Alenka v zemi zázraků

rodinný, poetický

Typologie filmu

hraný

Délka

dlouhometrážní

Anglický název

Alice in the World of Miracles

Minutáž

119 min

Země původu

Česká republika

Copyright

2018

Rok výroby

2016

Premiéra

08.02.2018

Jazyková verze

česká

Režie

Jana Kristina Studničková, Otakáro Maria Schmidt

Anotace

Poetický rodinný snímek filmařské a partnerské dvojice Jany Kristiny Studničkové (nar. 1977) a Otakára Maria Schmidta (nar. 1960) Alenka v zemi zázraků vznikl podle autobiografické knihy spoluscenáristky a spolurežisérky. Ale jak už název naznačuje, těží též z jiné literární předlohy, ze slavné knihy Lewise Carrolla Alenka v kraji divů a za zrcadlem. Zásadních literárních odkazů je zde však mnohem více. Vypravěčky (tedy desetiletá hlavní hrdinka a dospělá Alenka vzpomínající na dětství) si vybavují přátelství s Malým princem, a její tatínek či ony citují z básní Jiřího Wolkera, Arthura Rimbauda nebo Vladimíra Holana. Těžištěm poetického vyprávění, opírajícího se o text a o krásu obrazů, je Alenčin vztah k rodině: k sestře Míše, k tatínkovi-matematikovi, k vlídné mamince, k vitální italské babičce a k moudrému ukrajinskému dědečkovi, lékaři a malíři, a k jeho ženě, babičce Míce. S nimi, ale často také sama, prožívá dívka dětská dobrodružství a učí se poznávat svět. Jim, ale také sama sobě klade existenciální otázky a naráží na dilemata náboženské víry, jež nakonec řeší svým křtem. Po vzoru literární Alenky se ocitá ve vysněných světech, jejichž prostřednictvím objevuje ten skutečný. Tráví čas na střechách, v balonu, v lodích na vodě (v Pražských Benátkách i v těch skutečných Benátkách) i při plavání pod vodou. Používá různé rekvizity (skleněnou kouli, kufr plný věcí nebo třeba dalekohled). Chodí do divadla, prožívá rodinné svátky (Mikuláš, Vánoce, Nový rok) i různé oslavy. Cvičí v baletu a s tatínkem a sestrou se pravidelně prochází na hřbitově. Žije sice v Brně, ale navštěvuje Prahu a dostane se až do Benátek, kde jsou jejími průvodci děda nebo babička. Zažívá šťastné i smutné chvíle dětství. V její fantazii se Malý princ promění v Pražské Jezulátko, čímž se uzavírá dívčino hledání něčeho vyššího, tedy Boha. Nenápadnou průvodkyní při jejím „putování“ je ostatně od počátku dívčí postava anděla... – V neobvyklém filmu, určeném podle tvůrčího záměru skutečně celé rodině, není důležité tradiční epické schéma „děje“, nýbrž obraznost, s jejíž pomocí se lze podle mínění autorů lépe přiblížit vnitřnímu dětskému světu i světu víry. -tbk-

