Normální autistický film

Země původu

Česká republika

Copyright

2016

Rok výroby

2016

Premiéra

10. 11. 2016

Minutáž

90 min

Kategorie

film

Žánr

dokument

Typologie

dokumentárnídlouhometrážní

Originální název

Normální autistický film

Český název

Normální autistický film

Anglický název

Normal Autistic Film

Anotace

Respektovaný dokumentarista Miroslav Janek má schopnost získat si důvěru lidí, o kterých natáčí, a zaujmout je pro svůj projekt. Tentokrát se mu to podařilo s protagonisty a spolutvůrci snímku Normální autistický film, kterými jsou děti s Aspergerovým syndromem od školáků až po adolescenty. Sledovaná pětice v bezprostředních výpovědích a v autentických situacích odkrývá těžko pochopitelný zvláštní vnitřní svět, „zakletí“ do „neposlušného“ těla, charakteristické záliby, osobité zvyky a trochu bizarní potřeby. Dětem nechybí smysl pro humor a sebereflexi. Samy zároveň přesně hodnotí aspekty své diagnózy (v jejich případě lehčí formy) a celkem běžné kolize s vnějším prostředím (kvůli nefunkčním či odlišným způsobům komunikace.| - Horlivý adolescent Lukáš je pro projekt nadchnutý a zaujatě diskutuje s režisérem o filmování, jímž se sám s kamarádem zabývá. Nedělá mu problém přiznat své slabůstky. Plachá dvanáctiletá Marjamka čas od času přepne do angličtiny a vklouzne do příběhů svých kreslených postaviček. Její energický bratr Ahmed překvapuje otevřeností, výmluvností a přemýšlivostí. Láká ho vše okolo destrukce. Za dospívajícího hloubavého Denise vypovídá především jeho hra na klavír. V hudbě, v literatuře a v přírodě našel životní smysl a inspiraci. Sedmnáctiletá Majda své vesměs negativní vjemy z „nesnesitelného“ světa reflektuje v ostrých rapových rýmech, v nichž nemá s nikým včetně sebe slitování. – Režisér se postupně noří do neprobádané a nezávislé mysli dětí, jež není a ani nemůže být sešněrována normami „zdravé“ společnosti. Jak se proplétají všední okamžiky pětice, odhaluje se vyspělost, inteligence a jedinečnost každého z ní. Až na zarputile negativistickou Majdu se zdají být ve svých rodinách, které vycházejí vstříc jejich specifickým potřebám, šťastní a s diagnózou nemají „zatím“ problémy. Janek záměrně ukazuje to lepší, co v sobě autismus skrývá, a jeho snad až příliš pozitivní portrét (i díky skvělým protagonistům) může svádět ke zjednodušenému pohledu. I malý Ahmed odhaduje: těžší případy autismu budou mít v dospělosti těžký život, zvláště bez opory rodiny. - Vytříbený, formálně dokonalý, sugestivní a zejména empatický snímek pracuje se zvukovou stopou, s obrazy krajiny a s různými typy hudby. – Tématem autismu, jemuž se věnuje v současnosti zvýšená pozornost, se zabývají mj. u nás vydané knihy Podivný případ se psem od Marka Haddona, A proto skáču od třináctiletého nonverbálního autisty Naokiho Higashidy a debut Jasno lepo podstín zhyna irské výtvarnice a spisovatelky Sary Baumeové, dále blog Martina Selnera o práci s autistickými dětmi či představení Dejvického divadla Kakadu. - Snímek reprezentoval Českou republiku v soutěži dokumentárních filmů na MFF v Karlových Varech. -kk-

