Masaryk

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2016

Rok výroby

2016

Premiéra

9. 3. 2017

Minutáž

106 min

Kategorie

film

Žánr

historický, psychologický, životopisný

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Masaryk

Český název

Masaryk

Anglický název

A Prominent Patient

Pracovní název

Rituál

Anotace

Historický životopisný snímek Julia Ševčíka s prostým názvem Masaryk zachycuje události ze tří let života Jana Masaryka (1886–1948), syna prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka (1850–1937). Děj se odehrává v rozmezí let 1937–1939, ale koncentruje se zejména na události okolo uzavření Mnichovské dohody v září 1938. Odvíjí se ve dvou rovinách. V říjnu 1938 se Masaryk ocitá v psychiatrickém sanatoriu ve Vinelandu ve státě New Jersey. V rozhovorech s ředitelem ústavu, doktorem Steinem, který je německým emigrantem, uprchnuvším před Hitlerem, vzpomíná na nedávnou minulost, na smrt otce v roce 1937 a hlavně na bouřlivé dny konce září 1938, kdy působil jako československý velvyslanec v Londýně. Psychicky labilní muž trpící depresemi si trpce vyčítá, že zklamal a že zavinil okleštění a rozpad republiky. Rekapituluje rozhodující okamžiky z té doby, vybavuje si rozhovory s britskými politiky i telefonáty s Edvardem Benešem, jemuž má za zlé – právě tak jako sobě – že selhal. Nakonec se však s Benešem usmíří a po vyhlášení války Německu v září 1939 opouští sanatorium a vrací se zpátky do Londýna, aby se stal platným členem československé exilové vlády. – Ačkoliv úvodní titulek tvrdí, že film vznikl podle skutečné události, je v něm příliš mnoho fiktivního. Okolnosti, vedoucí k podpisu Mnichovské dohody, jsou zřejmě popsány vcelku přesně, ale celý rámcový příběh včetně postavy doktora Steina je smyšlený. Kromě toho jsou ve scénáři další věci, jež neodpovídají historickým faktům. Scenáristé usilovali o portrét zajímavé osobnosti českých dějin v kritickém okamžiku. Představují Jana Masaryka jako bonvivána, šňupajícího kokain a užívajícího si s milenkami, ale zároveň také jako vnitřně nejistého a rozpolceného člověka, žijícího ve stínu slavného otce a trpícího komplexem vlastní nedostatečnosti. Poukazují ovšem též na jeho výraznou historickou roli zkušeného diplomata, používajícího neortodoxní metody a řídícího se spíše intuicí než intelektem. To se projevuje zejména v konfrontaci s prezidentem Edvardem Benešem, prezentovaným jako Masarykův protipól, tedy racionálním a odpovědným politikem, zvažujícím různé možnosti, ale odsouzeným nakonec k tragické roli. – Julius Ševčík opět předvádí režisérskou zručnost a profesionalitu ve skloubení jednotlivých složek. V ambiciózním a vizuálně opulentním snímku se opírá o vynikající herecké výkony Karla Rodena a Oldřicha Kaisera (jako prezidenta Beneše) a o spolehlivě podanou dobovou atmosféru. – Producenti ve spolupráci s distributorem uvedli snímek v předpremiéře v pražském kině Lucerna koncem prosince 2016, aby tak vyhověli regulím cen Český lev, v jejichž rámci nakonec titul získal z patnácti nominací rekordních dvanáct cen. Sdružení českých filmových kritiků naopak titul do svých cen za loňský rok nezařadilo. – V souvislosti s uvedením snímku, věnovaného in memoriam spoluscenáristovi Alexu Koenigsmarkovi (1944–2013, vyšlo s filmovou obálkou třetí přehlédnuté vydání knihy Pavla Kosatíka a Michala Kováře s názvem Jan Masaryk, jež byla patrně jedním ze zdrojů, z nichž scenáristé čerpali. -tbk-

