Grygar

Země původu

Česká republika

Copyright

2018

Rok výroby

2014—2017

Premiéra

17. 3. 2018

Minutáž

88 min

Režie

Martin Petrásek, Karel Šindelář (Expedice Argentina 2016), Vít Kanyza (Expedice Argentina 2016)

Kategorie

film

Žánr

životopisný, medailon

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Grygar

Český název

Grygar

Anglický název

Grygar

Anotace

Celovečerní biografický dokument krátce nazvaný Grygar, natočili pedagogové Leoš Kyša (autor námětu a scénáře) a Martin Petrásek (režie) společně se studenty oboru Multimediální techniky Ústavu fyziky na Slezské univerzitě v Opavě. V tomto statutárním městě moravskoslezského kraje úspěšný astrofyzik, astronom a vyhledávaný popularizátor vědy (a vztahu vědy a víry) RNDr. Jiří Grygar, CSc. (nar. 1936) zčásti v dětství vyrůstal. Tvůrci zaznamenali vzpomínání vstřícného vědce (který je i autorem řady vzdělávacích pořadů, členem různých vědeckých společností, nositelem oborových vyznamenání a mj. iniciátorem předávání anticeny Bludný balvan), jenž s chutí hovoří o svém oboru. Na rozdíl od řady obdobných medailonů jej sledovali během běžných pracovních aktivit, přičemž se kromě „povinných“ faktů nezabývali jeho rodinným životem. Rámec děje, rozděleného do kapitol, tvoří etapa Expedice Ebicykl (cyklisté z řad astronomů pořádají pravidelné tzv. spanilé jízdy od hvězdárny ke hvězdárně či po jiných zajímavostech od roku 1984), tentokrát pod vedením Jiřího Grygara právě po stopách jeho minulosti. Natáčelo se i v Argentině, kde astrofyzik působí na Mezinárodní observatoři kosmického záření Pierra Augera. Výpověď je podepřena archivními fotografiemi, historickými ukázkami z filmů a z rozhlasu a vizuálně „doladěna“ zrychlenými časosběrnými záběry dění na noční i denní obloze. Slabinou díla je zvuková stopa. – Po Jiřím Grygarovi je pojmenována planetka č. 3 336, objevená 26.10.1971. Snímek byl odvysílán v hlavním vysílacím čase na kanálu Prima Zoom se sledovaností přes sto deset tisíc diváků a také v distribuci měl dobrý ohlas. -kk-