Obsah

Adolescent Lukáš rád sleduje filmy, píše vlastní scénáře, natáčí podle nich filmečky a hodně googluje. Na svět se někdy dívá „skrz prsty“ nebo se „skrývá“ za sádrovou maskou. Sleduje záznam konference, kde softwarový inženýr Michal Roškaňuk, věnující se autismu, nastiňuje pocity rodičů, kteří se dozvěděli o diagnóze svých potomků. „Systém“ jim totiž nesdělí, že mají doma výjimečnou bytost, která netrpí autismem, ale tím, že je neurodiverzní, zatímco okolí je zařízeno pro neurotypické. – Přemýšlivý a sečtělý Denis hraje výtečně na klavír. Hudba je jeho spojnicí s vnějším světem. – Sedmnáctiletá Majda se ráda toulá. Sama se sebou i s většinovou společností bez servítků účtuje drsnými rapovými rýmy (divná jsem od narození, nikdy se to nezmění, nic dobrého na mě není, a mám dlouhý vedení, mám jiný myšlení, tohle je sračka a ne umění… z toho, jak jsem blbá, by se jeden pic, proč se takový hovno vůbec narodilo…). Často říká, že chce být mrtvá. – Školačka Marjamka má velkou fantazii. Příběhy o krystalových ponících, obdařených zvláštními schopnostmi, si maluje a vypráví v angličtině, do které se „schovává“. Její mladší bratr Ahmed je přátelský a srší energií. Na svůj věk vyspěle vyjadřuje to, o čem přemýšlí. Chtěl by pracovat v demoliční četě, láká ho destrukce. – Lukáš chroupe polystyrén, kousáním a žvýkáním si vybíjí nervozitu. Pobaví ho představa reakcí diváků na jeho počínání. Denis excelentně přehraje klavírní skladbu. – Majda se o svém autismu dozvěděla ve třinácti, cítila, že je „jiná“ a přemluvila mámu, aby s ní šla na vyšetření. Nechápala metody výchovy, peskování a následnou pochvalu za něco, k čemu ji donutili. Společnost ji prý vnímá jako postiženou, ale pro ni je postižená společnost. - Denis svůj klavírní přednes po připomínkách laskavé profesorky stroze ohodnotí latinskou poučkou Non omnia possumus omnes! (Ne všichni můžeme všechno!). – Marjamka fascinovaně popisuje dovednosti stromových víl. – Lukáš hodnotí klady a zápory natáčení, obává se, že bude středem posměchu. Zajímá ho, jak dokument dopadne. S režisérem řeší podobu plakátu, na nějž chtějí využít jeho kresbu zakrytých očí a úst. Tímto gestem se prý ukrývá před světem. Popisuje trefně smyslové schopnosti autistů a upozorňuje, že se jich lidé bojí. – Ve venkovské rodině „aspíků“ Marjamky a Ahmeda jsou ještě dva malí „neaspíkové“. Před domácím ruchem se dívenka během chvilky „neprodyšně“ uzavře do své „hry“. Podle vzácně vyrovnané maminky je vlastně šťastný, radostný a spokojený človíček, na rozdíl od negativistického Ahmeda, který často přemýšlí o smrti. Jedna lékařka jí „výjimečnost“ potomků zdůvodnila pestrým původem: je napůl Súdánka a otec dětí je Dagestánec. – Marjamku rozhodí, že jdou na oběd do restaurace. Vybočením ze zavedených pořádků nerozumí. - Denis procítěně hraje bez not na klavír. Hudbu „nachází“ i v přírodě, kam rád chodí. „Hraje“ na balvany, ty mechové se podle něj hodí třeba na Dvořáka. V lomu zpívá árii. – Lukáš telefonuje prezidentovi. Nedá se odbýt a získá alespoň číslo na jeho asistenta. – Marjamka vypráví o hodině hudební výchovy, překvapila ji pochmurnost Léta z Vivaldiho Čtvera ročních dob. Rodinný dům nazývá růžová béžovka. – Majda prochází vesnicí (doma je nejblbějc, nesnáším rodnou obec, lidi, co tam bydlí…). – Ahmed moudře rozebírá dopady autismu: on má lehký Aspergerův syndrom, a tak si umí najít kamarády, ale těžší případy to nedokážou. – Lukáš si pouští nahranou diskusi s Majdou. Dívka nelibě nesla okřikování sestry, která sledovala, co si myslí ostatní. Majda zavedené normy chápe trošku jinak (člověk pořád poslouchá sračky). Ahmeda nejvíc zajímají záhady, protože je nikdo nevyřešil. Zasvěceně se baví s otcem o filmu Válka světů. Uvažuje, že mimozemšťané zde nechali v dětech nějaké geny, proto si jsou autisté s nimi podobní. – Hloubavý Denis uznává, že je trochu mimo, ale svůj „nenormální“ život si užívá. Inspiraci čerpá z Malého prince, kterého četl snad tisíckrát, a v přírodě. – Lukáš má kamaráda, spolužáka Jáchyma, ostatní jsou prý spíš nepřátelé. Spojuje je zájem o filmy, zvláště ty od Tarantina, někdy spolu natáčejí vlastní filmečky. Jáchym si myslí, že ve škole přisuzují občasnou Lukášovu agresivitu právě drsným filmům. – Marjamka vypráví o odlišné životní kultuře ve vílandii. – Lukáš líčí, jak narazil při náboženství se svými logickými připomínkami o dinosaurech; propojil si totiž religii s evolucí. – Majda říká, že ji rodiče nemají rádi. S čertem chtěla jít do pekla, kam patří. Zavede štáb do útrob mostní konstrukce. – „Aspíci“ na výletě probírají tajemství dimenzí. – Problémy na základce znamenaly pro Majdu rozsáhlé zákazy. Chtěli ji předělat. Teď chodí na střední školu. Nesnáší lidi, nevidí jediný smysl života, nemá kamarády. – Na setkání u Lukáše na půdě Marjamka vypráví vtipy a suše konstatuje, že asi nemá smysl pro humor. – Ahmed hlavně večer dodržuje své rituály, všemu a všem dává dobrou noc. Pokud ho někdo vyruší, musí začít znovu. Chlapec uvažuje, zda se dá změnit minulost nebo budoucnost, a co je přítomnost. – Majda pod mostem u pomníku sebevraha vypráví o kamarádčině nejapném koketování se sebevraždou na kolejích. Uvěřila v její odhodlání a byla zklamaná, že to nemyslela vážně. Ona by své rozhodnutí nezměnila. Vzpomíná na letní tábory, kde byli vedoucí lepší než rodiče. Netečně projde vymláceným posprejovaným nádražím (mám mindrák, nemám kamarády, nesnáším školu, nesnáším oslavy, rodnou obec, rodinu, sebe). – Když Denis vidí vlak, vzpomene si, že nedávno objevil zajímavou skladbu Different Trains od Stevea Reicha. Příčí se mu vyslovit, že je o holocaustu, nechce mluvit o utrpení. – Marjamku rozhodí školní povinnosti, uteče od stolu a chce, aby se scéna vystřihla. – Denis „rozjede“ skladbu, učitelka ho musí usměrnit. – Lukášovi snímá kantorka sádrovou masku. Chlapec se dohaduje s mámou o pravidlech chování, jež nepřipouštějí agresivitu a vulgárnost. „Vytočený“ Lukáš domluvy odmítá. Všem, kdo ho otravují, by udělal lobotomii. Obhajuje své posunuté vnímání spravedlnosti. – Majdě je všechno „u prdele“. – Lukáš shrnuje vznik filmu. – Denis recituje zářící luně. – Ahmed přeje všemu a všem dobrou noc. – Já nejsem odlišný, to jenom vy jste všichni příliš stejní… -kk-

