Planeta Česko

Země původu

Česká republika

Copyright

2017

Rok výroby

2015—2017

Premiéra

22. 3. 2018

Minutáž

85 min

Kategorie

film

Žánr

přírodopisný, rodinný

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Planeta Česko

Český název

Planeta Česko

Anglický název

Wilder Than Wilderness

Anotace

V prvním českém celovečerním distribučním dokumentu o přírodě Planeta Česko se po vzoru zahraničních produkcí (BBC Earth, ScienceVision atd.) autor Marián Polák (nar. 1977), specializující se na vědecko-populární a přírodopisné filmy, vydal objevit a komplexněji probádat současný stav domovské fauny (a flóry). Během všech ročních období natáčel kdysi „obecnou zvěř“ (viz jména), která je dnes vzácná a chráněná. Zjistil však, že některé ohrožené druhy se naučily využívat krajinu zcela přeměněnou lidskou činností, a žijí tak i v nové „divočině“. Zásadním rozhodnutím bylo pojmout film jako osobní vyprávění (filmař je zachycen na cestách za svými protagonisty a snímek je provázen osobně laděným komentářem v podání Kryštofa Hádka, přičemž text je uzpůsoben dětským divákům). Autor využil i sekvence ze svého studentského filmu Jaro v bažině. – Tvůrci za zvířaty najezdili tisíce kilometrů, na záběry „pročekali“ mnoho dní, museli se vypořádat s rozmary počasí a nepředvídatelnými vrtochy „herců“. Při náročném natáčení se opírali o znalosti odborníků (entomologů, ornitologů), ale i amatérských přírodovědců a lesníků. Zaznamenali „příběhy“ téměř čtyřiceti druhů, tedy zlomku naší pestré fauny, vyskytující se na poměrně malém území. Větší část tvoří ptáci (ty má autor nejraději pro jejich vizualitu a hlasové projevy), na zachycení „tradičnějších“ (srna, jelen, liška, jezevec, kuna, lasička, veverka atd.) či extrémně plachých (vlk, rys) druhů z různých důvodů rezignovali. Překvapujícím a příjemným poznatkem technicky dokonalého snímku je poznání, že příroda je všude kolem nás: „divocí“ tvorové si zvykají žít blízko lidí a využívají nových, na první pohled „nepřírodních“ podmínek. – Polák se zkušeným kameramanem Jiřím Petrem použili patnáct druhů kamer na vysoké technické úrovni a využili možnosti nejmodernějších aparátů (4x větší rozlišení než HD), dálkově ovládaných a podvodních kamer a dronů. Ve filmu se objevují makrozáběry, zrychlené časosběry detailů z přírodních procesů (rašení semen smrků, vývoj larev) či opravdu výjimečných událostí (klubání/vykousávání tesaříka alpského), noční záběry plaché zvěře, sekvence pod vodou, letecké záběry atd. Poutavé dění dokreslují autentický zvuk a dramatická hudba. – Osobně pojatý Polákův celovečerní debut je určený široké veřejnosti, především dětem a rodinám. Je vrcholem kampaně přiblížení divočiny lidem. Projekt byl podpořen workshopem dok.incubator a natočen s podporou East European Fora 2016, organizovaného Institutem dokumentárního filmu; vznikl v rámci projektu společnosti Beleco Příroda, koho to zajímá? (EHP-CZ02-OV-1-037-2015). Pro školy a rodiny byly k filmu vydány metodické pokyny. -kk-

