Díra v hlavě

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2016

Rok výroby

2003—2016

Premiéra

16. 3. 2017

Minutáž

88 min

Kategorie

film

Žánr

historický

Typologie

dokumentárnídlouhometrážní

Originální název

Diera v hlavě

Český název

Díra v hlavě

Anglický název

A Hole in the Head

Souběžný název

Diera v hlavě

Anotace

Zatímco mnozí čeští dokumentaristé se snaží učinit vážné téma divácky přístupnějším pomocí humorného nadhledu, slovenský filmař Robert Kirchhoff zvolil jiný přístup a natočil film stejně vážný jako téma, jež zpracovává. Autorský dokumentární film Díra v hlavě reflektuje rasově motivované pronásledování Romů a Sinti v evropských zemích především v období fašismu, ale také během následujících let, kdy tito lidé v řadě zemí nadále představují druhořadé občany, jejichž dějiny měly být zapomenuty a vymazány. Pohnutou historii Kirchhoff nahlíží z pohledu romských účastníků událostí, kteří se s pomocí vlastních příběhů i vzpomínek svých blízkých snaží pro budoucí generace rekonstruovat pozapomenutou minulost. Navštěvují přitom tragická místa paměti, kde dříve stály koncentrační a pracovní tábory. Záběr filmu, snažícího se o komplexní zmapování problematiky, se neomezuje na slovenské a české území. O své vzpomínky se dělí také Romové z Francie, Německa, Chorvatska, Polska nebo Srbska. – Film, ukazující mj. i úskalí vytváření kolektivní historie z individuálních příběhů, je z velké části natočen v dlouhých, leckdy inscenovaných statických záběrech, kompozičně připomínajících současná festivalová dramata. Splývání autentických a naopak pro kameru připravených momentů odráží protichůdnost sdělovaných informací: každý z pamětníků má ve vzpomínkách vlastní verzi toho, co se stalo a svou vlastní jizvu. Skutečnost a smyšlenky je od sebe těžké odlišit. Kirchhoff nadřadil paměť nad fakta, logiku souvislostí a objektivitu. Po celou dobu se drží jasného audiovizuálního konceptu (znamenitá kamera Juraje Chlpíka a zvukové efekty Jany Anderlové) a udržuje velmi pomalé tempo vyprávění. Daří se mu tak i bez obvyklých archivních záběrů a bez historického komentáře vyvolat chmurnou atmosféru. Zároveň ponechává velký prostor představivosti diváka, který se však bez „konkrétních faktů“ (kdo a kde právě mluví) těžko orientuje. Dokument, vznikající v řadě evropských zemí s přestávkami od roku 2003, je významný zejména střízlivým uchopením tématu, o němž je vzhledem k dnešní společenské náladě obzvlášť důležité mluvit. Všichni protagonisté se angažovali v různých organizacích pro osvětu za historické povědomí a z osmdesáti procent jsou dnes již po smrti. – Dokument si odbyl světovou premiéru na MFDF Ji.hlava a byl uveden na festivalech DOK Lipsko nebo v Terstu. -mrš-

