Amundsen

Země původu

Norsko, Švédsko, Česká republika

Copyright

2019

Rok výroby

2018—2019

Premiéra

26. 12. 2019

Minutáž

126 min

Režie

Espen Sandberg

Kategorie

film

Žánr

dobrodružný, historický, životopisný

Typologie

hranýdlouhometrážní

Originální název

Amundsen

Český název

Amundsen

Anglický název

Amundsen

Souběžný název

Amundsen

Pracovní název

Roald Amundsen

Anotace

Koprodukční životopisný historický film Amundsen o slavném polárníkovi natočil režisér Espen Sandberg (nar. 1971), který s Joachimem Rønningem získal renomé snímkem Kon-Tiki (2012) o mořeplavci a dobrodruhovi Thoru Heyerdahlovi. Oba filmy spojuje i Pål Sverre Hagen jako představitel obou protagonistů, architekt Karl Júlíusson a střihači Perry Eriksen a Martin Stoltz. Natáčecích dnů bylo čtyřiačtyřicet. Pětadvacet z nich strávili tvůrci od 4. dubna do 7. května 2018 v Praze a České republice. Za zmínku stojí i to, že Amundsenovo letadlo bylo pro film vyrobeno v České republice, pak bylo posláno na natáčení na Island, potom putovalo zpět do Čech a nakonec skončilo v muzeu v Norsku. – Roald Amundsen (1892–1928) byl prvním člověkem, který dosáhl jižního pólu. Jeho vítězství nad britským polárníkem Robertem Falconem Scottem vstoupilo do dějin. Byl rovněž prvním člověkem, který stanul na obou pólech a na malé plachetnici proplul Severozápadním průjezdem. – Tvůrci se zaměřili jednak na Amundsenovy výpravy, které mu získaly obrovskou popularitu, jednak na jeho o dva roky staršího bratra Leona. Ten se staral o jejich zázemí, organizaci a financování, ale od sourozence se za to vděku nedočkal. Právě Leon je vypravěčem téměř celého příběhu Roaldově milence Bess během noci, kdy oba tonou v obavách; Roald Amundsen a čtyři jeho druhové jsou nezvěstní; před třemi týdny zmizeli se svými hydroplány při pokusu přeletět severní pól. Jako správný životopisec začíná Leon své vyprávění jejich dětstvím... – Scenárista Ravn Lanesskog se nebál Leonovým prostřednictvím odhalit temnější stránky charakteru obdivovaného polárního objevitele. Roald už od dětství toužil jako první zaplnit bílá místa na mapě. Podřizoval tomu vše a za jakoukoliv cenu. Více než o vědecké bádání mu šlo o vítězství. Neváhal sáhnout k podvodu, ani hazardovat s životy jiných. Jeho ego bylo velmi citlivé k výtkám a kritice, jeho sebestřednost pověstná. – V Norsku vyvolal snímek rozporuplné reakce. Mnohým se nelíbil nelichotivý pohled na národního hrdinu, který je pro Nory absolutní modlou. Režisér argumentoval tím, že chtěl kapitána Amundsena ukázat v novém světle a v různých situacích; jak se chová, když je sám, jak o něm mluví bratr, s nímž měl problematický vztah, jak k němu vzhlíželi jeho muži či jak o něm přemýšlí zamilovaná snoubenka. Pohledů je podle něho mnoho a všechny jsou trochu pravdivé. -kat-

