Trabantem tam a zase zpátky

dobrodružný, cestopisný, road movie

Typologie filmu

dokumentární

Délka

dlouhometrážní

Anglický název

Trabant: There and Back Again

Minutáž

114 min

Země původu

Česká republika

Copyright

2019

Rok výroby

2018

Premiéra

11.04.2019

Jazyková verze

česká

Režie

Dan Přibáň

Anotace

Dokumentárním snímkem Trabantem tam a zase zpátky o pětiměsíční expedici (od dubna do srpna 2018) z Indie přes Pákistán, totalitní Čínu, postsovětské republiky a Slovensko do České republiky (v celkové délce 17 237 km) završuje dobrodruh a filmař Dan Přibáň a jeho „žlutý cirkus“ cestovatelskou i filmovou odyseu, která začala v roce 2007 na Hedvábné stezce. Původně tříčlenný tým se postupně rozšířil o polsko-slovenské členy, obměňovali se jak jezdci (jednou byly přizvány ženy či vozíčkář, do poslední výpravy nepraktický „neřidič“), tak vozový park (kromě kultovních žlutých trabantů kombi Egu a Babu, polského Fiatu 126p zvaného Maluch a české motorky Jawa 250 se jednou zúčastnila též věhlasná Čezeta 175). Závěrečný díl série navazuje na předcházející cestopisy Trabantem Hedvábnou stezkou (2007), Trabantem napříč Afrikou (2010) a v distribuci uvedené snímky Trabantem až na konec světa (2014) a Trabantem do posledního dechu (2016); poslední tři byly zpracovány i do televizních cyklů. – Snímek pro „lokální“ oddané diváky nevybočuje z nastavených kritérií: zachycuje odhodlanost dobrodruhů, jejich umění improvizovat při častých defektech, týmovou spolupráci nebo schopnost zvládat (často s humorem) nepohodlí, nebezpečí či nenadálé komplikace. Kromě geografických zajímavostí a reálií jsou zachyceny i absurdity různých státních režimů, s nimiž se expedice musela vyrovnat. Obětavě nasnímaný materiál je sestříhán s velkým podílem Michala Nováka do mozaiky nejatraktivnějších a nejbizarnějších okamžiků, nechybí adrenalinové záběry z exponovaných úseků a dojemné momenty radosti po jejich zvládnutí či při velkolepé závěrečné jízdě do cíle za přítomnosti tisíců fanoušků a při shledání s nejbližšími. Obrazovou stopu dotvářejí záběry z dronů a ilustrativní dotáčky (zrychlené pohyby mraků, noční scenérie, halucinace). Samozřejmostí jsou pestrý soundtrack (autentický synchron, hudební výstupy cestovatelů, výběr použité hudby) a tradiční, ale záměrně úsporný komentář Davida Novotného. Větší podíl metráže zabírá putování indickým Kašmírem a náročným masivem Himálaje, kde dobrodruzi mj. dosáhnou výškového rekordu svých expedic na hranici technických možností vozidel. Trasa za „nevraživou“ Čínou se odehraje už opravdu „letem světem“. – Z pořízeného materiálu současně vznikl čtrnáctidílný televizní seriál Trabantem z Indie až domů, vysílaný od září 2019. Celý projekt, během něhož zestárli jak účastníci, tak vozidla (která budou umístěna v muzeu v Nové vsi pod Pleší), je možné sledovat na www.transtrabant.cz. Vznikl z nadšenectví zúčastněných, inspirovaného významnými českými cestovateli, a také za přispění příznivců a sponzorů, jejichž loga jsou umístěna na karosériích. -kk-

