Těžká volba

Země původu

Slovensko, Česká republika

Copyright

2016

Rok výroby

2016

Premiéra

12. 1. 2018

Minutáž

70 min

Kategorie

film

Žánr

politický

Typologie

dokumentárnídlouhometrážní

Originální název

Ťažká voľba

Český název

Těžká volba

Anglický název

Difficult Choice

Pracovní název

Prezident a já

Anotace

Koprodukční slovensko-český dokument Těžká volba natočila slovensko-česká filmařská a partnerská dvojice Zuzana Piussi (režie, spoluscenáristka) a Vít Janeček (střih, spoluscenárista, spoluproducent), zaměřující se na aktuální společenská či politická témata na území bývalého Československa. Tvůrce inspirovaly závěry Světového ekonomického fóra (2014), jež ukazují na klesající důvěru ve volené zástupce a v demokratické mechanismy a procesy, jež demokratickým volbám předcházejí, a zároveň to, že politické špičky nejsou schopny řešit přibývající globální krize. Následkem toho se v posledních desetiletích snižuje v demokratických státech volební účast a prohlubuje se občanská nespokojenost. Autoři situaci analyzují společně s hrstkou nevoličů, která se jim přihlásila na facebookovou výzvu. Důsledky fenoménu dále konzultují s odborníky (PR a mediální experti, filozof atd.), kteří se zabývají politikou a samozřejmě i chováním politiků a jejich cíli. Prezentované rozbory a úvahy dokreslují dění v průběhu kampaně volby slovenského prezidenta v roce 2014, během níž hlavní kandidáti demonstrují politickou „etiku“, vymýšlejí strategii a formují své mediální obrazy. Zkoumání původu vložených financí, taktiky soupeření s protikandidáty i nejrůznější výroky odhalují zároveň osobní selhání, podezření, populistické metody či nadhodnocené ambice. – Filmaři použili citace z archivních materiálů, natočených v průběhu předvolebního období. Ve snímku bohužel chybí podtitulky se jmény protagonistů, z nichž jen část je „československé“ veřejnosti dobře známá. Film byl uveden současně v kinech (platforma D1film.online) a na internetu (mediální portál Alza.cz). -kk-