Obsah

Podle skutečné události. - Vineland, New Jersey, říjen 1938. Dezorientovaný Jan Masaryk je odveden z cizího domu, v němž hrál na klavír českou hymnu a v němž ho přistihl majitel se zbraní v ruce. Z cely na policejní stanici mu pomůže dr. Stein, šéf zdejšího psychiatrického sanatoria, kde Masaryk na vlastní žádost skončí. Pobýval tu již v roce 1912, ale tehdejší lékař už zde nepracuje. Stein mu jasně naznačí, že tam nebude mít takovou svobodu jako kdysi. - Jan vzpomíná na minulost. Zúčastnil se velkého večírku, kde se pomiloval se zpěvačkou Madlou, zazpíval si s ní před publikem a šňupal kokain. Ráno 13. září 1937 dorazil s kocovinou na Pražský hrad ke smrtelné posteli svého otce, Tomáše Garriguea Masaryka. Setká se tu s prezidentem Edvardem Benešem, s nímž mluví o situaci v Británii, kde je velvyslancem. Poslední otcova slova jej nabádají, aby vždy jednal podle svého, ale aby se také radil s Benešem. 14. září 1937 bývalý prezident zemře. - V sanatoriu vidí doktor Sheldon stát Masaryka na okraji střechy. Stein se pak s pacientem dohaduje. Podle původní diagnózy z roku 1912 trpí schizofrenií. - V březnu 1938 se v Anglii setká Masaryk s britským státním podtajemníkem sirem Robertem Vansittartem, který doporučuje, aby Češi projevili dobrou vůli a zúčastnili se chystané konference o Sudetech. Ale Beneš to odmítne. - V londýnském hotelu Mycroft se Jan miluje s Annií, jejíž manžel Henry Higgins je vysokým vládním úředníkem. Dozví se od ní o jeho chystaném setkání s francouzským velvyslancem Bonnetem na nelegálních pěstních zápasech a přidá se tam k nim. Vyhraje nad Bonnetem sázku a později u jídla s ním diskutuje o politické situaci. Podle Francouze jeho vláda dodrží smlouvu s Československem o případné pomoci při napadení země Hitlerem, ale zároveň podepíše smlouvu s Británií, která se do eventuálního konfliktu nemíní vměšovat. - V sanatoriu Jan stále trpí depresemi, vyčítá si před Steinem, že nedokázal ochránit vlast a že kvůli němu teď umírají lidé. Vzpomíná na to, jak chtěl být hudebníkem, ale nevěděl, co sám se sebou. Proto kdysi odjel do Ameriky, kde jen utrácel peníze a v dopisech lhal rodičům. Právě proto, že byl dobrý lhář, jej otec později poslal do politiky. V té však podle vlastních slov totálně selhal. Od dětství obdivoval bratra Herberta, který zemřel na tyfus. Místo něj měl prý zemřít on... - Ačkoliv se pacient stále cítí špatně, pošle jej Stein na přednášku do Stone Harboru. Před tamní smetánkou mluví Masaryk o otci a o situaci židů v Německu. Setká se tu s americkou novinářkou Marcií Davenportovou a stráví s ní večer v baru. Žena mu přeje, aby se uzdravil, ale aby se přitom nestal nudným. - Londýn, květen 1938. Masaryk se sejde na ambasádě s Konradem Henleinem, který má v Británii bohatý program. Podle vůdce sudetských Němců buď dostanou Sudety autonomii, nebo se v nich odbude plebiscit o jejich odtržení (s jasným výsledkem). Třetí možností je jejich německá okupace. Masaryk ho marně před Hitlerem varuje. - Za velvyslancem přijde do hotelu Mycroft plukovník Emanuel Moravec. Apeluje na něj, aby Brity přesvědčil, že Češi jsou připraveni se bránit. Do hovoru se vmísí Janova milenka Annie. Když Masaryk souhlasí s Moravcem, že Britové se chovají zbaběle, dá mu políček a rozejde se s ním. - Beneš pak v telefonu varuje diplomata, aby Moravcovi, který chce mobilizovat, nevěřil. Je přesvědčen, že Francouzi dodrží smlouvu, a potřebuje Masaryka na své straně. - Vineland, Vánoce 