Obsah

Francie. Devadesátiletý bývalý cirkusový klaun Raymond Gurême vypráví, jak jej i s rodinou přišli za války zatknout francouzští četníci. – Česká republika. V pečovatelském domě Arnošt Vintr vzpomíná s Janem Hauerem na blízké, o něž přišli za války. Vintr upozorňuje na hákový kříž, který mu nacisté jako dítěti vyrazili do lebky (což ovšem Hauer později zpochybňuje). – Sociolog a publicista Fedor Gál s německým novinářem Markusem Papem a s Janem Hauerem navštíví památník u bývalého koncentračního tábora Lety u Písku, kde nyní stojí i vepřín, jehož provoz by podle Papeho měl být zrušen. Neví, kde všude leží pohřbené oběti, jež by si zasloužily nový důstojný pohřeb. – Srbsko. Malíř Radomir Usainović Kalea dokončuje obraz v galerii romského umění, poté vzpomíná na významné romské osobnosti světových dějin. Kalea, malířka Smilja Tišmová a prezident parlamentu Světové romské organizace Dragoljub Acković se účastní vzpomínkové akce věnované obětem romského holocaustu. – Gurême přátelům vypráví o svém mládí, kdy utekl z tábora a přidal se k odboji. – Polsko. Karol Parno Gierliński přednáší kadetům o tom, jak za války přišel o oba rodiče. – Ubytovna Červeného kříže v Chorvatsku. Toti Dedić, Nadir Dedić a Fatima Dedićová společně zpívají romskou píseň. Navštíví je Acković a vědecký pracovník Danijel Vojak, který si zapisuje vzpomínky Dedićové na události z koncentračního tábora v Jasenovaci. – Gurême se účastní demonstrace proti nepřiměřenému policejnímu násilí. Těžkooděnci s obušky rozhánějí demonstranty. – Německo. Rita Prigmoreová studentům čte zapsané vzpomínky podle vyprávění matky, která dostala od nacistů na výběr buď sterilizaci, nebo deportaci do Osvětimi. Před gynekologickým výkonem zjistila, že je těhotná. Nakonec porodila dvojčata, která jí nacisti ihned odebrali a prováděli na nich experimenty: zasahovali chirurgicky do jejich mozků a snažili se o genetickou změnu barvy očí. Jedno nemluvně záhy zemřelo. Rita se o pokusech na ní a o jejich následcích dozvěděla až po padesátce, když si léčila neurologické a psychiatrické problémy. – Během srdečného a emotivního setkání Rity a Philomeny Franzové si ženy ukazují jizvy z období fašismu. Philomena má na předloktí vytetované identifikační číslo Z 10 550 (Z jako Zigeuner). Baví se spolu o tom, jak přežily válku. – Mládež se při exkurzi fotí v kolejišti lágru Osvětim-Březinka. – Slovensko. Ladislav Welward prochází s manželkou místy, kde měl údajně stát tábor pro Romy. Rozebírá rozdíly mezi zacházením se Židy a s Romy. – Polsko. Krystyna Gilová jede navštívit památník obětí romského holocaustu a vypráví hostům a personálu restaurace, jak za války přišla o celou rodinu. – Acković a Vojak se baví o tom, že lidé přestávají věřit vzpomínkám pamětníků, jež neodpovídají vždy skutečnosti; lidská paměť je nevyzpytatelná a některé zážitky vytěsňuje. – Dojatá Gilová pokládá kytici a zapálí svíčku u památníku ve Szczurowě. Na desce je dlouhá řada jmen členů její rodiny. Pohovoří tu s válečným veteránem. – Gurême popisuje zaměstnanci na městském úřadě, jak byl ve svém karavanu napaden policistou. Úředník mu slíbí, že se bude v jeho případu angažovat. – Acković a Vojak diskutují o obětech romského holocaustu u velkého a chátrajícího památníku na místě koncentračního tábora v Jasenovaci. -mrš-

Účinkují

Raymond Gurême

François Lacroix

André Sauzer

Julien Gil

Meggie Monryová

Tony Helfritt

Radomir Usainović Kalea

Milica Usainovićová

Smilja Tišmová

Ivo Pejaković

Danijel Vojak

Dragoljub Acković

Nadir Dedić

Fatima Dedićová

Toti Dedić

Ján Konček

Ladislav Welward

Eva Michalková

Markus Pape

Jan Hauer

Arnošt Vintr

Krystyna Gilová

Karol Parno Gierliński

Patrycja Szwarcová

Bożena Kruszyńská

Iwona Piwowarczyková

Stanisław Majka

Rita Prigmoreová

Philomena Franzová

Bruno Gracin

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Robert Kirchhoff

Dramaturgie

Jan Gogola ml., Veronika Korčáková (ČT), Vlasta Ruppeldtová (RTVS)

Asistent kamery

Martin Chlpík

Architekt

Ové Pictures (grafický design)

Asistent střihu

Michal Lipa, Ján Balážik

Zvuk

Václav Flegl (záznam zvuku mix zvuku), Blažej Vidlička (záznam zvuku), Jakub Cvach (záznam zvuku), Alexander Bori (záznam zvuku), Jaroslav Schreder (zvukové efekty), Jana Anderlová (zvukové efekty), Miroslav Lukeš (záznam zvukových efektů), Petr Lenděl (mix zvuku), Kavkysound (mix zvuku)

Postprodukce

Sounderground (zvuk), Václav Flegl (zvuk)

České titulky

neuvedeno

Výkonná produkce

Jana Cisarová (Německo), Tom Feierabend (Francie), Filip Ostrowski (Polsko), Petar Milić (Chorvatsko), Nemanja Vojinović (Srbsko), Soňa Komová (RTVS), Roman Blaas (výkonný producent ČT)