Obsah

Na základě skutečných osob a událostí. – Hydroplán s Roaldem Amundsenem a dvěma muži havaruje v ledové pustině. – Norsko, 1926. Roaldův starší bratr Leon nemůže spát. V novinách se dočte, že v Anglii považují Amundsena za mrtvého. Vydá se do nedaleké bratrovy vily a odemkne si. K zemi ho srazí mladá žena v pyžamu v domnění, že je lupič. Vysvětlí si nedorozumění. Kanaďanka Bess Magidsová je Roaldova blízká přítelkyně. Měli se tu sejít po jeho přeletu severního pólu, místo toho ji sem zavezl Roaldův přítel Wisting. Leona nepřekvapí, že se jí o něm bratr nikdy nezmínil. Jízlivě poznamená, že o svých expedicích, o plavbě Severozápadním průjezdem či dobytí jižního pólu jí toho jistě sdělil víc než dost. On sám se žádné bratrovy výpravy nezúčastnil a určitou dobu nejsou v kontaktu. Bess zajímá Leonovo vyprávění a nalijí si whisky... – Leon s Roaldem byli nerozluční, i když měli ještě dva bratry. Otec námořník jim z jedné cesty přivezl skleněný glóbus. Nasazený na petrolejku svítil. Roald zjistil, že dosud nikdo nebyl na severním ani na jižním pólu, jež čekají teprve na objevení. Začal experimentovat s polárními podmínkami. Zkoušel, jak dlouho vydrží ve vaně plné ledu. – Otec zemřel na moři, za několik let onemocněla matka. Na smrtelné posteli Leonovi kladla na srdce, aby nad mladším bratrem bděl. – Norové oslavují návrat vědce a sportovce Fridtjofa Nansena, který se svými muži přešel Grónsko na lyžích. V davu jásajících spoluobčanů si chlapci, ale především Roald ujasní, co chce v životě dělat. – Při přechodu na lyžích přes náhorní planinu Hardangervidda bratry zastihne bouře. Leon prochodí noc v kruhu. Ráno najde sourozence v zamrzlém záhrabu. Když Roalda vysvobodí, zaskočí ho jeho radostný záchvat smíchu. Vycítí, že bratr má nějakou vlastnost, kterou on nikdy mít nebude. – Bess se dožaduje, aby Leon pokračoval ve vyprávění. Když se Roald rozhodl proplout Severozápadním průjezdem na malé plachetnici, on se staral o finance. – Královská zeměpisná společnost, Londýn. Roald přednáší a promítá fotografie z cesty Severozápadním průjezdem, na které strávil se svými muži dva roky. V mnohém se poučil od inuitského kmene Netsiliků. Ačkoliv se říká, že jsou líní, ve skutečnosti jsou velmi praktičtí. On od nich pochytil základní techniky přežití v polárních oblastech, v nichž mají důležitou roli tažní psi. Britové Nora neberou vážně a vůči psům jsou vyloženě skeptičtí. Polárník Robert Falcon Scott vyzvídá na Fridtjofovi Nansenovi, norském velvyslanci v Británii, zda plánuje další expedice, ale toho prý plně zaměstnává diplomatická služba. Roald pochopí, že Scott má plán. – Leon shání peníze na cestu k severní točně, kam dosud lidská noha nevkročila. Požádají Nansena o zapůjčení lodi Fram. Plavidlo, určené pro norské polární expedice, je zkonstruované tak, aby je nerozdrtil tlak ker. Nor souhlasí, ale má dvě podmínky: přiberou do týmu jeho zkušeného přítele, námořníka a polárníka Hjalmara Johansena přesto, že má potíže s alkoholem, a budou se věnovat hlavně výzkumu; není podstatné, kdo bude na pólu první, důležitější je zemi ledu prozkoumat. – Bratři sepisují podrobný seznam výbavy a proviantu. Roald zdokonaluje sáně. Plánuje, že po vyčerpání zásob jídla nebudou potřebovat tažné psy, budou je tedy postupně zabíjet a jíst. – Záměr ztroskotá, neboť severního pólu dosáhne 22. dubna 1908 Frederick Cook. Pro Roalda, který chtěl být první, ztratí cesta smysl. Sotva zadrží slzy zklamání. Napadne ho smělá myšlenka, podniknout tajně cestu na jižní pól. Leon namítá, že budou muset lhát Nansenovi i králi Haakonovi VII., ale Roald s tím nemá problém. Myslí na slávu, která je čeká, když uspějí. Navenek dál připravují expedici na severní pól lodí Fram. Leon shání finance. – 9. září 1910, Madeira. Roald seznámí posádku se svým záměrem; za Hornovým mysem zamíří na jih. Scott už je na cestě k jižnímu pólu a on ho chce předběhnout. Všichni jsou pro a po počátečním váhání zvedne ruku i Hjalmar Johansen. – O změně plánu se král Haakon VII. a Nansen dozvědí, až když je Fram daleko na moři. Depeši s novinkou dostane i Scott. Je vyveden z míry. Podle něho se expedice mění v závod. – Po připlutí do Antarktidy se Roald drží svého plánu. Vybudují v Zátoce velryb základnu, kterou nazvou Framheim. Zde přezimují a odtud budou zřizovat předsunuté zásobovací sklady. Pak vyrazí na cestu dlouhou tisíc tři sta kilometrů. Neexistuje mapa, nikdo neví, co je čeká. Mají jedinou jistotu: před nimi na pólu nikdo nikdy nebyl. – 1. pokus. 