Obsah

Kandidát na prezidenta Slovenské republiky (2014) Radoslav Procházka s manželkou nacvičují „sympatické“ repliky pro natáčené profilové interview. – Podle průzkumů za posledních padesát let klesá v demokratických státech světa volební účast. Režisérka v anketě na facebooku oslovila občany, kteří systematicky nechodí volit. Ozvalo se jí kolem stovky osob, třicet z nich potvrdilo účast na setkání, kam nakonec dorazily čtyři. – Diskutující jsou zklamaní ze situace po roce 1989. Nezodpovědní politici podle nich neplní sliby (což bohužel občané ani nevyžadují), jejich chování po nástupu do funkcí hodnotí nelichotivými výrazy. Politiky podle nich pohltí systém, v němž jedinec s vlastním názorem neuspěje. Velkou roli podle některých hrají peníze a kolaborace politiků s nadnárodními korporacemi. – Filozof a sociolog Václav Bělohradský zdůvodňuje poměry skutečností, že strany buď vládnou spolu, nebo mají podobné programy. Občanům chybí různorodost a nemají z čeho vybírat. – Podle levicového novináře a politika Jakuba Patočky prožíváme krizi politické reprezentace. Lidé oprávněně nevěří, že představitelé státu chtějí či dokážou hájit jejich zájmy. Nefungují nezávislá média ani občanská společnost. Je možné najmout lobbisty a PR agentury na cokoliv. Veřejnost se nepropracovala k poznání, jak systém funguje, a je lapena do sítě dezinformací. Uměle se vytvářejí poptávky v zájmu finančně silných skupin. – Radoslav Procházka se při natáčení vyjadřuje o smyslu života, který je třeba s někým sdílet. – Filantrop (Dobrý anděl) a podnikatel Andrej Kiska patří mezi hlavní kandidáty na úřad prezidenta. Na přednášce mluví o lidských schopnostech, o cílech a o hledání štěstí, které však peníze, za nimiž se lidstvo honí, nepřinesou. Vyznává heslo „srdce, rozum, charakter“. – Další kandidát, herec a zkušený polistopadový politik Milan Kňažko probírá podobu předvolebního billboardu s hudebníkem Lacem Lučeničem, aktivně se podílejícím na jeho kampani. Kňažko má jasno: nechce „mluvit“ o svých charakterových vlastnostech a o své připravenosti. Lučenič hraje a zpívá na jeho mítinku. Poradci doporučují útoky na „nepřítele“, kandidujícího premiéra Roberta Fica. Kňažko přednáší studentům. – Na vystoupení v hudebním klubu Procházka apeluje na mladé lidi; jen oni mohou stávající systém „hacknout“. – Milan Kňažko odpovídá na dotazy přes internetový portál nezávislého deníku Čas.sk. – PR expert Peter Hajdin rekapituluje rozpačité rozhodování o nabídce podílet se na kampani nezávislého kandidáta Kisky. Zpočátku negativní postoj, ovlivněný mediálním obrazem politikou nedotčeného podnikatele změnil, až když muže, který do kandidatury vložil vlastní peníze, osobně poznal. – V pořadu DVTV objasňuje marketingový odborník Marek Prchal pojem volební kampaň: je to „zkratka“, která má ukázat dobré vlastnosti „produktu“ (i politické hnutí je produkt), aby k němu volič pojal sympatie. – Andrej Kiska na šňůře mítinků zdánlivě spontánně opakovaně vypráví o svém krachu, ze kterého se „vybabral“. Během podnikání v Americe se naučil přijímat neúspěchy; jsou součástí života a pomáhají člověku v osobním rozvoji. – Expertka na etiketu a protokol Mária Holubová osvětluje Ingrid Hrubaničové (patřící do čtveřice diskutérů-nevoličů), co vše hraje ve tvorbě image roli (ovládání emocí atd.), a jak by měla na sobě zapracovat, pokud by se rozhodla vstoupit do politiky. Hrubaničovou zaráží, jak lehko se politici vzdají autentičnosti. – Milan Kňažko v přítomnosti rivala Andreje Kisky bagatelizuje dřívější nelichotivé výroky na jeho adresu. PR expert dosvědčuje, že přirozený či naopak uměle vyvolaný konflikt ukáže, co je kdo zač. – Na tiskové konferenci předseda vlády Fico reaguje na trestní oznámení Kisky. Toho dříve veřejně obvinil, že byl členem scientologické sekty. Považuje za nepřípustné, aby kandidoval, neboť představuje bezpečnostní riziko státu. – Expert Hajdin upozorňuje na zneužívání tématu přistěhovalců. – Robert Fico na mítinku straší migrační krizí. – Jakub Patočka shrnuje, jak by se měl politik chovat a jaká je skutečnost. Politici žijí v systému, kde jsou jejich rozhodnutí na prodej. Už ve volební kampani se stylizují do podoby, o které jsou přesvědčeni, že jim získá voličské hlasy (marketingová kampaň je definitivní vítězství formy nad obsahem). – Bělohradský mluví o absenci idejí a o iluzi, že politici něco říkají „poprvé“. To, co vypadá jako autentické, je dobře připravené. – Robert Fico opakuje nacvičený projev v Trnavě, Martine, Banské Bystrici a v Trenčíně. – Patočka vzpomíná na debatu v úzkém kruhu, kde položil Ficovi nepříjemnou otázku (na téma navyšování platů učitelů ze zdanění oligarchů). Sociální demokrat odpověď zamluvil a setkání narychlo opustil. Patočka navrhuje řešení situace: pokud je prioritou vzdělaná společnost, musí se navyšovat mzdy učitelů, např. s pomocí korporátní daně. Politici však prezentují zájmy korporací, ne svých voličů. Stát by mohl vybrat miliardy, ale mhouří oči nad tím, že peníze „mizí“. – Robert Fico v populistickém projevu mluví o sociálním státě. – Domácký tým kandidátky a poslankyně Heleny Mezenské z Popradu kampaň staví na pozitivní energii, na lásce a na apelu, že stát je hodnota. – Milan Kňažko měl k dispozici čtyři sta padesát billboardů. Ve druhé vlně kampaně zavrhl užívání politických hesel a přiklonil se k osobním vzkazům: o mně víte všechno. – Procházka objasňuje financování kampaně: půjčil si dvacet tisíc euro od anonymní osoby, jinak použil rodinné úspory. Politik má hypotéku na bydlení, a proto jsou informace o jeho financování kampaně zpochybňovány. – Štáb pro Milana Kňažka pracuje zdarma. Do nízkorozpočtové kampaně vložili asi třicet tisíc euro. – V předvolebním televizním studiu Procházka obhajuje své finanční zdroje. – O deset měsíců později. V televizních zprávách je odtajněna nahrávka, usvědčující Procházku z pokusu o finanční podvod v prezidentských volbách (chtěl použít peníze „bez dokladů“). Nahrávku pořídil tajně a posléze pustil „ven“ neprůhledný politik Igor Matovič; i on je obviňovaný z machinací. Reportéři jsou zděšení z toho, že by se tajné nahrávání mohlo stát jediným způsobem, jak někomu něco dokázat. – O deset měsíců později. V sestřihu zazní vzájemné politické nařčení/obvinění kandidátů. – Václav Bělohradský diagnostikuje „toxický“ veřejný prostor, zaplavený uniklými sděleními. Demotivovaní občané proto nechodí k volbám. Je přesvědčen, že oligarchové lobbují a financují různé „triky“. Moc vykonává politická špička, specializovaná vládnoucí menšina, ovládající většinu. Přiznává, že je těžké správně definovat demokracii. – Před sídlem premiéra Fica shromáždění občané diskutují o demokracii. Z katedrály po mši odjíždějí bývalý, současný a budoucí prezident. Ingrid Hrubaničová si zoufá, že se „feudální demonstrace moci“ za dvacet pět roků nezměnila. – Diskutéři sledují účastníky povolební recepce. Poražený Robert Fico prohlašuje, že se těší na spolupráci s nově zvoleným prezidentem. – Prezident Slovenské republiky Andrej Kiska na briefingu slibuje, že se pokusí polidštit politiku, vrátit nazpět důvěru a slušné slovo. – Zvolením „nepolitického“ Kisky prezidentem SR občané odstartovali vzpouru proti současné vládnoucí garnituře... -kk-