1938. Při partii šachu vykládá doktor Stein Masarykovi o sobě. Měl v Mnichově prosperující kliniku a dlouholetého milence. Kvůli Hitlerovi však musel uprchnout. - Londýn, září 1938. Masaryka nepustí v opeře k ministru zahraničí Halifaxovi. Podtajemník Vansittart pak velvyslanci radí, aby Češi odmítli chystanou dohodu s Německem. Masaryk o tom přesvědčuje Beneše. Ten však po několika rozhovorech s Brity a Francouzi přistoupí na jejich ultimátum, podle nějž má Hitler dostat sudetská území, kde žije alespoň padesát procent Němců. Pochopil, že Francouzi ani Britové nehodlají poskytnout Československu vojenskou pomoc. - Vineland, březen 1939. Masaryk se z novin dozví o okupaci okleštěného Československa. Dobývá se do skříně s kokainem a porve se s doktorem Sheldonem. Musí dostat uklidňující injekci a je připoután k posteli. Má divoké vize, v nichž se mu zjeví i bratr Herbert. - Když se pacient vzpamatuje, mluví s ním Stein o sebevraždě. Masaryk si vyčítá, že on a Beneš to před Mnichovem všechno zkazili. Vzpomíná, jak byl 23. září 1938 zaskočen Benešovým souhlasem s původní smlouvou. Vzápětí se od lorda Halifaxe dozví o Hitlerových vystupňovaných požadavcích. - V Praze se konají manifestace a vláda 25. září vyhlásí mobilizaci, což Benešovi doporučoval i Masaryk. Ten vzápětí diktuje v Londýně sekretářce Božence zásadní nótu, v níž za Československo odmítne Hitlerovy požadavky. S prohlášením je pak u premiéra Chamberlaina. Upozorní ho, že jen pevný postoj Británie může zabránit vypuknutí války. - Vineland, srpen 1939. Masaryk slyší v rádiu zprávu o podepsání paktu Ribbentrop-Molotov. Doktor Stein mu vyčte, že v sanatoriu tajně krade kokain. Pak ho vezme na projížďku k moři. Na břehu na zaskočeného Jana čeká Beneš. - 27. září 1938 se v letadle baví zástupci britské a francouzské vlády o situaci. Bonnet má k dispozici text dohody, o níž chtějí jednat s Hitlerem bez Čechů. - Londýn, 28. 9. 1938. Masaryk slyší v rádiu zprávu, že Britové jsou s Čechoslováky. Vzápětí se však z další aktuality dozví, že Chamberlain odlétá do Mnichova. Jan premiéra osloví ve vestibulu před cestou na letiště. Zjistí, že Beneš s Brity jednal za jeho zády a že vše je ztraceno. - Praha, 30. 9. 1938. Ve městě vládne chaos; všude jsou utečenci ze Sudet a konají se bouřlivé demonstrace na protest proti kapitulaci. Masaryk telefonuje s Benešem, který mu tvrdí, že neměl jinou možnost: nedovolí, aby Češi umírali. Prezident chce, aby mu Jan nadále věřil, ale ten to odmítne a vyčte mu, že z něj udělal šaška. - Vineland. Masaryk se na pobřeží s Benešem pohádá. Politik ho přesvědčuje, aby s ním odletěl do Londýna a podílel se na exilové činnosti. Jan to odmítne. Stein ho v autě také přesvědčuje. Když ho Masaryk v hádce urazí, vyhodí ho z vozu. Politik skončí v baru, kde byl před časem s Marcií. - New York, 3. 9. 1939. Všude jsou zprávy o vyhlášení války v Evropě. Masaryk navštíví v redakci Marcii Davenportovou. Odjíždí do Londýna a potěší ho, když se dozví, že novinářka tam kvůli práci jede také. - Masaryk přesvědčivě mluví v londýnském rozhlase. - Dr. Stein dostane od bývalého pacienta telegram, v němž Jan tvrdí, že po válce se lékař bude moci vrátit do vlasti. - Jan Masaryk se po válce stal ministrem zahraničí a zůstal jím i po komunistickém převratu v únoru 1948. Následující měsíc, 10. března 1948, bylo jeho mrtvé tělo nalezeno pod okny ministerstva zahraničí. Okolnosti jeho smrti dodnes nebyly objasněny. -tbk-