8. září 1911. Polárníky na lyžích zastihne vichřice. Je minus 56 stupňů. Amundsen zavelí k návratu. Každý má jít sám za sebe. – Vyčerpaný Johansen dorazí s bezvládným Kristianem Presterudem, když všichni večeří. Rozzlobí se na Roalda, neboť své muže opustil. Je přesvědčený, že vyrazili příliš brzo jen proto, aby předběhl Scotta. Amundsen se brání. Scott se připravoval čtyři roky a půjde starou Shackletonovou cestou, zatímcom oni zkoušejí něco nového. Johansen musel vědět, že se výprava neobejde bez rizika, a přinutí vyčerpaného muže, aby zopakoval Nansenovo motto z výpravy, na které byl také: smrt, nebo západní pobřeží Grónska. Později Johansenovi sdělí, že s nimi dál nepůjde. Pod vedením Presteruda zmapují zemi krále Edvarda VII. – Bess nechápe, proč jí to Leon vypráví. Ona na rozdíl od něho řídila ve vichřici psí spřežení. – 2. pokus. 20. října 1911. Je hezky. Muži na lyžích se saněmi rychle postupují. Na noc si staví stany. – 10. den. Roald pečlivě zakresluje cestu do mapy. Jeden z mužů má omrzliny na noze. Výprava postupuje ledovcovou pustinou plnou trhlin. – 24. den. Pod Wistingem se proboří sníh. Při pádu do hluboké průrvy se stačí zachytit saní a ostatním se ho posléze podaří zachránit. – Muži se po náročném výstupu, kdy pomáhali psům tlačit saně, kochají vyhlídkou. Kapitán ukazuje jednotlivé vrcholy a pojmenovává je po nich – Mount Bjaaland, Hassel, Hanssen a Wisting. Nezapomene ani na Johansena a Presteruda. Večer zabijí prvního psa. Bjaaland se vymlouvá, že nemá hlad. Roald mu barvitě vylíčí, jaké zdravotní potíže včetně kurdějí ho v tom případě čekají. Podle Wistinga je v této chvíli jejich oheň jediným zdrojem tepla na tomto kontinentu. Tedy kromě toho Scottova. – 45. den. Amundsen dál pečlivě mapuje cestu. 55. den. Muži provádí měření. Pól mají na dosah. 14. prosinec 1911. Jsou u cíle. Společně se vyfotí, vztyčí norskou vlajku a postaví malý stan, kde Amundsen nechá vzkaz Scottovi a dopis pro krále Haakona VII. s prosbou, aby ho monarchovi poslal. – Leon dostane kódovaný telegram; výprava uspěla. Rodina samou radostí rozbije několik porcelánových talířů. – Tisk Amundsena oslavuje. – Podroušený Johansen se v parku zastřelí. – Královská zeměpisná společnost, Londýn. Dívka Mary přednese báseň, věnovanou Scottovi, který cestou z jižního pólu zahynul se svými muži. Promluví předseda společnosti. Scott dosáhl cíle 17. ledna 1912. Dožil se tam zklamání. Z jeho deníku všichni vědí, co se stalo. Brita se dotklo, že si zesnulého polárníka Norové spletli s pošťákem, a zdůrazňuje, že zůstal gentlemanem do posledního dechu. Na závěr vyzve k přípitku skutečným hrdinům výpravy – psům. Roald číši nezvedne. Je dotčený, že pro Brity je opravdový rek mrtvý Scott, i když prvenství náleží jemu. – Při slavnostním ohňostroji mu Charles Bennett představí svoji norskou manželku Kiss. Půvabné ženě se přístup Britů k norské výpravě nelíbí. Podle Amundsena je to ironie. Když se všechno pečlivě naplánuje a uspěje se, jde o štěstí, v opačném případě o tragédii. Myslí si, že Scott měl poslechnout Nansena, který ho zrazoval od motorových saní a poníků a doporučoval mu použít lyže a psy. Britové si podle něho chtějí vše podmanit, ale přírodu si podrobit nelze. Roald naváže s Kiss vztah. – Bess a Leon otevřou bratrovu láhev z jižního pólu s přesvědčením, že její vlastník jim odpustí. Leon poznamená, že majitelem Roaldova domu je osoba, která ho vůbec nepotřebuje. – Koncertní dům, Kristiánie, červenec 1916. Během recepce na Amundsenovu počest Nansen vyzvihne úspěch