Selský rozum

Země původu

Česká republika

Copyright

2017

Rok výroby

2016—2017

Minutáž

77 min

Kategorie

film

Žánr

politický, časosběrný

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Selský rozum

Český název

Selský rozum

Anglický název

Peasant Common Sense

Anotace

Časosběrná dokumentární analýza Selský rozum nabízí pohled na problematické zemědělské a podnikatelské aktivity předsedy hnutí ANO 2011 a pozdějšího ministra financí a premiéra ČR Andreje Babiše (nar. 1954). Naznačuje současný stav české krajiny a zemědělství a komentuje jejich proměny. Zabývá se též problematikou čerpání evropských dotací. Ostře kritický snímek vznikající na základě tříletých rešerší (tvůrci použili archivní záznamy z různých zdrojů, některé doplnili animací) natočili český dokumentarista Vít Janeček se slovenskou filmařkou (a manželkou) Zuzanou Piussi, kteří se zaměřují na kauzy české a slovenské politiky. Snímkem provázejí šéfredaktor nezávislého internetového Deníku Referendum Jakub Patočka a jeho redakční kolegyně Zuzana Vlasatá, kteří na základě rešerší vydali knihu na stejné téma Žlutý baron (vydavatelství Referendum, Brno 2017). Zásadní jsou výpovědi expertky na zemědělství Táni Králové a zemědělce Bohumíra Rady, odkrývající styl, metody a mechanismy hospodaření, spojeného s koncernem Agrofert (promyšlená likvidace konkurentů, střet zájmů atd.). – Česká televize jako jeden z producentů odsunula uvedení dokumentu na obrazovce až na období po parlamentních volbách 2017, ve kterých zvítězilo hnutí ANO 2011, a film pro vysílání dodatečně opatřila úvodním prohlášením Babišova koncernu. – Zástupci společnosti Agrofert účast ve filmu odmítli, Babiš na žádost tvůrců o rozhovor nereagoval. -dh-