Obsah

Jiří Grygar chtěl být hvězdářem od necelých devíti let; konkrétně pozorovacím astronomem, poté co vlastnoručně vyrobeným dalekohledem sledoval Měsíc. – Expedice Ebicykl. Známý vědec vede spanilou jízdu po stopách své minulosti. – Grygar: Slezsko. Jiří se narodil v Německu (dnes území Polska), kde byl otec v pohraniční vsi Heinersdorf/Pruský Jindřichov přednostou Československého celního úřadu. Kvůli křestnímu listu rodiče novorozence převezli do kostela v nejbližší československé obci Bernartice (dříve Bernatice). V dokladu je uvedeno, že přišel na svět na nádraží, které patřilo napůl sousedícím státům. Po roce 1937 musela rodina domov opustit kvůli národnostní nenávisti Němců. Otec odvezl ženu a dítě do bezpečí v Opavě. Po Mnichovu 1938 se rodina odstěhovala do Ostravy, která se stala pohraničním městem. – Od konce roku 1939 až do osvobození žili v Brně, kde zažili bombardování a přechod fronty. – Jiří hned 9. května 1945 spálil v kamnech učebnici povinné němčiny. Pro následné vyhnání Němců má porozumění, i když odsun neproběhl korektně a byl drsný; proti současným událostem v některých částech světa měl podle něj civilizované parametry. – Ebicykl v Opavě. Účastníci jízdy vyhledají pamětní desku astronoma Johanna Palisy (1848-1925). – Jiří Grygar se s rodiči po válce vrátil do Opavy. Město bylo v troskách a do třídy průběžně přibývaly děti. – Výstava fotografií Troppau 1945/Opava v roce nula v opavském Obecním domě (24. dubna až 28. června 2015) připomíná rozsáhlé válečné škody. Na minulost zde vzpomínají Grygarovi spolužáci Otakar Holíbka, Oldřich Halamíček, Alois Stareček a Josef Hoňka. S Hoňkou tvořil Jiří nerozlučnou dvojici, spojoval je zájem o astronomii. – Grygar dostal od rodičů knížku pro mládež Vesmír novýma očima (1944, Josef Pospíšil) a naučil se ji nazpaměť. Se spolužákem se zapsali do opavského astronomického kroužku, přestože byl určen pro dospělé. – Vědec zavede cyklisty před školu. Vzpomíná na otce, který v Opavě obnovoval celní úřad a který nečekaně zemřel v roce 1946. Sám se pak vydá k rodinnému hrobu. – Grygar se na kole naučil jezdit v Brně. Byl po válce podvyživený a měl stíny na plicích. Podle lékařky měl pít mléko od sedláka, pro něž jezdil s bandaskou za město. Po roce se uzdravil. – Z výhry komunistů v roce 1946 dostal Jiří horečku. V rodině cítil strach z budoucnosti. – Grygar: Brno. Grygarův učitel fyziky, profesor RNDr. Martin Černohorský, CSc. vzpomíná na nadaného, pracovitého a pozitivně laděného studenta. – Ve Hvězdárně a v planetáriu na Kraví hoře Grygar vysvětluje, že původně pomýšlel na kantorskou dráhu, ale z kádrových důvodů neměl tehdy šanci. Toužil zužitkovat „pud“ předávat znalosti, což dělal už jako dítě. – Astronom přednáší v zaplněném sále o galaxiích. Pak vzpomíná, jak s kamarádem pozorovali meteory; v době výstavby hvězdárny (otevřené v roce 1954) využívali i nouzovou boudu. Během středoškolských studií si tu přivydělávali jako tzv. demonstrátoři a získali cenné zkušenosti. – Na podnět od posluchačky o „nepořádku ve vesmíru“ Grygar vyzdvihuje působení astronoma Doc. RNDr. Luboše Pereka (emeritní vedoucí Úřadu OSN pro kosmické záležitosti), který se touto problematikou zabývá a který také definoval vesmírný prostor a kosmické právo. – Vědec pojmenovává podstatu společenských a přírodních věd. Oběma skupinám je společný postup vědeckého zkoumání, tedy kritická metoda. Ta by se měla vyučovat, neboť většina lidí se s ní nesetkává a zprostředkované poznatky absorbuje povrchně. – Kamarádi. Sportovec a cestovatel Vítězslav Dostál řadí Grygara mezi elitu národa. Astronom Karel Bejček vyzdvihuje jeho vědeckou odbornost a schopnosti dobře přednášet a být dobrým společníkem. Majitelka pálenice Daniela Plšková zná Jiřího od roku 1972. Cení si jeho mladistvosti a schopnosti vysvětlit „problém“ tak, že to pochopí i laik. Zakládající člen Ebicyklu Josef Vondrouš oceňuje Jurovu ohromnou sociální empatií. – Grygara těší přednášet a za posluchači