Jan Palach

historický, psychologický, životopisný

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Jan Palach

Minutáž

124

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2018

Rok výroby

2017 – 2018

Premiéra

21.08.2018

Jazyková verze

česká

Režie

Robert Sedláček

Scénář

Eva Kantůrková

Anotace

Historický snímek Jan Palach natočil Robert Sedláček na základě scénáře spisovatelky (a disidentky) Evy Kantůrkové. Podle svých slov chtěl vyprávět tragický příběh Jana Palacha (11. 8. 1948 Praha – 19. 1. 1969 Praha), jehož čin není naivním bojem proti totalitě, ale až extrémním příkladem toho, kam všudypřítomná konformita a přizpůsobivost dohnaná do krajnosti může zavést citlivého jedince. – Drama se známým koncem se odehrává od července 1967 do osudného 16. ledna 1969. Tvůrci se snažili na základě dostupných a ověřených pramenů (mimo jiné kniha Jiřího Lederera Jan Palach. Zpráva o životě, činu a smrti českého studenta, Palachova korespondence, hovory s jeho přáteli), ale i určité autorské licence ukázat Jana Palacha jako introvertního mladíka, přemýšlivého pozorovatele a dobrého kamaráda. Protagonistova povaha se postupně vykresluje na základě nejrůznějších situací: během brigády na celinách v Kazachstánu, doma ve Všetatech, v průběhu bouřlivých událostí let 1967 a 1968, kdy byl mladík přijat ke studiu historie a politické ekonomie na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, za srpnové okupace, při návštěvě Francie v říjnu 1968, během studentské stávky v listopadu 1968 i v období okolo Vánoc a Nového roku, kdy uzrávalo osudové rozhodnutí. Film končí přípravou a provedením Janova sebeupálení. Kromě energické a světaznalé maminky hrají v Janově křehkém, až intimním příběhu důležitou roli jeho přítelkyně od dětství Helenka, smyšlená postava Janova mentora Profesora, ale třeba i ruský kamarád Voloďa nebo přítel Hubert. – Tvůrci se vyvarovali nebezpečí patosu, obratně skloubili skutečnost s fikcí a natočili civilní, místy až lyrický snímek, v němž v pozadí výjimečného individuálního osudu věrohodně rezonují dobové události (podpořené navíc archivními záběry či dobovými písněmi). – Film byl uveden v oficiální sekci XIII. MFF v Římě 2018. Režisérka Agnieszka Hollandová natočila třídílnou televizní minisérii a sestřihem i snímek pro kina Hořící keř (2013), v němž se zabývá osudem Palachovy matky a její advokátky po synově smrti. -kat-