Obsah

Podnikatele Andreje Babiše tvůrci v „pohádkovém“ úvodu popisují jako bohatého kupce, který převlečený za obyčejného sedláka kritizoval vrchnost a lid mu slepě uvěřil (animace). – Na záznamech z roku 2011 a 2012 Babiš odsuzuje následky vlády komunistů; stát se má podle něj řídit selským rozumem. – Jakub Patočka vysvětluje základní tezi, že Andrej Babiš nikdy nemluví jasně, a proto nelze poznat, co vlastně chce. – Novinářka a expertka na zemědělství Táňa Králová upozorňuje, že Babiš nemluví pravdu, nikdy nic nepotvrdí a často udělá to, co nejprve zpochybňuje. – V roce 2013 Babiš prohlásí, že nebude zasahovat do práce novinářů ve svém vydavatelství Mafra. Odposlechy z roku 2017 naopak odhalují domluvy s žurnalistou Markem Přibilem o manipulaci s informacemi. – Expert na kritické daňové a finanční situace Jan Rambousek je z Babišových křivých přísah a vymýšlených faktů konsternován. – Investigativní novináři Jakub Patočka a Zuzana Vlasatá se rozhodli pochopit Babišovy podnikatelské metody, neboť politik/poslanec/úředník razí heslo, že chce stát řídit jako firmu. Novinářka se Babišovými aktivitami zabývala dva roky. Z Agrofertu podivně vyhozený manažer Adámek jí dal kontakt na bývalého majitele Agrodružstva Jevišovice Bohumíra Radu, který doplatil na sjednané obchody s Babišem. Patočka vysvětluje podivná jednání koncernu, který „nepřátelské“ menší podniky, údajně špatně vedené, následně zdánlivě zachraňuje. Vlasatá po zkoumání řady dokumentů upozornila, že převzetí Agrodružstva Jevišovice bylo podezřelé. – Rada si stěžuje na vysokou nezaměstnanost v Jevišovicích, která nastala zánikem firmy. Podnik měl sedmadvacet prosperujících, ale dnes už chátrajících objektů. Babiš vše „pouze“ zpeněžil. Radovi vadí, že skončila kontinuita hospodaření. Kritizuje Babišovy praktiky při výrobě masných výrobků. Dřív se s podnikatelem přátelil. Uvěřil jeho „návodům“ a otevřel si tak cestu k postupné likvidaci. Za družstvo, které musel Babišovi prodat, má získat pozemky, stroje a náhrady. Ty mu zatím likvidátor dluží. Zemědělskou firmu podle Rady nelze řídit pouze z pozice ekonoma, je pro to velmi důležitá rodinná tradice. Přitom je v zemědělství běžné, že investice se vracejí později. O své pozemky Rada pečuje dobře a ekologicky. Sousední Babišova pole vypadají o poznání hůř. Rada tvrdí, že manažeři preferují chemická hnojiva před tradičními, ale méně pohodlnými postupy. – Podle Patočky Andrej Babiš vždy nějakou firmu přivede do problémů, a pak ji ovládne. Rambousek si posteskne, že tyto metody zavádí i do řízení státu, jehož je představitelem. Novinářce Králové vadí, že Babišovo (ne)hospodaření ničí a vylidňuje venkov a devastuje krajinu. – Zemědělec a spoluautor zákona o půdě František Tomášek potvrzuje, že je Babiš (majitel 130 000 hektarů) největším příjemcem zemědělských dotací v Evropě. Lituje, že na rozdíl od světa u nás rodinné farmy mizí. Podle Králové díky dotacím rostou firmy typu Agrofertu (na rozdíl od Rakouska či Polska, kde jsou zvýhodňovány malé podniky). Za tento trend lobboval v Bruselu za hnutí ANO 2011 (2014-2017) nestraník Pavel Telička. – Babiš se dříve vyslovoval pro zrušení všech zemědělských dotací v EU, aby nebyly zvýhodněny větší státy. V posledních pěti letech přitom u nás vzrůstaly dotace potravinářským firmám a pro Agrofert připadalo stále více desítek milionů. Od roku 2005 firma získala na zemědělských dotacích přes 4 miliardy korun. – Podle Patočky Babiš ovlivňuje samotný stát (mj. založením hnutí ANO 2011), aby mu šly peníze do Agrofertu z rozpočtu ČR i z EU, což je i předmětem jeho podnikání. Předsedou zemědělského výboru je místopředseda hnutí ANO 2011 Jaroslav Faltýnek. Evropská komise shledala jako střet zájmů jeho členství v představenstvu Agrofertu a v dozorčí radě státního zemědělsko-intervenčního fondu, který dotace vyplácí. – Babiš si na záznamu stěžuje, že si vstupem do politiky zkazil život. – Příjmy Agrofertu z veřejných rozpočtů udělené v roce 2014 byly 3 334 966 005 Kč a ministerstvem financí byly schváleny daňové úlevy v rámci investičních pobídek 3 728 397 000 Kč. – Předseda Asociace soukromých zemědělců Josef Stehlík kritizuje na tiskové konferenci kumulaci zemědělských dotací a způsob jejich využívání často mimo venkov. – Zapálený farmář a starosta malé obce Stanislav Němec se vrátil k rodinné zemědělské tradici, ve které pokračuje i jeho syn. Vlastní půdu a vyrábějí mléčné produkty. V obci se zasloužil o zrekultivování prostoru po bývalé skládce pro volnočasové aktivity. Němec by možná přivítal