Obsah

Dospělá Alenka mluví o tom, jak vždy milovala slavnosti a svátky. Prožívala svůj svět fantazie, tak jako Alenka v zemi zázraků z Carrollovy knihy. Vzpomíná na narození, což byla ostatně její první slavnost. Tatínek, který je matematik, čekal konečně kluka. V rodině, do níž kromě rodičů a sestry Míši patřila italská babička z matčiny strany a ukrajinský děda Jan s babičkou Mícou, se vedly řeči o jejím jméně. Nakonec zvítězilo to po dědovi: Jana. Ona ovšem chtěla být Alenkou. Od dětství hodně četla, hlavně na půdě. Zjevovaly se jí tam postavy z knih, k nimž patřila Andělka s bílými křídly nebo Malý princ, který se stal jejím průvodcem při toulkách do fantazie. – Alenka hraje hru na to, že je o třicet let starší (vypravěčka). Nosí s sebou kufřík, v němž jsou různé věci. Má představu, že oči jsou kamery a že po její smrti zůstane film-svědectví. O všem hloubá. Z čeho jsme? Proč je táta táta? Co je ta naše planeta? Proč je vesmír nekonečný? Co bude až umřu? Kdo to všechno řídí? – Chtěla být kosmonautkou. Zamilovala se do Rimbauda a toužila psát podobné básně. – Klukům se líbila. Ve škole pomáhala sestře Míše, která měla potíže se spolužáky. Děda Jan byl lékařem diagnostikem, ale tíhnul k umění a maloval. Měl rád Benátky. Na rodinných slavnostech recitoval a zpíval při kytaře. Ale také byl panovačný vůči babičce Míce. Ta dohlížela na to, aby nahé ženy na svých obrazech vždy oblékl. – Alenka sní o Benátkách z dědova vyprávění. Zdá se jí, že skočí v Praze do vody a ocitne se s kufříkem v Benátkách. – Přiznává, že občas se ztratila ve svém světě fantazie. Nicméně je s dědou v Benátkách na trhu. Pak mezi lidmi na pláži. Děda v Benátkách taky maluje. Podle něj je obraz okno do jiného světa nebo okno do duše; vždy by v něm mělo být něco magického. – Alenka se probere doma v posteli s maskou, kterou jí dal děda v Benátkách. – Když rodina někam odjíždí, musejí si všichni podle ruského a ukrajinského zvyku před odchodem z bytu sednout, i kdyby jim měl ujet vlak. – Alenka občas jezdí za italskou babičkou do Prahy. Na oslavě desátých narozenin od ní dostane dort. – Babička se vdá za Itala z rodného města Renata, s nímž prožívá šťastné chvíle. – Rodina zpívá o Vánocích. Otec hraje na klavír. Prý jen on a Alenka neuměli v rodině zpívat. – Matka vezme Míšu a Alenku na baletní konkurz. Učitelka tance je skeptická, ale nakonec přijme obě dvě. Zatímco Míše balet nejde a nebaví ji (i když toho nechá až po čtyřech letech), Alenka je při tréninku navzdory dřině šťastná. Cítí se při tanci svobodná. – Alenka vzpomíná, jak chodily se sestrou za italskou babičkou do divadla. Babička byla nadšená ochotnice. Dívky divadlo fascinovalo; byl to svět sám pro sebe. Babička se s divadlem dostala do Itálie, ale pak se soubor rozpadl. – Tatínek proti vůli maminky vodí dcery na procházku na hřbitov. Přednáší jim básně a učí je otčenáš. Alenka mu dává těžké otázky (kdo je Bůh, proč je Země, Co se stane po smrti?). Přestala se smrti bát, ale nechtěla by být spálená. – Maminka s dcerami potká na