Kvarteto

komedie, psychologický, smutná komedie

Typologie filmu

hraný

Délka

Dlouhometrážní

Anglický název

The Quartette

Minutáž

93

Země původu

Česká republika

Copyright

2017

Rok výroby

2016

Premiéra

30.11.2017

Režie

Miroslav Krobot

Anotace

Druhý celovečerní snímek herce a divadelního režiséra Miroslava Krobota Kvarteto je podobně jako jeho debut Díra u Hanušovic (2014) hořkou či smutnou komedií, jež se však tentokrát odehrává v městském prostředí a v níž je sociální tematika nahrazena popisem mezilidských vztahů současných třicátníků. Režisér opět spolupracoval na scénáři se svým přítelem, olomouckým psychiatrem Lubomírem Smékalem. V centru jejich pozornosti jsou členové smyčcového kvarteta moderní vážné hudby, tři muži a jedna žena, žijící v Olomouci. Sledujeme jejich všední dny a jsme vtahováni do jejich individuálních problémů, spjatých u některých s jakousi nedospělostí a bezradností nad vlastním životem. Leitmotivem se stávají úvahy o štěstí, o němž postavy velmi často mluví v nejrůznějších souvislostech. – Violoncellistka Simona bydlí ve velkém společném bytě s milencem, violistou Robertem. Jejich vztah prochází momentálně krizí a Simona se sbližuje s houslistou Tomášem, zastírajícím pochybnosti o sobě samém neustálým vtipkováním a „pohodářstvím“. Od trojice se výrazně liší houslista Funés jak svou zálibou v historii, tak svým proklamovaným samotářstvím (jako jediný z nich se neživí hudbou – pracuje jako kustod v muzeu). Právě samota, respektive pocit, že si člověk vystačí sám, je dalším leitmotivem díla. K protagonistům se ještě přidávají rodiče Roberta a Tomáše, psychoterapeutka Sylva a zejména kamarádka všech, povětrná Batrflaj. Výraznou roli ve filmovém vyprávění má prostředí Olomouce, včetně hospody Ponorka, jejíhož provozovatele Šamana hraje Jiří Schmitzer jako lakonického glosátora událostí a inzitního filozofa. Neméně důležitá je i hudební stránka; komorní soubor studuje pro své vystoupení smyčcový kvartet Aloise Piňose a ke slovu se v závěru dostává i Robertova zajímavá skladba, jejímž autorem je ve skutečnosti Matěj Kroupa. – Podle Miroslava Krobota je film „o tom, jak my šedesátníci vidíme vztahy a vztahová dramata třicátníků.“ Tvůrce zároveň konstatuje: „Moje filmové režie jsou vlastně jen pokusy přenést do filmové řeči divadelní poetiku.“ Ale právě v tom možná tkví handicap Kvarteta: film se od podstaty divadelní poetice vzpírá. -tbk-