Poznámka

V titulcích je uváděno jméno scenáristy v podobě Alex Königsmark, jemuž je snímek věnován. Scénář byl vyvinut v rámci programu Scripteast.

Hrají

Karel Roden

Jan Masaryk

Hanns Zischler

dr. Stein

Oldřich Kaiser

prezident dr. Edvard Beneš

Arly Jover /ž/

Marcia Davenportová

Paul Nicholas

Neville Chamberlein

Milton Welsh

Georges Bonnet

Dermot Crowley

lord Halifax

Tim Preece

sir Robert Vansittart

Gina Bramhill /ž/

Lady Annie Higginsová

James Flynn

sir Henry Higgins

Susan Lawson-Reynolds /ž/

zdravotní sestra Blake

Jiří Ornest

prezident Tomáš G. Masaryk

Kateřina Lojdová

Hana Benešová

Katya Boirand /ž/

barmanka

Zuzana Kronerová

Alice Masaryková

Joan Blackham /ž/

paní Fitzgeraldová

Jiří Vyorálek

Konrad Henlein

Robert Jašków

Emanuel Moravec

Robert Nebřenský

Jan Bohumír Syrový

Pierre Peyrichout

generál Maurice Gustave Gamelin

Hoji Fortuna

dr. Sheldon

Ján Greššo

Milan Hodža

Martin Hofmann

prezidentův tajemník

Kevin Clarke

poslanec

Tobias Čížek

kluk

Ján Jackuliak

tajemník ministra Milana Hodži

Ignat Kignöl

voják

Štěpán Markovič

saxofonista

Stewart Moore

bodyguard

Jack John Noonan

recepční

Rostislav Osička

rozhodčí v boxu

Marián Pavlovič

hlasatel

Michael Pitthan

speaker

Abigail Rice /ž/

Chamberlainova sekretářka

Lívia Obručník Venosová

sopranistka

Aneta Vignerová

noční recepční

Joe Weintraub

muž s pistolí

Undra Dorjzundur /ž/

Miroslav Dubovický

Radovan Ernest

Gogo Jean

Michel Francis

René Hlavsa

Peter Hosking

Tomáš Hruda

Karel Hung

David Jahn

Daniel Komarov

Jan Kružík

Antonín Mašek

Adriana Matúšová

Tereza Mia /ž/

Tomáš Mrázek

Anh Tuan Nguyen

Anna Pačesová

prof. Peter Pružinec

Billy Rayner

Rebecca Riisness /ž/

Jan Tuháček

Markéta Smékalová

Vojtěch Stolbenko

Daniel Zeman

Marek Zelinka

Československá obec legionářská

Klub vojenské historie Četnická pátrací stanice Pardubice

Klub vojenské historie 43. pěší pluk Brno

Klub vojenské historie Gardekorps Praha

Spolek Muzeum Čs. opevnění na Kočičáku

Klub vojenské historie 1. prapor Stráže obrany státu Falknov nad Ohří

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Matěj Chlupáček (režie druhého štábu)

Asistent režie

Jiří Kačírek ml., Fanda Loukota, Lukáš Gabriel, Paula Postolková, Lukáš Viznar, Vanessa Biermannová, Aneta Bachanová

Scénář

Petr Kolečko, Alex Koenigsmark, Julius Ševčík, Peter Williams (úprava dialogů), Joe Weintraub (úprava dialogů)

Dramaturg

Tom Abrams, Jaroslav Sedláček (hlavní dramaturg FC ČT), Dana Garguláková (RTVS), Olaf Grunert (ZDF/Arte)

Asistent kamery

Jan Hrabal, Jakub Vrbík, Pavel Frydrych (ostřič), Jan Hofmann (ostřič), Zdeněk Mrkvička (ostřič), Ludvík Otevřel (ostřič), Eliška Svobodová (ostřič)

Architekt

Milan Býček

Assistent architekta

Adam Pitra

Výprava

Stanislav Lukšan (vedoucí výpravy), Daniel Navrátil (vedoucí rekvizitář), Jiří Freml (vedoucí rekvizitář), Jiří Dušek (rekvizitář), Jan Ostrý (rekvizitář), Dominika Oubramová (rekvizitářka), Jan Sedláček (rekvizitář), Miroslav Sedláček (rekvizitář), Jan Sloup (rekvizitář), Jan Strnad (rekvizitář)