expedice. Norové jsou hrdí, že vztyčil na jižním pólu jejich vlajku, i když původní plán byl jiný. Je ochoten Amundsenovi odpustit, když se pět let nechá s posádkou unášet na lodi pohybem mořského ledu k severnímu pólu, a dokáží tak jeho teorii, že je to možné. Je přesvědčený, že dění na pólech je rozhodující pro světové klima. – Roald na cestu nechce, ale výzkum byl podmínkou k zapůjčení Fram. Utěšuje Kiss, že spolu po celou dobu budou rozmlouvat v myšlenkách. To jim nikdo nevezme a ona bude vždy cítit jeho přítomnost. – Roald si na výpravu objedná novou loď. Vyrobí ji na zakázku a nazvou Maud po manželce krále Haakona VII. Překročí rozpočet. Podle Leona je od bankrotu může zachránit jen velký úspěch. Jenže se ukáže, že driftování na severní pól trvá příliš dlouho... – 1. rok v ledu. Čeljuskinův mys, Sibiř, 1370 km od severního pólu. Do východu slunce zbývá pět měsíců. Roald má depresi. Monotónnost ho ubíjí. Myslí na Kiss. Na lodi jako by se zastavil život až do okamžiku, kdy uvízne v ledu. Muži musí Maud opatrně z příkrovu vysekat. Při práci spadne Roald z paluby a poraní si ruku. Když ve stanu nedaleko od lodi studuje mapu, napadne ho lední medvěd. Vyrazí k lodi se šelmou v patách. Tu zastřelí na poslední chvíli jeden z mužů. Amundsen vyvázne s hlubokými škrábanci na zádech. – 2. rok v ledu. Ostrov Ajon, Východosibiřské moře, 2250 km od severního pólu. Doktor Sverdrup sdělí Roaldovi, že Tessem chce expedici opustit, neboť trpí úpornými bolestmi hlavy a nic na ně nepomáhá. Knudsen je ochotný s ním jít. Kapitán proto oba pošle se psím spřežením odvézt poštu do sedm set kilometrů vzdálené stanice na ostrově Dikson, kam by měli dorazit za čtyři týdny. – Kapitán uspořádá vánoční večírek. Z gramofonové desky zní Tichá noc. Vzpomíná na Kiss, na kterou nechal přepsat svůj dům v Uranienborgu. – 3. rok v ledu. Mys Kamenného srdce, Čukotské moře, 2570 km od severního pólu. Na Maud dorazí Inuité se dvěma holčičkami. Jedna dívenka je nemocná. Sverdrupovi se ji podaří uzdravit. Rodiče posádku pohostí. Společné zhlédnou film z jižního pólu. Přítomnost malé Kakonity je vítaným rozptýlením hlavně pro Roalda. Dívenka je sirotek. Inuit by byl rád, kdyby Norové odvezli ji i jeho dceru Camillu do Norska kvůli vzdělání. Roald o tom vážně uvažuje. – Amundsen jmenuje Wistinga kapitánem, vezme si saně a psy a odjede. Leon je zdrcený, do lodi investovali všechny finance. – USA, Aljaška, 1923. Sebejistý Amundsen oznámí novinářům, že má v plánu přeletět severní pól a prozkoumat území za ním. Koupí dvě letadla Junkers, ale ta po 30 metrech uvíznou ve sněhu a jsou nepoužitelná. – Bratr překvapí Leona u něho doma, když tam v převleku vtrhne s Kakonitou, s Camillou a s dárky. – Roald se vrátí k románku s Kiss a dál utrácí peníze, které nemá. Objedná bez Leonova vědomí větší letadla, kterými chce uskutečnit přelet nad pólem, i když ještě nesplatil ta minulá. U bratra má velký dluh. Stále touží splnit si tento sen. Bratři se nepohodnou. Leonovi vadí Roaldův vztah s Kiss a především to, že na milenku, která patří k nejbohatším ženám v Anglii, přepsal dům. Vyčte mu, že opustil posádku Maud. Nakonec prohlásí, že se už o jeho finance starat nebude. – Bess se milence zastává. Leona odsuzuje za přízemnost a maloměšťáctví; zatímco Roald riskuje, aby dokázal něco, co ještě nikdo neudělal, jeho zajímají dům a peníze. Leon se domnívá, že v Roaldovi vidí oběť, ale tou podle něho byli jiní. Tessem a Knudsen zahynuli. Expedice, kterou Roald opustil, trvala sedm roků. Sverdrup, Olonkin a Wisting zůstali na Maud, dokud loď nezabavili věřitelé kvůli Roaldovu bankrotu. Kakonita a Camilla chodily v Norsku dva roky do školy. Když byl Roald pryč, staral se o ně on s rodinou. A když Roalda přestaly bavit, poslal je domů. Leon tvrdí, že se celý život bratr zajímá jen o sebe. Bess mu oponuje; muži na Maud museli vědět, do čeho se pouští a co riskují. Děvčata musela odjet, protože Kiss s Roaldem ukončila vztah. A Leon by se v téhle chvíli měl za bratra modlit a ne na něho