neúnavně cestuje veřejnou dopravou. Učitelům z moravskoslezského kraje objasňuje, jak ovlivnily teorie relativity a kvantová mechanika lidské poznání, jinde vpodvečer diskutuje o nekonečnosti vesmíru a další den studentům přednáší o první „planetce“. – Grygar: Věda. Koncem devadesátých let minulého století inicioval profesor Jan Řídký (působící tehdy v Ženevě) vznik mezinárodní observatoře na zkoumání kosmického záření na jižní polokouli a posléze prosadil účast českých vědců. Jiří Grygar do argentinské pampy jezdí čtrnáct let. – Argentinský výzkum. Mgr. Jan Ebr, Ph.D. z Fyzikálního ústavu AV ČR vysvětluje, že při monitoringu stavu atmosféry se využívají znalosti z astronomie. Zbudovali zde robotický dalekohled FRAM, jehož detektory jsou rozmístěné na třech tisících čtverečných kilometrech. – Grygar objasňuje vědecký cíl observatoře: odhalit, z jakého zdroje ve vesmíru částice přicházejí. V technickém zázemí pracoviště ukazuje šestiúhelníková zrcadla, vyrobená v Olomouci ze skla sázavské firmy Kavalír. V temném „srdci“ dalekohledu se vyhodnocují „polapené signály“ (ultrafialové spršky záření). Vědci se zde také snaží zpřesnit potvrzenou existenci meze reliktního záření a to, co ji způsobuje. – Astronom během pobytu v Argentině podnikne výstup na vulkán Trapal. – Podle prof. RNDr. Miroslava Hrabovského, DrSc. ze Společné laboratoře optiky Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu AV ČR je Grygar nejlepší popularizátor fyziky: je otevřený veřejnosti, schopný obecně přístupnými argumenty oslovit její velkou část a nadchnout ji. Navíc nevystupuje jako celebrita. Obětavě se podílí na nočních měřících směnách s mladými doktorandy. – Grygar: Popularizace. Astronom přiznává, že časově náročné zpřístupňování informací laické veřejnosti jej překvapivě ve vědecké práci posunuje, nachází totiž širší souvislosti. – Grygarův původně časopisecký seriál Okna vesmíru dokořán vznikl, když pracoval na hvězdárně v Ondřejově u dvoumetrového zrcadlového dalekohledu (dnes pojmenován Perekův). Mezi novináři-laiky, kteří observatoř navštěvovali, jej zaujal „dobře připravený“ PhDr. Vladimír Železný z redakce Technického magazínu (T), jenž mu nabídl spolupráci na cyklu o objevech astronomie. V Bratislavě, kde často přednášel, pak Grygar přijal nabídku televize a ve spolupráci se Železným vznikl stejnojmenný velmi úspěšný seriál, pro který dodával kresby komiksový ilustrátor Kája Saudek. Do konce totality, respektive do rozpadu Československa vzniklo třicet dílů. Po přestávce, kdy byl Grygar v letech 1992-1997 členem Rady ČT, vzniklo v roce 1998 pokračování cyklu. – Také prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. z Ústavu fyziky Slezské univerzity v Opavě vyzdvihuje Grygarovu schopnost vyhmátnout podstatu a i pro neodborníky ji zprostředkovat jednoduchým způsobem. – Grygar: Skepticismus. Už posedmnácté udílí Český klub skeptiků Sisyfos v čele s Jiřím Grygarem anticenu Bludný balvan za pseudovědeckou činnost. Iniciátor vzpomíná na první ročník, který se odehrál za velkého zájmu v posluchárně Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Inspirací pro podobu ceny mu byly balvany (především ten, jenž je u kostela sv. Ducha v Opavě), jež do krajiny nepatří. – Klub v začátcích narazil na odpor mediální scény, novináři je nazývali Koniáši a ničiteli nového poznání a alternativních přístupů. Zaskočení strůjci překousli negativní reakci a ve svém záměru upozorňovat na pseudovědecké aktivity vytrvali. Dnes se díky internetu situace mění. Podle Grygara je dialog vědců s pavědci nemožný a oni se v cenách ani v jednom případě nespletli. – Grygar: Víra. Katolík Grygar končí řeč na mši. Víra mu je jako skeptikovi často vyčítána, on ji však obhajuje a snaží se dokázat, že ani jako vědec, který se zabývá počátkem a vývojem vesmíru, nezná odpovědi na otázky, přesahující kompetenci astronomie. Samotného Boha nemá smysl si představovat, bylo by to neúplné, stejně, jako představa atomu... -kk-