Obsah

Všetaty, prosinec 1952. Čtyřletý Honzík s vlčákem Astou zabloudí ve sněhu. Najdou ho plačícího až za tmy. – Kazachstán, červenec 1967. Studenti VŠE brigádničí na celinách. Jan pilně pracuje s lopatou. Jeho kamarád Hubert Bystřičan si s Rusem Voloďou dopřejí pauzu na cigaretu. Brigádníci bydlí ve stanech a v primitivních hygienických podmínkách. V polní jídelně Češi svorně odmítnout jíst kaši. Voloďa se k nim přidá a vyslouží si pokárání od velitele tábora. Předseda sovchozu dovolí brigádníkům koupat se v jezeře. Jan Palach se u něj přimluví za Voloďu, kterému kvůli tomu, že se přidal k Čechům, hrozí exemplární potrestání. – Jenda s Hubertem zvítězí při přetlačování ve vodě. Večer, když se mladí lidé při harmonice veselí ve stanu, dá mladý Rus Janovi jako poděkování zapalovač z nábojnice po svém dědovi. – Praha, září 1967. Studenti se stěhují na kolej. Vzpomínají na brigádu. Na zdi visí Einsteinův portrét s Haškovým citátem Člověk si myslí, že je gigant, ale je hovno. Za Janem přijde přítelkyně z dětství, studentka filozofické fakulty Helenka. Později jsou spolu na rehabilitačním cvičení v plaveckém bazénu. – V hospodě s kamarády si Jan jako jediný dá kávu. Helenka jim ukáže fotky v časopise s upalujícími se buddhistickými mnichy ve Vietnamu. – Jenda a Helenka (která chodí o berlích) se dobře baví v kině U hradeb na groteskách Laurela a Hardyho (v jedné z nich Hardymu hoří kalhoty). Po kině jim Helenina spolubydlící, Slovenka Eva, vypráví o průvodu studentů, protestujících proti vypínání proudu na strahovských kolejích. Trojice vidí, jak policisté na Petříně chytají a bijí prchající mladé lidi. Zastaví je hlídka a Jan se jich zeptá, zda chtějí zmlátit holku o berlích; nechají je jít. – Na filozofické fakultě se kvůli incidentu sejde svazácká schůze. Dorazí na ni i Profesor, který se studentů zastane. Helenka pak pedagogovi představí Jana Palacha; mladík by chtěl studovat historii. Na schodech vidí ministra lesního a vodního hospodářství Josefa Smrkovského, který jde událost řešit s rektorem. Rázný politik uklidňuje studenty: je na jejich straně, všechno se vyřeší, ale chce to čas a nelze dělat z ulice bojiště. Potřese si s Janem a s dalšími rukou. – Helenka vezme Honzu k sobě na kolej, kde je i Eva. Podle něj je Profesor starý mlsný kocour. Dívka vyčte příteli, že ji urazilo, jak se za ni před policajty na Petříně schoval: ona není žádný invalida. Zatímco Eva jde uvařit čaj, povídají si oba v posteli. Honza se dívce pochlubí odznakem (krůpějí krve) za třetí dárcovský odběr krve. Tvrdí jí, že se za ni neschovával. – Jan se baví v hospodě s kamarádem Láďou o Helence. Dívka měla obrnu, ale do roka by mohla normálně chodit. Nad časopisem Reportér komentují bouřlivé politické změny. Dorazí sem Voloďa a s Janem se opijí pivem a vodkou, které poroučí Rus. Na důkaz přátelství mu Čech dá svůj odznak dobrovolného dárce krve. – Na filozofické fakultě ministr Smrkovský nadšeným studentům vykládá, že nové vedení v čele s novým prezidentem a novým generálním tajemníkem KSČ Sašou Dubčekem naslouchá lidem zdola a že ten, kdo si myslí, že to u nás kočíruje Sovětský svaz, se šeredně mýlí. – Ve Všetatech na rodinném obědě se starším bratrem Jiřím a s jeho manželkou dá matka Jendovi dopis. Mladík jásá: dostal se na vysněnou filozofii. Zlobí se však, že mu máma otevírá poštu. Při procházce letní krajinou vzpomíná, jak ho jako malého kdysi hledali. – Šťastný Jan jede do Prahy. Kamelot vyvolává titulky z novin o petici 2000 slov, o zákazu cenzury, o studentských bouřích ve Francii, o smrti herce Zdeňka Štěpánka. Před fakultou je studentský happening. Profesor se s Janem baví ve své pracovně. Ví o tom, že mladík nebyl před rokem přijat kvůli původu (otec byl „podnikatel“, tedy pekař a cukrář). „Praktická“ matka kvůli synovi vstoupila do komunistické strany, což mu podle Profesora pomohlo. Student přizná, že neumí německy a latinsky. Daruje pedagogovi zapalovač od Volodi a dostane od něj radu, aby hodně cestoval. – 21. srpen 1968. Matka budí syna; je válka a Praha je plná Rusů. Jenda se s ní pohádá, protože ho tam nechce pustit. Uteče oknem. – Filozofická fakulta je zavřená. Jana s fotoaparátem a tranzistorákem zastaví na Mánesově mostě ruští vojáci. Mladíka, tvrdícího, že jde k prezidentovi, zaženou zpět. Jan při tom přijde o tranzistorák. – Na Václavském náměstí lidé stojí u sochy svatého Václava, jiní si sedají před tanky a zpívají hymnu. Vypukne střelba, ze sochy spadne raněný mladík. Vojáci dav rozeženou. Jan to sleduje. – Okupanti rozhazují letáky obhajující invazi. Helenka je čte nahlas a Jan s dalšími lidmi je pálí. Cestou na kolej dívku bolí noha, tak ji Jenda vezme na záda. – Dvojice ve vlaku do Všetat slyší, jak lidé mluví o obětech okupantů. Matka má svůj kiosek na nádraží kvůli Rusákům zavřený. Odmítne dát jednomu vojákovi vodu. Jenda ze zahrádky za kioskem marně volá na kluky, kterým se líbí vojenská technika, že vojáci jsou zlí. Vzápětí zdálky vidí, jak ruský velitel při odjezdu vojenského vlaku zastřelí jednoho vojína. – Doma se matka baví o štěňatech, které bude mít jejich kolie Lassie. Ta, která neudá, bude muset utopit. Soused přinese matce spravenou remosku a komentuje televizi, kde se mluví o tom, jak lidé věří Dubčekovi; on komunistům nevěří ani slovo. Večer dá Jan na válendě Helence kapesní nůž, který dostal od bratra. – Honza vybere jedno Lassiino štěně, utopí je v potoce a pohřbí je na zahradě. – Francie, říjen 1968. Jan pracuje v mezinárodní brigádě na vinici. Polku, která studuje v Paříži ekonomii, zajímá, zda se vrátí domů; hodně Čechů podle ní zvažuje emigraci. Dívka mu také řekne o tom, že se v Polsku na protest proti srpnové okupaci Československa upálil jeden muž na stadionu při dožínkové slavnosti. Nikde se o tom sice nepsalo, ale ví se to. – Po návratu se Jenda baví s Hubertem, který nechal školu a pracuje jako dělník na Kladně, o Francii a o upálení v Polsku. Chtějí vyjet příští rok opět ven. – Jan se vrací na kolej. Nelíbí se mu, že nikomu nevadí, že v Mexiku postříleli studenty a že teď je tam olympiáda. Na fakultě Josef Smrkovský (v té době předseda Národního shromáždění) tvrdí, že vydržíme. Vystoupí tu Karel Kryl. Studenti zpívají s ním. – Na ulicích se zamalovávají protiokupační hesla. Jan s Helenkou zapálí svíčky u sochy svatého Václava s fotkou jedné oběti. – Jenda se baví s matkou o otevřených dopisech od Volodi, který poslal kamarádovi nový tranzistorák. Podle matky je syn hrozně naivní, zatímco ona má zkušenosti už z německé okupace. – Smrkovský v televizi obhajuje dohodu o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR. Je prý zapotřebí narovnat vztahy se Sovětským svazem, který je mocnější než my. – Jenda s Helenkou, která už je bez berlí, zapaluje zase svíčku u sochy. Dva tajní ho varují, aby to nedělal, pokud nechce mít problémy. On vzpurně opáčí, že je chce mít. – Jan v protestním průvodu studentů potká Evu. Studenti jsou v Bartolomějské při demonstraci brutálně zmláceni. Palach to schytá pendrekem od tajného, který ho u sochy varoval. Na koleji ho ošetří kamarádka, medička Simona. – Při okupační stávce na škole se Jan potká se skeptickým Profesorem. Studentům pomáhají lidé i podniky. Jan, který se zapojil do dění, zavede za studentským předákem Lubošem Holečkem novináře z nevycházejícího Reportéra. – Jenda s Helenkou a Evou přespávají na chodbě. Helenka kvůli Janovi na kamarádku trochu žárlí. – Stávkový výbor