Obsah

Indický televizní reportér v přímém vstupu informuje o plánované trase české expedice. – Hned první den komplikuje jízdu dvěma trabantům, fiatu a jawě dešťová průtrž a špatná viditelnost. Posádky komunikují vysílačkami. Vůz, který řídí Dan Přibáň, není po opravě zajetý a má potíže. Motorkáře Marka (Slobodníka) sužuje pijavice, hned však pocítí úlevu, když mu ji kolega vytrhne z nohy. – Dobrodruzi se ráno suší a skládají rozebraný motor. Pokračují napříč rozsáhlými čajovými plantážemi. – Nováček výpravy, „kavárenský povaleč“ Lukáš (Venclík), dosud neřídil a učí se za jízdy. Druhý nováček, hasič Honza (Setvín), se stal „kapitánem“ maluchu. – Během pauzy vystoupají někteří na kopec. Na pohled odolného Marka bolí z vedra hlava. Hudebník a fotograf Marek č. 2 (Duranský) je v lepší kondici. Relaxuje ve stoji na hlavě a užívá si pohled do údolí vzhůru nohama. Kameraman výpravy Zdeněk (Krátký) natáčí často navzdory různým nebezpečím. – Žlutá kolona vzbuzuje zájem místních. – Původní profesí biolog, hudebník a „první“ fotograf Vojta (Duchoslav) se od minulé cesty stihl oženit a při přestávce ukazuje fotku ultrazvuku očekávaného potomka. Ten se má narodit těsně po návratu expedice. Na výpravě dělá zdravotníka, ošetřuje Dana, který má na kostrči sakrokokcygeální píštěl (tzv. nemoc řidičů jeepu). – Měsíc po startu souputníci při pohledu na maskota-opici za nepřítomného Radka (Radosław Jona), který notoricky ztrácí doklady, přemýšlejí, zda Polák vůbec dorazí. Měl by nahradit Vojtu v případě, že nastávající otec bude „odvelen“ domů. – Skupina přejíždí veletok Gangy po dlouhém mostu do „svatého města spásy“ Váránasí. Večer u řeky sleduje obřady a pouští po vodě svíčky. Vojta si přeje včasný dojezd. Marek č. 2 zpívá píseň o posvátném městě. V nočních uličkách je živo. – Žlutá kolona bojuje s pískovou cestou plnou výmolů. Dan je rád, že má vyléčený zadek. Auta pohlcuje prach. Zastaví u nádrže s vodou, kde jim místní pomáhají s očistou. Večer u chrámu během improvizovaného obřadu mají po hulení halucinace. Další den projíždějí „mořem trávy“. Lukášovi k narozeninám utrhnou jednu rostlinu marihuany. Nocují na břehu řeky v místě, kde bývají pohřební obřady. – Vojta poslouchá za jízdy audiopříručku k péči o dítě, ale usne. – Dan s kamarády přehlížejí velehory, které musejí překonat. Vjedou do bezpečnostní zóny. Tunelem se dostanou na sever himálajského Kašmíru, střeženého vojenskými jednotkami a bezpečnostními složkami. Jde o nejnebezpečnější, nejdivočejší a nejkrásnější část Indie. – Za tmy se posádky utáboří nadivoko v terénu. Indická vojenská hlídka se samopaly a psy je v noci donutí přesunout se na „bezpečné“ místo. Vojáci tvrdí, že když doprovázejí cestovatele, vystavují je paradoxně většímu nebezpečí ze strany teroristů, kteří útočí na ně a ne na turisty. – Ráno kolona pokračuje napříč Himálajem. Čekají ji průsmyky v nadmořské výšce kolem pěti tisíc metrů, ale první problémy nastanou už ve třech tisících. V obtížných partiích rozmoklé kamenité cesty musejí muži rozjetým autům do kopce pomáhat tlačením. Nebezpečné jsou sjezdy v těžkém terénu nad srázy. U ledovce, sloužícího domorodcům k sáňkování, udělají přestávku. – O kus dál žluťáci vjedou do dopravní zácpy. Na rozdíl od stoupání, kdy se posádky v přehřátých trabantech potí, směrem dolů trpí zimou. Cestovatele irituje, s jakou samozřejmostí si je lidi fotí, zvláště když řeší defekty a nemají na to náladu. Zase mění kolo. Nejvíc nadává Dan, ale tomu to jako „kapitánovi“ přísluší. – Kvůli nečasu se muži uchýlí do občerstvovny a zahrají si šachy. – Markovi poprvé v životě praskne spojkové lanko u motorky. Vozidla se do hor plazí rychlostí patnáct kilometrů v hodině. Poutač je vybízí, že „život je cesta, dokonči ji“. Při další nechtěné pauze u nich zastaví vášnivý cyklista, který objíždí Indii podél jejích hranic. Lukáš si s ním navzdory odporu k všudypřítomným selfíčkářům udělá snímek. Kolemjdoucí automobilový inženýr neskrývá údiv nad jejich odvahou podniknout cestu kolem světa v obyčejných trabantech. – Harmonogram ohrožují neustálé defekty. Jezdci se zpožděním dojedou do Léhu (bývalého centra království Ladákh) a tam využijí služeb místní