Slepý Gulliver

dokument, cestopisný, esej

Typologie filmu

dokumentární

Anglický název

Blind Gulliver

Minutáž

104

Země původu

Česká republika

Copyright

2016

Rok výroby

2013 – 2016

Premiéra

23.03.2017

Režie

Martin Ryšavý

Scénář

Martin Ryšavý

Námět

Martin Ryšavý

Anotace

„Jdu světem s očima otevřenýma.“ Dvojnásobný vítěz ocenění Magnesia Litera Martin Ryšavý se opět vydává poznat Rusko a Ukrajinu, ale tentokrát nevěří svým očím.

Autor etnografických dokumentů a spisovatel Martin Ryšavý, fascinovaný rozmanitostmi existence na rozsáhlém území bývalého Sovětského svazu, učinil ústřední postavou svého esejistického cestopisu Slepý Gulliver sebe samého. Snímek je složen ze záběrů natočených v letech 2013 až 2015 během jeho výprav na Ukrajinu a Sibiř. Původně měly být výsledkem tři samostatné filmy, ale kvůli nedostatku natočeného materiálu vznikla tematicky rozbíhavá výpověď nejen o východním teritoriu Evropy a ruského Dálného východu, ale i o stálém hledání identity. V „ději“ se samozřejmě odráží i vleklá mezistátní krize před a po anexi Krymu (2014). - Ryšavý navštívil Ukrajinu (včetně srdce metropole Majdanu), po Transsibiřské magistrále se vydal do Ruska, plavil se po východosibiřské řece Kolymě, potkával kočovné pastevce sobů a další rázovité postavy (rybáře, vojáky, umělce, učence, mystiky) různých národností, trávil s nimi čas v jejich domovech a naslouchal jejich vyprávění, komentářům politické situace a diskusím. Záběry z cest se prolínají s jeho návštěvou optiky na pražských Lužinách, při níž si dá podrobně vyšetřit a zkorigovat zrak. Degenerace smyslu má podle něj svůj význam; stárnoucí člověk není zásadně vyděšen z toho, co „vidí“. - Film je sebereflexivní snahou složit z mnoha nesouvislých fragmentů ucelený obraz skutečnosti. Paralelu mezi okem a kamerou vytváří zaostřování na písmena, která se Ryšavý snaží v optice přečíst. Filmové médium zároveň analogicky k lidské mysli slouží jako specifický nástroj vnímání i prostředek k uspořádání vzpomínek. Autor současně cestuje po cizích zemích a „bloudí“ ve vlastní paměti, zaplněné zážitky z minulých výprav. – Snímek, stojící na pomezí cestopisného dokumentu a osobní autorské výpovědi, je zejména obrazem o limitech našeho subjektivního vnímání a o nikdy nekončícím hledání „správné perspektivy“. - Vzhledem k charakteru díla zmiňujeme v obsahu střídající se ústřední situace a ilustrativní záběry (krajina, stavby, pracovní provozy, slavnosti, manifestace, pietní místa soudobých krveprolití atd.). Skutečnost na plátně se někdy překrývá s autentickou zvukovou stopou, patřící k jiné části děje. - Veřejná předpremiéra filmu proběhla 26. září 2016 v pražském kině Světozor v rámci Večera s českým dokumentem a o měsíc později byl uveden v sekci Česká radost na MFDF v Jihlavě. Vedle klasické distribuce je titul ke stažení na serveru dafilms.cz. -mrš-