ukončí stávku. Podle Luboše Holečka byl výsledek uspokojivý, přestože podpora veřejnosti byla malá. Někteří si myslí, že se ničeho nedosáhlo. Jan schůzi sleduje, a pak jde za Holečkem. Navrhuje provést nějakou neočekávanou akci, třeba napadnout rozhlas. Holeček ho varuje, obává se, že jsou i mezi nimi práskači a režim bude přitvrzovat. – Jan vyhledá Profesora v knihovně. Podle rezignovaného pedagoga se vrací stará garda komunistů a lidi se postupně podřídí. I on bude vyčkávat. Rozčarovaný student mu nenápadně vezme zapalovač z nábojnice, ale pak mu jej vrátí. – Studenti uklízejí velkou posluchárnu. Honza se při tom pomiluje s Evou v zamčené místnosti za ní. – V menze u jídla se dohaduje Jan s Evou a Helenkou kvůli lživému plátku Zprávy, vydávaném okupanty; čte je prý snad jen on. Eva mu popřeje veselé Vánoce. Helenka ví, co se mezi nimi stalo. Podle ní není Evin ani první ani poslední. Honza konstatuje, že on není ničí. Na ulici koupí od kamarádů z ekonomky kapry a s Helenkou se rozloučí jako přátelé. – Vánoce stráví Jan doma s matkou. Ta se domnívá, že by studenti neměli stávkovat, ale učit se. Jendovi se vrátí výtisk Čapkovy Matky, který poslal Voloďovi. Podle něj se kamarád bojí. Syn vyčte matce, že vstoupila do strany. Ta se s pláčem urazí: nechali jí za to kiosek a on s Jirkou můžou studovat. Pak se u televize usmíří. Honza nad fotografií vzpomíná na otce. – Rozrušený Jan volá Hubertovi: musí s ním prý mluvit; mají se setkat na silvestra na kolejích. Jenda je s matkou na mši. Poslouchá kázání evangelického faráře o naději a o svobodě ducha, o životě a o smrti. – Mladík si doma v časopise prohlíží fotky sebeupálení vietnamských mnichů. – Na silvestra Hubert marně hledá Honzu na koleji. Kamarádi, kteří se baví loutkovou parodií na Dubčeka, o něm nevědí. – Jan při procházce vzpomíná na přijímání v kostele. – Hubert v tramvaji poslouchá partičku, která zpívá Modlitbu pro Martu. – Jan za vsí sleduje padající světlici a slyší opilecký zpěv písničky Běž domů, Ivane.Praha, leden 1969. Jan se shání na kolejích po medičce Simoně. Sejde se s ní v hospodě v Holešovicích a dostane od ní lahvičku s éterem. – Vrací se do Všetat na pohřeb. Zemřel mu strýc. Jenda se baví s bratrem Jiřím, který je tu s manželkou a miminkem. Matka se zlobí, že nemá klobouk, a chce ho s ním v Praze hned druhý den koupit. Jan je při smutečním obřadu v kostele dojatý. Před odjezdem napíše ve svém pokoji na zamžené okno matce Odpusť mi to. Jenda. – Brzy ráno odjíždí. Na nádraží si od pošťačky k jejímu údivu vezme výtisk Zpráv. Kamarádi mu na koleji před odchodem řeknou, že ho tu hledala Helena. Jan píše dopis za skupinu dobrovolníků, připravených upálit se pro věc. On měl tu čest být první pochodní. Jejich požadavky jsou okamžité zrušení cenzury a zákaz rozšiřování Zpráv. Nebudou-li do pěti dnů splněny a nepřidá-li se lid se všeobecnou stávkou, vzplanou další pochodně. Obrací se i ke kolegům, jimž dává svým činem do rukou nové trumfy. Podepíše se jako pochodeň číslo jedna. – Když matka v synově pokoji větrá, vzkaz na okenní tabuli zmizí, aniž si ho všimne. – Jan se osprchuje a oblékne do čistého. Hodí dopisy do poštovní schránky i s korespondenčním lístkem pro kamaráda Huberta Bystřičana, na němž se podepíše jako „tvůj Hus“. V prodejně Řempo si vybere dvě dvoulitrové bandasky. Na zavřené benzince čeká, až se vrátí pumpař, a koupí si čtyři litry benzínu. U kašny pod Národním muzeem na Václavském náměstí si svlékne kabát, nechá v tašce jeden dopis, polije se benzínem z obou bandasek, čuchne si éteru, zapálí se a vyběhne. Hořící postavu srazí výhybkář Dopravního podniku a uhasí ji svým kabátem. Dává pokyny popálenému mladíkovi, jehož tělo a obličej se chvějí... -kat-