Poznámka

Archivní záběry: Česká konference 2012, Česká televize, Divadlo Kampa.

Účinkují

Lukáš

Majda

Denis

Marjamka

Ahmed

Michal Roškaňuk

Lucie el Gabany

Elena Pustowkova

Kateřina Hornová

Barbora Hornová

Jáchym Pochop

Kateřina Málková

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Matěj Němec

Dramaturgie

Hana Jemelíková, Ivana Pauerová Miloševič

Asistent střihu

Gábor Zachar

Zvuk

Matěj Němec, Daniel Němec

Postprodukce

Mat Film Resort (postprodukce obrazu), Martin Kozák (postprodukce obrazu), Jan Kudan (postprodukce obrazu), Karin Mattlachová (produkce), Audio Atelier Mars (zvuková technika)

Výkonná produkce

Matěj Němec, Jiří Vlach (ČT)

Producent

Jan Macola (Mimesis Film), Alena Müllerová (kreativní producentka ČT)

Vedoucí produkce

Zdeněk Hala (ČT)

Asistent vedoucího produkce

Magda Gärtnerová (asistent produkce ČT)

Odborný poradce

Michal Roškaňuk

Spolupráce

Elena Pustowkova (hudba), Michael Míček, Elen Barčišová

Hudba

Použitá hudba

Carmina Burana (Carl Orff), Toccata (Isaak Berkovič), Lyrické kusy, op. 12, Arietta (Edvard Grieg), Chléb s máslem (Wolfgang Amadeus Mozart), Cyklus „12 instruktivních skladeb“, Legenda (Gazba Žubanová), Nocturno Des dur, op. 27 č. 2 (Fryderyk Chopin), Caro mio ben (Giuseppe Giordani), Čtvero ročních období, Léto (Antonio Vivaldi), Lyrické kusy, op. 54, Pochod skřítků (Edvard Grieg), Sonáta G dur, op. 79, č. 25 (Ludwig van Beethoven), Slovanský tanec č. 8 g moll, op. 46, Furiant (Antonín Dvořák), Lyrické kusy, op. 12, Píseň hlídače (Edvard Grieg)

Interpret

Denis Szalbot (klavír), Majda (rapy)

Lokace

Praha, Dobřichovice, Mariánské Lázně, Skalice u České Lípy, Třinec, Turnov

Produkční údaje

Originální název

Normální autistický film

Anglický název

Normal Autistic Film

Kategorie

film

Typologie

dokumentární

Žánr

dokument

Země původu

Česká republika

Copyright

2016

Rok výroby

2016

Premiéra

10. 11. 2016

Výrobce

Mimesis Film, Česká televize (koprodukce), Mat Film Resort (koprodukce)

Distribuce

Pilot Film

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

90 min

Verze

česká

Titulky

bez titulků