Bluesman

Mladík s kytarou (alter ego režiséra) jede na kole do dílny Petera Jurkoviče v Jílovém u Prahy, kterou našel na inzerát, míjí kabriolet s muzikanty. – Představitelé české bluesové scény (Ivan Hlas, Vladimír Guma Kulhánek, Janek Ledecký, Richard Faust Mader) charakterizují hudební styl blues. – Ivan Hlas poznal přátelského Petera začátkem osmdesátých let na hanspaulské hudební scéně. – Petar Introvič z Bluesberry vzpomíná na své „dvorní“ textaře, k nimž Peter spolu s Jaroslavem Mullerem a Václavem Koptou patřil, a zpívá oblíbené Emgeton Blues. – Jurkovičovy sestry Pavla a Mária se nemohou dohodnout, zda se bratr dostal k blues přes své texty či on sám byl „blues“. – Bývalý vědecký pracovník a kolega RNDr. Petr Bedrník z Výzkumného ústavu biofarmacie a veterinárních léčiv poznal Petera v roce 1976, když k nim nastoupil na stáž ve výzkumu parazitických prvků kokcidií, způsobujících závažné onemocnění drůbeže. Záhy byl znám po celém ústavu jako všestranně šikovný kolega. „Obšíval“ půlku zaměstnanců (uměl jak šaty na promoci, tak džíny) nebo na toaletě za chvíli složil písňový text. – Mária vzpomíná na bratrovo bádání: pěstoval doma mouchy, z nichž si připravoval mikroskopické řezy, a ty pak kreslil tak dokonale, že vypadaly jako fotografie. – Vědecké výsledky z imunologických studií tým včetně Jurkoviče prezentoval na různých sympoziích a konferencích ve světě (Helsinky, USA) a v roce 1991 získal patent na vakcínu, jež se dodnes vyváží nejméně do padesáti zemí světa. Nad vědeckou kariérou přesto převážilo aktivní muzikantství. – Ivan Hlas připomíná překvapení, když při „odborné disputaci“ zjistil, že kamarád je doktor přírodních věd. – (Archiv) Peter komentuje svůj odklon od vědy. Muzika byla jeho vášeň a chtěl zkusit výrobu kytar po svém. – Hudební producent Richard Faust Mader vzpomíná na první společnou hospodskou diskusi. On se věnoval simulaci technických systémů v medicíně, a tak si s doktorem přírodních věd měli co říct. Spojovala je sice hlavně muzika, ale se stoupající konzumací alkoholu i vědecké úvahy o budoucnosti lidstva. Shodli se, že každý organismus, který se přemnoží, zanikne. – Podle Jurkovičovy exmanželky Hany Lihmové je ve všech Peterových textech kus pravdy o jeho životě. Problémy řešil z různých stran a rád diskutoval. – Hudebník Marek Hlavica mluví o počátcích tria Tucet, v němž zpíval. Začínali v Jílovém v kulturáku, kde byl Peter jako referent. V roce 1992 natočili u vydavatelství Bonton desku (Co Takle Zbalit Ňáký Baby). – Sochař, výtvarník a designér Stefan Milkov připomíná doby, kdy se u nás hrálo „na šunty“ a ozvučovaly se akustické kytary. – (Archiv) Peter si pod vlivem rockové muziky postavil v patnácti první nástroj a postupně se začal zajímat o to, jak vypadá konstrukce uvnitř. – Mader dostal prvního Fendera Stratocaster ke svatbě od tetičky z Chicaga a byl široko daleko jediný s touto slavnou kytarou. Peter se rozhodl, že si nedostupný nástroj udělá sám, a k projektu přistoupil vědecky. Odvezl vzácný kousek do Thomayerovy nemocnice, kde jej nechal u spolužáka zrentgenovat. – Radiolog MUDr. Jan Peregrin potvrzuje, že tehdy (asi v roce 1985) zjistili, že v krku kytary je vložena kovová výztuž, aby se působením strun nekroutil. Nástroje „vyšetřovali“ také na cétéčku (snímek Marcus Funnycaster) s cílem odhalit konstrukční fígle a případně je i vylepšit. – (Archiv) Peter v počátcích podnikání tušil, že rozjetí firmy bude trvat nejméně sedm let. – Sestra Mária mluví o předcích ze slovenských Malacek. Dědeček byl výborný houslista, otec i druhý děda byli manuálně zruční. U nich se bratr naučil práci se dřevem a těžil z toho celý život. – (Archiv) Peter konstatuje, že „nástrojařina“ se musí dělat s vášní a zároveň odevzdaně, ale určitě ne kvůli zbohatnutí. – Mader vzpomíná, že s růstem zkušeností Peter uvažoval o výrobě ve velkém (1991–92), ale on mu vzhledem ke konkurenci zavedených značek doporučoval, aby se zaměřil na stavbu kytar na zakázku. – Janek Ledecký upřednostňuje právě „nástroj s