Obsah

Martin Ryšavý si dá vyšetřit zrak u kamaráda, optika Jakuba Thuriho. S různě silnými skly se snaží číst písmena na optotypu. Popisuje, jak vnímá při pohledu skrz barevné clony a záměrně rozostřené obrazce a tváře. Dialog mezi ním a optikem rámuje asociativní mozaiku z různorodých záběrů událostí, lidí a zvířat, které režisér zachytil a potkal během cest po Rusku a Ukrajině. Cestopisné momentky jsou složeny do celků, vztahujících se zpravidla k průběhu vyšetření, o němž spolu dvojice právě mluví (vnímání barev, rozpoznávání deformací tváří a obrazců, čtení textu). – Ve vlaku Ryšavý potká rusky hovořícího muže, který na stolku vykládá tarotové karty. Kartář se živí tím, že telefonicky či po skypu komunikuje s klienty a komentuje jejich osudy. – Jakutsko. Ryšavý se plaví s rybářem po řece na motorovém člunu. Na břehu se sejde s jeho manželkou. Poté s hostitelem v poslepovaném příbytku poslouchají z rádia zprávy o dění na Ukrajině. – Ukrajina. Na sportovním stadionu probíhá nácvik slavnostní přehlídky. – Ryšavý se s Annou Šimenkovou během cesty vlakem baví o jejich společné návštěvě výbušného Doněcka a Majdanu v Kyjevě. Vzpomínají na lidi, které tam potkali. Hodnotí rozporuplnou situaci, v níž se ocitly národnostně smíšené rodiny, jejichž členové teď stojí kvůli konfliktu proti sobě. Nepřehlednými poměry trpí hlavně staří lidé a děti. – Malířka asijského původu dokončuje v ateliéru obraz jezdců v krajině. – Ryšavý se setká na oslavě s ukrajinskými přáteli. – Na revolučně naladěném Majdanu lidé emotivně diskutují a poslouchají pouliční projevy. – Při čekání na spoj Transsibiřské magistrály se režisér dá do řeči s mužem, který mu následně za jízdy vypráví o svém zážitku z lovu medvěda. Posléze se dá portrétovat zmíněnou malířkou. – Ženy s dětmi dojedou zasněženou krajinou k zamrzlému Bajkalu. Na břehu společně „obětují“ část proviantu, smažené placky. – Vědma nad glóbusem označuje arktickou oblast Ruska za mozek planety. – Ryšavý se veze na saních za sněžným skútrem po mrazivé planině. – Žena vydělává kůži a vypráví přitom vnučce pohádku. – Setkání kočovných pastevců probíhá uprostřed pusté zimní krajiny. Slavnostně oblečení muži a ženy jdou v průvodu. – Skupina lidí se plaví na motorovém člunu po řece Kolymě. Připlují k ostrovu, na němž obhlížejí skládku jakýchsi kovových průmyslových pozůstatků, zbytky letadla, trouchnivějící bárku a opuštěnou usedlost. Ukořistěné drobné artefakty jsou vystaveny v národopisném muzeu. – Na oslavě Dne vítězství na východě Ruska zpívají asijské dívky ve stejnokrojích. – Ryšavý návštěvu u optika uzavírá poznatkem, že nejlepší záběr pořídil, když se do kamery vůbec nedíval. -mrš-

Poznámka

Použité ukázky: Zlaté opojení (1925, The Gold Rush; r. Charles Chaplin).

Účinkují

Anna Šimenkova

Anna Osipova

Jakub Thuri

Alexandr Utkin

Filipp Christoforov

Rimma Ostrovskaja

Uljana Vinokurova

Matrjona Vinokurova

Vasilij Okoněšnikov

Andrej Topunov

Michail Griga

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Martin Ryšavý

Dramaturgie

Vít Janeček (ČT)

Druhá kamera

Jan Šuster, Kyjaara Jumšanova

Střih

Anna Johnson Ryndová, Mariana Kozáková (asistentka střihu), Matěj Sláma (asistent střihu), Jiří Procházka (asistent střihu)

Zvuk

Martin Ryšavý (záznam zvuku), Michaela Patríková (střih zvuku), Štěpán Mamula (mix zvuku), Kavky Sound (mix zvuku), Sandra Klouzová (střih zvuku)

Postprodukce

ČT (obraz, zvuk)

České titulky

Hana Janovská, Linguafilm

Výkonná produkce

Veronika Slámová (ČT), Marie Nedbálková (ČT)

Koproducent

Petr Kubica (kreativní producent ČT)

Vedoucí produkce

Jana Vokrouhlíková (ČT)

Asistent vedoucího produkce

Martina Netíková

Spolupráce

Anna Johnson Ryndová (spolupráce na koncepci), Michail Jegorov, Ujbaan Undaar, Sardana Barabanova, Michail Utkin, Nikita Zimov, Ivan Berezkin, Darja Berezkina, Julia Suchova, Pavel Theiner, Pavel Kopecký, Petr Vokál

Lokace

Ukrajina, Kyjev (Ukrajina), Doněck (Ukrajina), Rusko, Jakutsko (Rusko), Sibiř (Rusko), řeka Kolyma (Rusko), Bajkal (Rusko), Česká republika, Praha 5 - Lužiny (Česká republika)

Produkční údaje

Původní název

Slepý Gulliver

Anglický název

Blind Gulliver

Copyright

2016

Rok výroby

2013, 2014, 2015, 2016

Premiéra

23.03.2017

Přístupnost

přístupné bez omezení

Výrobce

Background Films, Česká televize (koprodukce)

Nositelé copyrightu

Background Films, Česká televize

Technické údaje

Formát

16:9

Zvuk

Dolby

Titulky

české