Obsah

Olomouc. Smyčcové kvarteto moderní vážné hudby zkouší v bytě violisty Roberta a violoncellistky Simony. Jeho členy jsou ještě houslisté, věčný vtipálek a pohodář Tomáš a Funés, jemuž se tak říká naschvál, protože téměř nemluví a nemá smysl pro humor. Po zkoušce trojice bez Funése, který pracuje jako kustod v muzeu a kterého zajímá historie, hraje v operním orchestru v místním divadle. – Tomáš se potká ve vegetariánském bistru s psychoterapeutkou Sylvou. Baví se spolu o štěstí; o stejném tématu si ostatně povídali s kolegy na zkoušce. Mladík se později zmíní o Sylvě před Funésem. – Robert si půjčí Simonino auto, aby mohl odvézt matku na hřbitov. U otcova hrobu si stará paní stěžuje na osamělost. Mezitím někdo rozbije okýnko u auta a vykrade je. Matka si to klade za vinu, ale syn ji uklidňuje, že se nic tak hrozného nestalo. – Po další zkoušce vyrazí Tomáš se Simonou do hospody Ponorka, kde už na ně čeká kamarádka Batrflaj (Robert musí ještě něco zařídit kvůli autu). Popřejí jí k narozeninám. Tomáš navrhne, že by se mohli svléknout. Začnou se tedy s Batrflaj zbavovat svršků a přidají se k nim někteří další hosté. Hostinský Šaman to sleduje s nadhledem. Když Tomáš se Simonou připravují v kuchyni pro kamarádku dort, políbí se. Pak to zlehčují, ale oba vědí, že se mezi nimi právě něco událo. Při oslavě sedí Simona kamarádovi na klíně a všimne si, jak je Robert pozoruje za oknem a pak odejde. – Pozdě v noci si podnapilé dívky u kašny dobírají rovněž opilého Tomáše, že si je bude muset vzít a potom se o ně starat. Simona odejde domů za zklamaným Robertem, zatímco dvojice vyšplhá po lešení do Tomášova bytu, protože mladík si zapomněl klíče. – Robert je v domácí sauně. Simona se k němu přidá, ale on se k ní chová s odstupem. Dotčená partnerka si jde lehnout. – Tomáš pustí přes byt dva městské policisty, kteří pak umluví souseda, jenž jako obvykle po hádce se ženou vyhrožoval sebevraždou skokem z lešení. – Ráno Batrflaj tvrdí, že si z noci nic nepamatuje. – Tomáš se vydá za matkou, která bydlí ve společné domácnosti s otcem. Nejsou rozvedení, ale nemluví spolu a žijí odděleně. Matka na otce stále nasazuje a stěžuje si, že s ní syn málo mluví. Vyčítá mu, že se právě kvůli němu kdysi nerozvedla, aby prý netrpěl traumatem. – Robert se ráno omluví Simoně. Ta mu vyčte, že ji šmíroval. Později se mladá žena baví o své situaci s Batrflaj, která pracuje ve zverimexu. Myslí si, že když jí Robert nevěří, asi ji tak úplně nemiluje. Svobodomyslná kamarádka tvrdí, že nechce, aby ji někdo omezoval, a proto ani ona nechce nikoho omezovat. – Tomáš vezme Funése do Sylviny terapeutické skupiny, jíž se sám účastní. Večer zpívá s rockovou kapelou v Ponorce. Mezi hosty jsou jeho kamarádi. Simona se tu opět nepohodne s Robertem; chtěla by, aby byl společenský a romantický a aby se naučil radovat. On jí vyčte, že ho trápí, a odejde. Mladá žena dorazí pozdě v noci domů, kde kamarád Ovčačík předvádí Robertovi svou oblíbenou hereckou etudu. Když host odejde, chce si dívka s partnerem promluvit. Než se vrátí z koupelny, Robert usne. – V prázdné Ponorce vykládá Sylva karty Funésovi. Konstatuje: „Jsi šťastný člověk, Funési!“ – Robertova matka se zúčastní zkoušky. Syn se jí chlubí, že pojmenoval soubor po otci Schwubovo kvarteto. Matka vycítí dusno mezi milenci. Podle ní by se syn neměl ženit, vystačí si prý sám. Dorazí Tomáš a po jeho vtípku uražená paní Schwubová odejde. Později v kavárně řekne Robertovi, že podle ní Simona někoho má, a zeptá se syna, zda by neměli mít dítě. – Kvarteto zkouší v kostele, kde bude vystupovat. Dorazí sem Batrflaj. Robert až teď řekne Simoně o poškozeném a vykradeném autě. Mluví také o tom, že nemůže být někým jiným, jak si milenka přeje, a že se ona musí rozhodnout. Funés suše konstatuje, že by si to měli vyříkat doma. – Po dalším večeru v Ponorce jdou Simona a Batrflaj s Tomášem k němu. Před domem jsou policisté a pohřebáci. Soused opět vyhrožoval manželce sebevraždou, jenže tentokrát opravdu spadl. Tomáš pošle dívky pryč. Batrflaj se chystá přespat ve zverimexu. Nebude jí prý vadit, když si Simona začne něco s Tomášem. Ona je jen kamarádka. – Tomáš se Simonou připravují v muzeu dárek pro Funése. Mladá žena se mu nabízí v historickém kočáru, ale on ji jemně odmítne. – Robert doma skládá hudbu. – V podzemí muzea mezi vykopávkami se koná Funésova oslava. Tančí pro něj dívky, které se nakonec zcela obnaží. Ovčačík pak jednu z nich marně balí. Následuje večírek. Sylva se má k Funésovi, ale ten konstatuje, že by s ním nebyla šťastná; je příliš zvyklý na samotu a nechce na tom nic měnit. I terapeutka přizná, že jí samota vyhovuje, mohou být aspoň kamarádi. Simona se políbí s Tomášem, ale pak se vrátí domů. Spí sice v jedné posteli s Robertem, avšak každý je na své straně. – Funés s Tomášem uklízejí v muzeu. Starší muž konstatuje, že s nimi rád hraje. Tvrdí, že Tomáš dělá blbosti, protože neví, co sám se sebou. – Mladík pozdě v noci volá Simoně. V jeho posteli spí Batrflaj. – Sylva přednáší o povaze štěstí pozorným seniorům. Mezi posluchači je i Funés, který s ní potom toto téma dál rozebírá. – Kvarteto vystupuje v kostele. Mezi několika návštěvníky jsou přátelé muzikantů, Robertova matka a Tomášovi rodiče (každý sedí zvlášť). Koncert se muzikantům příliš nevyvede, ale připijí si na něj. Ponorka je zavřená, a tak Simona, Robert a Batrflaj vyrazí s Tomášem k němu do bytu. Jenže on zase nemá klíče a lešení už je sundané. Skončí proto u Roberta a Simony. Zatímco muži se baví o umění a tvorbě, dívky si jdou lehnout. Simona slyší, jak Tomáš mluví o tom, že je nejraději sám. – Ráno čtveřici probudí Funés. Prý je chtěl jen vidět. Podle něj koncert za moc nestál, ale přesto by měli v hraní pokračovat. Robert ukáže překvapeným kamarádům svou skladbu, v níž je i vokální part pro Batrflaj. Muzikanti studují noty. Mimo obraz zní Robertova hudba, což je fúze moderní hudby pro kvartet, k němuž se později přidají bicí, vokály a orchestr. V obraze jsou prázdné prostory zkušebny, Ponorky a kostela... -tbk-

