali celoživotní oporu a dar, kterého si váží. Do divadla chodí relaxovat, protože si vydělávají jinde. – Na vzniku představení se podílejí společně, každý přináší svou scénku, je za ni zodpovědný a sám si ji zrežíruje. – Příznivec souboru filozof Erazim Kohák u sochy kočkopsa od sochaře a Sklepáka Jaroslava Róny konstatuje, že divadlo bere život a staví ho na jeviště a umožňuje tak podívat se na něj z nadhledu. – Na rozdíl od disidentských kruhů, které vedly s režimem dialog, Sklep jej ani nebral v potaz. Režisér a scenárista Tomáš Vorel tvrdí, že nejzlatější éra souboru byla v začátcích. Poté, co začali chodit diváci, a v době, kdy točili filmy, se objevila řevnivost. Filmem Kopytem sem, kopytem tam si je režisérka Chytilová přivlastnila. Vorel měl tehdy Vávrovi za zlé, že jí vyžvanil tajemství Sklepa. Vávra mu oponuje a vzpomíná, jak z nich režisérka vycucla energii, jíž byla fascinovaná. S humornou nadsázkou zmíní, že v létě 1989 přišla na Besídku Hana Zagorová, zazpívala píseň a v okouzlení podepsala Několik vět. Tím začal pád komunismu. – Polistopadovou atmosféru Sklepáci hodnotí: „doba byla těhotná očekáváním, to bylo nejkrásnější“. – Vávra nahlíží do kroniky a vzpomíná na aktivitu po revoluci: Jaroslavu Foglarovi u příležitosti jeho osmdesátin přehráli některé scény z Rychlých šípů, zinscenovali Tajuplný ostrov, Mazaného Filipa a hru Mlýny, kterou Václav Havel napsal na vojně. Dramatik na premiéře však své dílo skoro nepoznal. – Produkční Líba Drdáková si posteskne, že program se u Sklepáků dává dohromady vždy na poslední chvíli. – Psycholog Ptáček analyzuje fungování Sklepa jako deterministický chaos, kde neplatí žádná pravidla. Výstupem chaosu ale bývá něco systematického. Důležité je jemné vyladění aktérů, jehož výsledkem je obvykle něco vynikajícího nebo alespoň přijatelného. Jde o hysteriky a extroverty. Oni se hýčkají jako „terapeutický spolek“. Kohák obdivuje sklepáckou životnost, ale netuší, v čem je tajemství jejich úspěchu. – Znalec souboru, divadelní kritik Vladimír Hulec, komentuje právě zhlédnuté představení. Trpěl s herci, byl to nejhorší kus, který od nich viděl, ale diváci to vzali, protože jsou jejich fanoušci. – Ptáček hovoří o analýze publika pořízené snímáním jeho emocí pomocí speciálního detektoru. V tvářích diváků zaznamenal trochu překvapení, ale i hodně štěstí. – Teolog Ladislav Heryán absolvoval první představení a moc se mu líbilo. Všechno, co člověk dělá pro druhé lidi, považuje za přínosné. – Zakládající člen Milan Šteindler bere působení ve Sklepě jako prodloužení aktivního věku a přípravu na období seniorismu. – Divadlo Sklep vyrazilo na vojenskou základnu do Afghánistánu. Dobrodružný výjezd inicioval v dubnu 2014 Václav Marhoul, když navrhl velvyslanci Miroslavu Koskovi, že zahrají českým vojákům v Bagrámu místo souboru, který cestu vzdal. Na misi se přihlásila i Monika Načeva, která již ve Sklepě běžně nepůsobí. Velitel strážní roty v Bagrámu, kpt. Jiří Pazdera oceňuje bezprostřední humor Sklepa, který vojákům pomohl zapomenout na útrapy vnějšího světa. – Původní sklepní prostory rodinné vily zůstávají v nezměněné podobě, aby se tam jednou mohl spolek vrátit... – Sklep, to je způsob bytí, který nám byl nějakou šťastnou boží hrou daný. -vaza-