náplavce sousedku. Dívky si představují, jak se o starší paní starají na hřbitově, kde leží na náhrobku v peřinách. Maminka pak otci zakáže chodit s nimi na hřbitov. – Táta nikdy necestoval. Měl svůj nekonečný svět knih. Byl jen ve Vídni a navštívil tamní hřbitov. – Alenka pak chodila na procházky s otcem sama. Snila o cestování. Chtěla být kosmonautkou nebo herečkou; podle tatínka by měla být spíše herečkou. – Alenka se na své pouti do fantazie setká s Janem Nepomuckým, který jí ukazuje Karlův most. Snila o světě za obzorem. Přemýšlela, kdo svět řídí, a věřila a věří na zázraky. – Na hřbitov chodily dívky o Dušičkách i s italskou babičkou. – Alenka vzpomíná na Mikuláše a na to jak zjistila, že pod maskou byl kamarád rodičů. Pozoruje v ulicích Prahy různé Mikuláše s doprovodem. Později sama dělala mikulášské oslavy, postupně ve všech třech rolích (tedy Mikuláše, čerta i anděla). Brzy po Mikuláši se slaví Vánoce. Rodina projde vánoční trhy, večer vyrazí na půlnoční. Alenka si vybavuje, jak u Karlova mostu potkali „oživlý betlém“. Vzpomíná, jak si ráda hrála se stavebnicemi, které dostala pod stromeček. Po Vánocích následovaly oslavy Nového roku. Tady jí připadalo, že je rovna dospělým, kteří se chovali jako děti. – Jednou rodiče řeknou dcerám, že děda Jan umřel. Alenka na něj vzpomíná a má zase spoustu otázek. Byl to pro ni první dotyk se smrtí. Vybavuje si dědův pohřeb za slunečného dne. Na rozdíl od ostatních nepociťovala smutek. Byla pyšná na to, kolik lidí mělo dědu rádo. Všichni brečeli, ale ona v sobě dusila smích. Začala plakat, až když pochopila, že děda bude spálen. Italská babička Palmíra dorazí pozdě až na pohřební hostinu. Alenka věděla, že děda je tam s nimi. A on se jí zjeví. – Dívky vyrazí s italskou babičkou nad město Mikulov na křížovou cestu, která se podle rodinné tradice musí projít aspoň jednou za rok. – Alenka je s babičkou Palmírou v Itálii v kostele u zázračného krucifixu, jejž vyplavilo moře. Zúčastní se spolu benátského karnevalu. Toulají se po městě, koupí si v krámku mortadelu. Pak jsou u moře, kde se Alenka naučila plavat. – Nastal čas, aby se Alenka rozloučila s Malým princem. Přestala už chodit do baletu. Oblíbila si střechy, na nichž tráví hodně času a z nichž pozoruje město. Malý princ se jí náhle ztratí a s ním zemře její dětství. Vidí ho jako spolužáka a prohlíží si film svého dosavadního života, který náhle skončil. Zemřela jako dítě a byla vzkříšena jak dospělá. – Alenka se rozhodne dát se pokřtít. Při obřadu před rodinou ji křtí kněz, připomínající Jana Nepomuckého, zatímco ministrant dívce připomíná Malého prince. – Zdá se jí sen, v němž Malý princ je Pražským Jezulátkem. Sleduje ho v pražských ulicích až do „jeho“ kostela. Je ohromena kostelem i soškou Pražského Jezulátka. Nevšimne si kluka v lavici, připomínajícího Malého prince. – Alenka vyjde z kostela. Tím také vyšla na pouť slzavým údolím ke světlu. Ví, že zázraky jsou na každém kroku. Odlétá v balonu a mává rodině. Vyplouvá tak sama do opravdového života... -tbk-