Poznámka

Ve filmu jsou použity archivní materiály České televize (zpravodajství a archiv), Českého rozhlasu (rozhlasové vysílání z 21. srpna 1968), ukázky z filmu Ta naše písnička česká (1967; r. Zdeněk Podskalský) a z amerického krátkého snímku Laurela a Hardyho Slunce, voda, vzduch (1934, Them Thar Hills; r. Art Lloyd). Pod závěrečnými titulky zní útržky z dobových projevů různých komunistických funkcionářů a vládních představitelů.

Hrají

Viktor Zavadil

student Jan Palach

Zuzana Bydžovská

Libuše Palachová, Janova matka

Denisa Barešová

studentka Helena Zahradníková, Janova dívka

Kristína Kanátová

studentka Eva Bednáriková, Janova kamarádka

Jan Vondráček

Profesor

Karel Jirák

student ekonomie Hubert Bystřičan, Janův kamarád

Michal Balcar

Jiří Palach, Janův bratr

Anna Stropnická

Ilonka, Jiřího žena

Jiří Zapletal

politik Josef Smrkovský

Jakub Burýšek

písničkář Karel Kryl

Tomáš Havlínek

student Luboš Holeček, vůdce studentského hnutí

Marie Krušinová

medička Simona, Janova kamarádka

Jakub Vaverka

student Jaroslav, Janův spolubydlící

Vojtěch Vondráček

student, Janův spolubydlící

Fedir Djudja

student, Janův spolubydlící

Patrik Földeši

slovenský student, Janův spolubydlící

Filip Biró

slovenský student, Janův spolubydlící

Jacob Erftemeijer

student ekonomie Láďa Žižka, Janův spolubydlící

Pavel Vaculík

student ekonomie Čeněk, Janův spolubydlící a brigádník v Kazachstánu

Daniel Horečný

student ekonomie, Janův spolubydlící a brigádník v Kazachstánu

Ihor Krotovych

ruský student Voloďa

Maëlane Auffray /ž/

francouzská brigádnice Natalie

Julie Kopová

francouzská brigádnice Mélanie

Juliana Moska

polská brigádnice

Sebastian Jacques

francouzský brigádník

Denis Šafařík

německý brigádník

Gérard Robert Gratadour

francouzský vinař

Alice Šnirychová

pošťačka Krobová, sousedka Palachových

Jana Kulendová Radojčičová

Anna Kostomlatská, Janova teta

Michael Dymek

předseda JZD Středokluky

Petr Šmíd

redaktor Reportéra Jiří Lederer

Daniel Ženatý

evangelický děkan Jakub Schwarz Trojan

Pavel Lagner

vrchní v pivnici

Jaromír Janeček

výpravčí

František Skřípek

vrátný na fakultě

Jarmila Vlčková

Hoffmanová, starší prodavačka v Řempu

Edita Valášková

Maruška, mladší prodavačka v Řempu

Kryštof Dvořáček

brigádník v Kazachstánu

Jiří Brnula

brigádník v Kazachstánu

Vincent Navrátil

brigádník v Kazachstánu

Evžen Bočkor

Voloďův kumpán

Alexandr Minajev

velitel kazachstánského tábora

Alexander Podolkhov

ředitel sovchozu

Sergiy Gorash

tlumočník

Patrik Gega

Jan Palach jako čtyřletý

Klaudia Bukovenská

slovenská studentka matematicko-fyzikální fakulty

Jakub Svojanovský

student

Šimon Dohnálek

student

Michal Režný

slovenský student, člen stávkového výboru

Dominick Benedikt

student, člen stávkového výboru

Adam Joura

student, člen stávkového výboru

Ondřej Kubina