Obsah

Režiséra Mariána Poláka od dětství fascinovaly filmy o divoké exotické přírodě, postrádal však jejich českou obdobu. – Ledňáček hbitě uloví pod hladinou rybku a s kořistí se usadí na objektivu. – Polák vystudoval filmovou školu, první studentský film Jaro v bažině pořídil za humny rodné vesnice (Opatov u Svitav). Faunou a flórou se od té doby zabýval cílevědomě. Jeho dcery však černobílá filmová „vykopávka“ prý nezajímá stejně jako příroda, o níž nepřetržitě slýchají, že je zničená a „vymírá“. Proto se rozhodl pokusit objevit naši současnou divočinu, zaznamenat ji a přesvědčit dcery i diváky, že nic není ztraceno. Chtěl začít tam, kde kdysi vznikl jeho zájem, ale odradila ho hromada močůvky na břehu „jeho“ rybníka. Vydá se tedy na Šumavu do největšího českého národního parku. V na první pohled mrtvých polomech bezzásahového pásu objeví datlíka tříprstého. Ohrožený pták se živí larvami kůrovce (lýkožrout smrkový), jež devastují zdejší smrky. Dutiny, které datlíci vysekávají v napadených stromech, jim čas od času obsadí kulíšci nejmenší, když se chystají vyvést mladé. Ani sovičky nemají o potravu nouzi, v jejich hnízdě končí ulovený hlodavec. Kůrovec neničí šumavský les naráz a porosty se postupně obnovují. Úspěšně se v nich skrývá jediná česká životaschopná populace tetřeva hlušce. – Režiséra z pochybností, zda připravovaný film někoho zaujme, vytrhne zájem japonského štábu o jeho asistenci při natáčení kriticky ohroženého skokana ostronosého, jehož samci v době páření na několik hodin či dní zmodrají. – Polák jezdí filmovat exotická zvířata do dalekých končin a celý život chodí do pražské zoo. Na trojských stráních objeví užovky podplamaté. Ze zimoviště se jich stovky vydaly k námluvám a do lovišť na březích Vltavy. Překvapivě tak narazí na autentickou přírodu v místech, kde by ji nečekal. – V nízkém travnatém porostu mezi paneláky mladoboleslavského sídliště prosperují sysloviště. Výskyt kdysi běžného zvířete zemědělské krajiny a posléze hubeného škůdce je v současnosti ojedinělý. Jeden z nejohroženějších savců, sysel obecný, potřebuje nízký travní porost, aby měl „přehled“. Zbavil se plachosti a naučil se žít v blízkosti lidí. Stejně tak byl z obdělávaných území vyhnán chocholouš obecný. Náhradní domov mívá pod keři na parkovištích před obchodními centry, kde ho neohrožují predátoři. – Kvůli zemědělské exploataci krajiny hledá zvěř náhradní stanoviště nebo se musí naučit zásahy člověka, mnohdy cílené na pomoc přírodě (disturbance), nově využívat. Například motokrosaři a jezdci na čtyřkolkách záměrně narušují drny na louce, aby se v nich snáze uchytila uměle dodaná semínka hořců, jež by se jinak v husté trávě zadusila. Počátkem léta z nich vzejdou rostliny nepostradatelné pro nakladení vajíček kriticky ohroženého modráska hořcového. Jeho vylíhlé larvy potřebují pro další vývoj mravence, kteří je díky feromonům adoptují a v mraveništích dlouhé měsíce krmí. Křehký koloběh je zranitelný a modrásek je jedním z nejvzácnějších českých motýlů. – Drastické narušování vegetace a půdy na vojenských cvičištích mimoděk vytvářelo nezbytné podmínky pro životní cyklus listonoha letního, jenž se u nás vyskytuje desítky milionů let. Z „dočasných louží“ jej šířila těžká technika na pásech a kolech. Dnes ochranáři v opuštěných vojenských prostorech využívají k tvorbě výmolů-louží, kde přebývají i příbuzné žábronožky, kamiony, offroady či motorky. Vyschlé kaluže uchovají vajíčka do dešťů napřesrok. – Mozaiku lesů a pestrého bezlesí kdysi „udržoval“ vyhubený zubr evropský. V současnosti byli v rámci projektu navrácení velkých býložravců do české přírody na místa bývalých střelnic (Milovické stepy) vysazeni zubři z polských stád. Prostor s nimi sdílí zpětně vyšlechtění pratuři a dvě introdukovaná stáda exmoorských poníků; tito příbuzní divokých koní nepotřebují veterinární péči, spásají louky a přebírají „funkci těžké techniky“ (ta je však pro listonoha