Vzrušení

Země původu

Česká republika

Copyright

2016

Rok výroby

2013—2016

Premiéra

20. 10. 2017

Minutáž

71 min

Kategorie

film

Žánr

esej

Typologie

dokumentárnídlouhometrážní

Originální název

Vzrušení

Český název

Vzrušení

Anglický název

H*ART ON / An Art Detective Story

Souběžný název

H*ART ON

Pracovní název

Zdenek Výhybka Rykr / Zdenek the Pointsman Rykr / Art detektivka

Anotace

Na vizuální eseji o dvou výrazných osobnostech moderního umění, výtvarníkovi Zdenku Rykrovi (1900–1940) a spisovatelce Miladě Součkové (1898–1983), začala Andrea Culková pracovat již v roce 2013, tehdy ještě pod názvy Zdenek Výhybka Rykr a později Art detektivka. V roce 2016 byl snímek dokončen pod mezinárodním titulem H*ART ON (na plátně je uvedeno i H*ARTON) a v říjnu 2017 byl pod českým názvem Vzrušení uveden do tuzemské kinodistribuce. Anglický titul je slovní hříčkou, kombinující slova hard on (erekce), heart (srdce) a art (umění). – Režisérka vyrůstala na nádraží v Chotěboři, kde se narodil Zdenek Rykr, jehož tragickým koncem byla fascinována. Umělec skočil pod vlak, zřejmě aby nepadl do rukou gestapa. Postupem času se z filmu o Rykrovi a jeho manželce Miladě Součkové stal dokument, který v několika rovinách propojuje názory a tvorbu těchto osobností s pocity, problémy a názory dalších umělců z různých zemí, jejichž životy jsou spjaty s tvorbou a zároveň mají blízko k tezi: „všechno je to o sexu nebo o umírání, o zrození nebo umírání.“ – Vizuálně pestrý film obohacují ilustrační a evokativní archivní záběry a animované pasáže. Napříč „dějem“ v různých lokacích prochází zrcadlová postava (Mirror Man), odrážející na svém těle okolí. Kvůli explicitnímu vyobrazení lidských těl, zejména detailních záběrů penisů a prsů, je Vzrušení přístupné od 18 let. – Jména účinkujících jsou uvedena pouze v závěrečných titulcích. – Snímek, věnovaný Miladě Součkové a Zdenku Rykrovi, byl vyvinut s podporou DOK.incubator workshopu 2015. -vaza-