nasazovat. On je ale přesvědčený, že Roald se v ledové pustině, kde se teď nachází, cítí šťastný. Je tam obklopen svými muži a zemře jako hrdinové z dobrodružných knih, které jako kluci četli. Bess je jiného názoru. Podle ní je Leon naštvaný, že se sourozenec bez něj obejde. Muž dotčeně opustí dům. – Severní ledový oceán, 251 km od severního pólu. Vyčerpaný Amundsen svolá piloty, kteří už tři týdny budují vzletovou dráhu. Ta, co mají, není sice dostatečně dlouhá, ale zásoby jídla došly. Na severní pól nedorazili, ale domů se dostanou. Je čas vzlétnout. – V domě zazvoní telefon. Leon k němu doběhne dřív než Bess. Po chvíli pochopí, že přišla dobrá zpráva. – Městské molo Oslo, 5. července 1925. Účastníci neúspěšné expedice v čele s Amundsenem zažijí velkolepé přivítání. – Královský palác, Oslo. Leon s Bess dorazí na recepci u příležitosti návratu Roalda a jeho mužů. Chce se usmířit, ale bratr jeho nabízenou ruku okázale ignoruje. Ženu to udiví. – Bess se od milence dozví, že dům stále patří Kiss. Muži se nelíbí, že se bavila s Leonem, který podle něho žije v „malém světě“. I když ženu jeho finance nezajímají, slíbí jí, že peníze vydělá. Má v plánu napsat knihu. Přizná, že se na severu strachoval, že už ji nikdy neuvidí. Bess mu přislíbí, že až se mu podaří splnit si sen a přeletět pól, provdá se za něj. – Roald se v posteli zmíní Bess o připravované cestě na severní pól vzducholodí, kterou sestrojil italský konstruktér Umberto Nobile. Poletí se ale pod italskou vlajkou. Ženě imponuje, že se nikdy nevzdal svých snů. Muž ji pobaví výrokem, že chce zjistit, zda tam Santa opravdu bydlí... – Vzducholoď Norge, Arktida, 11. května 1926. Mezi pasažéry je Nobile, jeho foxteriérka Titina, Amundsen i Wisting. Roald pozoruje ledovou pustinu hluboko pod nimi. 12. května, 22 minut po půlnoci přeletí severní pól. – Roald po návratu líčí Nansenovi své pocity. Teď už podle něho na světě nejsou žádné neobjevené oblasti. Nansen ale nesouhlasí, mnoho práce zůstává v medicíně, ve vědě i v politice. Vyčte kolegovi, že se prý ve své knize nelichotivě vyjadřuje o Angličanech, Nobilovi a dokonce i o vlastním bratrovi. Nabádá ho, aby měl na paměti, že Norsko je na Anglii stále závislé; nebylo by taktické rozhněvat si ji. Amundsen však lituje nejvíc Scottovy smrti. Kdyby se sok vrátil, byl by jednoduše druhý a nestal by se mučedníkem, jakého z něho jeho krajané udělali, zatímco on je ten zlý, kdo ho porazil. Nansen sobeckého dobrodruha opustí. – Leona rozruší, že v bratrově knize Můj život polárního badatele není o něm ani zmínka. Jen to, že na planině Hardangervidda zachránil Roaldovi život jeho společník. Bratr se v memoárech zlobí na všechno a na všechny. – (Vydavatelství) Aftenposten, Oslo, 26. května 1928. Amundsen je oslavován jako jediný muž, který byl na obou pólech. Nansen a královský pár na událost nedorazí. Podle rozmrzelého polárníka je na vině jeho kniha. Věrný Wisting muže utěšuje, že aspoň Bess se každou chvíli objeví. Posel sdělí společnosti, že Nobileho vzducholoď Italia zmizela kdesi nad Špicberky. Amundsen, aniž by se dočkal milenky, se okamžitě rozhodne, že se zúčastní pátrání. – Tromsø, 18. června 1928. Roald na hydroplánu vzpomíná na seznámení s Bess při závodech psích spřežení na Aljašce. Letadlo havaruje (viz začátek). – Nešťastný Leon rozbije skleněný glóbus. Přijede Bess, které muž sdělí tragédii mise. – Amundsen pozoruje polární záři... – Roald Amundsen zmizel 18. června 1928, ve věku 56 let. Nebyl nikdy nalezen. Když bylo zřejmé, že se Roald nikdy nevrátí, byl 14. prosinec na památku Roalda Amundsena vyhlášen Dnem jižního pólu. Po celé zemi lidé drželi 2 minuty ticha. – Leon Amundsen zemřel o šest let později na krvácení ze žaludečních vředů. – Bess Magidsová se po zasnoubení s Roaldem odstěhovala do Kanady. Tam se dvakrát vdala a rozvedla. Zemřela v roce 1971. – Kakonita a Camilla se samotné vrátily na Východní Sibiř. Později se obě přestěhovaly do Vancouveru v Kanadě. Po celý život si zůstaly velmi blízké. -kat-