Kostýmy

Jitka Novotná (vedoucí kostymérka), Paulína Bočková, Aneta Grňáková, Anna Hrušková, Lukáš Neufuss

Masky

Miroslava Krepsová, Jaroslav Šámal, Lukáš Král (zvláštní masky)

Asistent střihu

Filip de Pina

Zvuk

Viktor Ekrt (zvuk, záznam kontaktního zvuku, střih dialogů a hudby), Pavel Rejholec (zvuk, supervize a mix zvuku), Rafał Paczkowski (mix hudby), Marek Hart (zvukové atmosféry), David Titěra (zvukové efekty), Peter Hilčanský (zvukové efekty)

Vizuální efekty

Michal Křeček

Zvláštní efekty

ARTsfx, Pavel Policar

Postprodukce

Magiclab (obraz), Markéta Šalátová (vedoucí produkce Magiclab), Soundsquare (zvuk)

Koordinátor kaskadérů

Luděk Jelen

Výkonná produkce

Josefína Borecká, Jaroslav Kučera (FC ČT), Ivana Kurincová (RTVS)

Koproducent

Helena Uldrichová (vedoucí FC ČT), Tibor Búza (RTVS)

Produkce

Igor Hudec (Slovensko), Eefje Helmus /ž/ (Nizozemsko), Felix Voogt (Nizozemsko)

Vedoucí produkce

Jiří Koštýř (FC ČT), Eva Kovářová (vedoucí natáčení), Klára Botlíková (vedoucí natáčení)

Zástupce vedoucího produkce

Magda Chýlková (ekonomka)

Asistent vedoucího produkce

Zuzana Zmítková

Spolupráce

Jan Gallas (koordinátor Klubů vojenské historie), Oldtimer fundus Šebek (historické automobily), Jaroslav Šebek (historické automobily), Hron CZ (historické automobily), Ota Bareš (práce se zvířaty Fauna Film), Marianna Borecká (fotografka), Adam Kraus (fotograf), Sára Bukovská (hudební vedení Karla Rodena)

České podtitulky

neuvedeno

Hudba

Hudba

Michał Lorenc, Kryštof Marek (dobová hudba), Krzysztof A. Janczak (orchestrace)

Nahrál

Filharmonic Orchestra Prague, Henryk Miśkiewicz /saxofony/, Robert Majewski /trubka, křídlovka/, Damian Marat /trumpeta/, Marta Maślanka /ž/ /bicí/, Piotr Maślanka /perkuse/, Robert Siwak /perkuse/, Kornel Jasiński /kontrabas/, Michal Wożniak /kontrabas/, Piotr Baron /tenorsaxofon/, Jan Smoczyński /klavír/, Marcin Pospieszalski /kontrabas/

Dirigent

Adam Klemens

Choreografie

Vlasta Červ

Lokace

Česká republika, zámek Hořovice (Česká republika), zámek Libochovice (Česká republika), hřebčinec Písek (Česká republika), Nizozemsko

Produkční údaje

Originální název

Masaryk

Český název

Masaryk

Anglický název

A Prominent Patient

Pracovní název

Rituál

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

historický, psychologický, životopisný

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2016

Rok výroby

2016

Premiéra

předpremiéra 25. 12. 2016 (kino Lucerna, Praha)
premiéra 9. 3. 2017 /nevhodné pro děti do 12 let/

Distribuční slogan

Film Julia Ševčíka.

Výrobce

In Film Praha, Rudolf Biermann Slovakia, Česká televize (koprodukce), RTVS (koprodukce), ZDF/Arte (koprodukce)

Partner

JCDecaux (generální partner), Magiclab, Vojenský historický ústav

Distribuce

Bioscop

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

106 min

Distribuční nosič

DCP 2-D

Poměr stran

1:1,85

Barva

barevný

Zvukový systém/formát

Dolby Digital

Mluveno

česky, anglicky, francouzsky, slovensky

Podtitulky

české