opravny. Po asfaltce pak stoupají do místa, kde překonají svůj výškový rekord z cesty Jižní Amerikou (4 868 m n.m.) a dosáhnou pěti tisíc metrů. Lukášovi je nevolno. Do dvanáctého nejvýše položeného průsmyku světa Taglang La (5 328 m n.m.) dotlačí trabanta Babu. Všichni se radují. Marek vyrazí na motorce do stráně s cílem „být ještě výš“. Na všechny padá únava z nedostatku kyslíku. Po rundách čaje sjedou za tmy o pár set metrů níž. Usínají s vědomím, že ráno bude těžké, ale na náhorní planině se vcelku čile probouzí do krásného dne. – Na další občerstvovací zastávce nejtěžšího čtyřsetkilometrového úseku do Manali, kde je ještě čeká další pětitisícovka, si „umlácení“, ale pořád dobře naladění cestovatelé objednají plněné taštičky momo. Kolem „silnice“ na obzoru leží sníh. Kamenitou cestu devastuje prudký déšť a vodopády s bahnem. Posádky v zasněženém sedle staví na střeše auta sněhuláka. Sjedou do 4 900 m, kde konečně zapijí whiskou výškový rekord. Tančí s Indy. – Další komunikaci, vyhlížející spíše jako koryto rozvodněné řeky, zneprůjezdní vozidla neukázněných řidičů, kteří nedali přednost. Žluťáci se rozhodnou pro ústup. Pronajmou si na noc stan. Ani druhý den se situace nezlepší. Muži pomáhají s vyprošťováním aut. Sami mají také problémy. Honza s fiatem bez předešlé domluvy vjede do exponované partie, uvízne a naštve ostatní. Výprava nakonec zaplatí za převoz vozidel na korbě náklaďáku. Složitě hledá místo vhodné k vykládce. Jediný Marek na motorce úsek projede. – Terén ani dál není lehký. Žluťáky doprovází náklaďák. V kabině s indickým řidičem jede Vojta. Zastaví u odstavených aut turistů, kteří se šli fotit k nedalekým vodopádům. Ve vesnici cestovatelé dopřejí sobě i autům zasloužený „servis“. Po dvou týdnech volají domů. – Na indické hranici dobrodruzi projedou skrz „mezistátní stadion“, určený k přehlídkám stráží, ale nestihnou už vjet branou do Pákistánu. Následující den se tak nechtěně stanou součástí ceremonie. – Dan dostane zprávu od Radka: má letenku i pas a vyřizuje si víza. Kolonu si postupně předávají doprovodná vozidla pákistánské policie, na Karákóramské dálnici ji stále monitorují ozbrojenci. – Bivakující cestovatele vyhmátne hlídka. Vymlouvají se na závadu. Vyhnou se sice odtažení, ale pod dohledem vojáků s českými samopaly dospí do rána, a pak s nimi vyrazí dál. Za lanovým mostem přes divokou řeku opět zkolabuje čerpadlo maluchu. To nahradí kanystr na střeše; palivo se tak doplňuje samospádem. – Pákistánsko-čínská hranice slouží jako místo, kde se turisté mohou vyfotit „s Čínou“. Strohé čínské pohraničníky zaskočí, že expedice hodlá opravdu projet ostře hlídanou a zabezpečenou „čáru“. Muži se musejí podrobit důkladné prohlídce, auta projdou rentgenem. Je jim přidělen doprovod. Stále je snímají silniční kamery. Po sto dvaceti kilometrech dojedou do nočního města, kde na ně čeká průvodce-dohlížitel. Cestovatelé povinně nocují v hotelu. Druhý den dostanou nové řidičáky a žluťáci čínské poznávací značky. Vjedou do systému permanentního monitoringu kamerovým systémem, do prostředí skenerů a hlídek. Čínu raději bez prodlení opustí také proto, že na ně má za hranicí v Kyrgyzstánu čekat Radek. Na domluveném místě ho marně hledají. Kamarád s báglem je „dojde“ až u benzinky ve vnitrozemí. Přivezl krušovické pivo. – Výprava směřuje do uzbeckého Samarkandu. Přibáň zde byl před deseti lety. Až tam dojedou, bude trabant Egu první, který objel opravdu celý svět. Kvůli poruše maluchu uvíznou několik desítek kilometrů před městem. Vojta je nervózní kvůli porodu. Ztroskotanci nocují vedle silnice a do města vjedou „potupně“ s fiatem na laně. Následuje další „sborka rozborka“ vozu. Do cíle jim zbývá ještě pár tisíc kilometrů. – Na tachometru Egu naskočí ujetých 137 777,7 km. Uprostřed nekonečné pusté planiny znovu opravují. – Expedice přejede z Ukrajiny na Slovensko v pozapomenuté obci Ubľa. Přesto ji zde očekává kolona trabantů a motorek, která hrdiny doprovází do Markova „nejkrásnějšího místa na světě“, rodného města Banské Bystrice. Spanilou jízdu do cíle sledují podél silnic stovky příznivců. Úspěšní muži se vítají s nejbližšími. Vojtova žena ještě stále neporodila... -kk-