Poznámka

Letadlo Roalda Amundsena bylo pro film vyrobeno v České republice Martinem Pečem, Danielem Paulem, Marcelem Rušarem, Michalem Chybou a Milanem Vineckým. Po skončení natáčení bylo uloženo s některými dalšími kostýmy a rekvizitami v Muzeu Framu v norském Oslu.

Hrají

Pål Sverre Hagen

norský polární badatel Roald Amundsen

Christian Rubeck

manažer Leon Amundsen, Roaldův starší bratr

Katherine Waterston /ž/

Bess Magidsová, Roaldova milenka

Trond Espen Seim

norský polárník Fridtjof Nansen

Glenn Andre Kaada

norský polárník Oscar Wisting, člen výpravy na jižní a severní pól

Ida Ursin-Holm /ž/

Kristine Elisabeth Bennettová zvaná Kiss, Roaldova milenka

Ruby Dagnall /ž/

Aline Amundsenová, Leonova žena

Mads Sjøgård Pettersen

norský polárník Helmer Hanssen, člen výpravy na jižní a severní pól

Fridtjov Såheim

norský polárník Hjalmar Johansen, člen výpravy na jižní pól

Kenneth Åkerland Berg

norský polárník Sverre Hassel, člen výpravy na jižní pól

Elg Elgessem

norský polárník Olav Bjaaland, člen výpravy na jižní pól

Herbert Nordrum

norský polárník Kristian Presterud, člen výpravy na jižní pól

Jonas Strand Gravli

norský letec Leif Dietrichson, člen letecké výpravy na severní pól

Ole Christoffer Ertvåg

norský letec Hjalmar Riiser-Larsen, člen letecké výpravy na severní pól

Ted Otis

americký letec Lincoln Ellsworth, člen letecké výpravy na severní pól

Preben Hodneland

norský novinář Fredrik Ramm, člen letecké výpravy na severní pól

Sondre Larsen

ruský polárník Gennadij Olonkin, člen výpravy na severní pól

Eirik Evjen

norský polárník Paul Knudsen, člen výpravy na severní pól

Marius Lien

norský pilot poručík Oskar Omdal

Endre Hellestveit

norský polárník Peter Tessem, člen výpravy na severní pól

Torgny Gerhard Aanderaa

norský polárník Harald Sverdrup, člen výpravy na severní pól

Vojtěch Kotek

německý letecký mechanik Karl Feucht, člen letecké výpravy na severní pól

Louise Kristine Høegh-Olsen /ž/

inuitská dívka Kakonita

Maya Valgreen /ž/

inuitská dívka Camilla

Konrad Nuka Godtfredsen

Inuit Kakot, otec Camilly

Øystein Røger

Jens Amundsen, Roaldův a Leonův otec

Petronella Barker /ž/

Gustava Sahlquistová, Roaldova a Leonova matka

Johannes Blumenthal

norský polární badatel Roald Amundsen jako chlapec

Kristoffer Weibye-Grønn

manažer Leon Amundsen, Roaldův starší bratr jako chlapec

Luca Calvani

italský cestovatel Umberto Nobile

David Bark-Jones

britský polárník Robert Falcon Scott

Přemysl Bureš

americký polárník Robert Peary

Adrian Lukis

britský politik lord George Curzon, prezident Královské geografické společnosti

Jiří Mach

král norský Haakon VII.

Eva Alner /ž/

královna norská Maud z Walesu

Geoffrey Kirkness

Angličan Charles Bennett, Kissin muž

Phoebe Farnham /ž/

malá básnířka Mary Steelová

Bjørn Skagestad

redaktor deníku Aftenposten

Adéla Anna Nováková

Rosalie Amundsenová, dcera Leona a Aline jako tříletá

Tereza Hladíková

Rosalie Amundsenová, dcera Leona a Aline jako čtrnáctiletá

Alžběta Holečková

Gustava Amundsenová, dcera Leona a Aline jako sedmiletá

Karolína Pouchová

Gustava Amundsenová, dcera Leona a Aline jako osmnáctiletá

Peder Sixten Sandberg

Nikolaj Amundsen, syn Leona a Aline jako osmiletý

Štěpán Matějíček

Nikolaj Amundsen, syn Leona a Aline jako devatenáctiletý

Jamie Marshall

Angličan

Anders Drivdal

norský námořní kapitán Ole Engelstad

Axel Sejer Sandberg

malý kamelot deníku Aftenposten

Ea Johanne Sandberg /ž/

Liv Nansenová, Fridtjofova dcera

Štáb a tvůrci

Režie

Espen Sandberg

Pomocná režie

Tomáš Pavlacký, Petter Skafle Henriksen (dodatečné záběry), Ubbe Haavind (režie druhého štábu)

Asistent režie

Sofie Polmar, Matěj Leš, Jan Musil, Pálmey Helgadóttir, Henrik Lundgreen

Skript

Aslaug Konradsdottir

Scénář

Ravn Lanesskog

Technický scénář

Fedor Sapegin (storyboard), Jiedi Chen (storyboard)

Dramaturgie

Eskil Vogt

Kamera

Pål Ulvik Rokseth, Philip Borgli (záběry Špicberků), Kristoffer Aamot (záběry Špicberků), PolarX (záběry Špicberků)

Druhá kamera

Tristan Chenais

Asistent kamery

Jens Patterson (kamera A), Robin Ottersen (kamera A), František Novák (kamera B), Vilda Randyš (kamera B), Kristoffer Hergum (kamera B), Mark Rimmer (steadycam)

Assistent architekta

Michal Šoun, Tomáš Bilina

Výtvarník

Martin Kurel (supervize), Sunniva Rostad, Eggert Ketilsson, Colin Vartun (dodatečné záběry), Andreas Benito Dale (dodatečné záběry)

Výprava

Barbora Bucharová (vedoucí výpravy), Lukáš Máslo (asistent vedoucí výpravy), Porvaldur B. Jónsson, Daniel Newton, Tomáš Lehovec (rekvizitář), Jiří Macke (rekvizitář), Erlend Hella Matre (rekvizitář), Tomáš Hájek (rekvizitář), Marek Müller (rekvizitář), Miroslav Čáslavka (rekvizitář), Hallur Karl (rekvizitář), Ólafur Jónasson (rekvizitář), Nils Bendik Kvissel (rekvizitář), Julian Agyemang (rekvizitář), Thomas Ble (rekvizitář), Henrik Eriksen (rekvizitář)

Návrhy kostýmů

Michaela Hořejší, Kateřina Mírová (supervize)