zrušení dotací, protože z nich plynou nesmyslná nařízení či kontroly a je jimi ničen trh. Pravidla často neznají ani samotní úředníci. – Rada vysvětluje nesmyslnost pěstování a zpracování státem podporované řepky olejky. Je třeba ji až devětkrát chemicky ošetřit, na čemž vydělává především chemický podnik Preol z konglomerátu Agrofert. K zamoření půdy přispívá i porušování zásad osmiletého cyklu vysévání řepky na pozemcích. – Ve Vodňanech visí mnohojazyčné inzeráty nabízející pomoc vykořisťovaným dělníkům z tradičního českého podniku dodavatele drůbežího masa. Agenturní zahraniční dělníci často nemají zdravotní průkazy (jak tvrdí kdosi na skrytou kameru). Za dvanáctihodinové i delší směny dostávají údajně nedaněnou hodinovou mzdu sedmdesát až osmdesát korun a nemají zaplacené sociální a zdravotní pojištění. Stěžují si na mizerné pracovní prostředí a mluví o mafii, vybírající „výpalné“. Cizince do podniku verbují různé agentury za rozdílných podmínek. – V reklamě na Vodňanské kuře vystupuje Andrej Babiš s Jaromírem Jágrem. – Předseda odborové centrály Josef Středula kritizuje pracovní nabídky podniků s malým výdělkem. Technicko-hospodářská pracovnice na skrytou kameru popisuje opatření před Babišovou návštěvou podniku, kvůli níž měli přijít do práce jen vzhlední zaměstnanci. – Reklama „výhradně z českých farem“ není pravdivá. Dodací listy dokazují, že se do podniku vozí bedny s masem z Polska a z dalších států. Babiš v roce 2010 kritizoval nárůst dovozu nekvalitně zpracovaného drůbežího masa z Polska. Podle Králové kontrolní orgán upozorňoval na nálezy separátu z Polska, v oficiálních zprávách však nebylo uvedeno, že byl určen právě pro Babišovy Kostelecké uzeniny. Nyní se už tyto zprávy nevydávají. – Štáb zjistí, že zahraniční kamion dovezl zmrazené drůbeží ořezy do areálu masokombinátu v Krahulčí. Patočka kritizuje porušení ochrany spotřebitele. Vadí mu Babišův vliv v politice, v hospodářství i v médiích („koupil si pravdu“). – Rada protestuje před ministerstvem financí proti metodám a lžím Babiše. – Kostelecké uzeniny bývaly vyhlášené dobrými pracovními podmínkami a kvalitou produkce. Opíraly se téměř výhradně o domácí dodavatele, hlavním z nich byl Bohumír Rada. Ten nakoupí konkrétní výrobky v podnikové prodejně a zároveň v malé masně s vlastním sortimentem. Chemický rozbor nezávislé laboratoře ukáže velký rozdíl v obsahu masa v neprospěch Kosteleckých uzenin. Potravinový expert Josef Kameník vysvětluje jak se orientovat v produkci (výrobky s určitým názvem jsou chráněné) a poukazuje na nekalé praktiky ve výrobě. – Rozhodující podíl v Kosteleckých uzeninách získal Andrej Babiš za minimální cenu v době, kdy na základě křivého obvinění managementu firmy bylo obtížné dostat úvěr. Bývalý ředitel a spolumajitel podniku Jan Boček komentuje nevalné výsledky chemického rozboru a kritizuje poměry v podniku, jenž odmítá odpovídající mzdou ohodnotit odbornou řeznickou práci. – Rada se chtěl bránit právně, renomované advokátní kanceláře se však vždy i přes jednoznačnost jeho případu zalekly. – Patočka v Babišově příběhu nachází pohádkový motiv převleku za účelem zalíbení se. Podle něj se s politikem nedá mluvit na rovinu. – Na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP) byl dosazen ředitel ministrem z tábora hnutí ANO. Následně bylo propuštěno pět krajských ředitelů a k odchodu byl donucen i šéf vnitřní inspekce. V Kroměříži jsou areály tří firem Agrofertu. Okolí je výrobou poznamenáno, obyvatele obtěžují výpary či kamionová doprava. Starousedlíci na skrytou kameru vypovídají o podplacených měřeních. Bývalá krajská ředitelka ČIŽP Jana Moravcová vzpomíná, že místní Babišova masna Kmotr nedodržovala zákon o ochraně ovzduší. Kontroloři nebyli do provozu vpuštěni a měření proběhlo jen na střeše. Filmový štáb je z areálu obratem vykázán. – Když masokombinát Kmotr chystal rozšíření provozu uzení, místní se dožadovali expertizy. Městský úřad o ni požádal, ale vzápětí ji bez vysvětlení odvolal. Starosta za hnutí ANO nepřipouští, že by byl pod tlakem Agrofertu. Na odboru životního prostředí štáb vysvětlení nezíská. Moravcová shrnuje: tam, kde má vliv hnutí ANO nebo Agrofert, se občané se nemohou domoct svých zákonných práv. – Rambousek situaci, kdy klíčová místa ve státě ovládá hnutí ANO, přirovnává k 50. letům. – Konají se menší i větší protesty namířené proti Babišovi a hnutí ANO 2011. Bohumír Rada vystupuje na jednom mítinku na obranu demokracie v republice. Další den se na něho právníci Andreje Babiše pokusí uvalit insolvenci... –dh-