Poznámka

Použité citace: záznam Diskusie o financovaní politických strán (Proti Korupcii Oz, 18.2.2015), rozhovor Martina Veselovského s Markem Prchalem (DVTV, 15.10.2014), Andrej Kiska - Od Quatra a Trianglu až k Dobrému Anjelovi (SBA Agentúra, 18.12.2012), rozhovor Braňa Závodského s Robertem Ficem (Rádio Expres, 11.2.2016), Téma dňa (TA3, 4.5.2014), TV Noviny (Markýza, 3.5.2015), YouTube.com.

Účinkují

Robert Fico

Andrej Kiska

Helena Mezenská

Radoslav Procházka

Katarína Procházková

Ingrid Hrubaničová

Milan Chalmovský

Václav Bělohradský

Peter Hajdin

Mária Holubová

Jakub Patočka

Daniel Borot

Denisa Havrlová

Milan Laurinec

Martin Lengyel

Laco Lučenič

Iveta Radičová

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Ivan Ostrochovský

Dramaturgie

Maroš Berák (dramaturgická spolupráce)

Kamera

Miro Remo (hlavní kamera), Maroš Berák, Peter Ehn, Filip Fabián, Peter Hudák, Vít Janeček, Slavomir Kralovič, Zuzana Piussi, Peter Važan

Zvuk

Michal Džadoň (záznam), Boris Vereš (záznam), Richard Fülek (záznam), Tobias Potočný (záznam), Jan Richtr (miix)

Postprodukce

RUR, Michal Mocňák

Výkonná produkce

Jana Koršó

Producent

Vít Janeček (D1film), Ivan Ostrochovský (Punkchart Films)

Výtvarná spolupráce

Marek Kianička (grafika)

Spolupráce

Silvie Demartini (produkční a administrativní spolupráce), Albert Malinovský (technická spolupráce)

Hudba

Použitá hudba

Potmě, Živé květy

Písně

různé skladby a písně

Lokace

Slovensko, Bratislava (Slovensko)

Produkční údaje

Originální název

Ťažká voľba

Anglický název

Difficult Choice

Pracovní název

Prezident a já

Kategorie

film

Typologie

dokumentární

Žánr

politický

Země původu

Slovensko, Česká republika

Copyright

2016

Rok výroby

2016

Premiéra

12. 1. 2018

Distribuční slogan

Česko-slovenský film o životě v systému, kde se vládne tím nejlepším z pokleslých způsobů. Dokument Zuzany Piussi.

Nositelé copyrightu

Punkchart Films, D1film

Distribuce

D1film

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

70 min

Verze

slovenská

Titulky

bez titulků