Kostýmy

Jitka Fomínová, David Tůma, Jana Smetanová, Věra Mírová, Barbora Wildová, Elín Reynisdóttir, Eva Vala Guðjónsdóttir, Arndís Ey Eiríksdóttir, Tóta van Helsing, Vibeke Maltun, Yasser Biyasser, Vera Mokhova (dodatečné záběry)

Masky

Eva Von Bahr, Love Larson, Mattias Tobiasson, Richard Redlefsen, Sarita Allison, Federica Castelli, Hanna Holm, Andrea McDonald /ž/, Lucie Kuprová, Gunnhildur Ólafsdóttir, Harpa Haraldsdóttir, Kristófer Porri Haraldsson, Sigurborg Hólmgeirsdóttir, Vidar Svendsen, Linda Kvasničková (účesy), Janina Rolfart (paruky), Sarah Weatherburn (vousy a kníry), Brogan Sharp (protetické masky-sochařka), Andrea Leanza (protetické masky-sochař), Hara Vasiliadi (silikonové masky), Oskar Wallroth (supervize), Sarah Adolfsen (dodatečné záběry)

Střih

Perry Eriksen, Martin Stoltz

Asistent střihu

Ruben K. Svendsen, Vesa Happonen

Zvuk

Baard H. Ingebretsen (mix a design zvuku), Tormod Ringnes (mix a design zvuku), Tomas Naug (záznam zvuku), Kenneth Gustavsen (záznam zvuku dodatečných záběrů), Espen Rønning (mix zvuku a střih dialogů), Petter Fladeby (střih dialogů), Martin Roller (záznam hudby), David Goliaš (asistent záznamu hudby), Dave Jewerén-Moore (mix hudby), Andreas Widegren (asistent mixu hudby), Linus Andersson (mix dodatečné hudby), Svein Kjetil Bjøntegård (zvukové efekty), Matias Frøystad (zvukové efekty), Marius Brovold (zvukové efekty)

Asistent zvuku

Martin Švojger, Ingólfur Guðjónsson, Per Hansen

Vizuální efekty

Arne Kaupang (supervize), Filmgate Films, Sean Wheelan (manažer Filmgate AB), Timothy Myers (manažer projektu Filmgate AB), Magnus Olsson (supervize Filmgate AB), Eleonor Lindvall (supervize Filmgate AB), Martin Malmqvist (supervize Filmgate AB), Bonita Nichols (koordinátorka Filmgate AB), Desiree Ryden (koordinátorka Filmgate AB), Alexander Darrell (koordinátor Filmgate AB), Varg Studios, Alexander Kadim (supervize Varg Studios), Gimpville, Lars Erik Hansen (supervize a producent Gimpville), Torgeir Sanders (producent Gimpville), Fable FX, Kaj Steveman (producent Fable FX), Thomas Deutschmann (producent Fable FX), Anders Freij (supervize Fable FX), Janak Thakker (supervize Fable FX), Goodbye Kansas Studios (dodatečné vizuální efekty), Jim Parsons (supervize Goodbye Kansas Studios)

Zvláštní efekty

Petr Pomahač, David Turner, Hallur Karl, Atli Pór Porgeirsson, Dávið Geir Jónasson, Freyr Ásgeirsson, Gunnar Gunnarsson, Haukur Karlsson, Valdimar Jóhannsson, Kai Kolstad Rødseth (supervize), Teo Viksjø, Jesper Kolstad Rødseth, Stian Kirsebom Andersen

Postprodukce

Motion Blur (obraz), Jenny Victoria Jærn (koordinátorka Motion Blur), Henrik Pedersen (supervize Motion Blur), MPC (obraz), Shortcut Oslo (obraz), Tom Joelsen (manažer ShortCut), Espen Skjetne (producent ShortCut), Filmgate AB (obraz), Kenny Jakobsson (supervize Filmgate AB), Uhørt AS (zvuk), The Lipp (zvuk), William E. Schaad (producent Uhørt / The Lipp)

Návrhy titulků

Arne Kaupang

Kaskadéři

Valdimar Jóhannsson

České titulky

Zuzana Hlavičková

Výkonná produkce

Tim King, Jenny Stjernströmer Björk, Espen Sandberg, Veslemøy Ruud Zwart, Harald Zwart, Silvie Michajlova (Film Kolektiv), Guðrún Lilja Magnúsdóttir (RVK Studios)

Producent

John M. Jacobsen, Kristian Strand Sinkerud (Motion Blur), Espen Horn (Motion Blur), Petter J. Borgli (supervize), Rasmus Ramstad (přidružený producent)

Koproducent

Fredrik Wikström Nicastro (SF Studios), Peter Possne (Film i Väst), Pavel Berčík (Film Kolektiv), Silvie Michajlova (Film Kolektiv), Karla Stojáková (Film Kolektiv), Ondřej Zima (Film Kolektiv), Jan Kallista (Film Kolektiv)

Produkce

Aleksandra Røste (koordinátorka), Jakub James Jánovec (koordinátor Film Kolektiv), Baltasar Breki Samper (koordinátor RVK Studios), Jón Lindsay (koordinátor druhého štábu RVK Studios), Joakim Wagner Larsen (koordinátor Motion Blur), Jan Eirik Langøen (konzultant)