student člen stávkového výboru

Jan Strýček

student Slavík

Andrej Frost

sovětský voják

Gabriel Cohen

sovětský voják

Alexander Votchel

sovětský voják

Aliksandr Stelchenko

sovětský voják

Michael Goldschmid

sovětský voják

Kryštof Krhovják

divný týpek

Jan Komínek

divný týpek

Patrik Holubář

divný týpek

Roman Krása

štamgast

Josef Humpolec

štamgast

Jáchym Pitterman

šestnáctiletý kluk

Josef Bánovec

šestnáctiletý kluk

Pavel Čihař

řidič auta

Jessica Bechyňová

dívka na silvestru

Lukáš Bertram

kluk

Mikuláš Danda

muž

Ivo Zubatý

rváč

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Lukáš Viznar

Asistent režie

Zdeněk Meduna, Robert Sklenář, Tomáš Chlost

Skript

Květoslava Švábová

Dramaturgie

Jan Gogola ml. (FC ČT), Beata Parkanová, Jana Kákošová (šéfdramaturgyně RTVS), Michal Pusztay (RTVS)

Druhá kamera

Šimon Dvořáček (švenkr B kamery), Simon Todorov (švenkr B kamery), Lukáš Hyksa (švenkr B kamery)

Asistent kamery

Urban Arsenjuk (ostřič), Ludvík Otevřel (ostřič), Václav Kareš (ostřič), Adam Vejvoda (ostřič), Patricie Santos (ostřič), Patrik Kunc, Jiří Vopelka, Helena Fikerová, Jan Šmíd

Architekt

Martin Kurel

Assistent architekta

Mariana Kuchařová

Výprava

Petr Maroušek (vedoucí výpravy), Petr Mazura (vedoucí výpravy), Karel Kroupa (rekvizitář), Lukáš Karásek (rekvizitář), Ladislav Fianta (rekvizitář), Vojtěch Čížek (rekvizitář), Filip Kalina (rekvizitář), Marek Sedlařík (rekvizitář), Daniel Máša (rekvizitář), Josef Maršálek (rekvizitář), Jarda Šulc (rekvizitář), Lukáš Šimíček (rekvizitář), Václav Dytrych (rekvizitář)

Návrhy kostýmů

Tomáš Chlud, Kristýna Smíšková (asistentka)

Kostýmy

Paulína Bočková (vedoucí kostymérka), Lukáš Neufuss, Anna Hrušková, Mariana Kuchařová, Jitka Novotná, Markéta Chludová, Zuzana Brožová, Radka Josková, Ladislava Horská, Denisa Weisbauerová, Markéta Procházková, Soňa Nemcová, Helena Tavelová, Andrea Vaňková, Ondřej Kinský, Filip Vlček, Tomáš Bartušek, Petra Stašková, Dominika Lippertová, Petra Krčmářová, Naděžda Reimanová, Ladislav Peroutka, Olga Fürstová, Zuzana Burianová

Masky

Jana Bílková, Hana Šímová, Simona Zieberová, Martin Valeš, Martina Mrázová, Jana Barosso, Jaroslav Šámal, Radka Kadlecová, Martina Buhrová, Kateřina Sittová, Nikola Skučková, Květa Holasová, Zuzana Hubingerová, Natálie Cnota, Ilona Nováková

Zvuk

Robert Slezák (zvuk, kontaktní zvuk, střih a mix zvuku), Pavel Ridoško (zvuková režie a mix hudby), Lukáš Ujčík (střih zvuku), Jan Paul (střih zvuku), Michal Páleníček (střih zvuku), Michal Rataj (mix hudby), Štěpán Mamula (mix zvuku)

Vizuální efekty

PFX, Jiří Mika (producent PFX), František Štěpánek (supervize PFX), Tomáš Brož (produkce PFX), Triková postprodukce ČT, Jitka Chaloupková (produkce Triková postprodukce ČT), Barbora Bártová (Triková postprodukce ČT)

Zvláštní efekty

Trick SFX, Vít Petrášek (koordinátor), Michal Turner (sníh)