Poznámka

POZNÁMKA: Film byl dokončen díky crowfundingu Hithit. Slavnostní premiéry 8. února 2018 v pražském kině Lucerna se zúčastnil pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka.

Použité literární texty: Lewis Carroll: Alenka v kraji divů a za zrcadlem; Tomáš kardinál Špidlík: rozbor básně Moře (Jiří Wolker), Jiří Wolker: báseň Moře (sbírka Těžká hodina); Arthur Rimbaud: Má bohéma (sbírka Fantazie), Vladimír Holan: Zmrtvýchvstání, Puškinův památník; Martin Petiška: Okno do tajemství; Agáta Hrčková: Člověk; François Villon: Balada mravoučná.

Hrají

Viktorie Stříbrná

Alenka

Boleslav Polívka

ukrajinský děda Jan

Veronika Žilková

italská babička Palmira

Jana Pidrmanová

maminka Alenky

Jiří Dvořák

tatínek Alenky

Tereza Taliánová

Míša, Alenčina starší sestra

Simona Postlerová

babička Míca, Janova žena

Mikuláš Matoušek

Malý princ/Pražské Jezulátko

Jana Kristina Studničková

Andělka/dospělá Alenka/Panna Marie

Otakáro Maria Schmidt

Renato, nápadník babičky Palmiry

Michaela Studničková

teta

Jana Zvoníčková

sousedka a hokynářka Běta

Adéla Stodolová

učitelka baletu

Miroslav Herold

Jan Nepomucký/kněz

Jiří Mach

pán v divadle

Jan Špilar

řečník na hřbitově, rodinný přítel

Petr Talián

strýc, Alenčin kmotr

Marek Levíček

Alenčin spolužák

Štěpán Jílek

Mikuláš

Tomáš Kopecký

čert

František Jícha

bratranec

Veronika Jílková

kmotra

Magdalena Ryvalová

herečka v divadle

Michal Škrobánek

herec v divadle

Ondřej J. Pochylý

herec v divadle

Anna Kateřina Vízková

herečka v divadle

Victoria Smugala /ž/

herečka v divadle

Šimon Chytil

gondoliér

Matěj Válek

gondoliér

Marek Pacl

kormidelník

Martin Kožený

kormidelník

Adolf Trachta

postava z oživlého betlému

Šimon Trachta

postava z oživlého betlému

Pavel Fuchs

postava z oživlého betlému

Zora Fuchsová

postava z oživlého betlému

Eva Grygarová

tanečnice v baletu

Eva Pechová

tanečnice v baletu

Michal Vašíšek

tanečník v baletu

Barbora Smělá

tanečnice v baletu

Hana Chalupníková

tanečnice v baletu

Adéla Kvapilová

tanečnice v baletu

Johana Kvapilová

tanečnice v baletu

Kristýna Soukupová

tanečnice v baletu

Veronika Nováková

tanečnice v baletu

Eliška Folková

tanečnice v baletu

Martin Kubeš

tanečník v baletu

Isabella Pehe /ž/

tanečnice v baletu

Jakub Mladěnka

klavírista v baletu

Agáta Hrčková

přítelkyně na pohřební slavnosti

Vít Jílek

přítel na pohřební slavnosti

Hana Levíčková

přítelkyně na pohřební slavnosti

Tomáš Levíček

přítel na pohřební slavnosti

Julie Stříbrná

přítelkyně na pohřební slavnosti

Eliška Šejnohová

děvče na hřišti

Jiří Šejnoha

chlapec na hřišti

Štěpán Frank

chlapec na hřišti

Lukáš Zamrazil

kluk ve škole

Vít Zamrazil

kluk ve škole

Martin Kubeš

kluk ve škole)

Komentář

Viktorie Stříbrná

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Jana Zvoníčková

Původní filmový námět

Jana Kristina Studničková

Předloha

Jana Kristina Studničková (Alenka v zemi zázraků – kniha)

Asistent kamery

Jiří Strnad (ostřič), Václav Kuropata (ostřič), Josef Jícha (ostřič), František Jícha (ostřič), Michal Čeliš (ostřič), Zuzana Pracná (ostřič), Alan Šoural (ostřič), Leoš Vijačka (ostřič)

Architekt

Petr Pištěk (architekt bytu)

Výtvarník

Jana Kristina Studničková (výtvarná koncepce), Otakáro Maria Schmidt (výtvarná koncepce)

Výprava

Alfréd Štěpán (rekvizity), Bára Kuropatová (rekvizity)

Kostýmy

Jana Kristina Studničková, Daniela Chrastilová, Jana Truxová, Veronika Jílková, Jitka Taliánová, Veronika Žilková

Masky

Jana Kristina Studničková, Jan Špilar, Veronika Jílková, Martina Rodová, Iveta Jiřičková, Jarka Kostková

Zvuk

Ladislav Greiner, Vojtěch Zavadil (zvukař na natáčení), Matěj Chrudina (zvukař na natáčení), Vojtěch Komárek (zvukař na natáčení), Jana Kristina Studničková (zvukař na natáčení), Martin Buk (zvukař na natáčení), Alex McBeat (zvukař na natáčení)

Asistent zvuku

Martin Stýblo (asistent zvukového mixu a zvukař na natáčení)

Vizuální efekty

Ahtung 4K (triky), Patrik Velek (triky Achtung 4K)

Postprodukce

Lampa film Praha (obraz), Marek Jícha (Lampa film), Professional Sound (zvuk), Petr Sýs (Professional Sound), Soundsquare, a. s. (zvuk), Pavel Rejholec (Soundsquare), Adam Voneš (produkce Soundsquare)

Producent

Jan Mrzena (JesuPrague Film), Otakáro Maria Schmidt (JesuPrague Film)