příběhem“ a pořídil si Jurkovič guitars Telecaster (2009). – Po zániku kapely Tucet (1995) byl Jurkovič u zrodu skupiny Žáha. Podle Hlavici to byla úspěšná éra. – Exmanželka připomíná první dílnu v malované chaloupce na Radlíku. Ve „zřícenině“ po rodičích bydlel Jiří Pyšna, vyrábějící banja. Tam Peter začínal. Podle kytaráře Petra Samka šlo o „pionýrskou práci“, neboť byla nouze o všechno. – Milkov objasňuje vlastnosti elektrických kytar: každá součástka má vliv na výsledný zvuk, nezáleží pouze na typu a vlastnosti dřeva. Ze tří shodných nástrojů dostanou různí hráči jiný zvuk. – (Archiv) Peter sháněl dřevo hlavně po hospodách. – Podle syna Marka byl dřevěný materiál pro otce jako další děti či zlaté cihly. Milkov tvrdí, že dvě totožné kytary ze stejné fošny zní odlišně a to je „tajemství“ nástrojů a jejich tvůrců. – Guma Kulhánek poznal Jurkoviče na Malé Skále. Domluvili se, že mu postaví basový hybrid. Nástroj z masivu zvláštní fládrované olše dodnes všichni obdivují (Jurkovič guitars Bass, 2005). I kytarista Norbi Kovács oslovil se zakázkou špičkového kytaráře. Má od něj černou kytaru s věnováním a tlustým krkem, což byla jeho jediná podmínka (Marcus „335“, 2004). Vzpomíná na veselou atmosféru v dílně vonící dřevem. Váží si i speciálního výrobku, kytarového „cvičítka“. – (Archiv). Peter připomíná vznik speciální kytary z obdivu Billyho F Gibbonse ze ZZ Top. Věnovali mu ji při příležitosti koncertu kapely v Praze jako pozornost (1997). Podle Milkova nápad vznikl v hospodě. – USA. Billy vypráví o okolnostech, kdy dostal nečekaný dárek, na míru ručně vyrobenou masivní elektrickou kytaru, která zněla ohromně. Nástroje s příběhem ho přitahují. – (Archiv) Pro Petera bylo největší satisfakcí, když se mu po dvanácti letech během další návštěvy Prahy Billy ozval. – USA. Gibbons má darovanou kytaru ve studiu v Texasu, ale párkrát si ji vzal do Kalifornie. Nástroj má specifický zvuk a lze jej na nahrávkách snadno rozpoznat. – Syn Marek konstatuje, že otcova nejoblíbenější kytara byl Telecaster. Na koncertech vždy používal nástroje, které seřídil nebo vyrobil, aby je vyzkoušel a vychytal jim „mouchy“. Byla to dobrá reklama. – Podle Hlavici byl Peter skvělý muzikant, ale jako obchodník selhával, neměl rád konflikty a nejraději by kytary vyráběl zdarma. – (Archiv). Peter připomíná projekt tří speciálních kytar podle tří nejoblíbenějších kytaristů. Po nástroji pro Gibbonse vyrobili a darovali Ericu Claptonovi model v černém provedení a stejný v bílém provedení fenomenálnímu kytaristovi Jeffu Beckovi. Posléze (za předpokladu, že získají katalog) svolili, aby Clapton dal kytaru do své pravidelné benefiční aukce nástrojů, z jejíhož zisku se financuje detoxikační program na kanárském ostrově Antigua. Prodala se za více než pětinásobek odhadní ceny 1 500 dolarů, tedy za 8 500 dolarů. Tři speciální nástroje udělali jako dárky jen z furiantství. – Podle Milkova se v konstrukci osvědčených elektrických kytar dnes neočekává nic revolučního. Modifikuje se podle přání zákazníka především jejich vzhled. – USA. Gibbons se vyznává z obdivu k Peterovi. – (Archiv) Peter postavil přes tisíc kytar, v poslední době dělá jednu měsíčně. Syn Marek plánuje uspořádat kartotéku, aby měl představu, kolik jich opravdu bylo. Mnoho se jich však „ukradlo“ nebo neměly sériové číslo. – (Archiv) Na konci devadesátých let byl kytarový boom a stavěli padesát až šedesát kytar ročně. Naopak v nejhorších dobách jednu dvě za měsíc. – Podle Ivana Hlase dělal talentovaný Jurkovič vše naplno a jeho oblíbené blues se snad bude stále hrát. Hlavica vzpomíná na poslední koncert s mnoha hosty v Malostranské besedě. Podle syna Marka byl táta bluesman stylem života. Netoužil po majetku, ale po pohodě s přáteli, na koncertech, při pařbách. Měl i spoustu dětí (tři syny a dvě dcery). Dovětky muzikantů uzavírá Jiří Pyšna Peterovým světovým názorem „všechno je stejně blues“. Hlavica doufá, že se na kamaráda nezapomene. – (Archiv) Peter věší na branku cedulku „Jsem v hospodě na návsi“. -kk-