Poznámka

Použité ukázky: Česká televize, Rozhlas a televízia Slovenska, Český rozhlas. Okna vesmíru dokořán: epizoda Šťastná planeta (TV–1981), epizoda Z čeho je vesmír (TV–1983), epizoda Nejcennější smetí (TV–1983), epizoda Nadpozemské vyhlídky současné astronomie (TV–1998). Hlášení Českého rozhlasu z pořadu Hlas svobodné republiky (BBC z 10. Května 1945).

Historické audiovizuální materiály a konzultace poskytli: Archiv města Brna, Archiv Masarykovy univerzity Brno, Vladimír Filip, Alexandr Brummer, Jan Dlugoš, František Švábenický, Kamila Poláková, Slezské zemské muzeum v Opavě.

Účinkují

Otakar Holíbka

Josef Hoňka

Oldřich Halamíček

Josef Forman

Alois Stareček

Martin Černohorský

Vítězslav Dostál

Karel Bejček

Daniela Plšková

Josef Vondrouš

Jan Ebr

Miroslav Hrabovský

Zdeněk Stuchlík

Leoš Kyša

Ilja Šín

účastník Expedice Ebicykl 2015

Hynek Olchava

účastník Expedice Ebicykl 2015

Petr Hrůza

účastník Expedice Ebicykl 2015

David Hrůza

účastník Expedice Ebicykl 2015

Hana Janatová

účastnice Expedice Ebicykl 2015

Miroslav Janata

účastník Expedice Ebicykl 2015

Božena Štaudová

účastnice Expedice Ebicykl 2015

Katarina Žilinská

účastnice Expedice Ebicykl 2015

Zdeněk Štorek

účastník Expedice Ebicykl 2015

Bohuslav Šára

účastník Expedice Ebicykl 2015

Martin Poupa

účastník Expedice Ebicykl 2015

Růžena Poupová

účastnice Expedice Ebicykl 2015

Ladislav Šmelcer

účastník Expedice Ebicykl 2015

Dana Šmelcová

účastnice Expedice Ebicykl 2015

Vladimír Homola

účastník Expedice Ebicykl 2015

Jiří Krejsa

účastník Expedice Ebicykl 2015

Lila Jedináková

účastnice Expedice Ebicykl 2015

Kristína Kokořová

účastnice Expedice Ebicykl 2015

Janet Good /ž/

účastnice Expedice Ebicykl 2015

Petr Lemež

účastník Expedice Ebicykl 2015

Jiří Komrska

účastník Expedice Ebicykl 2015

Dušan Šimoník

účastník Expedice Ebicykl 2015

Jaroslava Prokopová

účastnice Expedice Ebicykl 2015

Petr Prokop

účastník Expedice Ebicykl 2015

Ilona Hájková

účastnice Expedice Ebicykl 2015

Linda Rumlová

účastnice Expedice Ebicykl 2015

Jindřich Jelínek

účastník Expedice Ebicykl 2015

Viktor Jelínek

účastník Expedice Ebicykl 2015

Alexander Pravda

účastník Expedice Ebicykl 2015

Karel Trutnovský

účastník Expedice Ebicykl 2015

Jana Trutnovská

účastnice Expedice Ebicykl 2015

Daniela Kunzová

účastnice Expedice Ebicykl 2015

Miroslav Koráb

účastník Expedice Ebicykl 2015

Jan Balík

účastník Expedice Ebicykl 2015

Jiří Cáb

účastník Expedice Ebicykl 2015

Luděk Dlabola

účastník Expedice Ebicykl 2015

Martin Nekola

účastník Expedice Ebicykl 2015

Václav Černohorský

účastník na nominacích cen Bludný balvan

Čeněk Zlatník

účastník na nominacích cen Bludný balvan

Martin Bloch

účastník na nominacích cen Bludný balvan

Lenka Přibylová

účastnice na nominacích cen Bludný balvan

Vladimír Přibyl

účastník na nominacích cen Bludný balvan

Jelena Lenka Příplatová

účastnice na nominacích cen Bludný balvan

Luděk Pekárek

účastník na nominacích cen Bludný balvan

Štáb a tvůrci

Režie

Martin Petrásek, Karel Šindelář (Expedice Argentina 2016), Vít Kanyza (Expedice Argentina 2016)