Hrají

Jana Štěpánková

Robertova matka

Anna Cónová

Tomášova matka

Marek Cisovský

Honza

Pavel Šimčík

Ovčačík

Miloslav Maršálek

Tomášův otec

Václav Bahník

starší policista

Ivana Plíhalová

paní Málková

Zdenka Jelínková

mladá sousedka

Miloslav Oswald

dirigent

Hana Doulová

starší Eva

Filip Brouk

mladší policista

Adéla Poláková-Nesrstová

Soňa

Barbora Šebestíková

Jana

Tereza Keilová

prodavačka v antikvariátu

Anna Stropnická

učitelka

Petra Schneiderová

kadeřnice

Vlasta Hartlová

sousedka paní Žandová

Jan Konopčík

člen kapely

Cyril Kaplan

člen kapely

Kryštof Kaplan

člen kapely

Jiří Konvalinka

člen kapely)

Štáb a tvůrci

Asistent režie

Pavel Svatoň (první asistent režie), Filip Moravec (druhý asistent režie)

Skript

Petra Zachová

Původní filmový námět

Miroslav Krobot, Lubomír Smékal

Asistent kamery

Marek Havel, Lukáš Král, Adam Vejvoda (ostřič), Martin Točka (steadicam operátor)

Architekt

Jan Vlček

Výprava

Jakub Vlček (vedoucí výpravy), Jannis Katakalidis (rekvizitář), Pavel Dobš (rekvizitář), Jan Klinke (rekvizitář)

Návrhy kostýmů

Ivan Stekla

Kostýmy

Jarmila Dunděrová, Martina Čechtická

Masky

Jana Bílková (umělecká maskérka), Hana Šímová, Zdeněk Nedorost, Vendula Odvárková

Zvuk

Viktor Ekrt, Sandra Klouzová (záznam a střih postsynchronních ruchů), David Titěra (záznam kytary a alikvotního zpěvu), Michal Pekárek (nahrávka a mix hudby)

Vizuální efekty

UPP, Miro Gál (supervize), Kristýna Řádková (produkce)

Postprodukce

Tereza Keilová (koordinátor), UPP (obraz), Vít Komrzý (producent UPP), Ivo Marák (výkonný producent UPP), Petr Komrzý (výkonný producent UPP), Jan Malíř (výkonný producent UPP), Viktor Müller (výkonný producent UPP), Tomáš Pulc (technologická supervize), Jan Krupička (technologická supervize), Soundsquare (zvuk), Adam Voneš (produkce Soundsquare)