Poznámka

Ve filmu je použita archivní reportáž České televize (2006) o startu první expedice na Hedvábnou stezku po vzoru motoristického cestovatele a novináře Františka Alexandra Elstnera.

Komentář

Účinkují

Jan Setvín

Marek Duranský

Vojtěch Duchoslav

Radosław Jona

Marek Slobodník

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Dan Přibáň

Scénář

Dan Přibáň

Kamera

Zdeněk Krátký (hlavní kameraman), Vojtěch Duchoslav, Slavomír Kralovič, Jan Goldšmíd

Asistent střihu

Tereza Kozáková

Zvuk

Tomáš Košjar, Petr Kapeller (mix zvuku)

Vizuální efekty

PFX, Lukáš Keclík (producent PFX), Javier Menendez Platas (supervizor PFX)

Postprodukce

PFX (obraz), Tomáš Srovnal (výkonný producent PFX), Aneta Práglová (produkce PFX), Klára Petršová (produkce PFX), Tomáš Chudomel (technologická supervize PFX), Zdeněk Klusáček (technologická supervize PFX), Michal Šourek (technologická supervize PFX), Bystrouška – Studio B3, František Šec (zvuk)

České titulky

Lucie Podhorná, AZ Translations

Producent

Jiří Konečný (endorfilm)

Koproducent

Věra Krincvajová (kreativní producentka ČT), Helena Uldrichová (vedoucí FC ČT)

Vedoucí produkce

Dagmar Šperlová, Zdeněk Hala (ČT)

Zástupce vedoucího produkce

Magda Gärtnerová (ČT)

Výtvarná spolupráce

Václav Bígl (grafické práce), Zdeněk Klusáček (grafika)

Spolupráce

Jitka Křížová (zázemí cestovatelské výpravy), Marta Přibáňová (zázemí cestovatelské výpravy), Vojtěch Duchoslav (fotograf)

Hudba

Použitá hudba

Bedřich Smetana (Má vlast /Vltava/)

Písně

Trrrabant, Ideme na cestu

Hudba k písni

Jan Homola (Trrrabant), Marek Duranský (Ideme na cestu), Marek Slobodník (Ideme na cestu)

Text písně

Jan Homola (Trrrabant), Marek Duranský (Ideme na cestu), Marek Slobodník (Ideme na cestu)

Zpívá

Wohnout (Trrrabant), Marek Duranský (Ideme na cestu), Marek Slobodník (Ideme na cestu)

Lokace

Indie, Kašmír (Indie), Váránasí (Indie), Léh (Indie), Nepál, Pákistán, Čína, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán, Samarkand (Uzbekistán), Kazachstán, Rusko, Ukrajina, Slovenská republika, Banská Bystrica (Slovenská republika), Ubľa (Slovenská republika), Česká republika

Produkční údaje

Původní název

Trabantem tam a zase zpátky

Anglický název

Trabant: There and Back Again

Kategorie

film

Typologie

dokumentární

Žánr

dobrodružný, cestopisný, road movie

Země původu

Česká republika

Copyright

2019

Rok výroby

2018

Premiéra

11.04.2019

Přístupnost

nevhodné pro děti do 12 let

Distribuční slogan

Poslední výprava žlutého cirkusu. Film Dana Přibáně.

Výrobce

endorfilm, Česká televize (koprodukce), Filmové centrum (Česká televize), Dan Přibáň (koprodukce)

S podporou

Státní fond kinematografie ČR (Program filmových pobídek)

Distribuce

AEROFILMS s.r.o. (monopol do 10.4.2029)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

114 min

Verze

česká

Titulky

české