Původní filmový námět

Leoš Kyša

Scénář

Leoš Kyša

Kamera

Vít Kanyza, Karel Šindelář, Martin Petrásek, Jaromír Vašek, Tomáš Nikel, Ondřej Smékal

Střih

Jitka Chocholatá

Asistent střihu

Jaromír Vašek

Zvuk

Tomáš Bauer, Luděk Lazarczyk, Jaroslav Menšík (mix), Karel Šindelář (Expedice Argentina 2016), Vít Kanyza (Expedice Argentina 2016)

Vizuální efekty

René Ruszó

Postprodukce

Jaroslav Menšík (zvuk)

Produkce

Leoš Kyša, Martin Petrásek

Spolupráce

studenti oboru Multimediální techniky, Marie Bednářová (přepis výpovědí), Matěj Graca (přepis výpovědí)

Písně

Forgotten Stars

Hudba k písni Sergey Cheremisinov

Solo Acoustic Guitar

Hudba k písni Jason Shaw

River Meditation

Hudba k písni Jason Shaw

Fight Scene

Hudba k písni Jason Shaw

The Cold Wars

Hudba k písni Unheard Music Concepts

Tumult

Harbor

Hudba k písni Anton Fedchenkov

Daemones

Hudba k písni Anton Fedchenkov

Seeker

Hudba k písni Anton Fedchenkov

Realness

Hudba k písni Anton Fedchenkov

Walking Barefoot on Grass

Hudba k písni Anton Fedchenkov

Sunray /PON IV/

Hudba k písni Anton Fedchenkov

March

Hudba k písni Ondrej Rosík

Nechvátej osude

Hudba k písni Jiří Pavlica
Text písně František Novotný
Zpívá Jiří PavlicaHradišťan

Lokace

Česká republika, Opava (Česká republika), Horní náměstí (Opava), cukrárna Saraj (Opava), Ostrožná ulice (Opava), Obecní dům (Opava), ulice Boženy Němcové (Opava), Základní škola Opava (Opava), Orlická ulice (Opava), hřbitov (Opava), Masarykova ulice (Opava), kostel sv. Ducha (Opava), Křížkovského sady /bludný balvan/ (Opava), Praskova ulice (Opava), Jánského ulice (Opava), Ostrava (Česká republika), ulice K Planetáriu (Ostrava), Planetárium (Ostrava), Velká Polom (Česká republika), Horní Lhota u Ostravy (Česká republika), Vaňkův kopec (Horní Lhota u Ostravy), Bernartice u Javorníku (Česká republika), Sedličky (Česká republika), Brno (Česká republika), Kraví hora (Brno), Hvězdárna a planetárium Brno (Brno), Praha (Česká republika), Malá Strana (Praha), Malostranské náměstí (Praha), Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy (Praha), Staré Město (Praha), Národní třída (Praha), Akademie věd České republiky (Praha), Polsko, Pruský Jindřichov /Dziewiętlice/ (Polsko), nádraží (Pruský Jindřichov /Dziewiętlice/), Argentina, Malargüe (Argentina), Mezinárodní observatoř kosmického záření Pierra Augera (Argentina), vulkán Trapal (Argentina), Chile, Puente los Pescadores (Chile)

Produkční údaje

Originální název

Grygar

Český název

Grygar

Anglický název

Grygar

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

životopisný, medailon

Země původu

Česká republika

Copyright

2018

Rok výroby

2014—2017

Premiéra

předpremiéra 13. 3. 2018 (Opava)
distribuční premiéra 17. 3. 2018 /přístupné bez omezení/

Distribuční slogan

Biografický dokument o českém astrofyzikovi Jiřím Grygarovi.

S podporou

statutární město Opava

Nositelé copyrightu

Slezská univerzita v Opavě

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

88 min

Distribuční nosič

DCP 2-D, DVD

Poměr stran

1:1,78

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

stereo, 2.0

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české