Obsah

Průvodkyně chotěbořského muzea Jitka tráví v práci osm hodin denně se sbírkou a archivem multistylového umělce Zdenka Rykra, kterého obdivuje. Hodnotí jeho vzhled, kdy z nepěkného chlapce vyrostl v docela pohledného a úspěšného muže, a zasněně si představuje společný život v luxusu. – Původem lucemburský konceptuální umělec a kurátor Mark Divo definuje umění jako něco, co je bytostně lokální. V současnosti bankéři kupují manželkám galerie, tak jako jim dříve kupovali obchody s botami. Soukromá přehlídka Art Basel bere umění jako investici, na níž se dá vydělávat. Markův kolega říká, že nepotřebuje peníze, ale čas na život. – Jitka provádí návštěvníky instalací a vykládá, že Rykr byl ve 20. a 30. letech minulého století považován za buřiče a jeho dílo patřilo k dobové avantgardě. Ukazuje jeho návrhy obalů čokolád. Mluví o vztahu Rykra a spisovatelky Milady Součkové, jenž je obestřen tajemstvím. Jisté je, že se vzájemně ovlivňovali při práci. Přátelili se se spisovatelskou dvojicí Henrym Millerem a Anaïs Ninovou, kterou navštěvovali v Paříži. – Mark při kouření jointa tvrdí, že umění může vysvětlit, co se děje ve světě. Je to spirituální hledání, takže umělci jsou „spirituální komunisté“. Umění je podle něj „jen okamžik“. – Mladý student Cedrik Philippe čte knihu Milady Součkové Hlava umělce. Přinese k sochařce fotky této spisovatelky, a ta podle nich tvoří bustu z polystyrénu. – Průvodkyně Jitka hovoří o rozporuplném přijetí Rykrovy rozmanité tvorby jeho současníky. Zamýšlí se nad podobou, kterou prý má s umělcem společnou hlavně v očích. Ona sama nikdy neviděla moře. Představuje si, že cestuje se Zdenkem. – Umělkyně Karin Písaříková líčí své pocity, když se v Japonsku (kde působí již devět let) neuměla domluvit. Používala tedy své instinkty; spoléhala na čich (cítila hlavně moře) a chuť. Rozpoložení demonstrovala v medúzovitých objektech z vlasů, jež získávala v kadeřnictvích. – Cedrik hledá na hřbitově hrob. Kráčí s dokončenou bustou Součkové. Pokračuje ve čtení její knihy. Na výlohu kreslí propojení mezi jednotlivými místy a lidmi, kteří v dokumentu mají své místo. – Jitka si představuje osm hodin (pracovní doba) sexu, jídla, pití, cestování a zážitků s Rykrem. – Karin užívá plastové přístroje na formování postavy/zhubnutí, simulující jízdu na koni. Konstatuje, že všechno je o sexu, zrození nebo o umírání. – Mark žije a tvoří v historické vile v českém Kolíně, která je zároveň kulturním centrem (D.I.V.O. Institut). S malou dcerou a s partnerkou, česko-finskou skladatelkou, hudebnicí a pedagožkou Sonjou Vectomovou, si prohlíží album fotografií a zamýšlí se nad potřebou umělce mít monografii. Sám svou tvorbu nepotřebuje hodnotit; ví, že je dobrá. – Jitku fascinuje, že se Rykr minul se svou dobou a že je „současný“. Umělcův odkaz spatřuje v jeho zásadě, že člověk má za každou cenu jít vlastní cestou. – Karin popisuje, jak jí otřáslo, když kvůli těhotenství ztratila své tělo, které se stalo domem pro někoho jiného. Tyto pocity a návraty z lákavé civilizace k přírodě odrážejí fotografie, na jejichž výstavě ji Japonka strojí do kimona. Umělkyně přemýšlí o nedokonaných dotycích a nevyřčených sděleních. – Sonja se svěřuje s pocity nejistoty. Spojení partnerství a práce podle ní nefunguje. S Markem jsou stále spolu a pořád něco řeší. Postrádá čas, který by trávili „jen tak“. Jejich vztah charakterizuje jako kolotoč. – V lanech spoutaná a zavěšená Japonka podstupuje trýznivou rozkoš. - Mark zůstal sám. Sonja odešla za jiným mužem. – Karin vzpomíná na performanci, kdy v létě vleže na trávníku nechala stříkat mléko z prsu, zatímco ji žrali komáři a udiveně ji sledovali návštěvníci knihovny. – Ve vile u Marka probíhá večírek s řadou instalací. – Těhotná Karin se zamýšlí nad smyslem lidského bytí, jež je jen malou součástí velkého přírodního cyklu, „bezohledně“ vyžadujícího stále dokola zrození. – Cedrik se setká s Markem. Je nadšený vilou i zahradou. Muž prostory právě rekonstruuje, aby je proměnil z rodinného domu na „obývané umění“. Tvorba je podle jeho názoru o paměti umělce, ne o dílech, která se dají reprodukovat a která jsou banálními objekty, takže by měla být vyhozena z muzeí. – Průvodkyně Jitka o Rykrovi před nástupem do práce v muzeu nic nevěděla. Umělec se angažoval v odboji; ona neví, zda byl zabit gestapem. Jeho život začal na kolejích a skončil pod koly rychlíku do Paříže... -vaza-

Poznámka

Film je věnován Miladě Součkové a Zdenku Rykrovi.

Použité obrazy Zdenka Rykra: Autoportrét (1921, RMK), Z cyklu Elegie (1939, Městské muzeum v Chotěboři), Kalvárie (1939, Městské muzeum v Chotěboři), Sláva v docela nových domech (1934, Městské muzeum v Chotěboři), Amor a Psyché (1934, Městské muzeum v Chotěboři), Vlastní podobizna se štětci a paletou (1920, Městské muzeum v Chotěboři), obálky časopisu TRN (1928, Městské muzeum v Chotěboři), Slunce v mrazivém dni (1932, Městské muzeum v Chotěboři), The Orient (Red rose) (1935, NG v Praze), Neklidná kompozice (1932, NG v Praze), Krajina se zajícem (1934, NG v Praze), Dvě ženy (1936, soukromá sbírka, foto ÚDU).