stále nepostradatelná). – V březích zredukovaných divokých říčních meandrů hnízdí ledňáčci, jejichž počet se díky mírným zimám zvyšuje. - V regulovaných řečištích nemají uměle vysazená zvířata většinou lehký život. Výjimkou je bobr evropský. „Revitalizující“ hlodavec dokáže uvést zregulovaný potok rychle do „původního stavu“, ale i narušit umělé protipovodňové hráze, a tím způsobit lokální záplavy. Voda se dle „paměti krajiny“ rozteče tam, odkud byla vyhnána. Zatopené plochy se ihned stávají rájem vodních a mokřadních ptáků (čejky, vodouši, rackové, vzácné pisily). – Do toku Kamenice je vysazován losos, který vymizel kvůli znečištění a překážkám, znemožňujícím jeho migraci do moře a zpět. Ve skalách nad Kamenicí se do starých hnízdišť vrátil sokol stěhovavý, dříve ohrožený kvůli chemickému znečištění. V jeho sousedství hnízdí čáp černý, vyhledávající odlehlá místa a klid. Ptákům nevadí ani průmyslové stavby. Osidlují komíny elektráren, odkud mají žádoucí rozhled. – Pod zámkem Jezeří přímo v těžební jámě hnědouhelného dolu se zabydlel v odloženém harampádí bělořit šedý, dřívější obyvatel remízků. Navečer sem dorazí stádo muflonů. V nevzhledné vytěžené krajině našly klid vzácné lindušky úhorní. Výsypky ponechané napospas příroda postupně osidluje. – Okolí hradu Bezděz. Tesařík alpský zvaný růženka zmizel z českých bučin. Ke svému životu potřebuje staré dřevo, prosluněné polomy a vývraty, jež z hospodářských lesů mizí. Atraktivní hmyz žije jen několik dnů. Vajíčka klade do mrtvého dřeva, odkud se při troše štěstí až po třech letech prokoušou dospělí jedinci, pokud ovšem larvy dřevokazného hmyzu „neosídlil“ parazitující lumek obrovský. – Vestibul v nádražní budově v Suchdole nad Odrou obývají vlaštovky. Jejich přístup k hnízdům však závisí na provozu automatických dveří, tedy na pohybu cestujících. – Kriticky ohrožení úhoři říční nejsou v ČR zákonem chránění. Na tazích narážejí na nepřekonatelné překážky; na Labi je to střekovské zdymadlo. Počty úhořů dramaticky klesají. Musí se proto uměle vysazovat. – Přehradní hráze zasahují do přírodní rovnováhy. Kolísavosti hladiny pod stavbou se naučila využívat užovka podplamatá; při nečinnosti turbín číhá na ryby uvízlé mezi kameny poloprázdného koryta. – Vlaštovky v Suchdole se časem naučí „ovládat“ čidlo automatických dveří. Přes zimu v teplých krajích „fígl“ zapomenou a na jaře se tedy tuto dovednost učí znovu. – Filmař se na podzim vrací ke břehům Kamenice, aby zjistil, zda se nějakým lososům podařilo proplout od moře proti proudu Labe. – Do zasněženého lomu na Pálavě se uchýlil z karpatských a alpských hnízdišť vzácný zedníček skalní. Jiný exemplář nepohrdl stěnou továrny, kde jej zaměstnanci pravidelně přikrmují. – Lidé považují mnohá zvířata za škodnou. Nejsložitější to mají rybožraví tvorové (vydry, volavky, káňata, orel mořský). Neodlišují přirozené toky od chovných nádrží, kde způsobují škody. – S příchodem jara se Polák vrací na Šumavu. Zachytí tetřeví tok. Lýkožrout vše nezničil, mezi polosuchými velikány vyrůstají nové stromky. V semenném roce rozmrzající sníh roznese miliony semen na velkou vzdálenost. Mladé semenáčky obsadí každou volnou plochu a položí základ další éry pralesa; různě starý porost pak lépe vzdoruje kalamitám. – V lužních lesích na soutoku Moravy a Dyje čeká na režiséra překvapení: růženky se v krajině bez buků uchytily na javorech, jilmech a pajasanech. – Při cyklovýletu za humna své vesnice Polák narazí v bývalé střelnici na celosvětově ohroženého chřástala. Aby jej mohl natočit, musí se vrátit pro kameru. Kousek od domova objeví i bobry. Člověk je nejdříve téměř vyhubil, pak složitě do přírody vrátil a nyní opět sílí tlak na jejich eliminaci. – Páru ledňáčků vývrat starého topolu, v jehož výmolu se drží voda, nahradil stržený břeh řeky. – Režisér učí dcery pozorovat a fotit přírodu; ta je rozmanitá a divoká stejně jako ta exotická na druhém konci světa... -kk-