Producent

Barbara Janišová Feglová (Hitchhiker Cinema), Boris Hochel (původní producent zemřel r. 2009)

Koproducent

Martina Šantavá (kreativní producentka ČT), Alexandra Gunišová Ševčíková (kreativní producentka RTVS), Robert Kirchhoff (atelier.doc)

Produkce

Robert Zipser, Lucia Kollárová, Lucie Zvěřinová (ČT)

Vedoucí produkce

Anna Matisová (RTVS)

Asistent vedoucího produkce

Arijana Vujićová, Márgit Garajszciová, Michal Deliman, Hana Ruttkayová

Odborný poradce

PhDr. Monika Vrzgulová, CSc., Mgr. Petr Lhotka, Mgr. Michal Schuster, Prof. Ian Hancock, PhD., Prof. Dr. Gerhard Baumgartner, Prof. Rudolf Sarközi, Adam Bartosz, Dr. Danijel Vojac, PhD., Dr. Dragoljub Acković, Dr. Ivo Pejaković, Mgr. Alexander Mušinka, PhD.

Spolupráce

Daniela Meressa Rusnoková (výzkum), Anna Juříčková (překladatel), Peter Böszörményi (překladatel), Tünde Mészáros (překladatel), Agnieszka Ogonowská (překladatel), Jonathan McCormick (překladatel), Nicole Brlej (překladatel), Márgit Garajszciová (překladatel), Jakub Zápotoka (překladatel), Dávid Altdorffer (překladatel), Marcela Mokráňová (překladatel), Zuzana Šicková (překladatel), Arijana Vujićová (překladatel), Filip Ostrowski (překladatel), Mozes F. Heinschink (překladatel), Jakub Tloka (překladatel), Scarlett Čanakyová (překladatel), Hana Ruttkayová (překladatel), Top překlady s.r.o.

Hudba

Použitá hudba

Erwin Schulhoff (Kassandra /Arabia Fox/), Dmitrij Šostakovič (String Quartet No. 6 G Dur, op. 101, Ill Lento), Ludwig van Beethoven (Symphony No. 7, op. 92, II. Act Allegretto), Domenico Modugno (Notte di Luna Calante)

Písně

Als ich dich in meinem Leib trug, Ma première guitare

Hudba k písni

Hans Eisler (Als ich dich in meinem Leib trug), Sacha Distel (Ma première guitare)

Text písně

Bertold Brecht (Als ich dich in meinem Leib trug), Jean Broussolle (Ma première guitare)

Zpívá

Philipp Schenker (Als ich dich in meinem Leib trug)

Interpret

Julien Gil (Ma première guitare)

Lokace

Slovensko, místo bývalého romského koncentrační a pracovní tábor Dubnica nad Váhom (Slovensko), Nitra (Slovensko), Česká republika, místo bývalého pracovního a koncentračního tábora Lety u Písku (Česká republika), Chorvatsko, místo bývalého koncentračního tábora Jasenovac (Chorvatsko), Záhřeb (Chorvatsko), ubytovna Červeného kříže (Záhřeb), Srbsko, Bělehrad (Srbsko), Muzeum romské kultury (Bělehrad), Polsko, Památník romského holocaustu Szczurowa (Polsko), Koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau/Osvětim-Březinka (Polsko), Krakov (Polsko), Nova Huta (Krakov), Lipiny (Polsko), lyceum kadetů (Lipiny), Spolková republika Německo, Kolín nad Rýnem (Spolková republika Německo), Rösrath (Spolková republika Německo), Würzburg - gymnázium (Spolková republika Německo), Berlín (Spolková republika Německo), Francie (Česká republika), Lisses (Francie)

Produkční údaje

Originální název

Diera v hlavě

Anglický název

A Hole in the Head

Souběžný název

Diera v hlavě

Kategorie

film

Typologie

dokumentární

Žánr

historický

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2016

Rok výroby

2003—2016

Premiéra

16. 3. 2017

Distribuční slogan

Holocaust jako jizva na těle i duši evropských Romů a Sinti.

Výrobce

Hitchhiker Cinema, Česká televize (koprodukce), Tvůrčí producentská skupina Martiny Šantavé (Česká televize), Rozhlas a televízia Slovenska (koprodukce), atelier.doc

Nositelé copyrightu

Hitchhiker Cinema, Česká televize, Rozhlas a televízia Slovenska, atelier.doc

Distribuce

Artcam

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

88 min

Titulky

bez titulků