Použité fotografie Zdenka Rykra a Milady Součkové: Jaromír Funke: Fousandy (vlastnictví Miroslavy Rubešové), Jaromír Funke: Pán se topí (vlastnictví Miroslavy Rubešové), Milada Součková (vlastnictví Kristiana Sudy), Rodina Zdenka Rykra (Městské muzeum v Chotěboři), Zdenek Rykr v ateliéru.

Použité umělecké práce Karin Pisaříkové: Fountain (2014), Joys (2014).

Použité archivní materiály: Národní filmový archiv, Krátký film Praha a.s., Andrea Culková, Bulp Inc.

Citace: Milada Součková: Hlava umělce.

Účinkují

Jitka Cempírková

Karin Písaříková

Mark Divo

Stanislav Müller – 1st Mirror Man

Cedric Philippe

Sonja Vectomov /ž/

Yoshiko Saito

Lumínka

Motoráček

Růženka

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Andrea Culková

Scénář

Andrea Culková, Thomas Ernst

Dramaturgie

Jana Hádková (ČT), Christian Falvey (konzultace)

Střih

Thomas Ernst, Yael Bitton (supervize), François Sculier (supervize), Menno Boerema (supervize), Iikka Vehkalahti (supervize)

Zvuk

Petr Čechák (design zvuku), Petr Lenděl (mix), Jan Richtr (záznam), Jakub Jurásek (záznam), Andrea Culková (záznam)

Postprodukce

Petr Čechák (zvuk), Česká televize, Tomáš Musílek (triková postprodukce ČT), Miloslav Jan (triková postprodukce ČT), Anna Čvehelková (triková postprodukce ČT)

Návrhy titulků

Despina Kannaourou (design titulků), Constantinos Hadjidemetris (design a animace titulků)

Výkonná produkce

Veronika Slámová (výkonná producentka ČT)

Producent

Pavlína Kalandrová, Miroslav Novák, Petr Kubica (kreativní producent ČT)

Vedoucí produkce

Pavlína Kalandrová (Duracfilm), Miroslav Novák (Duracfilm), Jana Vokrouhlíková (ČT)

Asistent vedoucího produkce

Barbora Svobodová (ČT), Marcela Týcová (ČT)

Výtvarná spolupráce

Michaela Trpišovská (grafický design), Zora Mazáčová (grafický design)

Hudba

Použitá hudba

Leoš Janáček (Po zarostlém chodníčku)

Písně

N’s Umbrella, This, Horizon

Hudba k písni

Ba:zel (N’s Umbrella), Ba:zel (This), Ba:zel (Horizon)

Lokace

Česká republika, Chotěboř (Česká republika), Riegrova ulice (Chotěboř), CEKUS Chotěboř – Městské muzeum (Chotěboř), Kolín (Česká republika), ulice Na Petříně (Kolín), Vila D.I.V.O. Institut (Kolín), Bechyně (Česká republika), Francie, Švýcarsko, Japonsko, Tokio (Japonsko), Španělsko, Mallorca (Španělsko)

Produkční údaje

Originální název

Vzrušení

Anglický název

H*ART ON / An Art Detective Story

Pracovní název

Zdenek Výhybka Rykr / Zdenek the Pointsman Rykr / Art detektivka

Souběžný název

H*ART ON

Kategorie

film

Typologie

dokumentární

Žánr

esej

Země původu

Česká republika

Copyright

2016

Rok výroby

2013—2016

Premiéra

20. 10. 2017

Distribuční slogan

...o vztazích, muzeích a tvůrčí erekci, která ne vždy končí happyendem.

Nositelé copyrightu

Duracfilm, Česká televize

Distribuce

Duracfilm

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

71 min

Verze

česká, anglická

Titulky

anglické, české