Poznámka

Ve filmu jsou použity ukázky z filmu Jaro v bažině (1996) režiséra Mariána Poláka a Studia FAMU.

Komentář

Účinkují

Jindřiška Poláková

Julie Poláková

bažant obecný

bělořit šedý

bobr evropský

čáp bílý

čáp černý

čejka chocholatá

čížek lesní

datlík tříprstý

exmoorský pony

gorila nížinná

husa velká

chocholouš obecný

chřástal polní

ještěrka zelená

jiřička obecná

káně lesní

konipas horský

konipas luční

králíček obecný

kulíšek nejmenší

kůň domácí

ledňáček říční

linduška úhorní

listonoh letní

losos obecný

lumík obrovský

lyska černá

lýkožrout smrkový

modrásek hořcový

mravenec Myrmica rugulosa

muflon

norník rudý

okoun říční

orel mořský

pisila čáponohá

plotice obecná

plšík lískový

racek bělohlavý

racek chechtavý

ropucha obecná

skokan ostronosý

skokan skřehotavý

skorec vodní

slavík modráček

sokol stěhovavý

sršeň obecná

straka obecná

strnad luční

střízlík obecný

sýkora babka

sýkora koňadra

sýkora modřinka

sysel obecný

šidélko páskované

šídlo královské

špaček obecný

tesařík alpský

tetřev hlušec

tur domácí

užovka hladká

užovka podplamatá

úhoř říční

vážka červená

vlaštovka obecná

vodouš bahenní

vodouš šedý

volavka popelavá

vosa lesní

vydra říční

zedníček skalní

zubr evropský

zvonek zelený

žábronožka letní

Štáb a tvůrci

Asistent režie

Jan Hošek, Marek Sklář

Původní filmový námět

Marián Polák, Radim Procházka, Jan Hošek, Jan Dušek

Dramaturg

Stephan Krumbiegel, Jan Bušta

Kamera

Jiří Petr, Marián Polák, Marek Sklář, Tomáš Doruška, Václav Šena, Lubomír Hlásek, Antonín Nevrlý (letecké záběry), Filip Brázdil (letecké záběry), Copterfilm (letecké záběry), Hugo Habrman (podvodní záběry), Michal Urbánek (záběry pod vodou)

Asistent kamery

Lubomír Hlásek

Zvuk

Václav Flegl (zvuk a mix zvuku), Marek Sklář (záznam kontaktního zvuku), Marián Polák (záznam kontaktního zvuku), Jiří Petr (záznam kontaktního zvuku), Tomáš Bělka (záznam kontaktního zvuku), Miroslav Kolda (záznam postsynchronních ruchů), Tomáš Lukeš (záznam postsynchronních ruchů), Jiří Pícha (záznam postsynchronních ruchů), Štěpán Mamula (mix zvuku a střih postsynchronních ruchů), Petr Plechač (střih zvuku)

Vizuální efekty

Michal Plička

Postprodukce

i/o post (obraz), Jaromír Pesr (vedoucí i/o post), Sounderground (zvuk), Václav Flegl (Sounderground)

Produkce

Simona Poláková (manažerka projektu)

Vedoucí produkce

Jana Vokrouhlíková (ČT)

Zástupce vedoucího produkce

Zuzana Opluštilová (ekonomka)

Asistent vedoucího produkce

Petra Kupková

Výtvarná spolupráce

Akile Nazli Kaya (grafický design)

Odborný poradce

Jan Dušek, Lubomír Hlásek, Ondřej Sedláček, Václav Beran, Luděk Bufka, Miloň Jirků, Lukáš Čížek, Pavel Pech

Hudba

Hudba

Kristian Koll, Jarda Svoboda

Písně

Jako krajina

Hudba k písni Jarda Svoboda
Text písně Jarda Svoboda
Zpívá Jarda Svoboda

Lokace

Opatov u Svitav, Národní park Šumava, Praha, Troja (Praha), zoologická zahrada (Praha), Mladá Boleslav, Milovice, Národní park České Švýcarsko, řeka Kamenice (Národní park České Švýcarsko), zámek Jezeří, výsypky a doly (zámek Jezeří), Chráněná krajinná oblast Kokořínsko a Máchův kraj, Bezděz a okolí, Suchdol nad Odrou, nádraží (Suchdol nad Odrou), Ústí nad Labem, Labe (Ústí nad Labem), zdymadlo Střekov (Ústí nad Labem), Brno, řeka Svratka (Brno), vodní nádrž Brno (Brno), Chráněná krajinná oblast Pálava, lom (Chráněná krajinná oblast Pálava), Merklín, výrobna izolátorů (Merklín), Sokolovsko, Březová u Sokolova, elektrárna Tisová (Březová u Sokolova), Kašperské Hory, Krkonošský národní park, Národní park Podyjí, lužní lesy (Národní park Podyjí)

Produkční údaje

Originální název

Planeta Česko

Český název

Planeta Česko

Anglický název

Wilder Than Wilderness

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

přírodopisný, rodinný

Země původu

Česká republika

Copyright

2017

Rok výroby

2015—2017

Premiéra

distribuční premiéra 22. 3. 2018 /přístupné bez omezení/

Distribuční slogan

Divočina začíná za vašimi dveřmi. První celovečerní film o české přírodě natočený s využitím nejmodernějších technologií.

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

85 min

Distribuční nosič

DCP 2-D, MP4

Poměr stran

1:1,85

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky, komentář

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české