Postprodukce

Tomáš Srovnal (obraz, výkonný producent PFX), Jiří Mika (obraz), František Štěpánek (obraz), PFX (obraz), Aneta Práglová (produkce PFX), Tomáš Chudomel (technologická supervize PFX), Zdeněk Klusáček (technologická supervize PFX), Michal Šourek (technologická supervize PFX)

Koordinátor kaskadérů

Petr Drozda

Kaskadéři

Filmka, Jindra Klaus, Ivan Mareš, David Bílek, Matouš Brichcin, Tomáš Tobola, Martin Špur, David Matoušek, Jirka Horký, Jakub Bobuski, Jan Arnošt

Výkonná produkce

Jan Schwarcz (výkonný producent), Monika Vodičková (výkonná producentka), Zdeněk Hala (výkonný producent FC ČT), Ivana Kurincová (výkonná producentka RTVS)

Koproducent

Jan Maxa (kreativní producent FC ČT), Helena Uldrichová (vedoucí FC ČT), Tibor Búza (RTVS)

Produkce

Jakub Vacík (koordinátor produkce), Magda Gärtnerová (FC ČT)

Vedoucí produkce

Martina Stránská

Zástupce vedoucího produkce

Dagmar Chudomelová (ekonomka Cineart), Tomáš Brokl (ekonom Cineart), Helena Krasňanská (ekonomka Arina)

Výtvarná spolupráce

Filip Zodet (grafika Reklamák), Jan Kučera (grafika Oko), Zdeněk Klusáček (grafika PFX), Jan Gryc (grafika PFX)

Odborný poradce

Petr Koura, Petr Drahorád (uniformy), Lukáš Neufuss (uniformy)

Spolupráce

Kavky Sound, Petr Klejdus (rešerše), Lukáš Kubíček (klapka), Michaela Brožová (klapka), Petr Hons (vrchní osvětlovač), Karel Cudlín (fotograf), Václav Tomšovský (práce se zvířaty), Martin Žemlička (historické automobily), Miloš Starsy (historické automobily), David Ouřada (historické automobily), František Koch (vojenská technika), Tomáš Koch (vojenská technika), Tomáš Tesař (vojenská technika), Jaroslav Kolenčík (vojenská technika), Martin Kolenčík (vojenská technika), Tomáš Vykopal (vojenská technika), Josef Rendl (vojenská technika), Klub vojenského muzea (vojenská technika), Vojenské technické muzeum Lešany (vojenská technika)

Hudba

Nahrál

Palo Alto HiTec Solutions Czech, Jiří Kovář (rockové kytary), Roman Vícha (rockové bicí), Jan Jakubec (rocková basová kytara)

Dirigent

Jan Bubák (Palo Alto HiTec Solutions Czech)

Písně

Dobrá zpráva, Hvězda na vrbě, Jó, třešně zrály /Jailer, Give Me Water/, Morituri te salutant, Milenci v texaskách, Dobře míněná rada /Běž domů Ivane!/, Motýl, Modlitba pro Martu, Kde domov můj, Sovětští mužici, Russian Run, Čí je Praha? Naše!, Na tom pražském magistrátě, Radujme se vždy společně, Blíž k tobě, Bože můj

Hudba k písni

Karel Svoboda (Dobrá zpráva), Karel Mareš (Hvězda na vrbě), tradicionál (Jó, třešně zrály /Jailer, Give Me Water/), Kamil Hála /úprava/ (Jó, třešně zrály /Jailer, Give Me Water/), Karel Kryl (Morituri te salutant), Jiří Bažant (Milenci v texaskách), Jiří Malásek (Milenci v texaskách), Vlastimil Hála (Milenci v texaskách), Jaromír Vomáčka (Dobře míněná rada /Běž domů Ivane!/), Jiří Šlitr (Motýl), Jindřich Brabec (Modlitba pro Martu), František Škroup (Kde domov můj), lidová (Sovětští mužici), lidová ruská píseň (Russian Run), Karel Hašler (Čí je Praha? Naše!), Karel Hašler (Na tom pražském magistrátě), Matěj Kunvaldský (Radujme se vždy společně)