Produkce

Jiří Mach, Jana Zvoníčková, Jana Kamicová, Petra Holeštová, Václav Kutil

Vedoucí produkce

Otakáro Maria Schmidt

Spolupráce

Veronika Ucháčová (klapka), David Ucháč (klapka), Julie Stříbrná (klapka), Michal Čeliš (dron a fotograf), Marek Jícha (GoPro), Otakáro Maria Schmidt (GoPro), Josef Řezníček (fotograf), Daniela Chrastilová (fotografka), Jana Kristina Studničková (fotografka a technická podpora), Julie Stříbrná (fotografka), Petr Kazimour (technická podpora), Attila Kovács (technická podpora), Petr Herian (technická podpora Newton Media)

Hudba

Použitá hudba

Zdeněk Pololáník, Antonín Dvořák, Giuseppe Verdi, Johann Sebastian Bach, Vojtěch Komárek, Jan Studnička, Robert Hugo, Vánoční koledy (Pražští madrigalisté), Otakáro Maria Schmidt

Písně

Štědrý večer nastal, vánoční koledy, Přes tajgu pustou

Zpívá

Luciano Pavarotti, Viktorie Stříbrná (Štědrý večer nastal), Tereza Taliánová (Štědrý večer nastal), Pražští madrigalisté (vánoční koledy), Boleslav Polívka (Přes tajgu pustou)

Lokace

Česká republika, Praha (Česká republika), Hradčany (Praha), Hradčanské náměstí (Praha), Pražský hrad (Praha), Zámecké schody (Praha), Malá Strana (Praha), Mostecká ulice (Praha), Karmelitská ulice (Praha), kostel Panny Marie Vítězné /Pražské Jezulátko/ (Praha), Vrtbovská zahrada (Praha), Vltava (Praha), Karlův most (Praha), železniční most (Praha), Most Legií (Praha), Petřín /panorama/ (Praha), Staré Město (Praha), Křížovnické náměstí (Praha), kostel Nejsvětějšího Salvátora (Praha), Národní třída (Praha), palác Platýz /interiér/ (Praha), Nové město (Praha), hlavní nádraží (Praha), Národní divadlo (Praha), Rašínovo nábřeží (Praha), Vinohrady (Praha), Korunní ulice (Praha), Divadlo v Korunní /interiér/ (Praha), Holešovice (Praha), ulice Františka Křižíka (Praha), Základní škola Františky Plamínkové (Praha), Zlíchov (Praha), kostel sv. Filipa a Jakuba (Praha), Letňany (Praha), Tupelovova ulice (Praha), aquacentrum /interiér/ (Praha), Čestlice u Prahy (Česká republika), Pražská ulice (Čestlice u Prahy), aquapark /interiér/ (Čestlice u Prahy), Brno (Česká republika), hlavní nádraží (Brno), Mendlovo náměstí (Brno), Opatství svatého Tomáše /Starobrněnský klášter/ (Brno), Jakubské náměstí (Brno), kostel sv. Jakuba Staršího (Brno), Petrov (Brno), katedrála sv. Petra a Pavla (Brno), Kraví hora (Brno), hvězdárna a planetárium (Brno), Výstaviště (Brno), Jihlavská ulice (Brno), krematorium (Brno), Ústřední hřbitov (Brno), Mikulov (Česká republika), panorama (Mikulov), Svatý kopeček (Mikulov), Itálie, Benátky /Venezia/ (Itálie), Chioggia (Itálie)

Produkční údaje

Původní název

Alenka v zemi zázraků

Anglický název

Alice in the World of Miracles

Kategorie

film

Typologie

hraný

Žánr

rodinný, poetický

Země původu

Česká republika

Copyright

2018

Rok výroby

2016

Premiéra

08.02.2018

Přístupnost

přístupné bez omezení

Distribuční slogan

Poetický film pro celou rodinu.

Partner

Auto Palace Butovice (hlavní partner)

Nositelé copyrightu

JesuPrague Film, s.r.o.

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

119 min

Verze

česká