Vedoucí výroby

Veronica Natvig, Ingrid Skagestad, Filip Brouk (Film Kolektiv), Šárka Střelková (Film Kolektiv), Magnús Viðar Sigurðsson (RVK Studios), Anna Katrín Guðmundsdóttir (RVK Studios), Andreas Langmark (Motion Blur), Sofie Polmar (dodatečné záběry)

Vedoucí produkce

Veronica Natvig, Ingrid Skagestad, Filip Brouk (Film Kolektiv), Šárka Střelková (Film Kolektiv), Magnús Viðar Sigurðsson (RVK Studios), Anna Katrín Guðmundsdóttir (RVK Studios), Andreas Langmark (Motion Blur), Sofie Polmar (dodatečné záběry)

Zástupce vedoucího produkce

Barbora Dlabajová (ekonomka Film Kolektiv)

Asistent vedoucího produkce

Metúsalem Björnsson (RVK Studios), Tindur Kárasson (RVK Studios), Viktor Sigurjónsson (RVK Studios), Bjarni Geir Gunnarsson (RVK Studios), Ola Rydjord (Motion Blur), Christoph Øhre (Motion Blur), Karen Sollihaug (Motion Blur), Ida Øverland Eriksen (Motion Blur), Brita Lundqvist (SF Studios), Hans Henrik Treidene (dodatečné záběry)

Výtvarná spolupráce

Petr Štěpán (grafický design)

Spolupráce

Levi Gawron Trøite (vrchní osvětlovač), Dan Kutaj (vrchní osvětlovač), Finnur Pór Guðjónsson (vrchní osvětlovač), Eirik Evjen (fotograf), Claire Thuilliez (práce se zvířaty-psí spřežení), Quentin Thuilliez (práce se zvířaty-psí spřežení), Felix Zimmerman (práce se zvířaty-psí spřežení), Philipe Behncke (práce se zvířaty-psí spřežení)

Hudba

Hudba

Johan Söderqvist, Fredrik Möller (dodatečná hudba), Vladimír Martinka (aranžmá)

Dirigent

Vladimír Martinka (Symphonica Bratislava)

Písně

Ja vi elsker dette landet /norská hymna Ano, milujeme tuto zemi/, Glade jul, dejlige jul /norská verze Tichá noc/, Half-Light

Hudba k písni

Rikard Nordraak (Ja vi elsker dette landet /norská hymna Ano, milujeme tuto zemi/), Franz Xaver Gruber (Glade jul, dejlige jul /norská verze Tichá noc/), Sivert Høyem (Half-Light), Frode Jacobsen (Half-Light)

Text písně

Bjørnstjerne Bjørnson (Ja vi elsker dette landet /norská hymna Ano, milujeme tuto zemi/), B. S. Ingemann (Glade jul, dejlige jul /norská verze Tichá noc/), Sivert Høyem (Half-Light), Frode Jacobsen (Half-Light)

Zpívá

sbor Bodø Domkor (Ja vi elsker dette landet /norská hymna Ano, milujeme tuto zemi/), Vilhelm Herold (Glade jul, dejlige jul /norská verze Tichá noc/), skupina Madrugada (Half-Light)

Lokace

Česká republika, Praha (Česká republika), Vltava (Praha), náplavka u Rašínova nábřeží (Vltava), Slovanský ostrov (Vltava), palác Žofín /i interiér/ (Slovanský ostrov), Podskalí (Praha), Výtoň (Podskalí), Josefov (Praha), náměstí Jana Palacha (Josefov), Rudolfinum /interiér/ (náměstí Jana Palacha), Senovážné náměstí (Praha), Cukrovarnický palác /interirér/ (Senovážné náměstí), Čakovice (Česká republika), Třeboradice (Česká republika), Průhonice (Česká republika), Lužany u Přeštic (Česká republika), Slaný (Česká republika), Norsko, Oslo (Norsko), Svartskog (Norsko), Fornebu (Norsko), Špicberky /Svalbard/ (Norsko), Island, jezero Pórisvatn (Island), Kanada

Produkční údaje

Originální název

Amundsen

Anglický název

Amundsen

Pracovní název

Roald Amundsen

Souběžný název

Amundsen

Kategorie

film

Typologie

hraný

Žánr

dobrodružný, historický, životopisný

Země původu

Norsko, Švédsko, Česká republika

Copyright

2019

Rok výroby

2018—2019

Premiéra

26. 12. 2019

Distribuční slogan

Aby byl první, obětoval cokoliv. Dobrodruh, vyvrhel, dobyvatel. Od režiséra filmů Kon-Tiki a Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta.

Výrobce

Motion Blur Films, SF Studios, Film i Väst (koprodukce), Film Kolektiv (koprodukce), Espen Horn AS (koprodukce), RVK Studios (spolupráce)

Ateliéry

Třeboradice

Distribuce

Bontonfilm

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

126 min

Barva

colour

Verze

norská

Titulky

české