Text písně

Zdeněk Rytíř (Dobrá zpráva), Jiří Štaidl (Hvězda na vrbě), Ivo Fischer (Jó, třešně zrály /Jailer, Give Me Water/), Karel Kryl (Morituri te salutant), Vratislav Blažek (Milenci v texaskách), Jaromír Vomáčka (Dobře míněná rada /Běž domů Ivane!/), Jiří Suchý (Motýl), Petr Rada (Modlitba pro Martu), Josef Kajetán Tyl (Kde domov můj), Karel Hašler (Čí je Praha? Naše!), Karel Hašler (Na tom pražském magistrátě), Matěj Kunvaldský (Radujme se vždy společně)

Zpívá

Václav Neckář (Dobrá zpráva), Sbor Lubomíra Pánka (Dobrá zpráva), Pavel Šváb (Hvězda na vrbě), Bohumír Starka (Hvězda na vrbě), skupina Olympic (Hvězda na vrbě), Waldemar Matuška (Jó, třešně zrály /Jailer, Give Me Water/), Sbor Lubomíra Pánka (Jó, třešně zrály /Jailer, Give Me Water/), Jakub Burýšek [dab] (Morituri te salutant), Karel Kryl (Morituri te salutant), sbor (Morituri te salutant), Josef Zíma (Milenci v texaskách), Karel Štědrý (Milenci v texaskách), sbor (Dobře míněná rada /Běž domů Ivane!/), Zuzana Bydžovská (Motýl), sbor (Modlitba pro Martu), sbor (Kde domov můj), Viktor Zavadil (Sovětští mužici), Pavel Vaculík (Sovětští mužici), Daniel Horečný (Sovětští mužici), Zdeněk Najman (Čí je Praha? Naše!), Josef Bek (Čí je Praha? Naše!), Josef Zíma (Čí je Praha? Naše!), Zdeněk Najman (Na tom pražském magistrátě), Zdeněk Dítě (Na tom pražském magistrátě), Bohuslav Kupšovský (Na tom pražském magistrátě), sbor (Radujme se vždy společně), sbor (Blíž k tobě, Bože můj)

Lokace

Praha (i okolí), Hradčany (Praha), Loretánské náměstí (Hradčany), pivnice U Černého vola (Loretánské náměstí), Josefov (Praha), náměstí Jana Palacha (Josefov), Rudolfinum (náměstí Jana Palacha), Filozofická fakulta Univerzity Karlovy /i interiér/ (náměstí Jana Palacha), Břehová ulice (Josefov), Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT /interiér/ (Josefov), Nové Město (Praha), Washingtonova ulice (Nové Město), Václavské náměstí (Nové Město), Národní muzeum (Václavské náměstí), pomník sv. Václava (Václavské náměstí), Masarykovo nádraží (Nové Město), Vltava (Praha), Mánesův most (Hradčany), Podolí (Hradčany), Podolská ulice (Podolí), Plavecký stadion Podolí /interiér/ (Podolská ulice), Pardubice, Pernštýnské náměstí (Pardubice), Ústí nad Labem, Velká Hradební ulice (Ústí nad Labem), Dům kultury /interiér/ (Velká Hradební ulice), Lužná u Rakovníka, nádraží (Lužná u Rakovníka), Velké Žernoseky, vinice (Velké Žernoseky), Milovice, Kvilda

Produkční údaje

Původní název

Jan Palach

Anglický název

Jan Palach

Copyright

2018

Rok výroby

2017 – 2018

Premiéra

21.08.2018

Přístupnost

nevhodné pro děti do 12 let

Distribuční slogan

Příběh mladého muže a jeho činu.

Výrobce

Cineart TV Prague, Česká televize (koprodukce), Filmové centrum (Česká televize), Up & Up production (koprodukce), Arina (koprodukce), Rozhlas a televízia Slovenska (koprodukce)

S podporou

Státní fond kinematografie ČR, Státní fond kinematografie ČR (Program filmových pobídek), Prague Film Fund, Audiovizuálny fond SR

Distribuce

CinemArt (monopol do 21.8.2028)

Technické údaje

Verze

česká

Titulky

české