Koudelka fotografuje Svatou zemi

Země původu

Spolková republika Německo, Česká republika

Copyright

2015

Rok výroby

2009—2015

Premiéra

5. 1. 2017

Minutáž

72 min

Kategorie

film

Žánr

medailon

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Koudelka fotografuje Svatou zemi

Český název

Koudelka fotografuje Svatou zemi

Anglický název

Koudelka Shooting Holy Land

Pracovní název

Koudelka: Fotografování Svaté země

Obsah

Debutující režisér a čerstvý absolvent oboru fotografie na Becalelově akademii umění a designu v Jeruzalémě Gilad Baram dostal příležitost dlouhodobě sledovat při práci špičkového fotografa Josefa Koudelku (nar. 1938) na jeho misi po historickém území Palestiny, resp. Svaté zemi, což je apolitický výraz pro geografické teritorium na Blízkém východě. Barama uhranula tvorba uznávaného umělce již během studií, o to víc přivítal možnost mu asistovat. V roli průvodce, řidiče a tlumočníka jej opakovaně doprovázel po oblasti sužované nekončícími politickými spory a válečnými boji, kam byl Koudelka „mylně“ vyslán jako válečný fotograf proslulou mezinárodní agenturou Magnum Photos, jejíž je členem. Fotograf se po zkušenostech z okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy konfliktům záměrně vyhýbal, přestože tehdy v roce 1968 pořídil unikátní soubor fotografií, který ho proslavil (stejně jako režiséra Jana Němce filmové záznamy invaze). Čtyřicet let po události proto otálel podepsat smlouvu, připojit se k projektu a stát se jedním z dvanácti vybraných fotografů. Chtěl zůstat nezávislý a mít od izraelsko-palestinského problému odstup. Pro spolupráci se rozhodl až po několika soukromých výjezdech na Blízký východ, který mu učaroval. – Baram v koprodukčním časosběrném dokumentu Koudelka fotografuje Svatou zemi zúročil možnost být vůbec poprvé u tvůrčího procesu této významné osobnosti světové fotografie. Zachytil vznik unikátních snímků kolem tzv. bezpečnostní bariéry, tedy koridoru z betonových zdí a z ostnatých drátů, jež odděluje znesvářené části území, spadající buď pod izraelskou či palestinskou jurisdikci (Západní břeh Jordánu), a na vizuálně přitažlivých lokacích v jejím okolí. Když Koudelka objevil neustále rostoucí a „všudypřítomnou“ izraelskou stavbu, tvořící nevratný „zářez“ v posvátné krajině, která se nemůže bránit, shledal ji zároveň impozantní. V jeho krajinných snímcích udává obranná hradba hlavní směr také proto, že je symbolem doby, kdy sám vyrůstal za „železnou oponou“, kterou sice neviděl, ale z jejíhož vězení chtěl ven. – Do oblasti se Koudelka vracel čtyři roky. Přes hledáček aparátu sledoval práci dělníků s betonovými kvádry, z nichž jsou schopni postavit za tři dny sto metrů zdi. Na přechodech pozoroval přesun obyvatel pod dohledem ozbrojenců. U střežené posvátné Rácheliny hrobky musejí fotograf a filmař „ospravedlnit“ chybějící povolení k focení, u vytížené betonárky Koudelka až na opakované výzvy ostrahy z megafonu uposlechne a odejde do příslušné vzdálenosti, jinde se kvůli záběru zasouká do smotků z žiletkového pletiva. U působivého válečného památníku, tvořeného v louce rozestavěnými maketami vojáků „v akci“, pokorně přizná úlevu, že nebyl a snad už ani nebude nasazen v žádné válce. Je znovu konsternován z tréninkového střediska pro boj, postaveného uprostřed pouště podle satelitních snímků skutečných měst. Překvapí ho, co zbylo z palestinské osady a jak se změnilo výletní místo na břehu Mrtvého moře. Poslouchá o nesnázích v rozdělených městech, ale obyvatele, s nimiž hovoří, nefotografuje. Navštíví památník na bitvu 679. záložní brigády, jež v roce 1973 zabránila Syřanům dostat se na Golanské výšiny. Téměř beze změn shledává pouze poušť… – Černobílým fotografiím panoramatického formátu, pořizovaným na kinofilm, vždy předchází uvážený výběr místa v krajině (téměř zde nefotí lidi) a trpělivé vyčkávání na nejvhodnější okamžik. Soustředěného samotářského umělce pohlcuje prostor a focení. V terénu je ostražitý, neukvapený, neustále těká očima po okolí a číhá na záběr. Režisér-učedník zpovzdálí snímá svého mentora, razícího heslo „chodit, chodit a koukat“, při dlouhých obhlídkách i při rozhodujícím cvaknutí spouště. Divák někdy nevidí, co je v hledáčku aparátu, dokud se neobjeví výsledná fotografie. Vyznění „statických reálií“ umocňují délka záběru na snímky a předěly zatmívačkami. Mezi „obrazy“ průběžně zaznívá Koudelkův komentář, pořízený v jeho pařížském a pražském ateliéru. Nad kontakty slavných cyklů (Invaze 68, Cikáni, Exily, Černý trojúhelník: Podkrušnohoří), jejichž geneze jej formovala, rekapituluje fotograf určité fáze osobního a profesního života. Zamýšlí se nad hodnotami, o které přišel, když emigroval, a nad podstatnými důsledky klíčového rozhodnutí, které však zhodnotil ve svůj prospěch. Obdivuje, jak se Češi semkli během sovětské invaze, a vzpomíná na svoji shovívavost vůči prostým vojákům. – Když se režisér s Koudelkou rozhodnou srovnávat konkrétní snímky, zazní jeden z mála společných dialogů. Muži zjistí, že některé dobré fotky vznikly během první návštěvy a nedají se již překonat. Místa v objektivu přitom vypadají pokaždé jinak. Koudelka přibližuje kritéria „pohledu“. – Výběr fotografií, odrážející bezútěšnou realitu zdí sešněrované krajiny, byl publikován v knize Wall: Israeli and Palestinian Landscapes 2008-2012 (2013, nakl. Aperture). – Dokument byl uveden v roce 2015 na MFDF v Jihlavě, na Finále v Plzni 2016 získal Zvláštní uznání, byl nominován na Cenu Pavla Kouteckého a uspěl na FDF na Korsice. V českých podtitulcích je název Koudelka fotografuje Svatou zem. -kk-