Koordinátor kaskadérů

Dominik Job (kaskadérské zajištění)

Výkonná produkce

Silvie Michajlova (výkonná producentka), Jarmila Hoznauerová (výkonná producentka ČT)

Producent

Ondřej Zima

Koproducent

Martin Chalupský (innogy), Pavel Rejholec (Soundsquare), Radim Janeš (Soundsquare), Kateřina Ondřejková (kreativní producentka ČT)

Produkce

Jakub James Janovec (koordinátor produkce)

Vedoucí produkce

Filip Brouk, Hana Bílá (ČT)

Výtvarná spolupráce

Michal Tilsch (grafický design)

Odborný poradce

Matěj Kroupa (smyčcový poradce, korepetitor)

Spolupráce

Kavkysound, Nikolas Tušl (fotograf)

Hudba

Použitá hudba

Alois Piňos (Smyčcový kvartet č. 3), Wolfgang Amadeus Mozart (Magická flétna /Die Zauberflöte K. 620/, Předehra), Henry Purcell (Adaggio)

Nahrál

Pavel Bořkovec Quartet, Alexey Aslamas (první housle), Ondřej Hás (druhé housle), Matěj Kroupa (viola), Štěpán Drtina (violoncello), Martin Růžička (kytara), Pasi Antero Mäkäle (overtone vocal), Tomáš Otevřel (kontrabas), Jiří Pohnán (trubka), Jan Hrovatitsch (bicí), Dalibor Mucha (kontrabas), Matěj Kroupa (ostatní nástroje), Orchestr Moravského divadla Olomouc

Dirigent

Miroslav Oswald (Orchestr Moravského divadla Olomouc)

Písně

Hradec, Láska, Pod stan

Hudba k písni

Kryštof Kaplan (Hradec), Cyril Kaplan (Hradec), Jiří Konvalinka (Hradec), Cyril Kaplan (Láska), Kryštof Kaplan (Láska), Jiří Konvalinka (Láska), Pavel Šimčík (Pod stan)

Text písně

Kryštof Kaplan (Hradec), Cyril Kaplan (Hradec), Jiří Konvalinka (Hradec), Cyril Kaplan (Láska), Kryštof Kaplan (Láska), Jiří Konvalinka (Láska)

Zpívá

Vložte kočku (Hradec), Vložte kočku (Láska), Jaroslav Plesl (Hradec)

Lokace

Olomouc, Univerzitní ulice (Olomouc), Kosinova ulice (Olomouc), Dolní náměstí (Olomouc), Uhelná ulice (Olomouc), Ztracená ulice (Olomouc), Greenbar (Ztracená ulice), Horní náměstí (Olomouc), kavárna Cafe Mahler (Horní náměstí), Michalská ulice (Olomouc), kadeřnictví (Michalská ulice), Sušilovo náměstí (Olomouc), koncertní síň (Sušilovo náměstí), Palackého ulice (Olomouc), Zverimex (Palackého ulice), třída 1. máje (Olomouc), hospoda U Muzea Ponorka (třída 1. máje), Václavské náměstí (Olomouc), Přemyslovský palác (Olomouc), Křížkovského ulice (Olomouc), Vojenská nemocnice (Olomouc), Ústřední hřbitov Neředín (Olomouc), Moravské divadlo Olomouc (Olomouc), ulice 28. října (Olomouc), Denisova ulice (Olomouc), Pekařská ulice (Olomouc), Opletalova ulice (Olomouc), Čechy pod Kosířem, Muzeum historických kočárů (Čechy pod Kosířem)

Produkční údaje

Původní název

Kvarteto

Anglický název

The Quartette

Kategorie

Film

Typologie

hraný

Žánr

komedie, psychologický, smutná komedie

Země původu

Česká republika

Copyright

2017

Rok výroby

2016

Premiéra

30.11.2017

Přístupnost

nevhodné pro děti do 12 let

Distribuční slogan

Co je štěstí, láska, touha? Film Miroslava Krobota.

Výrobce

Evolution Films, ČESKÁ TELEVIZE (koprodukce), TPS Kateřiny Ondřejkové (ČESKÁ TELEVIZE), innogy (koprodukce), Soundsquare (koprodukce)

Distribuce

Falcon (monopol do 29.11.2019)

Technické údaje

Délka

Dlouhometrážní

Minutáž

93