Poznámka

Použité materiály: Česká televize: Hyde Park (20.9.2011), Zpravodajství ČT (4.5.2017, 5.5.2017), Zpravodajství ČT - předvolební mítink ANO (25.10.2013), Ekonomika 24 (29.9.2010), Česká televize (30.10.2015); archiv D1film; trailer na počítačovou hru Family Farm. Citované materiály: volební materiály hnutí ANO 2011, reklamy společnosti Agrofert.

Účinkují

Bohumír Rada

zemědělec

Jakub Patočka

novinář z Deníku Referendum a spoluautor knihy Žlutý baron

Zuzana Vlasatá

novinářka z Deníku Referendum a spoluautorka knihy Žlutý baron

Andrej Babiš

Jan Boček

bývalý ředitel a spolumajitel Kosteleckých uzenin

Josef Kameník

Taňa Králová

novinářka a expertka na zemědělství

Jana Moravcová

bývalá krajská ředitelka Inspekce životního prostředí

Jaroslav Němec

Stanislav Němec

Igor Piják

Jan Rambousek

expert na kritické finanční a daňové situace, který se zabývá fenoménem takzvaného daňového kombajnu

Josef Stehlík

Josef Středula

předseda odborové centrály

Božena Ševčíková

František Tomášek

zemědělec a spoluautor polistopadového zákona o půdě

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Vít Janeček, Jakub Patočka, Zuzana Piussi, Zuzana Vlasatá

Scénář

Vít Janeček (koncept), Zuzana Piussi (koncept)

Dramaturg

Lucie Králová (ČT)

Výtvarník

Tomáš Hájek (grafika)

Zvuk

Vít Janeček, Zuzana Piussi, Luka Šuto (mix), Tomáš Krchlík (mix)

Postprodukce

David Matras (postprodukční spolupráce)

Výkonná produkce

Kateřina Kovářová (výkonná producentka ČT)

Producent

Vít Janeček (D1film), Zuzana Piussi (D1film), Petr Kubica (kreativní producent ČT)

Vedoucí výroby

Ladislav Kožík (ČT)

Zástupce vedoucího výroby

Jana Kroupová (ČT)

Asistent vedoucího produkce

Wanda Kaprálová (D1film)

Spolupráce

Jakub Patočka (rešerše), Zuzana Vlasatá (rešerše), Táňa Králová (rešerše)

Hudba

Použitá hudba

Bedřich Smetana (Z mého domova), Bedřich Smetana (Má Vlast /Tábor/), Giovanni Battista Pergolesi (Stabat mater /Quando corpus/), Béla Bartók (Slovenské spevy /Ej, popred naše dvere/), Pierre Berthet (Water Drums), Brigida Romano /ž/ (Water Drums)

Lokace

Praha, Jevišovice, Radonice, Vodňany, Krahulčí, Kroměříž

Produkční údaje

Originální název

Selský rozum

Český název

Selský rozum

Anglický název

Peasant Common Sense

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

politický, časosběrný

Země původu

Česká republika

Copyright

2017

Rok výroby

2016—2017

Premiéra

slavnostní premiéra 13. 6. 2017 (kino Lucerna, Praha)
distribuční premiéra 9. 8. 2017 /nevhodné pro děti do 12 let/

Distribuční slogan

Film o obdělávání půdy a péči o zemi. České zemědělství, sedláci, venkov, stát a jejich systémy v sousedství největšího sedláka všech dob.

Nositelé copyrightu

Česká televize, D1film s.r.o.

Distribuce

D1film

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

77 min

Distribuční nosič

DCP 2-D, BRD

Poměr stran

1:1,85

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

2.0, digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky, slovensky, rusky

Podtitulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české

Revue

Videorozhovor: Zuzana Piussi a Vít Janeček o filmu Selský rozum

<p>Dokumentaristé Zuzana Piussi a Vít Janeček ve svém novém filmu mapují proměny venkova v posledních letech. Jaké je so...

Selský rozum

Zuzana Piussi a Vít Janeček uvádějí do kin aktivistický dokument, ve kterém zkoumají také dopad kumulovaných podnikatels...