Štáb a tvůrci

Scénář

Gilad Baram, Elisa Purfürstová (spoluautorka scénáře)

Dramaturg

Věra Krincvajová (ČT), Ivana Pauerová (ČT)

Druhá kamera

Lucina Hartley-Koudelka (Paříž, Praha), Daniel Gal (švenkr, Paříž, Praha), Kobi Zaig (švenkr, Los Angeles)

Výtvarník

Josef Koudelka (černobílé fotografie, Magnum Photos), Gilad Baram (barevné fotografie)

Střih

Elisa Purfürstová

Zvuk

Sebastian Morsch (design a mix zvuku), Lucina Hartley-Koudelka (zvuk, Paříž, Praha), Elliot Aschard (záznam zvuku, Paříž), Michaela Patríková (záznam zvuku, Praha), Elisa Purfürstová (záznam zvuku, Izrael, Palestina)

Vizuální efekty

Automatik VFX, i/o post

Postprodukce

The Post Republic Berlin, Petra Kader-Göbelová (producent – The Post Republic Berlin), Magnum Photos Paris (fotografie), Soundsquare (zvuk), Michaela Patríková (design zvuku - Soundsquare), Pavel Rejholec (supervize zvuku - Soundsquare), Markéta Císařová (vedoucí produkce - Soundsquare), i/o post (obraz), Jaromír Pesr (vizuální efekty – i/o post), Michal Plička (vizuální efekty – i/o post), Jordi Niubò (vedoucí – i/o post), Libuše Martínková (vedoucí produkce – i/o post)

Návrhy titulků

Elisa Purfürstová, Ilan Yona (animace)

Producent

Gilad Baram

Koproducent

Radim Procházka, Helena Uldrichová (vedoucí Filmového centra ČT)

Vedoucí produkce

Esther Niemeierová, Mikuláš Novotný (Praha), Background Films, Jana Kabátová (ČT)

Odborný poradce

Josef Koudelka

Spolupráce

Josef Koudelka, Vojtěch Šrámek (archivní rešerše), Ulrike Bernardová (překlad), Saud Al-Zaid (překlad)

Výrobce českých podtitulků

Linguafilm

Hudba

Hudba

Tobias Purfürst

Písně

Abstracted

Hudba k písni Tobias Purfürst
Zpívá Tobias Purfürst

Scaling A Wall

Hudba k písni Tobias Purfürst
Zpívá Tobias Purfürst

Lokace

Česká republika, Praha (Česká republika), Izrael, Palestina, Betlém (Palestina), Ráchelina hrobka (Betlém), Checkpoint Betlém (Betlém), oblast Betléma (Palestina), Al-Walaja (oblast Betléma), Bajt Džalá/Beit Jala (oblast Betléma), oblast Ramalláhu (Palestina), Checkpoint Qalandiya/Kalandia (oblast Ramalláhu), Al-Baladiya (Palestina), Detroit (Al-Baladiya), ZeʹElim, Urban Warfare Training Facility /tréninkové středisko pro boj ve městě/ (Palestina), Východní Jeruzalém (Palestina), AlʹEizariya/Bethany (Východní Jeruzalém), Shab Al Dar (Východní Jeruzalém), Kibuc Jad-Mordechaj (Palestina), Abu Dis (Východní Jeruzalém), břeh Mrtvého moře (Palestina), Lido Junction (břeh Mrtvého moře), Judská poušť (Palestina), Hebron (Palestina), Golanské výšiny (Palestina), památník 679. obrněné brigádě Izraelské armády (Golanské výšiny), Mount Bental (Golanské výšiny), oblast města Náblus (Palestina), Mount Gerizim (oblast města Náblus), Francie, Paříž (Francie), Spojené státy americké, Kalifornie (Spojené státy americké), Los Angeles (Kalifornie)

Produkční údaje

Originální název

Koudelka fotografuje Svatou zemi

Český název

Koudelka fotografuje Svatou zemi

Anglický název

Koudelka Shooting Holy Land

Pracovní název

Koudelka: Fotografování Svaté země

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

medailon

Země původu

Spolková republika Německo, Česká republika

Copyright

2015

Rok výroby

2009—2015

Premiéra

premiéra 5. 1. 2017 /přístupné bez omezení/

Výrobce

Gilad Baram, Nowhere Films

Partner

CoPro – Documentary Marketing Foundation

Nositelé copyrightu

Gilad Baram, Nowhere Films, Produkce Radim Procházka, Česká televize

Distribuce

Pilot Film

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

72 min

Distribuční nosič

DCP 2-D, DVD, BRD

Poměr stran

1:1,85

Barva

barevný, černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, digitální zvuk

Mluveno

anglicky

Podtitulky

české

Revue

Koudelka fotografuje Svatou zemi

V roce 2009 přijel Josef Koudelka do Izraele připravovat nový cyklus fotografií Wall. Práce na něm trvala s přestávkami ...